Wikipedie

Aragonit

minerál

Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická (kosočtverečná) - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany.

Aragonit
Aragonit
Aragonit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCaCO3
Identifikace
Barvabílý, šedý, modravý
Vzhled krystalusloupcovité, vláknité krystaly, agregáty
Soustavakosočtverečná 2/m 2/m 2/m
Tvrdost3,5-4
Leskskelný, smolný
Štěpnostzřetelné podle {010}
Index lomuNp=1,53, Nm=1,68, Ng=1,685
Vrypbílý, bezbarvý
Hustota2,94 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselině chlorovodíkové
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska

VznikEditovat

Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.

Podmínky vzniku aragonitu:

  • pomalé prosakování a vzlínání vody
  • pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku
  • přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu)
  • přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe)

MorfologieEditovat

Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.

VlastnostiEditovat

KrystalografieEditovat

Aragonit krystaluje v rombické soustavě - ortorombická dipyramida 2/m 2/m 2/m, grupa P mcn. Rozměry buňky: a=4,959, b=7,968, c=5,741, Z=4, 2V=18-19°. Při teplotě nad 400 °C přechází v kalcit.

Fyzikální vlastnostiEditovat

Tvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.[1][2]

Optické vlastnostiEditovat

Barvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.

Chemické vlastnostiEditovat

Procentuální zastoupení prvků

  • Ca 40,04%
  • C 12,00%
  • O 47,96%
  • příměsi Sr, Pb, Zn

OdrůdyEditovat

Mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, železný květ, onyxový mramor či zeiringit

Příbuzné minerályEditovat

Ze skupiny aragonitu - stronciantit, witherit, cerusit, alstonit, barytokalcit, olekminskit, paralstonit

ParagenezeEditovat

V gosanech s kalcitem, cerusitem, limonitem, malachitem, na autohydratačních žilách s dolomitem, kalcitem, hydromagnezitem, artinitem, brucitem, na hydrotermálních žilách s galenitem, fluoritem, wulfenitem

VyužitíEditovat

Aragonit nemá praktické využití, je ale ceněným sběratelským minerálem. Odrůda onyxový mramor bývá používán jako ozdobný minerál či je broušen jako kabošon. Onyx může být použit jako dekorace, nejčastěji v podobě obrazu či onyxové stěny (viz Vila Tugendhat). V dnešní době bývají pláty podsvíceny, aby plně vynikla kresba kamene.

NalezištěEditovat

 
Krystal aragonitu nalezený při polním sběru u PR Číčov (Hořenec)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ [1] Aragonit - diamagnetismus (video)
  2. ↑ [2] Archivováno 16. 8. 2017 na Wayback Machine. Magnetická anizotropie hornin (stručný přehled a využití v geologii)

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aragonit&oldid=21669947“