Diskuse s wikipedistou:Postrach/archiv3

Archivované starší diskuse

• Wikipedista diskuse:Postrach/archiv
• Wikipedista diskuse:Postrach/archiv1
• Wikipedista diskuse:Postrach/archiv2

---

modelová železnice - "I já se přidávám s prosbou o méně časté ukládání "

Velice se omluvám posouval jsem obrázek a dodáva drobná data..děkuji za korekci stranky...--Pavolka 11:50, 4. 2. 2007 (UTC)

Není zač se omlouvat - všichni jsme tu začínali. Postupně se to naučíte. Pro ladění stačí použít tlačítko náhled - stránku uvidíte, ale nic se neukládá. Mimochodem: v diskusi se podepíšete čtyřmi vlnovkami (vloží je i tlačítko s podpisem nad editačním oknem). --Postrach 22:09, 4. 2. 2007 (UTC)

Romeo a Julie

Jedná se o recidivistu, vhodné by bylo prodloužit blok minimálně na měsíc. Stačí se podívat do jeho knihy zablokování. --Aktron (d|p) 15:58, 5. 2. 2007 (UTC)

Blokoval jsem narychlo, byl to roboticky vandalismus. Preblokovavam na mesic, navim jestli muzu i indefinite - nic nez vandalismy z toho uctu neleze. --Postrach 16:03, 5. 2. 2007 (UTC)

Podmáslí

Děkuji za provedení upravy příspěvku Podmáslí. Mám pouze jednu připomínku, pokud je provedena uprava příspěvku,který měl nějaký smysl na paskvyl a nedoložená tvrzení je lépe nědělat nic.Pokusím se tedy příspěvek poopravit tak, aby byl hoden nadpisu Podmáslí. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Balkain (diskuse)

Pokud máte pocit, že jsem změnil úpravami smysl, upravte článek dále. Snažil jsem se jen o formální úpravy do stylu encyklopedie. To znamená

• Odstranění zvolání
• Odstranění oslovování čtenáře
• Úvodní odstavec odkazující na máslo (alespoň já jsem se tenhle způsob vzniku učil, možná má i spojitost s názvem) - pokud to není pravda odstraňte.
• žádosti o doložení některých tvzení odkazem na zdroj těch tvrzení (obsah lecitinu, schopnost těla zpracovat 85% mléčných bílkovin - nejlépe ve srovnání s jinými bílkovinami)
• přesun receptu na konec

To, že se postupně článek upravuje, je princip této encyklopedie.

Mimochodem: do příspěvku se podepíšete čtyřmi vlnovkami.

--Postrach 09:15, 26. 2. 2007 (UTC)

Plst

Ahoj, prosím o stručné vysvětlení, proč jsi smazal tu referenci v mém článku.--Ryj 13:14, 7. 3. 2007 (UTC)

Protože to se lépe řeší vazbou mezi stejnojmennými články na různojazyčných wikipediích. Referenci jsem sice zrušil, ale na konec článku jsem dal odkaz na něměckou wiki, který se objeví vlevo vedle článku. Duplicitní odkaz je IMHO zbytečný. Pokud by někdo pochyboval o správnosti, může si přečíst články v jiných jazycích. Ještě tam doplním ostatní. --Postrach 13:24, 7. 3. 2007 (UTC)

Dík za upozornění o obrázcích

chtěla jsem použít obrázek, který už je u stejných hesel v jiných jazykových verzích (tak snad s licencí problém nebude), ale (zatím) nevím jak na něj odkázat.--Saisa 12:58, 19. 3. 2007 (UTC)

Kavitace a čištění

Zdravím. Ultrazvuková čistička je dobrá věc. Ale významem kavitací pro čištění si nejsem jist. Jde o to, že kavitace (repektive její kolaps) je velmi drmatický děj. V místě dopadu proudu kapaliny na protější stěnu kolabující kavitační bubliny je extrémně vysoké teplota a tlak. Cokoli se nachází v bízkosti tohoto bodu je destruováno (důvod abraze lopatek lodního šroubu). Pokud by takhle někdo chtěl čistit šperky, docílil by na nich napřed důlky a při delší expozici matný povrch. Myslím, že v normální ultrazuvkové čističce nedochází ke vzniku kavitací. Lze ověřit - ponořte do čističky proužek Alobalu. Pokud tam jsou kavitace bude po vyjmutí poďobaný. Proto si myslím, že to stím čištěním není úplně přesné, takže bych to raději stáhnul. Co vy na to?

Cestmir Stuka

Tuhle věc jsem tam nepřidával a netuším, je-li to tak. Sám znám jen kavitace na větších strojích. Editujte s odvahou, kdyžtak se rozhoří diskuse a bude třeba jednotlivá tvrzení podpořit zdroji.

