Búrové (afrikánsky a nizozemsky boer,[2] česky sedlák) byli protoafrikánsky mluvící osadníci obývající východní hranici Kapska[3] v jižní Africe v průběhu 18. a velké části 19. století. Od roku 1652 do roku 1795 tuto oblast kontrolovala nizozemská východoindická společnost, ale Spojené království ji v roce 1806 začlenilo do Britského impéria.[4] Šlo o potomky především nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe v 17. a 18. století. V menším množství mají kořeny i skandinávské, polské, portugalské, italské, španělské, skotské, anglické, irské a velšské.

Búrové
Paul KrugerAndries PretoriusSarel CilliersPetrus Jacobus Joubert
Populace
cca 1,5 mil.[1]
Jazyk(y)
afrikánština
Náboženství
protestantství (afrikánský kalvinismus, reformovaná církev)
Příbuzné národy
Afrikánci, Basteři, Barevní, Griquové

Termín Búrové se také vztahoval na ty kdo opustili Kapsko během 19. století, aby se usadili v Oranžském svobodném státě,Transvaalu (búrské republiky) a v menší míře i Natalu. Emigrovali z Kapska, aby žili mimo dosah britské koloniální správy, přičemž jejich důvody pro to byly především nový anglosaský právní systém zavedený v Kapsku a britské zrušení otroctví v roce 1833.

Za druhé búrské války je Britové drželi v koncentračních táborech, aby tak búrské partyzány připravili o jejich zázemí. Potomky historických Búrů[5] jsou Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jejich jazyka - afrikánštiny. Jde o nejpočetnější skupinu Bílých Jihoafričanů.

Búrští vojáciEditovat

 
Zajatí Búrové na anglické lodi, 1902
 
Bitva mezi búrskými voortrekkery a zulskými válečníky

Búrové byli organizováni do „úderných oddílů-komand“ pojmenovaných podle jejich domovského města nebo okrsku. Nepoužívali uniformy, ale běžný civilní oděv, a to i během fáze konvenčních bojů druhé búrské války. Byli vyzbrojeni puškou německé výroby Mauser M1895 a svoji munici nosili po kapsách. V rukou Búrů, kteří byli vynikajícími střelci, byla puška Mauser se zásobníkem a přímotažným závěrem smrtící zbraní. Búrové bojovali jako jízdní pěchota. Na bojiště přijížděli na koních, poté sesedli a bojovali jako pěšáci. K ochraně svých pozic dokonale využívali opevnění a ostnatý drát. Po porážce jejich hlavních armád se Búrové uchýlili k partyzánskému způsobu boje. Vzhledem k jejich individuální iniciativě, zručnosti při zacházení se zbraněmi a pohyblivosti představovali obávané protivníky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. STÜRMANN, Jan. New Coffins, Old Flags, Microorganisms And The Future of the Boer. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Bosman, D. B.; VAN DER MERWE, I. W.; HIEMSTRA, L. W. Tweetalige Woordeboek Afrikaans-Engels. [s.l.]: Tafelberg-uitgewers, 1984. ISBN 0-624-00533-X. (anglicky) 
  3. DU TOIT, Brian M. The Boers in East Africa: Ethnicity and Identity. [s.l.]: [s.n.], 1998. Dostupné online. S. 1. (anglicky) 
  4. Trewhella Cameron; S. B. SPIES. A new illustrated history of South Africa. [s.l.]: Southern Book Publishers, October 1991. Dostupné online. ISBN 9781868123612. (anglicky) 
  5. KAPLAN, Irving. Area Handbook for the Republic of South Africa. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 46–771. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat