Diskuse:Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Harold v tématu „Regiotram Nisa“
Recenze editovat
Harold editovat
Až budu mít čas a chuť, tak si to snad přečtu celé. Teď jen k úplnému úvodu:
Osobně bych ten článek přesunul pod standardní název "Železniční trať Frýdlant - Heřmanice" (možná i Frýdlant v Čechách - dle nádraží), viz i Osoblažka nebo JHMD, případně Železniční trať Ondrášov - Dvorce na Moravě (Třemešná a Dvorce jsou taky podle nádraží). Nezdá se mi, že "Úzkorozchodná dráha Frýdlant - Heřmanice" je nějaký široce používaný název, spíš bych to viděl na překlad z de:Schmalspurbahn Frýdlant v Čechách–Heřmanice. Ale to nechám na uvážení hlavního autora článku.
- Klidně. Já jsem název článku přejal od předchozích autorů a jen jsem upravoval jeho obsah. --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
- Jak jsi už psal jinde, pokud se ta stanice jmenovala "Heřmanice u Frýdlantu", tak to by bylo správné to mít pod tímto názvem (pokud tedy přistoupíme na systém podle názvů stanic). Je to v literatuře nebo jízdních řádech takto zmíněno? A sorry za případnou práci, vidím, že jsi odkazy sem už opravoval. --Harold (diskuse) 15. 4. 2013, 11:59 (UTC)
- Já vím, také mne to napadlo, když jsem to celé dodělal, že by to asi mělo být Heřmanice u Frýdlantu. Tak to ještě předěláme znovu. Opět proběhneme všechny interní odkazy a přesměrujeme je na novou stránku. :-) --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 12:08 (UTC)
- S tím označováním heřmanických stanic je trochu problém. V knížce, z níž hlavně čerpám, jsou ukázky jízdních řádů. Jeden je z roku 1949 a v něm jsou Heřmanice u Frýdlantu, další je z roku 1968/1969 a tam jsou již jen Heřmanice. A co teď…?
- Bral bych to podle posledního stavu, tedy pouze "Heřmanice", tedy pokud není k dispozici nějaký JŘ z 1. poloviny 70. let, kde by stanice měla jiný název. Pokud plánuješ napsat článek i této stanici, tak bych v něm samozřejmě uvedl něco jako "dle JŘ z roku 1949 měla stanice název Heřmanice u Frýdlantu, podle JŘ z let 1968/1969 pouze Heřmanice". --Harold (diskuse) 20. 4. 2013, 15:28 (UTC)
- S tím označováním heřmanických stanic je trochu problém. V knížce, z níž hlavně čerpám, jsou ukázky jízdních řádů. Jeden je z roku 1949 a v něm jsou Heřmanice u Frýdlantu, další je z roku 1968/1969 a tam jsou již jen Heřmanice. A co teď…?
- Já vím, také mne to napadlo, když jsem to celé dodělal, že by to asi mělo být Heřmanice u Frýdlantu. Tak to ještě předěláme znovu. Opět proběhneme všechny interní odkazy a přesměrujeme je na novou stránku. :-) --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 12:08 (UTC)
- Jak jsi už psal jinde, pokud se ta stanice jmenovala "Heřmanice u Frýdlantu", tak to by bylo správné to mít pod tímto názvem (pokud tedy přistoupíme na systém podle názvů stanic). Je to v literatuře nebo jízdních řádech takto zmíněno? A sorry za případnou práci, vidím, že jsi odkazy sem už opravoval. --Harold (diskuse) 15. 4. 2013, 11:59 (UTC)
- Klidně. Já jsem název článku přejal od předchozích autorů a jen jsem upravoval jeho obsah. --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
- Heřmanice na česko-saských hranicích - Nevím přesně, jak to tam uvést, když je tam nyní je tam Polsko. Asi bych napsal "česko-polských (dříve česko-saských) hranicích". Tedy pokud to území za Lužickou Nisou bylo součástí Saska.
- Zkusil jsem to nějak upravit. Je to již vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
- Ještě jsem to trochu přeformuloval. Našel jsem taky Saské úzkorozchodné dráhy, podle tamní mapky bylo území mezi Lužickou Nisou a Heřmanicemi součástí Saska. Zatím jsem zbytek článku nečetl, ale mrknul jsem se na konec války a za větu Další den obsadila oblast Žitavska polská armáda a tím zde skončila mezinárodní doprava. bych přidal informaci, že prostě to území kolem Bogatynie připadlo po roce 1945 Polsku, které na tom zbytku tratě k Lužické Nise do roku 1951 žádnou dopravu neprovozovalo (dle německé wiki), čili hraniční přechod byl vcelku k ničemu. --Harold (diskuse) 15. 4. 2013, 11:59 (UTC)
- Zkusil jsem to nějak upravit. Je to již vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
- K dalším zvláštnostem trati patří skutečnost, že díky hraničnímu přechodu v Heřmanicích byla trať jedinou úzkorozchodnou mezistátní spojnicí. - Chtělo by to upřesnit: jedinou mezistátní spojnicí kde? Díval jsem se do Jelena, vzhledem k návaznosti na jediný veřejný provoz na rozchodu 750 mm v Předlitavsku tím možná myslí Předlitavsko. Nepředpokládám, že by to byla jediná mezistátní úzkokolejka v Evropě nebo na světě.
- Asi by bylo dobré založit článek o navazující trati (alespoň pahýlek) - de:Schmalspurbahn Zittau–Hermsdorf - a odkaz dát minimálně do úvodu. --Harold (diskuse) 14. 4. 2013, 14:16 (UTC)
- 2. pád slova "trať" - je sice gramaticky správné a možné používat (bez) "tratě" i "trati", ale v článku bych to sjednotil.
Zvážil bych odkazování na roky. Sice jsem to taky dřív dělal prakticky u každého roku, který se v článku objevil, teď odkazy dělám pouze u roků, které jsou opravdu významné pro téma článku. Totéž u konkrétních dat. Dávám jen k zamyšlení, obecně to asi nijak nevadí.
- Chybí mi uvedení, kolik vlaků tam jezdilo po zahájení provozu. První zmínka je, že po začátku 1. sv. války klesl počet na jeden pár (denně?), ale z jakého počtu?
- I v dalších zmínkách, ty páry vlaků se myslí asi denně? Uvedl bych to tam.
- Dle článku Frýdlantské okresní dráhy provozovaly FOD tratě (včetně této) od roku 1903, přesto je o FOD první zmínka až v první polovině 20. let před převzetím ČSD.
- Provozovatelem dopravy byly do roku 1925 FOD, poté ČSD. Jak to bylo s vlastnictvím? Jelen píše, že FOD byly v roce 1925 zestátněny (tedy chápu to tak, že i trať přešla do majetku státu, resp. ČSD), přesto se pak ještě v článku objevuje věta "V roce 1940 byla trať spolu s ostatními tratěmi ve vlastnictví Frýdlantských okresních drah znárodněna." a následující "Protože však po druhé světové válce československá legislativa neuznala legislativu nacistického Německa, nebylo toto zestátnění platné." --Harold (diskuse) 19. 4. 2013, 16:31 (UTC)
- Snad jsem to již v článku napsal dostatečně přehledně. Šlo o to, že trať byla od svého zprovoznění ve vlastnictví konsorcia tvořeného Bachsteinovou stavební firmou, darmstadskou bankou a frýdlantským okresním výborem v čele s Heinrichem Ehrlichem. V roce 1903 přešlo toto konsorcium na akciovou společnost Frýdlantské okresní dráhy (FOD). Firma se dostávala do problémů a od 1. ledna 1925 dopravu na trati zajišťovaly ČSD na účet vlastníka. Chápal jsem to tak, že majitelem dráhy byly stále FOD. Pak přišla ta německá anabáze, kdy byla trať znárodněna, ale po válce to znárodnění neuznáno. Až v roce 1948 byla FOD znárodněna československým státem (asi jako řada jiných firem tou dobou). --Jan Polák (diskuse) 20. 4. 2013, 16:57 (UTC)
Upřímně řečeno, pohrávám si s myšlenkou zkusit tento článek protlačit mezi nejlepší. Vidíš v něm něco, na čem by ještě bylo nutné (výrazně) zapracovat? Předem díky za tipy. A děkuji také za neúnavnou spolupráci na vylepšování článku. --Jan Polák (diskuse) 20. 4. 2013, 16:57 (UTC)
- Osobně nemám s NČ moc zkušeností (jen jeden seznam), ale myslím, že by to šlo. Nicméně zatím jsem četl opravdu jen úvod a historii, zbytek článku ještě ne, snad zítra. --Harold (diskuse) 20. 4. 2013, 20:48 (UTC)
- Několikrát je uvedena reference Just: Parní lokomotivy na úzkorozchodných tratích ČSD v plné podobě v šabloně.
