Běleč – střelnice

přírodní památka v Česku

Běleč – střelnice je přírodní památka a evropsky významná lokalita, chráněné území soustavy Natura 2000. Chráněná lokalita se nachází na katastrálním území Bělče nad Orlicí v hradeckých lesích přibližně devět kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové. Hlavním předmětem ochrany je biotop vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis).[2] Území bylo v minulosti využíváno pro vojenské účely, v současnosti se zde nacházejí hodnotná pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva. Vyskytují se zde například čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[3]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Běleč – střelnice
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Břízy v Bělečské střelnici
Břízy v Bělečské střelnici
Základní informace
Vyhlášení24. dubna 2021
VyhlásilKrajský úřad Královéhradeckého kraje
Nadm. výška255–264 m n. m.
Rozloha7,58 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresHradec Králové
UmístěníBěleč nad Orlicí
Souřadnice
Běleč – střelnice
Běleč – střelnice
Další informace
Kód6221
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

V roce 1939 došlo po okupaci Československa v lokalitě k vykácení stromů a území se začalo využívat jako vojenská střelnice. Po druhé světové válce se využívala pro nácvik bombardování. Později v roce 1990 přestala armáda prostor využívat a začalo docházet k osidlování náletovými dřevinami. Především to byly borovice lesní (Pinus sylvestris), břízy bělokoré (Betula pendula), či olše lepkavé (Alnus glutinosa). Postupně se zalesňovaly všechny volné plochy a docházelo k zazemňování prohlubní s vodou, kde se vyskytovala řada vodních organismů.[4][5][6]

Začala[kdy?] extinkce místních druhů rostlin a živočichů. K obnově tohoto biotopu se přihlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Městskými lesy Hradec Králové. Mnoho náletových dřevin se odstranilo, prohlubně se odbahnily a vrátily se tak do původního stavu. V roce 2004 nastal velký zlom. Zrenovovaly se tři tůně a místní vegetace se postupně rozvíjela. Po několika letech došlo k dalšímu obnovení tůní, v jejichž okolí se prořezaly dřeviny, aby vznikla větší osluněná místa.[4][5][6]

V roce 2016 byla střelnice vyhlášena jako evropsky významná lokalita.[7]

Přírodní poměryEditovat

Chráněné území se nachází devět kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové, 2,5 kilometru jižně od obce Běleč nad Orlicí a 2 km severně od obce Bělečko Evropsky významná lokalita zde byla vyhlášena na rozloze 7,9 hektarů, přírodní památka pak na rozloze o trochu menší (7,5814 hektarů). Šest set metrů severně od střelnice vede cyklostezka č. 4258 směrem na Hradec Králové. Poblíž ústí Bělečský potok, jehož ramena vedou do již zmíněného území. [8]Lokalita se nachází uprostřed borovicového lesa a je převážně tvořena březovým lesem a mokřadní vegetací.

Během vojenských výcviků se používala těžká vojenská technika a docházelo k nepravidelným změnám lokality vedoucím k větší pestrosti biotopu. Výbuchy munice vytvářely prohlubně, kde zůstávala voda, ve které se začalo dařit řadě vodních organismů. Když vojsko již tohoto území nevyužívalo, začala tato oblast zarůstat nálety a prohlubně se začaly zazemňovat. V lokalitě tak probíhala sukcese. Značná část však prošla obnovou a můžeme tu tak nalézat pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva.[6][5]

GeomorfologieEditovat

 
Tůně

Běleč – střelnice se nachází v nadmořské výšce 253–256 metrů.[7] Celá lokalita je obklopena lesním komplexem, který je tvořen převážně borovicemi.

Podloží se skládá hlavně ze sedimentů české křídové pánve.[9]

FloraEditovat

Lokalita je především zarostlá travním porostem. Příkladem je pýr plazivý (Elytrigia repens). Setkáme se tu i s kapradinou hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). Zástupci drobnějších rostlin jsou zvonek rozkladitý (Campanula patula), divizna malokvětá (Verbascum thapsus)[10], přeslička lesní (Equisetum sybaticum), rdest alpský (Potamogeton alpinus), rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) a bublinatka jižní (Utricularia australis). Nejhojnější dřevinou je zde bříza bělokorá, říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme setkat, je borovice lesní (Pinus sylvestris).[10][4]

FaunaEditovat

Z ptactva zde můžeme sledovat sluku lesní (Scolopax rusticola), dudka chocholatého (Upupa epops), skřivana lesního (Lullula arborea), lindušku lesní (Anthus pratensis) nebo také červenku obecnou (Erthacus rubecula) a drozda zpěvného (Turdus philomelos).[6]

 
Zvonek rozkladitý

Zdejší lokalita, bohatá na tůně a mokřady se stala domovem především obojživelníků, a to čolka horského, čolka obecného (Lissotriton vulgaris), skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecný (Bufo bufo). Nejcennějším lokálním obojživelníkem je skokan ostronosý (Rana arvalis), jenž je chráněn zákonem jako kriticky ohrožený druh. Skokani ostronosí mohou dorůst až 8 cm a samci jsou v době rozmnožování lehce zbarveni do modra.[4]

Dále se zde nacházejí i tři zástupci plazů. Je jím ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis).[5][4]

Mokřadní společenstvaEditovat

Mokřadní společenstva jsou místa, bohatá na povrchovou vodu či na podpovrchovou vodu[11]. Právě Běleč – střelnice má mokřady vytvořené z ramen již ze zmiňovaného Bělečského potoka, ale také z prohlubní, ve kterých zůstává voda. Nalezneme zde tůně, které jsou ideálním místem pro život vážky jasnoskvrnné[12], čolka horského nebo například ropuchy obecné.[4][5]

OchranaEditovat

 
Hasivka orličí

Hlavním důvodem ochrany území je výskyt vážky jasnoskvrnné. V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak za posledních pár let kvůli hospodaření v krajině se její populace velmi rychle snížila. V České republice se stále vyskytuje, a to hlavně na trvale zamokřených biotopech s pH okolo 5-8,5, kde se také vyskytují osluněná místa. Pro vážku je i důležité, aby se výška vodní hladiny příliš neměnila a aby alespoň část z ní nebyla zarostlá. Dále v jejím biotopu není žádoucí porost s převahou orobince a rákosu.[6][4]

Aby se vážce hojně v této lokalitě dařilo, je pravidelnou činností prořezávání dřevin, kontrola vodní hladiny tůní a odstraňování nežádoucích porostů. Nedílnou součástí je samozřejmě obnovování dalších tůní, díky kterým je vysoká pravděpodobnost, že populace vážky bude růst exponenciálně.[6]

Dalším důvodem k ochraně je sledování vývoje porostů vzniklých sukcesí. Znalosti se pak mohou uplatnit při hospodářských postupech.[6]

V létě v roce 2019 se vyskytl návrh pro vyhlášení Bělče-střelnice jako přírodní památky.[4] Dne 9. dubna 2021 byla tato přírodní památka vyhlášena na rozloze 7,5814 hektaru a je evidována pod kódem 6221. Jako hlavní předmět její ochrany se uvádí stanoviště makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod o dostatečné rozloze s reprezentativním výskytem ohrožených druhů živočichů, především vitální populace vážky jasnoskvrnné.[13]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-08]
  2. Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Běleč – střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  3. NATURA 2000 – Běleč - střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 
  4. a b c d e f g h Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Běleč - střelnice [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Chráněná území. www.mestske-lesy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g Blanka Mikátová. Informační tabule Běleč-střelnice, Městské lesy Hradec Králové. [cit. 2020-10-29].
  7. a b Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-13. 
  8. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  9. česká křídová pánev - Geologická encyklopedie. www.geology.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  10. a b Bylinkopedie.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  11. Mokřady. mokrady.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  12. Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  13. https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=15030

Související článkyEditovat