Diskuse:Čech/Archiv ze stránky Češi (rozcestník)

Označení Čech jako obyvatel Česka používají všechna média, např. [1], [2], [3], [4], a to i zahraniční, např. [5], [6], [7]. Dále třeba kniha [8] nebo sportovní výkřik [9]. Už z tohoto hlediska, tedy kvůli evidentní zjevnosti, nějak nechápu motivaci přidávání šablony Doplňte zdroj k tomuto významu. Nepomohlo ani přidání zdroje [10], v kterém se mj. tvrdí: "Dodneška však má toto pojmenování dvojí význam, značí jednak příslušníka českého národa vůbec, jednak člověka české národnosti narozeného v Čechách na rozdíl od Čechů pocházejících z Moravy a ze Slezska." "Zvlášť pro cizince je však těžko pochopitelné, že Moravané a Slezané jsou Češi a zároveň nejsou Češi. S tím se ovšem musíme smířit, protože tu nelze nic dělat. Historie se nedá oddiskutovat." Už nevím, jak lépe vysvětlit, že nejen, že to je zjevné, ale z tohoto zdroje přímo ověřitelné. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 16:57 (UTC)

Většina vámi uvedených zdrojů nic takového netvrdí a nebo jsou vytržené z kontextu, ale v rozcestníku jste přidal jen jediný zdroj, a to ten poslední. Z té citace, kterou jste sem překopíroval, je zcela evidentní, že nemáte pravdu.

Z citace vyplývá a) Češi jsou pouze příslušníci Českého národa, nikoli všechny osoby žijící v Českých zemích (např. Němci), b) Může v užším významu označovat i příslušníka Českého národa, který se narodil v Čechách (v protikladu k Moravě a Slezsku).

Tvrzení, že slovo Češi označuje či někdy označovalo obyvatele Česka či Českých zemí, jejichž etnická příslušnost byla jiná než česká, je zcela zavádějící a lživé.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 17:19 (UTC)

Opravdu nerozumím, proč si nepřečtete ten článek důkladně. Je nutné ho sem větu po větě přepisovat? Takže konkrétně k Němcům: "Na druhé straně se obyvateli České země ve feudálním českém státě stávali také němečtí kolonisté a označení Čech se pak mohlo vztahovat a často skutečně vztahovalo též na Němce sídlící v Čechách. Proto zdůvodňuje František Palacký roku 1848 své odmítnutí účasti na všeněmeckém parlamentu ve Frankfurtě: „Jsem Čech rodu slovanského…“;[3] v situační souvislosti to zřejmě znamená nikoli německého." Především pak ale platí, že Němci už na území Česka ve větší míře nejsou a diskutovaný text vůbec nehovoří o minulosti, pouze o současnosti (přípomínám, že za datum všeobecného přijetí slova Česko lze považovat při vší vůli nejdříve rok 1969).

A k té současnosti: články, které jsem uvedl (a další jsou k nalezení zde) uvádějí slovo Čech jako označení obyvatele Česka, nikoliv jen obyvatele Čech (toto dělení je už značně neaktuální). Vizte např. anketu Největší Čech, hned druhý a čtvrtý a mnoho dalších umístěných jsou Moravané, Marie Terezie Rakušanka, Franc Kafka a Sigmund Freud německojazyční Židé, Jan Lucemburský snad Francouz, Sámo Frank... I tady je Čech označení pro obyvatele Česka. To samé jiná anketa [11], viz třeba také kritérium seznamu Seznam nejstarších Čechů atd. atd.

Asi Vašemu požadavku nerozumím - co vlastně požadujete a co prosazujete? Můžete to popsat nějak detailněji, popřípadě také uvést nějaké zdroje? Díky. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 18:11 (UTC)

Vy si ze mě snad děláte blázny. V minulém příspěvku jsem jasně specifikoval, že mluvím o Česku či Českých zemích, nikoli o Čechách. Význam, o kterém mluvíte, už je v rozcestníku uveden - "domovské příslušníky nebo obyvatele Čech", což mohli být i Němci. Takže váš zdroj je tak jako tak nepoužitelný. Dokonce i sám přiznáváte, že je zastaralý, což ale nevylučuje jeho možnou použitelnost - klidně mohl hovořit o Českých zemích, ne o Česku. Problém pro vás je, že nic takového ani náznakem nezmiňuje.

A k současnosti jste opět neuvedl nic relevantního, opět pouze články vytržené z kontextu a nesprávné užití slova, kde je špatně odvozeno ze slova Česko. Ukažte mi nějaký validní zdroj, který explicitně tvrdí, že slovo "Češi" označuje občany nebo obyvatele Česka, a pak se můžeme o něčem bavit.

A co prosazuji je jednoduché - aby Wikipedie uváděla pravdivé informace namísto lživých tvrzení, že každý obyvatel Česka je Čech. Tudíž si myslím, že celý ten bod by měl být smazán. Doplňovat zdroje nemusím, pouze zpochybňuji ty vámi přidávané, což se mi myslím i daří.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 18:32 (UTC)

Vy tvrdíte navzdory objektivní skutečnosti a obsahu, že zdroj Naše řeč nedokládá, že Češi jsou obyvatelé Česka. K tomu dokonce tvrdíte, že je to nesprávné použití slova, přitom jste k takovému tvrzení nepředložil žádný zdroj. Nestačí jen zpochybnit zdroj protistrany tím, že je údajně špatně vykládán. Ten zdroj evidentně potvrzuje sporné tvrzení. Mám takový dojem, že tu jde o protlačení nějakého nacionalistického POV. Je mi líto, že se Vám nelíbí, že autoři užívají slovo Čech i na Moravany a Slezany, ale tak to prostě je a nic s tím nenaděláte. Jedině, že byste přidal zdroj k tomu, že ačkoliv se tak děje, je to z jazykového nebo jakéhokoliv jiného hlediska nesprávné. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 19:16 (UTC)

Vy jste úplně mimo. Nikdy jsem nepopíral, že obyvatelé Moravy a Slezska jsou Češi. Jde mi jen o to, aby Čechy nebyla nazývána jiná etnika žijící na území Česka, např. Němci.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 19:37 (UTC)

No, co k tomu dodat - snad jen že je politováníhodné, že svoje reverty nejprve řádně nevysvětlíte v diskusi, aby bylo jasné, co vlastně prosazujete. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 19:43 (UTC)

Nepřijde mi, že by to byl velký problém, vzhledem k tomu, že cizinců tu žije výrazná menšina. Zároveň to nelze odmazat, protože by vypadl právě ten význam "Čech = občan Česka". Pokusil jsem se o nějakou popisnější formulaci, případně zkuste navrhnout. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 19:50 (UTC)

Pokud jste opravdu myslel, že Moravany a Slezany nepovažuji za Čechy, tak jsem překvapen, protože svou pozici jsem jasně vyjádřil v předchozích příspěvcích, stačilo si je pozorně přečíst. Vaše definice je z hlediska faktografické správnosti nepřijatelná, protože opět zahrnuje i jiné národy, např. Němce a Slováky. Musím trvat na svém požadavku na odstranění celého bodu.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 19:58 (UTC)

Nejde řešit celkem nevýznamná nepřesnost (malý problém) tím, že odebereme relevantní část definice a tím bude rozcestník významně nekompletní (větší problém). Editace je přínosná v případě, že celkový stav článku vylepší, ne když ho zhorší. Proto je potřeba najít nějaké řešení, které umožní zachovat informaci. Nejpřesnější definicí by mohla být formulace omezená na občany. Němec, Ukrajinec atp. pokud získá české občanství, lze považovat v geopolitickém smyslu za Čecha a ty mediální výskyty takovou definici potvrzují. Dost podobné je ostatně i označení Čech pro české Němce (v době, kdy tu ještě byli) jako vymezení se vůči neobyvatelům Čech potažmo i Moravy, které je doloženo ve výše uvedené Naší řeči. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 20:11 (UTC)

Velký problém je hlavně ten, že přidáváte nepravdivá a neozdrojovaná tvrzení. Nedomnívám se, že smazáním bodu se ztratí jakákoliv informace - pouze bude smazána nepravda. Skutečnost, že Moravané a Slezané jsou Češi, již vyplývá z prvního bodu, resp. odkazu. Němec nebo Ukrajinec, pokud získá české občanství, se rozhodně nestane Čechem. To nemá souvislost s historickým označováním všech obyvatel Čech za Čechy. Jak jsem napsal výše, pokud máte věrohodný zdroj dokládající vaše tvrzení, tak ho do rozcestníku přidejte, v opačném případě bude bod smazán.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 20:26 (UTC)