- Jak postupovat? Reference se vzájemně liší číslem stránky a názvem kapitoly. Mám tedy názvy kapitol vyházet a reference nechat podobně jako je tomu u Čady? --Jan Polák (diskuse) 22. 4. 2013, 19:26 (UTC)
- Jo pravda, jsou tam názvy kapitol. Já je teda do referencí nedávám a pak dávám zjednodušené "Just, s. 123." V tom případě asi jak chceš... --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 20:35 (UTC)
- Ale myslím, že by to šlo na způsob "Just, kapitola Jede mašinka, s. 123." --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 20:35 (UTC)
- Jak postupovat? Reference se vzájemně liší číslem stránky a názvem kapitoly. Mám tedy názvy kapitol vyházet a reference nechat podobně jako je tomu u Čady? --Jan Polák (diskuse) 22. 4. 2013, 19:26 (UTC)
- Doplnění: V souvislosti s tím chci upozornit na související publikaci Just: Motorové lokomotivy na úzkorozchodných tratích ČSD.
- O té knížce vím, přesto díky za upozornění na ni. Problém je v tom, že ji v pražské městské knihovně nemají, byť v katalogu ji ukazují – takhle, tuším, prezentují knížky, co jim někdo ukradl – a v Národní technické knihovně ji má právě někdo půjčenou. Byly tam jen ty parní lokomotivy, tak jsem je využil. Na motorové lokomotivy si musím ještě počkat. --Jan Polák (diskuse) 22. 4. 2013, 19:26 (UTC)
- A ještě jsem si všiml, že někde je uváděna zkratka stránky jako "s." a někde "str." --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 21:06 (UTC)}}
- To máš pravdu. Varianta „s“ pochází z citačních šablon, varianta „str“ je podle návodu jak správně referencovat, kde se doporučuje užívání právě str. --Jan Polák (diskuse) 22. 4. 2013, 22:00 (UTC)
- V červnu 1966 proběhla celostátní modernizace... - Přeformulovat, současná podoba mi zní, jako kdyby byly nějaké starší vozy modernizovány. Předpokládám však, že šlo o dodávku vozů řady Balm/ú, které se v tomtéž roce objevily i v Jindřichově Hradci.
- T 36.001 přeznačená na U 58.001 bude chyba, to druhé číslo by mělo patřit parní lokomotivě. Podle http://spz.logout.cz/uzke/cz_hermanice/hermanice.html by to měla být německá 99.702. --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 17:34 (UTC)
- Trochu jsem rozšířil vozový park, tedy spíš lokomotivní park. Vzhledem k nízkému počtu úzkorozchodných tratí a tedy relativně malému počtu lokomotiv a možností jejich předávání a provozu jinde si myslím, že případný DČ nebo NČ by mohl to pospat trošku podrobněji, než jak tomu bylo. Víceméně jsem vycházel ze stránek SPŽ, kde je přehled lokomotiv (moc jich není), když tak by se to možná dalo lépe refovat dvěma knížkami od Justa nebo tím Čadou (ale ani jednu publikaci neznám). Dále jsem našel a vložil fotky přímo těch lokomotiv, které na této trati někdy jezdily, což si myslím, že je lepší, než obecná ilustrační fotka byť stejné řady lokomotivy. U dochovaných lokomotiv snad nevadí jako ref jedna fotka ze Želpage, která k září 2012 zdrojuje, že daná lokomotiva je v pravidelném provozu. Bohužel kromě diskusních fór jsem žádný jiný zdroj nenašel a stránky JHMD jsou neaktuální. Lokomotivy T 47.007 a T 47.020 by snad taky měly u JHMD ještě existovat, ale jsou dlouhodobě neprovozní - je to opět info z diskusního fóra, takže do článku nevkládám. --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 23:17 (UTC)
- Škoda, že není víc fotek z průběhu trati.
- Soubor:Dětřichov u Frýdlantu, úzkorozchodné kolejiště (2).JPG - To koleje jsou nějaký zachovaný a udržovaný zbytek, nebo se jedná o obnovenou část jako nějaký pomník? (S tím souvisí taky poslední bod níže.)
- Vypustil bych popis funkce úvratě u stanice Dětřichov, k tomu by měl sloužit odkazovaný článek. Pokud myslíš, že je to tam pro běžného čtenáře vhodné, udělal bych z toho aspoň poznámku.
- Poslední věc: Když jsem psal větší články o tratích, vytvořil jsem tam kapitolu "Popis tratě", kde jsem popsal, jak ta trať vede, kde jsou třeba zajímavé stavby na trati, krátký popis stanic a zastávek, u zrušené trati také zachované objekty, mosty, nádraží, apod. (viz třeba Železniční trať Žďár nad Sázavou - Tišnov nebo zrušená Železniční trať Kuřim - Veverská Bítýška). Toto mi zde chybí, liniové věci totiž nejde dobře odkazovat přes šablony typu
{{geo cz}}a zejména v případě zrušené trati je její průběh na současných mapách často nejasný. Takovým popisem bych nahradil kapitolu Stanice a zastávky, přičemž stručný popis stanic a zastávek by v tom popisu byl samozřejmě obsažen. Zároveň by tam byl odkaz na vlastní články o stanicích a zastávkách, které jsou dnes odkazovány pouze z infoboxu. --Harold (diskuse) 24. 4. 2013, 10:09 (UTC)- Také jsem na dopsání pasáže o průběhu trati myslel. Ostatně jsem něco podobného již v článku o Bělopotocké trati uvedl. --Jan Polák (diskuse) 25. 4. 2013, 22:52 (UTC)
- Tak ještě něco málo. Neodkazoval bych na běžné fyzikální jednotky, v tomto případě metry (v infoboxu). Kromě toho, oblouk o poloměru 1000 mm (= 1 m) se mi zdá poněkud hodně málo. :-) Asi chybka.
- Ozubnici v infoboxu, když drtivá většina tratí (u nás i ve světě) ji nemá, bych vyplňoval pouze v případě, že "ano".
- Sjednocení popisků fotek - u některých je uváděn rok, u některých ne. (Osobně bych rok psal pouze u historických fotek, což zde nejsou, ale jak chceš.)
- Fotky super, nešlo by ale ještě zjistit trochu konkrétnější místo zářezu a toho torza mostu ("u Heřmanic", "u Frýdlantu" apod.)?
To už je z mé strany snad už opravdu všechno. Dobrá práce, rád pak budu hlasovat pro. :-) --Harold (diskuse) 27. 4. 2013, 21:33 (UTC)
- Já Ti mockrát děkuji za spolupráci, bez níž by článek rozhodně nebyl tím, čím je dnes. --Jan Polák (diskuse) 27. 4. 2013, 22:21 (UTC)
Leotard editovat
- Zatím jsem se k tomu nedostal, ale článek by si zasloužil zamodřit některá (pro autora samozřejmá) hesla: ČSAD, výtopna, lokomotiva T 47.0. Když už tato hesla existují, škoda jich nevyužít.
- Jinak bych prosil vysvětlit rozdíl podvalník vs. podvalový vůz. Podvalník také zamodřit.
Na několika místech se píše o prohazování vozidel (lokomotiv i vagonů) mezi touto dráhou se 750mm rozchodem a drahami s rozchodem 760 mm. To se pokaždé měnil rozchod? Nebo se spoléhalo na to, že se vše srovná v rámci tolerance nekvalitně upevněných kolejnic?
- Také mne to napadlo, ale přiznám se, že netuším. Všude v Předlitavsku byly ty 760 a tahle 750 byla výjimkou. --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
- Pokud jde o přechodnost vozidel mezi rozchody 750 mm a 760 mm, z dřívější četby jsem nabyl dojmu, že byla bezproblémová a odbývala se bez úprav (nejen tady). Teď k tomu žádný zdroj po ruce nemám, ani osobní zkušenost. Když to v článku prozatím zůstane nevysvětleno, nebude to myslím velká chyba, případně se to může opatřit poznámkou. --Uacs451 (diskuse) 15. 4. 2013, 08:36 (UTC)
- Zajímavé by také bylo dohledat nějakou fotku úzkorozchodného motorového vozu. Je to neobvyklé vozidlo, nikdy jsem neviděl ani na fotografii. --Leotard (diskuse) 15. 4. 2013, 06:34 (UTC)
- Jednu jsem Ti našel, ale jestli je to ta, co jezdila před válkou si nejsem úplně jistý… --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 10:51 (UTC)
- Měl by to být ten správný motorák. Má na německé wiki svoji stránku (DR 137 322 bis 325) a tento na obrázku by měl být autentický kus, který do Heřmanic jezdil. Všeobecně je na německé wiki několik článků týkajících se německých (saských) úzkokolejek a určitě by si v nějakém delším výhledu zasloužily přeložit. Já se na to ovšem necítím. --Leotard (diskuse) 15. 4. 2013, 12:16 (UTC)
- Jednu jsem Ti našel, ale jestli je to ta, co jezdila před válkou si nejsem úplně jistý… --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 10:51 (UTC)
Za první postřehy děkuji. Současně jsem si dovolil Tvůj příspěvek rozdělit do jednotlivých bodů, ať je jejich vyřizování přehlednější. Věřím, že Ti to nevadí. --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 07:39 (UTC)
Mirek256 editovat
- Mám jeden dotaz, myslím existoval i projekt na prodloužení tratě z Jonsdorfu myslím do Jablonného a dál do Sloupu v Čechách, nebo se pletu? Jinak to chce zmínku. --Mirek256 15. 4. 2013, 07:46 (UTC)
- O úvahách na prodloužení trati až do Mimoně je na Wikipedii psáno v článku Žitavská úzkorozchodná dráha. Tam to možná patří. Ale zatahovat to do článku o trati z Frýdlantu do Heřmanic mi nepřipadá rozumné. I při pohledu na mapu je to trochu někde jinde… --Jan Polák (diskuse) 15. 4. 2013, 10:09 (UTC)
- Mě by to ani nenapadlo, ale musí být v článku fotka katedrály v Lehnici? Od Frýdlantu minimálně 80 km. Taky při pohledu na mapu někde úplně jinde-:)))--Mirek256 15. 4. 2013, 13:07 (UTC)
- Mém jeden dotaz, v Jelenově knížce se píše, že vlečku v roce 1951 převzal jako vlečku Severočeský průmysl kamene (str.69), vy tvrdíte dle Čadovy knížky opak. Můžete vysvětlit? Ale vy jste to ozdrojoval Čadovou knížkou? Kde je pravda? --Mirek256 15. 4. 2013, 18:52 (UTC)
Myslím, že je to tak, jak je v článku popsáno: Tomu Severočeskému průmyslu kamene byla vlečka nabídnuta, leč on o ni nakonec nestál (asi by se o ni musel starat, což by představovalo finanční vydání – ale to je teď jen spekulace) a tak ji odmítl s požadavkem na výstavbu nakládací rampy ve Frýdlantě.--Jan Polák (diskuse) 16. 4. 2013, 05:40 (UTC)- Je to jináč: ten Severočeský průmysl kamene skutečně trať (po jejím prohlášení za vlečku) využíval. Vše je již nyní v textu článku popsáno. --Jan Polák (diskuse) 20. 4. 2013, 16:03 (UTC)
- Navíc se Jelenově knížce píše o slavnostním vlaku dne 14. 7. 1957. Nemohl by v článku tak nějak onen vlak popsán? --Mirek256 15. 4. 2013, 18:52 (UTC)
Uacs451 editovat
Když už jsem tady, poznamenám, že výraz "vagón" je lidový, odborný je "vůz". --Uacs451 (diskuse) 15. 4. 2013, 08:36 (UTC)
Utar editovat
Ahoj, pár návrhů:
- Nízké platy pracovníků železniční společnosti (oproti mzdám v ČSD) – Bylo by možné, třeba v poznámce, uvést kolik to bylo?
- Rail Explorer, vlaky taženými pětikoláky řad 99.70 a 99.73–74, motorovou lokomotivu T 36.001 a další lokomotivy, Franze Simona nebo Simonovu cihelnu v Kunraticích – odkazy?
- Fr. Reimherrovi – odkaz a celé jméno?
- mezi 52 výkonnostně nejhorších úseků – Takže 1 z 52 špatných? A kolik jich bylo kontrolováno celkem?
- podvalník × podvalový vůz – Rozdíl je vysvětlen až ke konci článku, možná by šly i odkazy, ne?
-
Taky bych možná ještě trochu zhutnil úvod.
- Jak si to konkrétně představuješ? --Jan Polák (diskuse) 16. 4. 2013, 07:08 (UTC)
- Tak o třetinu kratší úvod, zdá se mi, že je trochu moc podrobný. Třeba část od Roku 1971 se na by šla říct Na začátku 70. let byla zpracována studie rentability tratí v Česku, trať do Heřmanic byla ohodnocena jako neefektivní. Na základě této studie zde byl provoz 13. ledna 1976 ukončen. To je ta důležitá informace, ty informace o sjezdu stačí říct až dál v článku.Taky mne teď ještě napadá rozhodnutí se schválilo – raději bylo schváleno. --16. 4. 2013, 07:33 (UTC), Utar (diskuse)
- P.S.: Například DČ Železniční trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem má úvod mnohem kratší. Pro inspiraci.
