Otevřít hlavní menu

Royal Australian Air Force (zkratka RAAF) je letectvo Australského svazu. Přímo navazuje na tradice druhého nejstaršího letectva na světě Australian Flying Corps (AFC), vytvořeného 22. října 1912. V současnosti (2012) v RAAF slouží 17 375 vojáků a letectvo provozuje 275 letadel. Od svého vzniku se jeho jednotky zúčastnily obou světových válek, Korejské války i války ve Vietnamu. Posledním bojovým nasazením jednotek RAAF je zapojení do bojů proti Islámskému státu v Iráku počínaje říjnem 2014.[2] Mottem RAAF (stejně jako RAF) je latinské Per ardua ad astra.

Royal Australian Air Force
Královské australské letectvo
Logo RAAF
Logo RAAF
Země AustrálieAustrálie Austrálie
Vznik 31. března 1921
Typ letectvo
Velikost 14 120 příslušníků v aktivní službě, 4273 v záloze
265 strojů (2014)
Posádka Canberra (stanoviště velitelství)
Motto Per ardua ad astra
Velitelé Air Marshal Gavin Davies
Nadřazené jednotky Austrálie Australian Defence Force
Účast
Války druhá světová válka
korejská válka
„mimořádný stav v Malajsku“
„konfrontace“ mezi Indonésií a Malajsií
válka ve Vietnamu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
válka proti Islámskému státu
Mise berlínský vzdušný most
INTERFET
operace Astute
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
Letouny
Průzkumné EA-18G Growler
AP-3C Orion
P-8A Poseidon
E-7 Wedgetail
Stíhací F/A-18A/B Hornet
F/A-18F Super Hornet
F-35A Lightning II
Cvičné PC-9
Hawk 127
B300
Dopravní Boeing 737 Business Jet[1]
Challenger 600
C-27J Spartan
Transportní C-130J Super Hercules
C-17 Globemaster III
KC-30A
Bezpilotní Heron

Obsah

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článku Historie RAAF.
 
Prapor RAAF

Předchůdcem RAAF byly Australian Flying Corps založené v roce 1914 jako součást britských Royal Flying Corps. AFC poskytovaly během první světové války podporu britským jednotkám v Iráku, Egyptě, Palestině, ale byly nasazeny také na západní frontě. Po skončení války se AFC v roce 1921 přeměnilo na nezávislé Royal Australian Air Force,[p 1] jako druhé letectvo světa organizačně zcela nezávislé na pozemních a námořních silách,[4] po britském Royal Air Force.

Na začátku druhé světové války se Australané zapojili do společného výcvikového programu letectev Commonwealthu (Empire Air Training Scheme). Cílem tohoto programu bylo připravit v co nejkratší době co největší počet pilotů ze všech částí britského impéria pro předpokládanou válku s Třetí říší a jejími spojenci.

Celkem bylo v průběhu války pod britským velením nasazeno 19 australských perutí. Většina jednotek byla umístěna na Britských ostrovech, ale některé ve Středomoří a Severní Africe. Australané také tvořili posádky bombardérů v britských perutích RAF.

19. února 1942 podniklo japonské letectvo nálet na Darwin. Australská vláda tak poprvé pocítila japonské ohrožení a začala se stahováním některých jednotek z Evropy, ačkoliv většina jich v Evropě zůstala až do konce války. Z nedostatku vlastních letounů schopných boje s Japonci Austrálie přistoupila k dovozu britských a amerických. Šlo především o letouny Bristol Beaufighter. Koncem roku 1942 započala výroba prvních v Austrálii vyvinutých stíhacích letounů typu CA-12 Boomerang. RAAF se od roku 1943 významně podílela na znovuzískání ztracených území v Pacifiku. Celkově se bojů druhé světové války účastnilo přibližně 20 000 pilotů RAAF. V australském letectvu v tomto období sloužilo 219 600 lidí, z nichž 11 061 ve válce zahynulo.

Během války v Koreji obdrželo RAAF první proudové letouny Gloster Meteor. Nasazeny byly také transportní letouny k zásobování jednotek OSN. V následném konfliktu ve Vietnamu byly poprvé u RAAF použity vrtulníky Bell UH-1. Dvoumotorové bombardéry English Electric Canberra prováděly až do roku 1972 nálety na jednotky Vietkongu.

V následujících desetiletích se RAAF soustředilo zejména na logistickou podporu jednotek Spojených národů. Zvláštní akcí byla mírová mise v roce 1999 ve Východním Timoru pod vedením australských jednotek. V roce 2003 se australské letectvo účastnilo války v Iráku. Bojové letouny F/A-18 Hornet podnikaly společně s britskými Tornády nálety na cíle v Iráku. Navíc se podílely i na kontrole iráckého vzdušného prostoru. Nasazení v Iráku ovšem vyvolalo ostrou kritiku.[zdroj?] Letecká operační skupina 630 (anglicky Air Task Group 630) RAAF se od října 2014 podílí na operacích proti hnutí Daeš na území Iráku,[2] a od září 2015 i v Sýrii.[5]

BudoucnostEditovat

V roce 1996 zahájilo australské ministerstvo obrany program obnovy strojového parku. Jako náhrada za F/A-18 a F-111 bylo u firmy Lockheed Martin objednáno 100 letounů F-35A. Dosluhující tankovací Boeingy 707 budou nahrazeny pěti stroji Airbus A330 MRTT. Bylo objednáno i šest letadel včasné výstrahy Boeing 737 AEW&C Wedgetail. Pro strategickou přepravu měly být do roku 2008 zakoupeny čtyři Boeingy C-17 Globemaster III.

LetadlaEditovat

Foto Letadlo Výrobce Typ Verze Ve službě[6] Poznámky
  McDonnell Douglas F/A-18 Hornet   USA Víceúčelové letadlo A
B[p 2]
54
15
Na rok 2018 je plánován začátek nahrazování ve službě typem F-35A Lightning II.
  Boeing F/A-18E/F Super Hornet   USA Víceúčelové letadlo F 24 Stroje F/A-18F nahradily letadla F-111C.
  Boeing EA-18G Growler   USA Letoun pro elektronický boj EA-18G 12[8]
  Airbus A330 MRTT   Francie Tankovací letadlo KC-30A 6[9] Austrálie objednala celkem 7 ks A330.
  Boeing 737   USA AWACS 737 AEW&C (E-7A Wedgetail) 6 Do budoucna plánováno zvýšení počtu na 9.
  Lockheed AP-3C Orion   USA Námořní hlídkový letoun AP-3C/P-3C 15 V plánu je náhrada stroji P-8A Poseidon a bezpilotními MQ-4C Triton.[10]
  Boeing P-8 Poseidon   USA Námořní hlídkový letoun P-8A 4[11] Objednán ještě 1 kus, s možností opce na další 4. První letoun byl převzat v listopadu 2016 a nabytí počáteční operační způsobilosti první jednotky s tímto typem je předpokládáno na listopad 2017.
  Lockheed Martin C-130J Super Hercules   USA Transportní letoun C-130J 12
  Boeing C-17   USA Transportní letoun C-17ER 8
  Alenia C-27J Spartan   Itálie Taktické transportní letadlo 7[12] Austrálie objednala celkem 10 ks C-27J.
  Beechcraft King Air   USA Transportní/cvičné letadlo B350 8 Nahradilo DHC-4 Caribou.
  BAE Hawk   Spojené království Cvičný letoun Mk.127 33
  Pilatus PC-9   Švýcarsko Cvičný letoun PC-9A(F) 59 Po roce 2018 plánováno nahrazení typem Pilatus PC-21.[10]
  Pilatus PC-21   Švýcarsko Cvičný letoun 6[13] Celkem objednáno 49 kusů.
  Lockheed Martin F-35 Lightning II   USA Víceúčelové stíhací letadlo F-35A 2 Letadla F-35A zatím v RAAF nedosáhla počáteční operační schopnosti a oba exempláře jsou dislokovány na Lukeově letecké základně v USA, kde slouží k výcviku. Australská objednávka typu zní na 70 kusů, s možností rozšíření až na celkem 100 letounů.
  IAI Heron   Izrael Bezpilotní letoun Heron 1 4 Vyřazeny v létě 2017.[14]
  Northrop Grumman MQ-4C Triton   USA Bezpilotní letoun V plánu je zakoupení 7 strojů, doplňujících pilotované P-8 Poseidon, ale objednávka ještě nebyla oficiálně potvrzena.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Původně 31. března 1921 jako Australian Air Force, předpona Royal byla oficiálně schválena od 13. srpna 1921.[3]
  2. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[7]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Australian Air Force na anglické Wikipedii.

  1. 737 Boeing Business Jet [online]. Royal Australian Air Force [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b RAAF Air Task Group Arrives in Middle East. Defence News and Media [online]. 2014-09-14 [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-28. (anglicky) 
  3. COULTHARD-CLARK, Christopher David. The Third Brother: The Royal Australian Air Force 1921-1939. Sydney: Allen & Unwin Australia (in association with The Royal Australian Air Force), 1991. ISBN 0-04-442307-1. Kapitola 2. Raising the new service, s. 33-34. (anglicky) 
  4. The Second Oldest Air Force. Pathfinder: Air Power Development Centre Bulletin [online]. Air Power Development Centre, červen 2009 [cit. 2016-06-27]. Čís. 119. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PITTAWAY, Nigel. Operation Okra: Australia's War on Daesh. AirForces Monthly. Únor 2016, čís. 335, s. 38-43. (anglicky) 
  6. HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-28. S. 7. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  8. BORYS, Peter. RAAF Growler fleet complete. AirForces Monthly. Září 2017, čís. 354, s. 23. (anglicky) 
  9. Sixth RAAF KC-30A delivered. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  10. a b PITTAWAY, Nigel. Force Report: Royal Australian Air Force. AirForces Monthly. Leden 2017, čís. 346, s. 78-89. (anglicky) 
  11. ALLPORT, Dave. Fourth RAAF P-8A delivered. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 27. (anglicky) 
  12. ALLPORT, Dave. Seventh RAAF C-27J delivered. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 27. (anglicky) 
  13. First 'in-service' flight for RAAF PC-21. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  14. Australia retires Heron 1 UAV. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  15. POLANSKÝ, Karel. Kittyhawky na Nové Guineji. NV Military revue. 25.8.2013, roč. 2013, čís. 9, s. 8,9. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat