Italské království (Svatá říše římská)

historický státní útvar (962-1556)

Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia, německy Königreich Italien), zpětně nazýváno také jako Říšská Itálie (německy Reichsitalien), byla volená monarchie Svaté říše římské rozkládající se na severu Apeninského poloostrova a spolu s Německým královstvím a Burgundskem tvořili „Tria Regna“ (tři království Svaté říše římské). V rámci říše reálně existovalo Italské království jako její součást v letech 9621024, kdy zahrnovalo většinu severního Apeninského poloostrova (kromě Papežského státu a jihu poloostrova, který náležel Sicilskému hrabství) a skládající se ze zemí Lombardie, Spoleta a marek Toskánska a Verony. V důsledku bojů mezi přívrženci císařů a papežů došlo k jeho rozdělení a rozkladu. Někdy se proto hovoří o Lombardském království čili Lombardii a lombardských králích, protože ztenčující se Italské království římsko-německých císařů bylo nuceno se soustředit a spokojovat se se stále omezenějším územím severoitalské Lombardie, dokud úplně nezaniklo, ale i v souvislosti s předávanou lombardskou korunou. Do roku 1801 existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval císařům Svaté říše římské.

Italské království
Regnum Italiae (la)
Regno d'Italia (it)
Königreich Italien (de)
 Italské království (středověk) 9621556 (1801)
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Italské království (tmavě zelená) jako součást Svaté říše římské (světle zelená) na počátku 11. století
Pavia (9611021)
Monza (10211801)
Milán (neformální 17141801)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Vznik
961 – korunovace Oty I. italským králem v Pavii
962 – korunovace Oty I. císařem Svaté říše římské
Zánik
1556 – císař Karel V. byl de iure posledním korunovaným králem Itálie, nicméně následující císaři neopomněli ve svých nárocích na italskou korunu
1801 – zaniklo de facto spolu se zánikem Svaté říše římské
Státní útvary a území
Předcházející
Italské království (středověk) Italské království (středověk)
Následující
Italská republika Italská republika
Etrurské království Etrurské království
Spoletské vévodství Spoletské vévodství
Toskánské markrabství Toskánské markrabství
Veronské markrabství Veronské markrabství
Milánské vévodství Milánské vévodství
Papežský stát Papežský stát
Pisánská republika Pisánská republika
Janovská republika Janovská republika
Anconská republika Anconská republika
Modenské vévodství Modenské vévodství
Urbinské vévodství Urbinské vévodství

Dějiny editovat

 
Svatá říše římská v první pol. 11. století (italská území v odstínech fialové a růžové)
 
Státní útvary rozkládající se na území formálního Italského království v roce 1789

Zesláblé Italské království po výbojích Ottonů přijalo lenní vztah k římskoněmecké říši, stalo se tak poté po odtržení Furlanska. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (papežů v Toskánsku, odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu ke římskoněmecké říši) a vyčerpávající zápas mezi ghibeliny a guelfy vedly k osamostatnění jednotlivých měst zejména na severu Itálie (Lombardská liga, Verona atd.), což znamenalo faktický zánik Italského království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále a budoucí císaři se nechali korunovat na italské krále v Pavii.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Související články editovat

Externí odkazy editovat