- Ten článek znám, neb je můj. :-) Vždycky jsem se bál, aby úvod nebyl příliš krátký, proto jsem ho tak rozepisoval… Myslíš tedy, že je dlouhý až přespříliš, jo? Na druhou stranu úvod článku Menachem Begin, který nyní kandiduje na zařazení mezi nejlepší, není o mnoho kratší. ;-) --Jan Polák (diskuse) 16. 4. 2013, 09:36 (UTC)
- Tak o třetinu kratší úvod, zdá se mi, že je trochu moc podrobný. Třeba část od Roku 1971 se na by šla říct Na začátku 70. let byla zpracována studie rentability tratí v Česku, trať do Heřmanic byla ohodnocena jako neefektivní. Na základě této studie zde byl provoz 13. ledna 1976 ukončen. To je ta důležitá informace, ty informace o sjezdu stačí říct až dál v článku.Taky mne teď ještě napadá
- Jak si to konkrétně představuješ? --Jan Polák (diskuse) 16. 4. 2013, 07:08 (UTC)
- byl v zimě na několik dní přerušen – Raději přerušován či pravidelně přerušován, případně jinak vyjádřit pravidelnost situace.
.JPG){kind=link}
Tolik zatím ode mne. --15. 4. 2013, 12:21 (UTC), Utar (diskuse)
RomanM82 editovat
Něco ode mne:
- Žitava (Zittau) x Liegnitz (Lehnice) - proč je Zittau zmiňováno pod českým názvem Žitava, zatímco Liegnitz je ponecháno v originále? Ta Lehnice by tam někde být mohla.
- Autobusy totiž nevyhovovaly dělníkům a školním dětem, měly dvojnásobné jízdné a navíc již v Dětřichově byly plně obsazené, takže další cestující se do nich již nevešli. - není mi to úplně jasné. Autobusy nevyhovovaly, protože měly dvojnásobné jízdné a byly přeplněné? Nebo autobusy z nějakého důvodu nevyhovovaly a navíc měly dvojnásobné jízdné a byly přeplněné? Pokud je správná první varianta, upravil bych větu na: Autobusy totiž nevyhovovaly dělníkům a školním dětem, neboť měly dvojnásobné jízdné a navíc již v Dětřichově byly plně obsazené, takže další cestující se do nich již nevešli.
Jinak hezký článek. --RomanM82 (diskuse) 15. 4. 2013, 12:55 (UTC)
- Škoda absence dobových fotografií. Možná by se mohla na commons a pak do článku umístit pohlednice Heřmanického nádraží z německé wiki. Troufám si tvrdit že podmínky PD již splňuje. --RomanM82 (diskuse) 14. 5. 2013, 10:25 (UTC)
Cmelak770 editovat
Provedl jsem nějaké drobné úpravy přímo v textu, další připomínky:
- "na úzkorozchodnou trať v okolí slezské Osoblahy" - lepší by bylo napsat, přímo "trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha", takhle je to trochu nejasné
- "podvalové vozy" - spíš jsem se setkal s pojmem "podvalníkové vozy"
- "ke křížení vlaků" - správně je křižování, nikoli křížení
Jinak OK. --Cmelak770 (diskuse) 17. 4. 2013, 05:49 (UTC)
Tomas62 editovat
- Stavba železnice je obrovská investice, která je v článku zmíněna jedinou větou: "Náklady druhého projektu odhadl jeho autor na 442 000 zlatých (38 000 zlatých na kilometr tratě) a předpokládal také dokončení stavby za devět měsíců od jejího zahájení." Navíc nejasnou, trať měří 10 km a kromě toho jde o odhad. V článku postrádám jasnou informaci: co to stálo a kdo to platil.--Tomas62 (diskuse) 23. 5. 2013, 21:41 (UTC)
- Nemám hlavní publikaci od Čady, čili za sebe jen toto: Stavba tratě tam určitě není zmíněna jen jednou větou, avšak je otázka, co je v dostupných zdrojích, nakolik je samotná stavba v nich rozebírána a nakolik by bylo vhodné nějaké stavební detaily uvádět v článku. Ona zmíněná věta taky uvádí pouze odhadované náklady druhé varianty, jejíž trasování však nebylo definitivní a bylo ještě upravováno (viz hned začátek následujícího odstavce). Velká investice to jistě byla, ale v tomto období (cca 1880-1914) bylo na základě speciálních zákonů postaveno u nás cca 4500 km místních drah (lokálek), takže v té době nic zvláštního, takové dráhy tu rostly jak houby po dešti. A kdo to platil? Myslím, že frýdlantský okresní výbor, firma Herrmann Bachstein a Bank für Handel und Industrie, které tvořily konscorcium, jenž se později přetransformovalo v akciovku Frýdlantské okresní dráhy. Ono to tam všechno je napsané, byť možná ne tak úplně zřetelně. --Harold (diskuse) 27. 5. 2013, 14:41 (UTC)
