Continental Barum

firma v České republice
(přesměrováno z Barum)

Continental Barum s. r. o. je výrobce gumových pneumatik se sídlem v České republice. Od roku 1992 je společnost součástí německého koncernu Continental AG, výrobce osobních, nákladních a industriálních pneumatik značek Continental, Barum, Semperit, Uniroyal, Matador, General Tire a dalších. Otrokovická pneumatikárna, slavnostně otevřená v roce 1972, byla v roce 2016 největší světovou pneumatikárnou[zdroj?] s roční produkcí okolo 18 milionů plášťů.

Continental Barum
Barum Continental - administrativní budova.JPG
Základní údaje
Právní formaSpolečnost s ručením omezeným
Datum založení1992
SídloOtrokovice, Česká republika
Adresa sídlaObjízdná 1628, Otrokovice, 765 02, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiAutomobilový průmysl
Produktypneumatika
Obrat55,8 mld. Kč (2018)
57,2 mld. Kč (2017)[1]
Provozní zisk3,6 mld. Kč (2018)
4,5 mld. Kč (2017)[1]
Výsledek hospodaření3 mld. Kč (2018)
3,6 mld. Kč (2017)[1]
Celková aktiva40,4 mld. Kč (2018)[2]
38,5 mld. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál27,4 mld. Kč (2018)
24,4 mld. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci4 198 (2018)
Mateřská společnostContinental AG
MajiteléContinental Holding France (70 %)
Korso Industriebeteiligungsgesellschaft (30 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.barum-online.com
IČO45788235
LEI529900LJ3P01VB8JSB31
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původ obchodní značkyEditovat

 
Barum Brillantis 2 175/65 R 14 (2017)

Obchodní značka Barum vznikla v roce 1947 spojením názvů národních podniků zabývajících se výrobou gumárenských produktů: Baťa, Kudrnáč – Rubena, Matador, Michelin – Mitas. Pod značkou Barum pak byly v následujících čtyřiceti letech prodávány všechny gumárenské výrobky v ČSR. Vlastníkem nově vzniklé ochranné známky se stal národní podnik Baťa Zlín, který se na celostátní gumárenské výrobě podílel v roce 1947 58%.[zdroj?] K 1. lednu 1949 byl národní podnik Baťa přejmenován na národní podnik Svit. Ze Svitu se pak v následujících několika letech oddělovaly výrobní celky a vznikaly samostatné národní podniky. Nejprve se v roce 1950 oddělily strojírny a vznikl tak národní podnik ZPS, o dva roky později se zrodil stavební podnik Stavosvit a konečně v roce 1953 výroba pneumatik a dalších gumových výrobků přešla pod národní podnik Rudý říjen.

Pneumatikárna v Otrokovicích-KučovanináchEditovat

Tempo, jakým narůstala roční produkce pneumatik v Československu, bylo vzhledem k míře vzrůstajícího počtu vozidel nevyhovující – propočet uvedený ve výhledové studii z roku 1957 pravil, že aby byla pokryta veškerá domácí poptávka, musela by se výroba pneumatik zvýšit do roku 1970 trojnásobně. V roce 1963 bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové pneumatikárny v Otrokovicích-Kučovaninách, které byly svou polohou výhodné jak z ekonomického (nízké náklady na dovoz klíčových surovin), tak z personálního hlediska (mnohaletá tradice gumárenské výroby v regionu a dostatek kvalifikovaných pracovních sil). Výstavba probíhala od roku 1966 a v plánu bylo vytvořit jeden z největších a nejmodernějších závodů ve střední Evropě s roční výrobní kapacitou více než 2,5 miliónu pneumatik.[zdroj?] Celá stavba byla řešena na svou dobu zcela nezvyklým a inovativním způsobem: všechny výrobní články – sklady, výroba, sociální zařízení, pomocné provozy, dílny – byly sdruženy uvnitř jednoho výrobního bloku na ploše 480 x 270 metrů. Střecha tohoto monobloku by zakryla 16 fotbalových hřišť. Podobně rozlehlá stavba neměla v tehdejším Československu obdoby.[zdroj?] Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly na jednu miliardu korun. Továrna byla vybavena moderním zařízením, které umožňovalo mimo jiné výrobu moderních osobních radiálních plášťů.

První radiální pneumatika 155 – 14 OR 6 byla v novém závodě vylisována za přítomnosti ministra průmyslu Oldřicha Svačiny v roce 1971. O rok později, konkrétně 3. května 1972, se do Otrokovic sjeli nejvyšší představitelé státu a komunistické strany v čele s Gustávem Husákem, Lubomírem Štrougalem a Aloisem Indrou, aby slavnostně ve zbrusu nové otrokovické továrně spustili provoz.[zdroj?] Rozhodnutím ministra průmyslu ČSR pak bylo s účinností od 1. srpna 1973 přeneseno sídlo národního podniku Rudý říjen z Gottwaldova do Otrokovic.

Vývoj výroby v letech 1949 až 1980Editovat

Výrobní program národního podniku Rudý říjen se po otevření pneumatikárny orientoval především na produkci plášťů pro osobní automobily, nákladní automobily a traktory.

Vývoj produkce osobních, nákladních a traktorových plášťů ve vybraných letech (v tisících kusů)
1949 1956 1962 1967 1970 1971 1972 1973 1980
Osobní pláště 182,3 79,7 142,1 222,8 419,8 655,3 956,5 1217 1572
Nákladní pláště 157,4 111,3 98,1 38,0 36,2 51,7 231,6 260,1 529,7
Traktorové pláště přední 36,4 71,0 133,4 144,3 117,1 122,5 190,7 217,7 206,1
Traktorové pláště zadní 35,0 63,6 113,5 139,2 148,4 163,4 216,9 239,9 264,9

Výrobky Barum nebyly v padesátých a šedesátých letech vyváženy pouze do zemí sovětského bloku a NSR, ale taktéž do Švédska, Finska, Dánska, Holandska, Belgie, Francie, Rakouska, Jugoslávie, do zemí horní Afriky a některých asijských států.[zdroj?] Po modernizaci celého výrobního procesu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se seznam odběratelských zemí rozšířil například o Japonsko, USA, Austrálii, Kanadu nebo Indii.[zdroj?] Otrokovické pneumatiky využívali pro první výbavu také československé podniky Automobilové závody Mladá Boleslav, LIAZ Mnichovo Hradiště, Tatra Kopřivnice, Jawa Brodce, Agrozet Brno, Aero Vodochody a Let Kunovice.

Společnost Continental Barum s. r. o.Editovat

 
Continental Barum s.r.o. – administrativní budova

Až do roku 1989 byl národní podnik Rudý říjen (od roku 1986 nově přejmenovaný na Barum – Rudý říjen) podřízen generálnímu ředitelství Českých závodů gumárenských a plastikářských v Gottwaldově (ČZGP). Snaha o posílení demokratických principů v řízení jednotlivých gumárenských národních podniků vyvolala[zdroj?] nahrazení ČZGP státním podnikem Barum se sídlem v Gottwaldově, kterému byl krátce podřízen také otrokovický národní podnik.

V červnu roku 1990 došlo k osamostatnění státního podniku Barum, Otrokovice a zanedlouho poté v listopadu 1990 byla založena akciová společnost Barum, Otrokovice a. s. Všechny tyto kroky směřovaly k přípravě privatizace otrokovického podniku. Kolem roku 1990 bylo 85% celosvětového trhu s pneumatikami ovládáno pouze osmi společnostmi. Obrat každé z nich byl desetkrát až dvacetkrát vyšší, nežli obrat otrokovického podniku.[zdroj?] Mnoho podobně malých podniků tou dobou měnilo své majitele a přecházelo do rukou velkých společností, čímž se světový pneumatikárenský průmysl začal měnit v oligopol.[zdroj?]

V roce 1992 podepsal Barum smlouvu s německým koncernem Continetal, na jejímž základě vznikl druhý největší joint venture v České republice[zdroj?] Barum Continental spol. s r. o., který začal oficiálně fungovat od 1. března 1993. S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke změně obchodního názvu společnosti na Continental Barum s. r. o.

Během Povodně na Moravě a Odře (1997)povodní v červenci 1997 utrpěla firma škodu ve výši 1 miliardy Kč.[zdroj?] V roce 1999 překročila roční výroba hranici 11 milionů pneumatik pro osobní vozy. O tři roky později byla zahájena výroba v novém provozu High-Tech Cell. V témže roce se vyrobilo již více než 15 milionů plášťů. V roce 2008 se v Otrokovicích začaly vyrábět pneumatiky ContiSeal, které umožňují pokračovat v jízdě i v případě propíchnutí běhounu.

Vývoj výroby od roku 1991Editovat

Vývoj produkce osobních, nákladních, zadních traktorových a průmyslových plášťů ve vybraných letech (v tisících kusů)
1991 1994 1998 2000 2002 2005 2007 2009 2011 2014 2017
Osobní pláště 1762 3572 8216 13209 14479 17269 17892 15607 17964 16459 16309
Nákladní pláště 409 282 391 346 313 395 531 391 684 780 1280
Traktorové pláště zadní 226 219 239 233 345 27
Průmyslové pláště 35 108 96 72 107 96 125

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat