August Brunšvicko-Wolfenbüttelský

August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (10. dubna 1579, Dannenberg – 17. září 1666, Wolfenbüttel) z rodu Welfů byl brunšvicko-lüneburským vévodou. Při rozdělování panství v rodě Welfů v roce 1635 obdržel Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, kterému vládl až do své smrti. Je považován za jednoho z nejgramotnějších princů své doby, založil ve svém sídle ve Wolfenbüttelu vévodskou knihovnu August, v níž měl uloženu největší sbírku knih a rukopisů tehdejší doby na sever od Alp.

August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
brunšvicko-lüneburský vévoda
Portrét
vévoda August, 1666
Doba vlády16351666
Narození10. dubna 1579
Dannenberg, Lüneburské knížectví, Brunšvicko-lüneburské vévodství
Úmrtí17. září 1666 (87 let)
Wolfenbüttel, Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, Brunšvicko-lüneburské vévodství
ManželkyKlára Marie Pomořanská
Dorotea Anhaltsko-Zerbstská
Alžběta Žofie Meklenburská
PotomciJindřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská
Klára Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
RodWelfové
OtecJindřich Brunšvicko-Dannenberský
MatkaUršula Sasko-Lauenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
August Brunšvicko-Lüneburský, kresba podle Anselma van Hulle (1717)

August se narodil na hradě Dannenberg jako sedmý a nejmladší potomek vévody Jindřicha Brunšvicko-Lüneburského. Jeho otec vládl lüneburskému knížectví od roku 1559 spolu se svým mladším bratrem Vilémem. O deset let později, po svém sňatku s Uršulou, dcerou askánského vévody Františka I. Sasko-Lauenburského, se však musel vzdát všech práv a nároků a byl odškodněn malým panstvám Dannenberg. Navíc dostával roční rentu a jeho potomci měli právo na dědictví v případě vymření brunšvicko-wolfenbüttelské linie.

August měl jako nejmladší dítě svých rodičů malé šance chopit se vlády na brunšvických statcích, a tak se soustředil na svá studia v Rostocku, Tübingenu a Štrasburku. Podnikl kavalírskou cestu po Itálii, Francii, Nizozemí a Anglii. Do Německa se vrátil ve 25 letech a usadil se v Hitzackeru, kde další tři desítky let žil s malým dvorem a pokračoval ve studiu.

Dědictví pro Augusto vzniklo uprostřed třicetileté války, kdy v roce 1634 zemřel bez dědiců poslední wolfenbüttelský kníže, vévoda Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský. Po zdlouhavých a komplikovaných jednáních se svými zdráhavými příbuznými z rodu Welfů a po zásahu císaře Ferdinanda II. bylo nakonec dohodnuto, že by měl zdědit wolfenbüttelské knížectví August. Kvůli probíhající válce musel zůstat na zámku Dankwarderode v Braunschweigu a do svého sídla se mohl přestěhovat až v roce 1644. Brzy poté Augustus zavedl řadu vládních reforem a založil Bibliotheca Augusta. Po vestfálském míru v roce 1648 se wolfenbüttelské země pod jeho schopnou vládou z války rychle vzpamatovaly.

 
August ve své knihovně, kresba Conrada Buna, kolem 1650

August byl propagátorem němčiny jako jazyka literatury. Pod pseudonymem Gustavus Selenus napsal v roce 1616 knihu o hře v šachy, Das Schach- oder Königsspiel (Šachy nebo královská hra).

Vévoda zaměstnával jako učitele svých synů učence Justa Georga Schottelia; také vel aktivní korespondenci s Johannem Valentinem Andreaem, zakladatelem esoterického rosekruciánského hnutí. V roce 1632 se setkal s knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským a připojil se k jeho literární společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

August zemřel ve Wolfenbüttelu 17. září 1666 ve věku 87 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Rudolf August.

Manželství a potomciEditovat

 
Socha vévody Augusta na wolfenbüttelském tržišti.

V prosinci 1607 se osmadvacetiletý August oženil s o pět let starší Klárou Marií, nejstarší dcerou pomořanského vévody Bogislava XIII. Z manželství se narodily dvě mrtvé děti. Klára Marie zemřela v únoru 1623.

Několik měsíců po smrti první manželky se August v říjnu 1623 jako čtyřiačtyřicetiletý oženil s šestnáctiletou Doroteou, dcerou knížete Anhaltsko-Zerbstského. Z jedenáct let trvajícího manželství se narodilo pět dětíː

Dorotea zemřela v září 1634 a August se v roce 1635 oženil s dvaadvacetiletou Alžbětou Žofií, nejstarší dcerou vévody Jana Albrechta II. Meklenburského. S ní měl August dvě dětiː

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ota V. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Nasavsko-Dillenburská
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Saský
 
 
Markéta Saská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Jindřich Brunšvicko-Dannenberský
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Jindřich V. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Žofie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
Jan Cicero Braniborský
 
 
Uršula Braniborská
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
Jan V. Sasko-Lauenburský
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
František I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
Uršula Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Saský
 
 
Jindřich Zbožný
 
 
 
 
 
 
Zdenka Česká
 
 
Sibyla Saská
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Kateřina Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus the Younger, Duke of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat