Antikrist

Satan jako Antikrist (středověká iluminace)

Antikrist z řeckého: αντί + χριστος, protivník Kristův, protivník Mesiáše) je v křesťanství člověk, který je nepřítelem Ježíše Krista a Boha a jeho následovníků.

Antikrist dle Ottova slovníkuEditovat

Ottův slovník uvádí dva významy výrazu Antikrist:[1]

...v širším smysle slova značí každého vůbec, kdo se Kristu protiví a hlavně staré bludaře (dokéty a judaisty), kteří nechtěli uznati vtělení Syna Božího...v užším a vlastním slova smysle znamená onoho úhlavního odpůrce Kristova, který před druhým příchodem Kristovým čili před posledním soudem se objeví a proti Kristu a jeho nauce vystoupí.
— Ottův slovník naučný, 1889

Antikrist v Novém zákoněEditovat

Nový zákon popisuje Antikrista nikoli jako jednu postavu ale jako celou škálu postav a používá tento pojem jako charakteristiku pro odpůrce Boha a Ježíše Krista jako syna Božího (1 Janova 4, 3). Antikrist je nepřítelem Boha a Ježíšova učení. Antikrist získal díky těmto konotacím ve Zjevení Janově post bytosti, která na zemi přijde a bude působit před druhým příchodem Ježíše Krista na zemi a pokusí se převzít vládu nad světem.[zdroj?] Podle Matouše a proroctví se za Krista bude vydávat.[zdroj?] Antikrist bude nakonec poražen při návratu Ježíše Krista a to bude koncem tohoto světa, který nahradí svět nový.

Biblické verše vztahující se k AntikristuEditovat

1. Jana 2:18

Děťátka, je poslední hodina, a právě jak jste slyšeli, že přichází antikrist, i teď se mnozí stali antikristy.

1. Jana 2:22

Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? Antikrist je ten, kdo popírá Otce a Syna.

1. Jana 4:3

Žádný inspirovaný výrok, který nevyznává Ježíše, nepochází od Boha. Dále to je ten inspirovaný výrok, o němž jste slyšeli, že přichází, a nyní je již ve světě.

2. Jana 7

Do světa ... vyšlo mnoho těch, kdo klamou, kdo nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle. To je ten, kdo klame, a antikrist.

KřesťanstvíEditovat

Podle křesťanského učení je antikrist duchovním protivníkem Ježíše Krista. V Zjevení Janově však Bůh tuto vládu dopustí pro zkoušku lidí.[zdroj?]

Kromě eschatologie je Antikrist hojně používán jako největší urážka mezi křesťany navzájem. Tímto označením se mezi sebou „titulovali“ jak představitelé západní, tak i východní církve, tak i papežové během schismatu. V katolických kruzích byli protestanté a jejich představitelé rovněž označeni za Antikrista, Martin Luther za Antikrista označil Řím a papežství (stejný názor zastávají např. Adventisté sedmého dne). Katolická církev naopak považuje za dílo antikrista též Protestantismus jako celek a snažila se veškerá jiná křesťanská vyznání v průběhu historie vyhladit nebo obrátit zpět procesem rekatolizace.

Některé křesťanské skupiny věří, že Antikrist bude Žid, konkrétně potomek kmene Dan.[2] Vysvětlují to dvěma způsoby: Dan je připodobňován k hadovi již během Jákobova požehnání synům a had je také emblémem kmene v židovské tradici (had je chápán křesťanskou tradicí velmi negativně), Dan také jako kmen propadl v jistém období modloslužbě.[3]

Svědkové Jehovovi definují pojem antikrist poněkud šířeji, podle této náboženské skupiny je to podvodník s mnoha tvářemi.

JudaismusEditovat

Postava, která se v židovství blíží charakteristice Antikrista, je Armilus. Pravděpodobně jedná o zkomoleninu jména Romulus a tudíž symbolizuje Řím. Armilus má na konci dní ovládnout celý svět a svést všechny národy kromě Izraele na scestí. Zároveň zabije Mesiáše syna Josefova a Izrael vyžene do pouště. Tehdy s k Izraeli připojí Mesiáš syn Davidův, který Armila zabije a nastolí mesiášský věk. Armilus se neobjevuje nikde v Bibli ani Talmudu, vyskytuje se v krátkých, anonymních spisech, které vznikaly většinou na Blízkém východě od 7. do 12. století. Armilus tak není součástí oficiální židovské eschatologie. Armilus je v některých z těchto spisů označován jako „ten, kterého národy nazývají Antikristem“.[4]

IslámEditovat

V islámské eschatologii se vyskytuje postava jménem Dadždžal (arabsky: الدّجّال ad-Dadždžal, lhář, podvodník, často v sousloví المسيح الدّجّال Al-masích ad-dadždžal, falešný mesiáš). Jméno pochází nejspíše ze syrského/aramejského Mešicha degala. V islámu označuje falešného mesiáše, který bude po závěrečné bitvě, která se má odehrát u Jeruzaléma, poražen a zabit Ježíšem (Isou) při jeho návratu na zemi.[5]

V kultuře a uměníEditovat

Antikrist je v umění, filmech, literatuře a dokonce i počítačových hrách (Outlast 2) zpodobňován jako lhář, pokušitel, svůdce, symbol zla. Hlavně však jako odpůrce, pomlouvač a ničitel. V průběhu posledních dvou tisíc let historie proběhlo nespočet pokusů Antikrista identifikovat se skutečnými postavami.

Ve filmech a knihách je Antikrist často vtělen do dítěte, má magické schopnosti, ničí a usmrcuje nevinné lidi. Zde je patrně poznat archetyp protikladu dětské čisté a ďábelské mysli.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antichrist na anglické Wikipedii.

  1. Ottův slovník naučný: Antikrist [online]. J. Otto, 1899 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. 
  2. THE LATIN TIBURTINE SIBYL [online]. [cit. 2008-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02. 
  3. Sd 18, 30 (Kral, ČEP)
  4. ARMILUS | JewishEncyclopedia.com [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. David Cook Studies in Muslim Apocalyptic The Darwin Press, Inc. Princeton, New Jersey ISBN 0878501428 s. 99-104