Wikipedie

Boskovice

město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji
(přesměrováno z Boskowitz)

Boskovice (německy Boskowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je včetně židovského ghetta od roku 1990 městskou památkovou zónou. Sousedními obcemi sídla jsou Vážany, Okrouhlá, Sudice, Valchov, Skalice nad Svitavou, Chrudichromy, Vísky, Lhota Rapotina, Velenov, Újezd u Boskovic a Míchov.

Boskovice
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Znak města BoskoviceVlajka města Boskovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBoskovice
Obec s rozšířenou působnostíBoskovice
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°29′15″ s. š., 16°39′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel11 996 (2023)[1]
Rozloha27,82 km²[2]
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ680 01
Počet domů2 457 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 4/2
680 01 Boskovice
mu@boskovice.cz
StarostkaIng. arch. Jana Syrovátková
Oficiální web: www.boskovice.cz
Boskovice
Boskovice
Další údaje
Kód obce581372
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Místní jméno Boskovice (výchozí tvar byl Boskovici) bylo odvozeno od osobního jména Bosek nebo Bosko (jehož základem je bosý) a znamenalo „Boskovi“ lidé. V písemných záznamech měl název vesnice (města) postupně podobu Bozcowiz (1222), Boskowitz (1308), Bozkowicz (1632), Bosskowicz (1708), Boskowitz (1751, 1848), Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45).[4] Židovský název města v hebrejštině zní באסקוויץ.

Historie editovat

 
Boskovický hrad
 
Zámek

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice užívalo od roku 1255.

V nejbližším okolí historického jádra Boskovic také vyrostlo předměstské osídlení, dělicí se na Dolní a Horní Předměstí. K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[5] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.[6]

Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic editovat

Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Obyvatelstvo editovat

Struktura editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Boskovice 6204 6119 6443 6547 7306 7322 7595 7244 8235 8837 11045 11290 11359 11502
Počet domů část Boskovice 738 788 784 828 950 1093 1265 1491 1551 1682 1761 1914 1999 2253
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Boskovice roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Boskovice roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Boskovice roku 2011

Místní části editovat

 
Současné a bývalé místní části

Boskovice tvoří pět místních částí:

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).[8]

Doprava editovat

Město leží na železniční trati Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice na které leží stejnojmenná stanice, silnici II/150, silnici II/374. Obsluhují ho vlakové spoje linky S21 a autobusové spoje linek 234, 251, 256, 258, 259, 260, 261 a 265 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[9]

Samospráva editovat

V letech 2006–2014 byl starostou Jaroslav Dohnálek (ODS).

V období 2014–2018 byla starostkou Hana Nedomová (ČSSD).[10]

Ve volebním období 2018–2022 byl starostou opět Jaroslav Dohnálek (ODS).[11]

Ve volebním období 2022–2026 je starostkou Jana Syrovátková.[12]

Pravidelné akce editovat

  • Pravidelně se koná Jarní sraz Velorexů
  • Festival Boskovice každoročně druhý víkend v červenci
  • Husí slavnosti
  • Vánoční jarmark
  • Boskovické běhy

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článcích Seznam památek v Boskovicích a Seznam kulturních památek v Boskovicích.
 
Synagoga v židovském městě

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána.

Příroda editovat

Osobnosti editovat

 
Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích
Související informace naleznete také v článku Seznam osobností Boskovic.

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, textilní výtvarník Josef Müller, působící v gobelínce v Jindřichově Hradci. Dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

Sport editovat

Účastníci Olympijských her z Boskovic editovat

  • Olga Šicnerová, provdaná Oldřichová (nar. 1928, Břeclav), LOH 1948, Londýn (atletika - běh na 100 m)
  • Miroslav Jurek (nar. 1935), LOH 1960 (atletika – běh na 5 000 a 10 000 metrů)
  • Miloš Máca (1927–1984), LOH 1952 (atletika – hod kladivem)[15]

Partnerská města editovat

Přeskrajová spolupráce editovat

Galerie editovat

  •  
    Kostel sv. Jakuba Staršího
  •  
    Náměstí s radnicí
  •  
    Vstupní brána Boskovického hradu
  •  
    Muzeum v Boskovicích
  •  
    Zámecký skleník
  •  
    Jízdárna
  •  
    Větší synagoga
  •  
    Židovský hřbitov
  •  
    Židovský dům
  •  
    Židovská branka
  •  
    Pohled na východní část města, v popředí sportovní centrum Červená zahrada
  •  
    Vodní nádrž Boskovice
  •  
    Říčka Bělá v Pilském údolí
  •  
    Boskovické gymnázium
  •  
    Vlakové nádraží Boskovice
  •  
    Evangelický kostel
  •  
    Autobusová stanice
  •  
    Boskovický hrad 1848

Panorama editovat

 
Panoramatický pohled na město od jihu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 99.
  5. ↑ Židovské město v Boskovicích Archivováno 25. 5. 2009 na Wayback Machine., Tournavigator.cz
  6. ↑ BRÁNSKÝ, Jaroslav. Boskovice v proměnách času. Brno: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. S. 14. 
  7. ↑ Boskovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  9. ↑ Plan-site-sever. IDSJMK [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ SRSTKOVÁ, Petra. Starostkou Boskovic se stala Hana Nedomová. Blanenský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ CHARVÁT, Jan. Boskovice mají nové vedení i zastupitele. Složili slib. Blanenský deník [online]. 2018-10-31 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ CHARVÁT, Jan. V Boskovicích zvolili nové vedení města. Podruhé v historii je povede žena. Blanenský deník. 2022-10-20. Dostupné online [cit. 2023-01-30]. 
  13. ↑ http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-25358
  14. ↑ Foto: http://kareldruhy.rajce.idnes.cz/Planetka_Boskovice_2011/ http://www.boskovice.cz/planetka-boskovice/d-22091
  15. ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • FRYDRYCH, Karol. Sborování v Boskovicích 2009. Cantus, Praha, 2009, roč. 20, č. 3, s. 22-23. ISSN 1210-7956.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boskovice&oldid=23858793“