P.S. do diskuse se podepíšete čtyřmi vlnovkami (tilda)

--Postrach 19:50, 23. 3. 2007 (UTC)

Thomas "Stonewall" Jackson

Uvítal bych, kdybyste věnoval více pozornosti, kam a jakým způsobem házíte šablonu copivio. Více pochopíte po prostudování historie článku. Cinik 10:21, 1. 4. 2007 (UTC)

Omlouvám se, po vkladateli jsem kontroloval více článků a vše bylo copyvio. Tady jsem se spletl. Dík za opravu. Mimochodem: šablona tam IMHO měla zůstat. --Postrach 17:23, 1. 4. 2007 (UTC)

Velikost náhledu obrázků - Stirlingův motor

Omlouvám se nevěděl jsem že velikost náhledů si mohu nastavit. --TeX 09:28, 2. 4. 2007 (UTC)

Nic se neděje, většina lidí to poprvé neví. --Postrach 09:31, 2. 4. 2007 (UTC)

Elektrodynamická brzda

Ahoj, kukni prosím na Diskuse:Elektrodynamická brzda. Já tomu zase tak moc do hloubky nerozumím, ale informaci o odolnosti elektrodynamické brzdy proti skluzu jsem zaznamenal, tak teď nevím, kde je pravda. Díky. --Petr Adámek 21:49, 15. 4. 2007 (UTC)

Aktuální urgence

Vážený pane Postrachu! Protože doktor Berwid-Buquoy je od pana "Vrby" uzamčen, požádal mě o "spojení". Dávám Vám ho,jak se lidově říká, k "telefonu":

Dobrý den Postrachu,

mám k Vám prosbu. Upozornění na mé předky, co se týká mé uživatelské stránky, vzbuzuje u některých wikipedistů averze. Co si o tom myslíte Vy? Pakliže jste toho názoru, aby to tam nebylo, požádám Herla, aby to smazal. Jinak se, prosím Vás, podívejte na mojí stránku jako takovou a pakliže by jste doporučoval nějaké změny, sdělte to Herlovi (diskusní stránka). Mám momentálně strašně málo času, dopisuji dvě knihy "Jaroslav Hašek a jeho dobrý voják Švejk - čeští občané, rakouští vojáci nebo ruští bolševíci?" tak jako "Tábor - Město husitských adamitů". První kniha vyjde v tomto roce, druhá napřezrok. Napsal jsem naposled článek o Édit Piaf. Prosím Vás podívejte se na to a kdyby jste tam zjistil něco k opravám - tak to udělejte hned, bez dlouhého dopisování. To platí o všech článcích, které jsem napsal nebo napíši. Jenom mně nebo Herlovi sdělte, kde jste provedl zásah, abychom byli v "obraze" - a je to vyřízené! Ty sáhodlouhé demagogické debaty jsou vyčerpávající a k ničemu nevedou. Byla např. osočována kniha mé dcery "Tábor-Měšice". Publikace má náklad 2000 exemplářů. Je o ní zájem a připravujeme druhý náklad. Moje dcera mluví poměrně obstojně česky (mateřština - němčina), prosí Vás zda-li by jste se na knihu nepodíval s pány Nolanus a Cinik. Byla by Vám vděčná, kdyby jste jí sdělili svá stanoviska, aby podle toho upravila druhé vydání. Postrachu, bylo by možné pro mne vytvořit uživatelskou podstránku a smazané "Berwidy z Ellgutu" tam okopírovat? A to buď v původním originále a pakliže by jste byl toho názoru, že by obsah mohl vyvolat averze, upravte edici článku tak, aby vyhovovala. Já Vám děkuji a zůstávám s přátelskými pozravy - Dr.Dr. Jan N.A. Berwid-Buquoy z Ellgutu, na Měšicích --Zdeněk Herl-Stolt 07:41, 9. 5. 2007 (UTC)

Je to řada otázek, takže postupně:

• Co se týče uživatelské stránky: připadá mi pro tento projekt poněkud nemístně sebestředná a částečně reklamní. Ostatní wikipedisté se zde obvykle chlubí maximálně seznamem článků, které napsali, a píší, co mohou pro projekt udělat dál. Vaše stránka je zaměřena na Vás osobně (přičemž styl působí podle mého názoru na většinu lidí dost ješitně), Váš rodokmen (což je z hlediska informace o editorovi málo podstatné, ale budiž) a nabídku knih. Wikipedie se snaží být neutrální a bez reklamy. Tudíž velká část editorů považuje přidávání reklamy, byť na vlastní knihy a na osobní tránce za cosi neslušného (za hrnicí wikiwtikety). Já osobně mám na osobní stránky trochu měkčí kritéria, takže nijak nezasahuji, ale také se mi to moc nelíbí a odjinud bych takové nabídky ihned mazal.

---

Uživatelskou stránku jsem revidoval a předělal. Mohl by jste se na to podívat? Dr.Dr. Berwid-Buquoy --Zdeněk Herl-Stolt 00:19, 12. 5. 2007 (UTC)

---

• Co se týče úprav článků: princip wikipedie je ten, že články může upravovat každý. Pokud chcete vědět kdo a kdy upravil články, které Vás zajímají, označte si je jako sledované. V menu wiki rozhraní pak stačí klepnout na možnost "sledovné stránky" a uvidíte jen výběr změn těch stránek, které Vás zajímají. Odkaz si můžete uložit mezi oblíbené stránky svého prohlížeče a přehled budete mít vždy na jeden klik. Je to jednodušší, než předávat nějaké zprávy.
• Ad kniha: nejsem si jist, jestli bych byl schopen pomoci. Předmětem mého zájmu je technika, jej historie a její průkopníci. Proto jsem se angažoval u článku Jan Bervida. V regionální historii nezaměřené na techniku se moc nevyznám.

---

Nejde o to rozumět, nýbrž si vytvořit názor. Určitě se nudit nebudete. Jsou tam i různé "drby", neboť "vesta" naší rodiny nebyla vždy "úplně čistá". Můžete se dočíst další podrobnosti o mém prastrýci Ing. Bervidovi a jeho spolupráci s francouzskou kontrarozvědkou na území ČSR před válkou. Pro Vaší informaci jméno "Berwid" je poněmčelé "Berwick" a "Bervida" je počeštělé "Berwid". Jak k tomu docházelo, je rovněž v knize. Já Vám jeden exemplář pošlu, ale potřeboval bych vědět kam. Ostatně knihu přečtete, tak jako všichni ostatní, jedním dechem. Zdravím Dr.Dr. J.B-B --Zdeněk Herl-Stolt 00:19, 12. 5. 2007 (UTC)

---

• Ad Berwidové z Ellgutu Technicky to není problém a vzhledem k tomu, že jste autorem většiny textu, nevidím ani jiné problémy. Jen si ověřím, jaký postup je spávný.
• Ad Édith Piaf: Z velké části dobré, část je na můj vkus psána příliš novinovým stylem. U řady spekulací by to chtělo nezávislý zdroj. Ale v nejbližší době na úpravy nemám čas ani sílu (dohledat zdroje, porovnat, ověřit).

--Postrach 22:16, 9. 5. 2007 (UTC)

Zdroje

Ahoj, vzhledem k tomu, že se dle editace údaj změnil, tak si myslím, že to cenu má. Teďka je jasné, podle koho je hodnota této konstanty, co tam máme my uvedenou. Do této doby to bylo jen číslo, které neříkalo nic o tom, podle koho je správně. Jinak díky za dodání --Chmee2 17:06, 11. 5. 2007 (UTC)

Konstantu jsem změnil aby souhlasila se zdrojem, ale ta změna je kosmetická, vzhledem k rozptylu hodnoty, který je 10x větší než mnou provedená změna. Stejně chybí údaj o tom, který kdy a jak to bylo měřeno. Poslední dvě platné číslice uvedené hodnoty jsou bez přesnějších údajů k ničemu. --Postrach 17:14, 11. 5. 2007 (UTC)

Tedka (kdyby mne to fakt jako zajímalo) jít po té knize a dohledat si tam, jak byla hodnota získána, případně mi dává další místo, kde pokračovat v hledání. V podstatě se prostě odvoláváme na něho a to je to, co by wikipedie měla mít. Toto je encyklopedie, která má být podepřena zdroji ;) --Chmee2 17:20, 11. 5. 2007 (UTC)

Autor to tam předkládá jako fakt. Zdrojem asi může být měření z hvězdáren korigované možná kosmickými sondami. --Postrach 18:04, 11. 5. 2007 (UTC)

Projekt na radní

Pro info: Projekt, který jsem zamýšlel, je rozveden na Metě. Mělo to být úložiště kompletních statistik a dat - výsledků voleb, seznamů laureátů cen, sportovních výsledků atd. --Okino 18:18, 3. 6. 2007 (UTC)

článek Isidino Společenství + rozhovor o odřádkovávání.

Děkuji za upozornění, nevěděl jsem, že takováto možnost existuje. Jsem rád, že zůstane zachována i historie, byť je zatím vpravdě krátká.

Zdůvodnění . . . .
Jedná se o název organizace. V originále je to Fellowship of Isis takže jsem se držel originálu a beru i slovo Společenství jako součást názvu.

Pokud je to však opravdu chyba, tak to vraťe zpět.
Naučil jsem se všechna slova (krom předložek a spojek) v názvech psát velkými písmeny, abych je na první pohled odlišil od zbytku textu, při rozsáhlých diskusích na hudebně zaměřeném fóre, kde jsem názvy skladeb či alb často zmiňoval. Asi se my to trochu vrylo pod kůži.
--Niusereset 8.VI. MMVII, 18:52 CEST

Podle anglického pravopisu je to správně tak, jak jste to popsal. V češtině se ale správně píše velké jen první písmeno názvu (a navíc samozřejmě i vlastní jména uvnitř). Takže správně česky by to bylo Isidino společenství nebo Společenství Isis. Z angličtiny k nám ale jejich způsob psaní trochu prosakuje, takže dost názvů se píše i podle anglických norem. Pokud to v češtině není už registrovaný oficiální název, přimlouval bych se za česky správnější malé písmeno. --Postrach 21:20, 8. 6. 2007 (UTC)

Mně osobně se zamlouvá více to velké S, nicméně i v publikaci, kterou jsem v článku jmenoval, je název organizace psán s malým.
Nevím v česku o žádném členu Společenství (co se obecně Kemetismu týče vím u nás krom sebe jen o dalších dvou)
--Niusereset 9.VI. MMVII, 03:05 CEST

Takže i podle wikipedie:ověřitelnost má být malé s. Měli bychom zde psát to, co se dá ověřit, ne co se nám víc líbí. Takže to zase vrátím na správnější tvar.

Mimochodem: na wiki nemusíte používat tag br, ale raději dvě odřádkování. Engine se o vložení tagu postará sám. --Postrach 06:51, 9. 6. 2007 (UTC)

Dvojité odřádkování však vytvoří odstavec, mezi něž to vloží mezeru. Pokud používám tag BR činím tak proto, že o onu mezeru zrovna nestojím. A jednoduché odřádkování ve výsledném formátování nevytvoří nic (ale to vám asi vysvětlovat nemusím)

Ale podívejte se na to sám.

1 - jednoduché odřádkování
row no.1 row no.2

2 - dvojité odřádkování
row no.1

row no.2

3 - použití tagu BR
row no.1
row no.2

--Niusereset 9.VI. MMVII,14:02 CEST

To je sice pravda, ale IMHO vypada ve vetsine pripadu odstavec lip (lepe opticky cleni text). --Postrach 12:22, 9. 6. 2007 (UTC)

S tím napsosto souhlasím. Já také většinou odstavce používám, ale někdy chci jen nový řádek, ne nový odstavec, a bez zbytečných mezer. Tehdy použiju BR
--Niusereset 9.VI. MMVII,16:49 CEST

---

Když jsem ten článek psal a pojmenovával, vycházel jsem z vlastního vnímání textu a mně osobně v tu chvíli připadalo správnější velké S. A proto jsem takto článek i pojmenoval.

Až na váš podnět (konkrétně věta "Pokud to v češtině není už registrovaný oficiální název") jsem se podíval do té knihy, abych si to ověřil. V té chvíli mi nezbývalo než kapitulovat. Koneckonců proto jsem také to, co jsem v knize zjistil, sem napsal.
--Niusereset 10.VI. MMVII, 16:40 CEST

Poděkování

Díky za trpělivost, jen co táta přijde domů, vysvětlím. Ono to, myslím, jednou půjde. --Martin Kozák 18:48, 8. 6. 2007 (UTC)

Dík. Měl jsem už trochu pocit marnosti. --Postrach 21:20, 8. 6. 2007 (UTC)

Teoretická mechanika

Tak už jsem připsala nějaký ten úvod k té teoretické mechanice. Je tam trochu vysvětlené, co se tím myslí, ale moc dlouhé to není. Ono je to totiž taková všeobecná nectnost všeho, co se jmenuje teoretická mechanika, že tam nijak moc do hloubky není vysvětlené, co to je, a rovnou se začnou chrlit rovnice. Žádné podobory to nemá, ono je to samo podobor mechaniky, takže tam taky není moc o čem psát... Tak se chci zeptat, jestli je ten článek pořád ještě na smazání...--Janinka85 14:10, 9. 6. 2007 (UTC)

Šablona:Infobox Biografie

Nedala by se tato šablona nějak rozšířit, aby se do ní daly zapisovat i další věci? Myslím, že pouze datum, místo a rok narození/úmrtí je poněkud málo na biografický infobox. Nebylo by možné k tomu přidat například možnost doplnit místo bydliště (pro žijící osoby) a také i příbuzenstvo?

Ano, vím, existuje zde již infobox pro příbuzné, ale proč mít dva infoboxy. Navíc ono to nepůsobí zrovna nejlépe, když pod sebou jsou dva infoboxy, které mají odlišný design. Šablona:Příbuzenstvo to však řeší až příliš podrobně (rozlišování primárních, secundární a terciálních příbuzných barevným proužkem) a to není potřeba. Stačilo by, kdyby byla možnost prostě jen vypsat ty příbuzné.

Bylo by to praktičtější, kdyby na toto všechno existovala jedna jediná šablona, místo dvou, jak barevně tak i designově odlišných šablon. Kdybych se v těch kódech vyznal, pokusil bych se rozšířený Biografický infobox napsat sám. Ale nevyznám.

--Niusereset 14.VI. MMVII, 02:51 CEST

Tuhle šablonu dělal už před dlouhou dobou, takže už si nepamatuji, jak jsem ji dělal. Navíc v té době šablony začínaly, a neuměly toho tolik co teď. Pak jsem se věnoval jiným věcem. Klidně navrhněte novou (pod jiným názvem), můžeme ji zkusit odladit. --Postrach 06:25, 14. 6. 2007 (UTC)

S dovolením bych navrhl vytvořit něco jako modulovou šablonu - byla by hlavička (jméno, fotka, datum narození, datum úmrtí, povolání), pak by byly moduly podle povolání (např. modul se sportovními úspěchy, uměleckými díly, politicými funkcemi, příbuznými atd.) a na konec nějaká uzavírací patička (tam by případně mohl být odkaz na oficiální stránky). Co myslíte? --Okino 16:10, 14. 6. 2007 (UTC)

dělejte jak myslíte. Já od toho minimálně na měsíc dávám ruce pryč --Postrach 16:12, 14. 6. 2007 (UTC)

Já jsem se už pokoušel, ale vůbec mi to nešlo. Neumím tohle vytvářet a nefungovalo mi to. Na tebe jsem se obrátil, protože jsem tě pod touhle šablonou viděl podepsanýho a protože s tebou jsem už nějak v kontaktu byl. Pokud ale víš o někom, kdo by tohle mohl udělat, tak mi napiš a já se na toho dotyčného obrátím.

--Niusereset 14.VI. MMVII, 17:55 CEST

Je to trochu piplačka a teď na to nemám sílu. Dělám na dvou velkých projektech mimo wiki a maximálně si tu udělám jednoduchý pahýl nebo chvilku patroluji. Zkus projít historii té šablony, budou tam další autoři. --Postrach 16:01, 14. 6. 2007 (UTC)

Nechvátáte-li na to, navrhl bych to probrat pod lípou nebo na diskusní stránce šablony, ať se k tomu vyjádří víc lidí, jak by chtěli, aby vypadala. --Okino 16:44, 14. 6. 2007 (UTC)

Spěchá nespěchá.
Pokoušel jsem se ji vytvořit, ale na to, abych ji mohl otestovat, jsem ji musel uložit, ergo je třeba ji teď smazat: Šablona:Infobox Biografie Rozšířená
--Niusereset 14.VI. MMVII, 18:58 CEST

K testování šablon slouží šablona:Test. --Okino 17:23, 14. 6. 2007 (UTC)

To jsem nevěděl :oops:
--Niusereset 14.VI. MMVII, 19:53 CEST

NucleoSTOP

Ahoj. Kde jsi vzal informaci, že je to komerčně úspěšné? Podle mě nebyl vyroben a prodán ani kus. Viz Wikipedie:Hlasování o smazání/NucleoSTOP#Existence zařízení a pokud můžeš, doplň relevantní zdroj. Díky. --egg ✉ 17:09, 12. 7. 2007 (UTC)

Pokládejme to za neověřené. Noviny, kde jsem to četl, skončiy asi dávno ve sběru :-(. --Postrach 20:50, 12. 7. 2007 (UTC)

OK. Nemají ty noviny archiv na webu? --egg ✉ 21:36, 12. 7. 2007 (UTC)

Heslo Turbovrtulový motor

Zdravím, jak tak koukám, Wikipedie se stává zdrojem až poněkud překvapujících, zcela nových informací… Viz. zde:

»Vrtule je vybavena samostatým stupněm turbíny, který je umístěn za turbínou pohánějící kompresor. Osa vrtule prochází dutou osou turbokompresoru. Toto řešení umožňuje různé pracovní otáčky turbokompresoru a turbíny vrtule bez nutnosti montovat reduktor.«

http://cs.wikipedia.org/wiki/Turbovrtulov%C3%BD_motor

Resp. narážím na tuto verzi, která je, jak tak koukám, Tvým dílem (viz. shrnutí editace »(upravy - nemusi byt koxialni (na obrazku neni), je i reseni bez reduktoru)«):

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turbovrtulov%C3%BD_motor&diff=492752&oldid=492681

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turbovrtulov%C3%BD_motor&oldid=492752

Můžeš se podělit o zdroj této neotřelé informace, a můžeš uvést nějaké konkrétní příklady konstrukcí tubovrtulových motorů s tzv. volnou turbínou, které nemají REDUKTOR otáček vrtule? --Algernon 09:25, 15. 8. 2007 (UTC)

Zkusim vecer dohledat. Mel jsem to v nejake stare knizce. Doufam ze to nenbyla jedna z tech, ktere padly za obet vytopeni sklepa pred par lety. --Postrach 09:58, 15. 8. 2007 (UTC)

Heslo reduktor, reduktor#Letecký reduktor a přesměrování

Zdravím, docela rád bych věděl, proč se na „wiki“ nedržíme zavedené a běžně používané terminologie, ať už je používána v letectví, v automobilismu či ve strojírenství všeobecně, ale je vytvářena nová „terminologie“ sloužící jedině pro potřeby české wikipedie? Tj. je nutno vytvářet (a tedy i šířit) nesmysly, či zda by nebylo lépe se raději nejprve seznámit s již zavedenou terminologií a tuto používat? Kupř. neexistující (tj. mimo wiki, kde byla účelově vytvořena) termín „letecký reduktor“. Dalším je redirect z planetového reduktoru na onen kvazi-termín. Možná by Tě zajímalo, že planetové redukce se používají třeba i v koncových převodech v tuhých nápravách — tj. jsou-li u nich koncové redukce použity —, čili rozhodně se nejedná o výhradní použití planetového převodu jen v redukcích na leteckých motorech (třeba viz. nákladní automobily a autobusy). --Algernon 09:49, 15. 8. 2007 (UTC)

Ze se planetove redukce pouzivaji i jinde, vim. Cht2l jsem odd2lit reduktory používané u letadel od těch v autech (protože v článku se zjevně jednalo pouze o reduktor v leteckém motoru). Pokud máte pocit, že je to špatně, opravte to. Odkaz na letecký reduktor jsem udělal proto, aby byl přímo na část, vztahující se k článku. Opět - klidně to upravte lépe. --Postrach 09:58, 15. 8. 2007 (UTC)

Provaznické výrobky.

Dobrý večer. Netroufám si korigovat pány Simona a Horáčka, i když se mně jejich formulace taky moc nezdají. Oni se ale odvolávají na čs. normu a já nemám ani jiný pramen ani dostatek znalostí o provaznictví.

K těm definicím (už zase?):

• Ti pánové píší, že provaz je hospodářský provaznický výrobek pro zemědělství, jinak nic. To se mně ovšem vůbec nelíbilo, proto jsem se o tom pojmu raději nezmiňoval.
• O lanu jsem napsal celý článek a k ostatním definicím se možná dostanu později (mohu posloužit např. definicí špindlšnůry nebo hamburské Reeperbahn, která znamená přesně tu lanovou dráhu, o které píšu v Texilním lanu).

Nicméně se těším na další připomínky.--Ryj 18:14, 21. 8. 2007 (UTC)

Celkem viditelné překlepy

Ahoj kolego. Provedl jsem (bez přihlášení) opravy tvých překlepů ve článcích veslo, jachta a kormidlo. Přestože krátké pahýly (a tedy snadné na kontrolu), objevil jsem celkem viditelné překlepy. To mi neříkej, že to po sobě nevidíš, člověče? Podobně hrubé překlepy se mi "daří" vytvářet jen v těch vzácných okamžicích, kdy tvořím společensky unaven. :-) --Krvesaj 06:18, 22. 8. 2007 (UTC)

No - disgrafik jsem dost těžký. A občas dost nepraštím do kláves. Buď rád, žes neviděl první verze (sláva náhledu ;-) ). Obvykle se na své články podívám po delší době a dívím se, co jsem vytvořil a opravuji. A trochu chmelové pololévky jsem včera také požil, takže i to mohlo mít vliv :-). --Postrach 06:56, 22. 8. 2007 (UTC)

Jasně, díky za objasnění. Jinak díky za hesla. Ten požadavek na jachtu jsem totiž zadal už dávno já právě ve chvíli, kdy jsem trošku ovíněn přemýšlel, co si koupím ke svému Ferrari. :-) --Krvesaj 07:05, 22. 8. 2007 (UTC)

Mám podobný problém doporučuji používat Mozillu Firefox a nahrát se do ní kontrolu překlepů tedy spellchacker. Roste to zde http://www.czilla.cz/doplnky/kontrola-pravopisu/ a Firefox tady http://www.czilla.cz/produkty/firefox/ . Vřele doporučuju. Pokud by jste měl problém s instalací rád Vám pomohu ale je to snadné uvidíte sám. --TeX 23:24, 23. 8. 2007 (UTC)

Ferdinand III.

Přesunuto na Wikipedista diskuse:Bosquete

Setkání

Ahoj, chci se zeptat, jestli by jsi nechtěl zajít na pivo někdy a dát řeč - když jsme v jednom b. Kdyžtak se ozvi: juandevojnikov-zaviňáč-gmail.cz --Juan de Vojníkov 08:08, 27. 9. 2007 (UTC)

Delfín

Vrácení necopyvio textu stejně nemá v tomto případě význam, neboť musí být smazány všechny editace, kde copyvio je. Protože neexistuje editace, která by copyvio neobsahovala, označila jsem celý článek. --Vrbova 11:25, 9. 10. 2007 (UTC)

Astrologie

S tim ze posledni odkaz taky z amoc nestoji... sice jsem ho tam vkladal ja ale kdyz to pominu a taky pominu to ze odkazuje na IAN to nekdo chcete tenhle odkaz vyhodit, tak prosim, ale nahradte ho jinym odkazem, ktery bude davat opacny pohled na vec. Cili nejaky antiastrologicky.... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Kojan (diskuse)

Právě proto, že nic lepšího jsem nenašel, odkazy jsem tam nechal. Jinak bych to nahradil. Také si myslím, že to chce oba pohledy. --Postrach 16:47, 9. 10. 2007 (UTC)

dik, aspon nekdo rozumny...

Violoncello

Nevím, jak jste přišel na to, že se pokládám za slavného violoncellistu. Na webu se momentálně usilovně pracuje, v některých sekcích je zatím jen jeden záznam (jako ukázka, jak by to mohlo asi vypadat), ale už teď je tam více relevantních a správnějších informací než na Wikipedii. Proč maříte něčí práci? Není lepší se nejdříve zeptat, než něco smažete? Děkuji za pozornost. Jen mě to naštvalo. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Ondřej Kratochvíl (diskuse • příspěvky)

Až bude ten web hotový, klidně jej přidejte. Zatím tam je toho ale velmi málo. Wikipedie (kromě jiného) není propagačním médiem k zviditelňování vlastních webů. --Postrach 17:24, 10. 10. 2007 (UTC)

na toho slavného violoncellistu jsem přišel tak, že jsem prozkoumal sekci violoncellisté onoho webu. Předpokládal jsem,že jsou přidáváni v pořadí podle významnosti. --Postrach 17:27, 10. 10. 2007 (UTC)