Nerozumím Vám a už vůbec nejsem ochoten hrát s Vámi nějakou silovou útočnou hru typu "bude bez diskuse smazán". Nepřidal jste jediný zdroj, jenom pořad dokola tvrdíte, že můj zdroj netvrdí to, co tvrdí, a že tamto a tohle je chybně. Nerozumím, nechápu. Zkuste diskutovat argumentačně, doložit svá tvrzení zdroji apod. Co se týká českého občanství, jistěže se v geopolitickém, nikoliv etnickém smyslu lze označit ukrajinského člověka nebo německého člověka po získání českého občanství za Čecha. A dle zdrojů, kterými je potapetována tato diskusní stránka, se tak i hojně stává. Když se mluví v médiích o Češích, myslí se čeští občané, ze statistik nikdo nevyčleňuje české občany jiné národnosti - už jen proto, že je statistiky často neuvažují. Opakuji - nic se mazat nebude - buď se upřesní, nebo neupřesní, ale mazání není vzhledem k doložení možné. --Palu (diskuse) 28. 3. 2014, 20:44 (UTC)

Mazat se bude, a to podle pravidel Wikipedie v případě, že nedoložíte zdroj. Taky s vámi nejsem ochoten hrát vaši trollovací hru, takže dokud nedoložíte zdroj, adios.--Kohelet (diskuse) 28. 3. 2014, 21:02 (UTC)

Obyvatelé Česka

Musím uznat fakt, že obyvatelé České republiky, potažmo Česka - nejsou jen Češi. Ať už se to komu líbí nebo ne, jsem pro jednoznačná pojmenévání. Pokud tedy někdo vytvoří obyvatelské jméno pro občany České republiky, Češi je nesprávný tvar. Odporuje to názoru Újč. Tvar obyvatelského jména se tvoří z obývané lokality. Tedy, pokud se jazykově ustálilo Česko, jako lokalita, připadá v úvahu několik tvarů. Českoši, Českováci, Českované.... Tož tak.--Rosičák (diskuse) 30. 3. 2014, 14:26 (UTC)

Inu, to je zajímavý pohled, pane kolego. Fakt je ovšem, že názory na správné označení národů se ve světě velmi liší, a to podle jednotlivých státních doktrín. Např. ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska se používají různé pojmy. Lze říci "I am a Briton", "We are all British", ale také "I am an Englishman", "We are Scotts". Co se používá pro obyvatele Severního Irska, to ani dobře nevím (asi Irishmen...), Britové to ale nejsou! No a ohledně Čechů my sami vlastně zcela nevíme, co je správně! Jaksi polooficiálně existují přece stále ještě čeští Poláci (národnost polská), dále velký počet českých Slováků (tím nemyslím Moravské Slováky) a dokonce ještě i pár tisíc českých Němců (včetně jednoho známého fotbalisty s křestním jménem Horst - tuším Horst Siegel). Co je ale s českými Ukrajinci a Rusy včetně už starousedlých potomků emigrantů z porevolučního SSSR (nebo co to bylo v letech 1917 až 1924 nebo tak nějak)? A dále obyvatelé USA. Pokud jsou občany USA, tak jsou pro nás lidově všichni Američané. They are all Americans, without any distinction. However, among them there are Whites, Jewish, American Indians, American Italians, Afro-Americans, Hispanics, Chinese, etc. Všichni jsou ale pro nás Američany a sami pro sebe jsou Americans or US-Americans - ale nejsou Kanaďané a Argentinci také Američané? A tak bych mohl pokračovat dále a dále, přes Araby a Egypťany, Číňany a další, dokonce až k Japoncům. Tam v Japonsku přece žije docela početná komunita Korejců, kteří tam jaksi "přišli" a už tam zůstali - a donedávna většinově podporovali politicky Severní Koreu. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 3. 2014, 09:26 (UTC)