Číslo trati v infoboxu editovat
Když už je parametr číslo trati povinný, navrhuji dát do infoboxu označení "3e (1984)". JanSuchy (diskuse) 11. 5. 2013, 17:26 (UTC)
Sloučení editovat
Protože trať byla vybudována a do ukončení provozu na německé straně provozována jako jednotná trať Žitava - Frýdlant (čemuž odpovídá i netypický rozchod), proto navrhuji sloučení se článkem Železniční trať Žitava–Heřmanice
Martin Vrut
- Jsem výrazně proti. Trať na české straně sice na tu německou navazuje a mají i stejný rozchod, nicméně nikdy jsem neslyšel označení tratě Žitava – Frýdlant. Navíc o trati („pouze“) mezi Frýdlantem a Heřmanicemi hovoří i dostupná literatura. --Jan Polák (diskuse) 19. 1. 2016, 22:38 (CET)
- Nemyslím, že se dá říct, že byla "vybudována jako jednotná trať" až do Žitavy (různé historické etapy výstavby). Tratě taky po celou dobu provozovaly různé subjekty (vyjma druhé světové)... Ač nejsem příznivcem článků o traťových úsecích podle tabulek jízdního řádu, zde to myslím opodstatnění má - státní hranice je totiž důležitý předěl. Mám pocit, že většina článků na WP je takto koncipována, tedy, že popisem končí v příhraniční stanici (ať už na jedné, nebo na druhé straně čáry), i když provoz je průběžný. Tedy další důvod: nesystémovost. Dále, článek o trati ze Žitavy do Heřmanic má 2 interwiki, dle německé WP by šel ještě rozšířit, navíc je tam zmíněna i další literatura. Tento článek o trati z Frýdlantu do Heřmanic je už natolik rozsáhlý, že sem slučovat něco dalšího nepovažuji už jenom z principu za příliš vhodné. --Harold (diskuse) 21. 1. 2016, 19:28 (CET)
Chtěl být stavěn jako metrového rozchodu do Žitavy znovu. Tyto dvě tramvaje s metrovým rozchodem projektu Regiotram Nisa: Görlitz a Frýdlant v Čechách, a Görlitz a Liberce přes Bogatynia a Zgorzelec, a třetí vodorovnou linií: Ostritz, Görlitzerstr. - Ostritz, Marktplatz - Krzewina Zgorzelecka, Bahnhof - Krzewina - Lutogniewice - Andělka, Višňová u Frýdlantu - Loučná, Višňová u Frýdlantu - Filipovka, nádraží ... které pak přejezd jako standardní měřítko a pocházející z Černousy a Wilka přes Zawidówu.
- EuroNeißeBus 1
- Görlitz Biesnitz/Landeskrone
- Görlitz Grundstraße
- Görlitz Geschw.-Scholl-Straße
- Görlitz J.-S.-Bach-Str.
- Görlitz Büchtemannstraße
- Görlitz Lutherstraße
- Görlitz Bhf./Südausgang
- Görlitz Bahnhof/ Busbahnhof
- Görlitz Hospitalstraße
- Görlitz Postplatz
- Görlitz Demianiplatz
- ~|~|~
- Zgorzelec Granica PLD
- Zgorzelec Dworzec Autobusowy
- ul Warszaw. kolo stacji paliw
- ul Luzycka przed ul Reymonta
- Zgorzelec, ul. Francuska
- Zgorzelec, ul Orzeszkowej
- ul Luzycka - przy ul Gorniczej
- Kozmin, posesja 1
- Osiek Luzycki, Kolonia-pos. 33
- Radomierzyce, przy rondzie
- Reczyn Witka
- Reczyn, skrzyzowanie
- Krzewina, posesja 2
- Bratkow
- Dzialoszyn, Posada nr. 242
- Dzialoszyn, budynek OSP
- Bogatynia, Zatonie Kolonia
- Bogatynia, Kopalnia Turoszow
- Bogatynia, ul. Daszynsk./Kontiki
- Bogatynia - LIDL/ Dworzec Kolejowni Zitawskego
- Bogatynia - II ARMII W. P. LO/ Liceum
- Markocice Dworzec Kolejowni Zitawskego
- Bogatynia,,,Zamoyskiego 28
- Bogatynia,,kontrola granicna
- Kunratice,,u mostu
- Kunratice,,koupaliste
- Kunratice,,odb.st.hr.
