Přeslička lesní

druh rostliny

Přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) je stínomilný zástupce přesliček s jemnými, přeslenitě větvenými větévkami. Výtrusnicový klas zakončuje mladé bledé lodyhy, které později obrostou větévkami, zezelenají a mají fotosyntetickou roli. Má rozsáhlý areál, vyskytuje se běžně i v Česku.

Jak číst taxoboxPřeslička lesní
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička lesní
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídapřesličky (Equisetopsida)
Řádpřesličkotvaré (Equisetales)
Čeleďpřesličkovité (Equisetaceae)
Rodpřeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum sylvaticum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Mladé lodyhy s výtrusnicovými klasy a rašícími přesleny větévek
 
Plně vyspělé lodyhy se zbytky zaschlých klasů a s přesleny větvených větévek

Přeslička lesní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–60 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. U přesličky lesní se projevuje sezónní dimorfismus. Na jaře vyrůstá fertilní lodyha, která je zpočátku nevětvená, nezelená, červenohnědé barvy. Později však vyrostou přesleny větví a lodyha zezelená. Kromě toho z oddenků vyrážejí letní sterilní lodyhy, které jsou od počátku zelené a větvené. Lodyhy se přeslenitě větví, a to dokonce vícenásobně (typický znak), větve jsou tenké a celá rostlina působí jemným a hebkým dojmem. Střední dutina zabírá 1/2–2/3 průměru stonku. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. U přesličky lesní se několik zubů vždy spojuje v jednolitý lalok nápadně rezaté barvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

StanovištěEditovat

Jedná se spíše o stínomilnou vlhkomilnou lesní rostlinu, najdeme ji v podmáčených smrčinách (Equiseto-Piceetum) a některých typech luhů (např. Piceo-Alnetum). Vzácněji ji uvidíme mimo les na rašelinných nekosených loukách.

Areál rozšířeníEditovat

Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v ČeskuEditovat

Hojný druh od nížin do hor, ale v suchých teplých nížinách je vzácná a tam kde nemá vhodná stanoviště, může lokálně i chybět.

LiteraturaEditovat

  • Hrouda L. (1988), In Slavík B. et Hejný S.: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazyEditovat