Cizrna
Cizrna (Cicer) je rod rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Cicereae. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy a motýlovitými květy. Je známo přibližně 43 druhů. Rod je rozšířen v jihovýchodní Evropě, Asii, severovýchodní Africe a Arábii. Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.
 Cizrna | |
 Cizrna beraní (Cicer arietinum) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď |
bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď |
Faboideae |
| Tribus |
Cicereae |
| Rod |
cizrna (Cicer) L., 1753 |
 Mapa výskytu rodu cizrna
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PopisEditovat
Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s vřetenem listu na konci přecházejícím v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je deset, devět z nich je srostlých nitkami, jedna horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující jedno až deset semen. Semena jsou kulovitá.[1][2]
RozšířeníEditovat
Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny objevují od nížin až po pětitisícová pohoří.[1][2][3][4]
V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje.[1] V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.[5]
VýznamEditovat
Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.[3][6][7]
.jpg)
SystematikaEditovat
Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů[4] (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce)[3]
- Monocicer – např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky
- Chamaecicer – cizrny horských asijských oblastí
- Polycicer – 25 vytrvalých druhů cizrn
- Acanthocicer – vytrvalé rostliny střední Asie
ReferenceEditovat
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b Flora of China: Cicer [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Chickpea Taxonomy and Biosystematics [online]. Icrisat [cit. 2009-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-17.
- ↑ a b F. Sharifnia, T. Farhani & F. Salimpour. Micro-macromorphological study of the genus Cicer L. (Fabaceae) in Iran. J. Bot.. Teherán: 2006, roč. 12 (2), s. 147-162. Tehran..
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu cizrna ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo cizrna ve Wikislovníku
Taxon Cicer ve Wikidruzích