- Hermanice,,
- Hermanice,,lom
- Detrichov,,U mlýna,Detrichov (Liberec)
- Detrichov,,
- Frydlant,Albrechtice,odb.
- Frydlant,Albrechtice,prodejna
- Nova Ves,Mlynice,
- Nova Ves,,kriz.
- Mnisek,,Sberne suroviny
- Mnisek,,kriz.
- Mnisek,,Slovakov
- Liberec,Krasna Studanka,za kop
- Liberec,Krasna Studanka,
- Liberec,Krasna Studanka,Svestk
- Liberec,Pavlovice,križ
- Liberec,,Straci
- Liberec,Ruzodol I,
- Liberec,,Saldovo nam.
- Liberec,,Fügnerova
- Liberec,,Babylon
- Liberec,,Garaze CSAD
- Liberec,,Kavkazska
- Liberec,,U Slunneho potoka
- Liberec,,Prum.zona JIH
- EuroNeißeBus 2
- Görlitz Weinhübel
- Görlitz Weinhübel Mitte
- Görlitz Erich-Weinert-Straße
- Görlitz Goethestraße
- Görlitz Tierpark
- Görlitz Bhf./Südausgang
- Görlitz Bahnhof/ Busbahnhof
- Görlitz Hospitalstraße
- Görlitz Postplatz
- Görlitz Demianiplatz
- ~|~|~
- Zgorzelec Granica PLD
- Zgorzelec Dworzec Autobusowy
- ul Warszaw. kolo stacji paliw
- ul Luzycka przed ul Reymonta
- Zgorzelec, ul. Francuska
- Zgorzelec, ul Orzeszkowej
- ul Luzycka - przy ul Gorniczej
- Kozmin, posesja 1
- Osiek Luzycki, Kolonia-pos. 33
- Radomierzyce, przy rondzie
- Reczyn Witka
- Reczyn, skrzyzowanie
- Krzewina, posesja 2
- Bratkow
- Dzialoszyn, Posada nr. 242
- Dzialoszyn, budynek OSP
- Bogatynia, Zatonie Kolonia
- Bogatynia, Kopalnia Turoszow
- Bogatynia, ul. Daszynsk./Kontiki
- Bogatynia - LIDL/ Dworzec Kolejowni Zitawskego
- Bogatynia - II ARMII W. P. LO/ Liceum
- Markocice Dworzec Kolejowni Zitawskego
- Bogatynia,,,Zamoyskiego 28
- Bogatynia,,kontrola granicna
- Kunratice,,u mostu
- Kunratice,,koupaliste
- Kunratice,,odb.st.hr.
- Hermanice,,
- Hermanice,,lom
- Detrichov,,U mlýna,Detrichov (Liberec)
- Detrichov,,
- Frydlant,Albrechtice,odb.
- Hermanice,,obratiste
- Hermanice,,
- Hermanice,,lom
- Detrichov,,U mlýna,Detrichov (Liberec)
- Hermanice,,lom
- Hermanice,,
- Hermanice,,obratiste
- Hermanice,Kristianov,
- Kunratice,,odb.st.hr.
- Kunratice,,koupaliste
- Kunratice,,u mostu
- Frydlant,,Elitex
- Frydlant,Vetrov,Lidovy dum
- Frydlant,,Tiba
- Frydlant,,zel.st.
- Frydlant,,aut.nadr
Viz také: Model projekt v Saské Kamenici, Linia kolejowa nr 290 a Bahnstrecke Mikułowa–Bogatynia 149.255.82.249 2. 4. 2016, 22:44 (CEST)
- Viz také Kirnitzschtalbahn, který běží na metrového rozchodu přímo ulicemi v Saském Švýcarsku. 149.255.82.249 2. 4. 2016, 23:01 (CEST)
- Co tím chtěl básník říct a jakou to má souvislost s článkem? (Pokud nemá, tak příspěvek smazat.) --Harold (diskuse) 3. 4. 2016, 07:08 (CEST)