Jen k té údajné jazykové nesprávnosti: států, jejichž název je tvořen pomocí přípony -sko, je (bez Česka) na světě asi 36; a u 19 z nich (53%) je obyvatelský název (demonymum) tvořen holým kořenem (Řecko-Řek, Turecko-Turek atd.); teprv zbytek připadá na obyvatelské přípony -ec, -an a -ák, připojené k holému kořeni (Japon.sko-Japon.ec, Alžír.sko-Alžíř.an atd.), a na jednu anomálii, kterou představuje Slovensko-Slovák. Takže po formálně-jazykové stránce je vztah Česko-Čech nejen pravidelný a pravidlový, ale v češtině taky nejtypičtější (zatímco od kmene, obsahujícího i příponu -ský, se demonymum samozřejmě netvoří nikdy).--David Beneš (diskuse) 31. 3. 2014, 12:04 (UTC)

Kolego, pročtěte si toto. Ted, to, co píšete je nepřesné. Slovák je výjimka? A co Polák, Bosňák, Pražák, Brňák, Rosičák... Mimochodem obyvatelská jména tvořená od kmene (neodvozená od obývané části) se tvořila jako první a název území je z nich odvozen. To v mnoha případech odpovídá skutečnosti. Z Čechů tedy vznikly Čechy. Z Česka ovšem Češi vzniknout nemohou. Slovo by se stalo svým vlastním potomkem. A ještě se musím usmát představě, jak Maďarovi ze Slovenska tvrdím, že je Slovák.--Rosičák (diskuse) 31. 3. 2014, 14:02 (UTC)

Teď ovšem řešíme, jak se tvoří demonyma, příslušná k toponymům s příponou -sko, ne k jiným typům toponym (nebo dokonce k apelativům); a nemluvíme vůbec o sémantické, obsahové správnosti použití toho či onoho slova, ale jen o správnosti formální, tvarové. A pro tu i Váš odkaz potvrzuje (v bodě 1.1 výslovně, v bodech 1.2 a 1.3 na příkladech), že toponymní (a adjektivní) přípona -sko (-ský) v korespondujících demonymech nikdy nezůstává. Ano, teoreticky by od kořene Čech- šlo kromě jména Čech odvodit ještě tvary *Češec, *Češan nebo *Češák, ale nic z toho jsem (kulantně řečeno) zatím nikde nepotkal a samozřejmě by ani žádný z nich nebyl přímo derivován z tvaru Česko. A o jiném v češtině přípustném jméně obyvatel něčeho, co se jmenuje Česko, nevím (přičemž znovu zopakuju, že mluvím jen o správnosti tvaru; o správnosti jeho použití se nevyjadřuju). Jinak Slovák-Slovensko jsou výjimka, protože každé je odvozeno od jiného kmene (Slovák od holého kořene Slov-, Slovensko od sufigovaného Sloven-), což u jiných obyvatel území na -sko nenajdeme (Pol.ák-Pol.sko je oboje od holého kořene, Bosňák atd. vůbec patří k jinému typu toponym).--David Beneš (diskuse) 31. 3. 2014, 18:39 (UTC)

Palu a jeho vlastní výzkum

Wikipedista:Palu nyní svoje tvrzení "ozdrojoval" a pokračuje v revertovací válce. Palu nechápe, že nelze své tvrzení ozdrojovat několika náhodnými výskyty slova a z kontextu vytrženou citací z jazykové příručky ("Obyvatelská jména vyjadřují příslušnost osoby k určitému místu, např. Brazílie – Brazilec"). Proti tomu zde výše dokonce již zazněla námitka. WP:VV vyžaduje, aby toto tvrzení bylo doloženo výslovně (slovo Češi se používá pro všechny občany Česka), jakákoli syntéza je nepřípustná, zvláště v takovémto sporném případě.--Kohelet (diskuse) 31. 3. 2014, 16:00 (UTC)

Definici jsem upravil tak, aby nebyla syntézou. To jste ale místo revertů mohl udělat sám. --Palu (diskuse) 31. 3. 2014, 16:03 (UTC)

Nevidím, že byste něco zapracoval, vaše verze je stejná jako ta předtím. Mám za to, že ve vašem případě se již jedná o bohapusté trollování.--Kohelet (diskuse) 31. 3. 2014, 16:43 (UTC)

A nestačilo by jen rozšířit druhý bod s tím, že se vztahuje na obyvatele Čech nebo Česka, v závislosti na kontextu? --Bazi (diskuse) 31. 3. 2014, 19:40 (UTC)

Rozcestník

Rozcestník má rozlišovat mnoho článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název. Ať koukám jak koukám, z rozcestníku vedou tyto odkazy, mezi kterými se (například robot) může rozhodovat:

• Etnonymum
• Češi
• Kmen (sociologie)
• Národ
• Čechy
• Česko

Tedy pouze jediný článek, který má podobné jméno. Z toho důvodu se tedy nejedná o rozcestník a jako takový by měl být smazán. JAn (diskuse) 31. 3. 2014, 18:42 (UTC)

V tom asi bude ten problém, že odkazy typu Češi (obyvatelé) a Češi (kmen) by nejspíš byly jen přesměrováními na články Čechy a případně Čechy ve středověku. Asi není problém ta přesměrování vytvořit, ale bude to jen formálně korektní řešení téhož, co řeší už současný rozcestník. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2014, 19:37 (UTC)

@JAn: Máš pravdu, heslo v této formě patří na Wikislovník. Jedná se o stejný pseudorozcestník jako Český (rozcestník), který byl nedávno založen.--Kacir 1. 4. 2014, 13:06 (UTC)

Slovo Čech má 4 významy, nesejde podle mě na tom, jestli jsou tu tyto významy přímo jako články. Důležité je, aby se ve významu orientoval čtenář a dokázal si vybrat, co vlastně má na mysli a co se potřebuje dozvědět. Pokud litera doporučení Wikipedie:Rozcestníky říká, že články musí alespoň 2 s tímto názvem existovat, pak právě v tomhle případě je vhodné udělat výjimku a na doporučení nedbat, protože benefit pro čtenáře tu je docela významný (jinak najde na Wikipedii jen etnické Čechy bez vysvětlení, že to není zdaleka jediný význam - byť ostatní významy nejsou encyklopedicky významné, informace o nich do Wikipedie patří). Špatně v těchhle případech je spíše ono pravidlo, než že by byla špatně tato praxe. --Palu (diskuse) 1. 4. 2014, 13:13 (UTC)

Pak nerozumím tomu, proč jste v rozcestníku Český (rozcestník) jednal selektivně podle neznámého klíče výběru (zřejmě dle přístupu: „to se mi líbí, to ne“). Vložil jste do něj např. Český Těšín, ale už nikoli Český Brod nebo Český Jiřetín. Rozumím tomu, proč nebylo vhodné vložit všechny významy s „Český“ v názvu, protože by se z toho stal obří rozcestník, který by byl smazán. Takto, jen s pár náhodnými položkami, to může budit dojem jakési únosnosti. Podle nastaveného principu – vše s „český“ do rozcestníku, byste měl doplnit i další významy. Je to ovšem chybné pojetí, jako tento případ.--Kacir 1. 4. 2014, 14:06 (UTC)

Přidal jsem tam tři, které jsem považoval za nejvýznamnější + odkaz na zbytek (Články začínající slovem „Český“ atd.). Přišlo mi to tak jako rozumný kompromis mezi zbytečnou nepřehledností přebujelého rozcestníku a pouhým odkazem na automatický seznam. Určitě jsem nechtěl vybírat články podle toho, jak se mi líbí, a pokud nejsou nejvýznamnější, pak proto, že jsem nevěnoval příliš energie k důkladnému poměření významnosti. To ale lze opravit dalšími editacemi. Hlavním smyslem toho rozcestníku je ale rozcestník na Český (vesnice) a Český (příjmení), tohle je jen doplňkové a obsažené jen proto, že se to nabízí a ničemu to nevadí. Když se ještě vrátím k Češi (rozcestník), uvedl jsem, že nemá více než 1 EV význam. Spletl jsem se, kromě Češi čili Češi (národnost) - význam 1 - už tu je článek Obyvatelstvo Česka čili Češi (státní příslušnost) - význam 4. - a EV je také článek Češi (kmen) - význam 3. - který tu článek prozatím nemá, ale vznik není vyloučen, vzhledem k tomu, že ostatní tehdejší známé kmeny na území Čech ho mají. Jestli je EV význam 2 si netroufám odhadnout, ale i to je možné. --Palu (diskuse) 1. 4. 2014, 14:19 (UTC)

Ad) přidal jsem 3 nejvýznamnější – rozcestníky mají obsahovat všechny varianty, nikoli jen ty nejvýznamnější, jinak ztrácejí smysl – čtenář se z nich rychle nedostane na heslo, které hledá a to přesto existuje. Také nepřidám pouze tři nejvýznamnější Nováky, protože jich je spousta… --Kacir 1. 4. 2014, 16:04 (UTC)

Všechny "povinné" varianty rozcestník obsahoval, a sice obec Český a Český (příjmení). Ty, co jen obsahovaly slovo český a jsou tak pro rozcestník Český jen doplňkové, byly obsaženy také všechny, prostřednictvím automatických výpisů. To je nanejvýš dostatečné řešení používané třeba i na en. Pokud by bylo hlavním úkolem tohoto konkrétního rozcestníku vypsat všechna hesla obsahující slovo Český, což tady hlavním úkolem nebylo, pak bych to tak samozřejmě udělal. --Palu (diskuse) 3. 4. 2014, 14:12 (UTC)

Obyvatelé Čech

• souhrně všechny domovské příslušníky nebo obyvatele Čech

Zdroj uvádí pouze: …nalézáme ve dvojicích typu Čechy - Češi. Zde se 4. pád množ. čísla jména obyvatel stal názvem země, kterou obývali. Z toho, lze odvodit jen to, že Češi obývali území, které se podle nich pojmenovalo. Nikoli obráceně, jak se uvádí v rozcestníku, že všichni obyvatele se nazývali Češi. Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2015, 21:59 (CET)

Tady je univerzální vzor k tvorbě obyvatelských jmen. --Palu (diskuse) 29. 3. 2015, 13:48 (CEST)

Tento zdroj dané tvrzení ničím nepodporuje. Matěj Orlický (diskuse) 29. 3. 2015, 14:07 (CEST)

Tento zdroj dokládá, že Čech je obyvatelské jméno k Čechám či Česku, stejně jako Benátčan k Benátkám, Ústečan k Ústí nad Labem, k Ústí nad Orlicí nebo k Sezamově Ústí a nebo Polynézan k Polynézii. --Palu (diskuse) 29. 3. 2015, 14:12 (CEST)

Opakuji se odjinud, zdroj jen uvádí pojem Češka mezi obyvatelskými jmény. Pokud jsem špatně četl, prosím citujte konkrétní pasáž. Matěj Orlický (diskuse) 29. 3. 2015, 14:28 (CEST)

Obyvatelé České republiky nebo Česka

To snad nejsou jen Češi nebo ano?--Rosičák (diskuse) 29. 3. 2015, 22:18 (CEST)

Volyňští Češi

Doporučuji z rozcestníku odkázat také na Volyňské Čechy, případně jiné významné zahraniční skupiny Čechů.--Fafrin (diskuse) 31. 3. 2015, 11:37 (CEST)

Mohl byste prosím aspoň doložit nějaké argumenty pro své doporučení? V tématu se asi moc neorientujete, takže by to chtělo nějaké vysvětlení. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2015, 12:05 (CEST)

Vysvětlení je jednoduché, pomůže dohledat významnou podskupinu Čechů. Obvykle se hlavní podvýznamy základních významů v rozcestnících uvádějí - např. Liška, kde je hned 9 podvýznamů u 2 základních významů (a je to tak velmi správně). --Palu (diskuse) 31. 3. 2015, 19:14 (CEST)

Přesné znění

je: "Etnonymum Češi může v závislosti na kontextu označovat ... souhrně všechny domovské příslušníky nebo obyvatele Čech nebo Česka."

Je to položka rozcestníku, který má poskytnout čtenáři možnost výběru významu, který hledá. Protože se v tomto významu také někdy slovo Češi uvádí, jak dokládají reference, je vhodné ho do rozcestníku uvést, i když může být chybné. I v jiných rozcestnících jsem podobně chybné, odchýlené či zavádějící nabízené možnosti viděl, ale vždy to považuji za službu čtenáři, jakkoli je jeho důvod hledání titulního slova pomýlený.

Na druhé straně hypotetická věta "Domovští příslušníci nebo obyvatelé Čech nebo Česka se souhrnně označují Češi" v článcích Česko nebo Čechy by musela být doložena nejen výskytem v médiích, ale řádným zdrojem, který by ukázal její správnost, jinak je v řádném článku nepřípustná. (Refovat odkazem na "výskyt" v médiích či v jazykovém korpusu tvrzení o pojmenování si snad mohou dovolit na wikislovníku, kde jim jde o jazykovou, nikoli věcnou stránku, ale možná se mýlím, pravidla wikislovníku neznám.)

Tedy jsem pro ponechání položky rozcestníku (ale s opravenou pravopisnou chybou - souhrnně). Petr Karel (diskuse) 31. 3. 2015, 11:52 (CEST)

Tvorba obyvatelských jmen je doložena dobře: [12], [13]. Doložení v médiích je jen ilustrace pro podporu tvrzení doložených články popisujících souhrnně tvorbu všech obyvatelských jmen. Pokud by chtěl někdo tvrdit, že Čechy obyvatelské jméno oproti třeba takové Moravě, Polsku, Slezku, středním Čechám (Středočech) apod. nemají, bude naopak muset dobře doložit, že jde o výjimku z pravidla o tvoření obyvatelských jmen. Takže prosím přestaňte označovat obyvatelská jména za chybu bez řádného zdroje. --Palu (diskuse) 31. 3. 2015, 19:10 (CEST)

Obyvatelská jména jsem za chybná nikde neoznačil, ani to nezkoumal, jen jsem připustil i možnost nesprávnosti významu v rozcestníku. Takže prosím čtěte pořádně, než začnete obviňovat. Petr Karel (diskuse) 1. 4. 2015, 12:13 (CEST)

Rovněž jsem pro ponechání rozcestníku, souhlasím s názorem Petra Karla výše. Ve stávající podobě se mi ten rozcestník jeví nezávadným (a rozcestník to materiálně vzato je, ať už odkazuje na články s podobným názvem nebo ne, to je holt úděl některých komplikovanějích pojmů). Samozřejmě souhlasím s názorem, že výraz "češi" je používán většinou v etnickém slova smyslu a je to jeho patrně původní, zavedený a převládající význam. Ve střední Evropě zkrátka koncept politického národa a s ním souvisejícího označování jeho příslušníků není původní a ani se tu příliš neujal, rozhodně vždy převládala převládá etnický rozměr. Avšak objevují se i použití označující právě příslušníky politického národa, v občanském nebo i územním smyslu, jsem přesvědčen, že to Palu doložil (namátkou další zdroj, pokud zde již nebyl: http://www.slu.cz/fvp/cz/uses/aktuality/vazeni-studenti-v-odkaze-nize-naleznete-text-do-seminare-k-predmetu-ceske-politicke-mysleni-text-si-pripravte-do-stredy-11-12-2013 , a pak nevidím důvod, proč to zde neuvést., wikipedie má ryze deskriptivní funkci. Ano, v takovém případě do něj náleží mmj. i čeští Němci. Ostatně, dalším rozměrem může být i zemský význam, jako Böhme, jako obyvatele Čech, zde již zcela bez ohledu na národnost. Rozcestník tedy zachovat v zásadě ve stávajícím pojetí. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 12:29 (CEST)

přeneseno z diskuse Třetí názor

No fakt je ten, že pravidla ke tvoření obyvatelských jmen referencí nejsou. To bychom také mohli vytvořit tvary - Českoši, Českované, Českováci, Čechováci, Čechované a jiné.--Rosičák (diskuse) 31. 3. 2015, 19:41 (CEST) Nemohli, protože to pravidlům odporuje. --Palu (diskuse) 31. 3. 2015, 20:56 (CEST)

Čechové

Možná by se hodilo zmínit či nasměrovat sem i tvar "Čechové", který je poněkud archaický, ale jeho použití lze jednoduše doložit.

• [14]
• [15]

-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Fafrin (diskuse • příspěvky)