Nevím, jak si představujete hotový web. Něco jako Wikipedii? Ano, je tam toho zatím málo, bude toho více, ale asi si nikdy neřeknu, že je hotovo. Ano, jistý podnět k přidání odkazu byl, ale uživatel na tom tratný nebude (viz např. Metodika). Proč tedy neodkázat na to něco, co už tam je? Takže Vaše úvaha o jediném slavném cellistovi nebyla ničím podložena. Pokud je to tedy možné, prosím, pozměňte komentář k Vaší editaci. Nařknout někoho je velice jednoduché. Děkuji. --Ondřej Kratochvíl 17:57, 10. 10. 2007 (UTC)

no -vzhledem k tomu, že mezi skladateli je tam uveden Johann Sebastian Bach a mezi hráči Ondřej Kratochvíl, byla ta úvaha o chápání významnosti myslím celkem logická. Co se týče metodiky: ta je podle mého v současné době jedinou skutečně přínosnou částí toho webu, a případný odkaz by měl vést tedy přímo na ni. V této podobě jej do článku vrátím. Až bude web větší, může se dát odkaz na jeho kořen, zatím by byl odkaz na hlavní stranu spíš pro ostudu. Komentář jednoduchým způsobem změnit nelze. --Postrach 18:12, 10. 10. 2007 (UTC)

Slučování, přesuny a historie.

Dobrý den, omlouvám se, že do toho takhle kecám, ale při slučování a přesunu by nemělo dojít ke ztrátě verze. To jak jsi to udělal u toho muzikálu, je proti GFDL. Já vím že pořád s těmi právy zbytečně prudím, ale verze by měla zůstat zachovaná, aby ji bylo možno dohledat v historii. Proto nelze věc z historií smazat a pak na ní něco přesunout. Ty redirecty je nutno otoočit, pokud se stavíš na IRC můžeme o tom hodit potlach. --Vrbova 09:25, 25. 10. 2007 (UTC)

Byl tam jen jediný přispívající (nepočítám-li návrh ke sloučení), jehož jsem uvedl ve shrnutí editace. Pokud by historie byla delší, řešil bych to složitěji. Domníval jsem se, že by to mělo stačit. Mimochodem" proč mi rozhraní nenabídne rovnou výměnu s přesměrováním? --Postrach 09:30, 25. 10. 2007 (UTC)

Dřevěný pražec

Pokud nejsou na pražci použity tvarované podkladnice, bývají pro upevnění kolejnic vyfrézovány zešikmené plochy. které zajistí, že kolejnice jsou mírně skloněny ke středu koleje. Můžeš tohle odvážné tvrzení nějak doložit. Já se s tím ještě nesetkal. PetrS. 07:24, 12. 11. 2007 (UTC)

Viz fotku u článku. Plošky na pražcích jsou na ní vidět (tmavé zářezy na pražcích jsou hlubší hrany šikmých plošek). Večer zkusím doložit i literaturou. Osobně jsem to i frézoval na speciální, pro tento účel kdysi dávno sestrojené hoblovce s kuželovými noži s roztečí kolejnic (ale uznávám, že to je vlastní výzkum ;-), literatura bude snad večer). --Postrach 07:32, 12. 11. 2007 (UTC)

Tak to tedy koukám. Normálně by to člověka nenapadlo, jednak se tím sníží únosnost pražce, jednak systémy upevnění kolejnic mají podkladnice s náklonem. To mají nějaké staré podkladnice? Navíc při poměrech na ČHŽ (rychlost, konstrukce vozidel, nápravové tlaky) si myslím, že nějaký úklon není vůbec zapotřebí. Docela bych rád věděl, co je k tomu vede. --PetrS. 09:20, 12. 11. 2007 (UTC)

Podkladnice se na lesních železnicích používají jen minimálně (ve stycích a obloucích vždy, na rovné trati ob 3 pražce), a navíc jsou to jen ploché desky vyseknuté z 4-7 mm plechu, s otvory pro hřeby. Přes polovinu pražců je upevněno přímo ke kolejnici hřeby. To bylo (alespoň podle dostupné literatury) standardem na všech lesních tratích. Tenhle tradiční způsob se na ČHŽ užívá dodnes. Snížení únosnosti tím ohoblováním je zanedbatelné (je to jen 1 cm z 20 cm tloušťky), ale prudce se zvýší odolnost proti vyvrácení kolejnice (proti okolku nepadne a na druhou stranu je držena hmotností vlaku a svým sklonem). Sklon je kolem 5% - ale přesné žíslo budu muset také dohledat. --Postrach 09:35, 12. 11. 2007 (UTC)

Literaturu jsem doplnil, upresnil sklon, snad to bude stacit. V pripade zajmu to jeste rozsirim (ta knizka je hodne podrobna, jen schemat je kolem 800). --Postrach 20:12, 12. 11. 2007 (UTC)

Hmm - autorská práva trvají. Možná za 14 let, pokud se zase neprobudí Disneyovi právníci ....

• Josef Kugler: 23. 2. 1878 - 15. 9. 1951

Tak dík, zase jsem chytřejší. Já se motám prakticky jen kolem velké dráhy.--PetrS. 20:48, 13. 11. 2007 (UTC)

Já zase spíš kolem té malé. Mimochodem: v knize o stavbě tratí se píše, že to frézování byla norma i na francouzských tratích normálního rozchodu. Místo podkladnice bylo pod kolejnicí v šikmo vyfrézované ploše dubového pražce 5mm tlusté topolové prkénko, které se měnilo. U nás se na normálním rozchodu ale už od 20 let používaly výhradně podkladnice. No - možná časem napíšu pojem teslování (což je hoblování zářezů) --Postrach 21:11, 13. 11. 2007 (UTC)

Zeitgeist The Movie

přeneseno do diskuse k článku --Postrach 01:19, 15. 11. 2007 (UTC)

Zdravím: odpověděl jsem na Vaše námitky. Když tak zkoukněte, zareagujte... --Hidalgo944 23:07, 16. 11. 2007 (UTC)

Majster Kat

Kdy bude tenhle článek regulérne zařazen? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.119.96.236 (diskuse)

Nerozumím co máte na mysli slovy "regulérne zařazen" , ale pokud máte na mysli šablonu významnost, tak tehdy, až budou nějaké netriviální zdroje, které ji doloží. Kromě stránek skupiny jsou tam jen dva weby, kam se může vložit kdokoliv sám. Jediná recenze na komerčním webu je od člověka, který (alespoň podle google) nenapsal nic jiného než právě tuto recenzi, a to jen chvíli před tím, než jste odkaz na ni přidal sem. --Postrach 12:26, 18. 11. 2007 (UTC)

Jsou i jiný recenze, napr. tady: [[1]] V nejvetsí databaze metalu světa.

Zajímalo by mě v čem má Majster Kat menší významnost než napr. nasledujúci články [[2]], [[3]], [[4]]...

Podle mne v ničem. Jejich významnost je také diskutabilní, klidně jim dejte patřičnou šablonu. --Postrach 01:20, 19. 11. 2007 (UTC)

Dotaz

Na začátek bych rád poděkoval za velmi rychlé .. "usměrňování" ( :

Chtěl bych se zeptat, jak nejlépe reagovat na tento druh zpráv v diskusi. Předpokládám, že tu žádný způsob interní komunikace nefunguje, tedy že lze komunikovat navzájem pouze přes diskusi a případně mail. Je to tak?

A když už píšu, tak bych rád zareagoval na něco co jste napsal, konkrétně: "(kopie z webu a knih jsou rychle mazány, protože porušují autorský zákon)". S čímž naprosto souhlasím, přesto bych se rád zastavil a pokusil si to vyjasnit. Mohu tedy vytvářet vysvětlení cizích a prozatím zde na wikipedii nevytvořených slov a mohou to být do jisté míry opisy (když to tak nazveme) knih či jiných míst na internetu. Avšak pouze pokud uvedeme zdroj z kterého jsme čerpali. Potom snad autorský zákon neporušujeme, nemýlím se?

Také ještě co se týká délky článku, nebo jak bychom si to nazvali, jak dlouhý musí být, kolik slov, či znaků musí obsahovat, aby byl považován alespoň za pahýl? --Pointik 22:25, 18. 11. 2007 (UTC)

Na zprávy v diskusi je dobré reagovat tamtéž, aby se diskuse netříštila (jako například má odpověď zde). Pokud Vám do diskuse někdo napíše, obvykle si dá stránku mezi sledované, aby viděl případnou odpověď. O článcích se pak diskutuje na jejich diskusních stranách. Další možností je IRC, ale to je pouze pomocný neoficiální kanál. Obecná témata se diskutují Pod lípou.

Z knih smíte použít informace, ale ne formulace. Ideální je svými slovy popsat, co ten který zdroj tvrdí, a dát jej jako referenci. Výjimkou jsou texty, uvolněné pod nějakou svobodnou licencí, nebo ty, které jsou volným dílem. Tedy například ostatní jazykové mutace Wikipedie nebo staré texty (jejichž autor je víc než 70 let po smrti).

Text článku by měl obsahovat alespoň několik vět a trochu víc než jen slovníkovou definici.

--Postrach 22:38, 18. 11. 2007 (UTC)

Stabat Mater

Jaký potřebujete zdroj k tvrzení, že jde o jeden z nejkrásnějších církevních hymnů. Nestačí prosté číselné údaje o počtu zhudebnění a jménech skladatelů (pokud Vám vůbec něco říkají). A to nepočítám malíře, sochaře aj. Stejnou větu najdete na enwiki. Má se snad hledat zdroj k tvrzení, že když prší, tak je mokro? --Tom 09:24, 20. 11. 2007 (UTC)

Někdo to někde přece musel napsat, ne? Krása je subjektivní kategorie, je tedy třeba ji doložit dojmem nějakého člověka či skupiny. Tvrzení, že po dešti je obvykle mokro (a je zajímavou otázkou jak dlouho za za jakých okolností), lze samozřejmě také doložit - odkazů najdete stovky, pro konkrétní hodnoty vysychání by bylo třeba vzít odbornou literaturu. Podobně jako s krásou to není ani s mokrem po dešti ani zdaleka tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. --Postrach 09:41, 20. 11. 2007 (UTC)

Oproti svému přesvědčení jsem tvrzení doložil odkazem. Čtěte ale pozorněji, nenapsal jsem "po dešti", ale "když prší". --Tom 10:05, 20. 11. 2007 (UTC)

Další připomíny v diskusi k článku. Každý může mít jiný názor. Na krásu zvlášť. I když prší, není mokro všude (třeba pod střechou obvykle mokro nebývá, výjimek je víc).