Otevřít hlavní menu

Bílí jihoafričané jsou obyvatelé Jihoafrické republiky evropského původu. Z jazykového, kulturního a historického hlediska se rozdělují na afrikánsky (zejména potomci nizozemských, německých a francouzských osadníků) a anglicky mluvící část (zejména potomci britských osadníků). Bílí Jihoafričané jsou zdaleka nejpočetnější skupina Evropanů v Africe.

Charakter bílých Jihoafričanů se výrazně liší od jiných Evropanů v Africe. Afrikánci si zde vytvořili vlastní jazyk a kulturu.

HistorieEditovat

Počátek evropské kolonizace Jižní Afriky začína v roce 1652 osidlováním Mysu Dobré Naděje Holandskou Východoindickou společností vedenou Janem van Riebeeckem. Navzdory velké převaze kolonistů z Nizozemska sem přicházelo velké množství francouzských hugenotů, kteří utíkali před perzekucí z Evropy a německých vojáků nebo námořníků, kteří se vraceli z Asie. Kolonie zůstala pod nizozemskou nadvládou další dvě století, poté byla v roce 1806 anektována Velkou Británií. Tehdy byla Jižní Afrika domovem asi 26 tisíc Evropanů, z nichž relativní většinu tvořili Nizozemci. Nicméně už v roce 1818 do kolonie přicházejí tisíce britských imigrantů. V 30. letech 19. století asi pětina bílých obyvatel kapské kolonie migruje do jihoafrického vnitrozemí a zde zakládají vlastní státy. Migraci se bude říkat Velký Trek. Nicméně v Kapsku evropská populace bude dále narůstat a v roce 1865 populace dosáhne čísla 182 tisíc. Mezi lety 1880 až 1910 zde je zaznamenám příliv Východoevropanů, speciálně Židů z Pobaltí. [1]

První celostátní sčítání lidu v Jihoafrické republice v roce 1911 zaznamenalo, že bílá populace čítala 1,2 milionu, v roce 1936 to byly 2 miliony a v roce 1946 2,4 milionu.

Stát začal přijímat desítky tisíc imigrantů z různých států Evropy, jako například z Německa, Itálie, Nizozemska, Řecka. V polovině 70. let 20. století šlo například o bílé obyvatele z portugalských kolonií. V roce 1965 se počet zvyšuje na 3,4 miliony, v roce 1973 4 miliony a vrchol přijde v roce 1995, kdy populace čítala 5,2 milionu. Od konce režimu apartheidu se populace snižuje vlivem emigrace. 

Dnes jsou bílí Jihoafričané považováni za poslední významnou evropskou menšinu na africkém kontinentu, což je způsobeno návratem Evropanů z různých afrických států v obdodí dekolonizace. Bílí Jihoafričané stále hrají důležitou roli v jihoafrickém hospodářství. Současná bílá jihoafrická populace tvoří asi 9 % populace JAR s klesajícím trendem. Skoro milion bílých Jihoafričanů žije v zahraničí. V současné době na jejich emigraci Jihoafrická republika spíše doplácí, jelikož dochází k odlivu inteligence.

Éra apartheiduEditovat

Režim apartheidu v Jižní Africe začíná roku 1948, kdy ve volbách zvítězila Národní strana. V roce 1950 byl zaveden tzv. Zákon o registraci populace (Population Registration Act), kdy byl každý občan přiřazen k nějaké rase. Rasa se definovala podle fyzických kritérií (lékařské určení podle těla, hlavy a dokonce i vlasů) a sociálních kritérií (podle stravovacích návyků nebo příjmení). Běloši měli spoustu výhod oproti ostatním rasám. Zákon byl zrušen 17. června 1991.

Éra post-apartheiduEditovat

V roce 1994 došlo ke konci režimu apartheidu a dochází k zavedení legislativy, která má za cíl vytvořit spravedlivý pracovní trh (začlenit se do něj mají dříve znevýhodnění obyvatelé). Ve státním sektoru měli přednost zejména černí Jihoafričané, bělochům zbývala práce v soukromém sektoru. Kvůli tomuto znevýhodnění mnoho bělochů bylo bez práce a museli přežívat ve špatných podmínkách. Dnes je asi 350 tisíc bělochů klasifikováno jako chudí a asi 150 tisíc bojuje o přežití. Kvůli kriminalitě a znevýhodnění na pracovním trhu zde existuje silná emigrace do zahraničí. 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White South Africans na anglické Wikipedii.

  1. SHIMONI, Gideon. Community and Conscience: The Jews in Apartheid South Africa. Lebanon, New Hampshire: University Press of New England, 2003. ISBN 978-1584653295. S. 1-4. (anglicky)