Eschatologie

část teologie zabývající se koncem světa, či konečným osudem lidstva

Eschatologie (z řeckého έσχατος eschatos, „poslední“; λόγος logos, „slovo, nauka“) je nauka o posledních věcech. „Veškeré eschatologie jsou imaginativní konstrukce“[1], a sice především proto, že se zabývají událostmi, které nelze ověřit (respektive nelze je ověřit běžně chápanými způsoby). Kromě toho se eschatologie mnohdy zabývá něčím, co není ohraničeno časem a tím se vymyká běžné zkušenosti.

Slovo eschatologie může mít dva základní významy:

Eschatologie v křesťanství

editovat

Existence eschatologie v křesťanství znamená (bez ohledu na rozdíly v naukách jednotlivých křesťanských denominací), že křesťanství vyznává pozitivní hodnotu a lineární charakter dějin. To znamená, že dějiny nejsou ani cyklické, ani „bez začátku a bez konce“, ale že mají svůj počátek, směřují ke svému konci, mají svůj cíl a jsou vedeny Bohem. V Bibli se tento lineární charakter dějin, které pod Božím vedením směřují ke svému stanovenému cíli, nalézá především v apokalyptických spisech.

Eschatologie v islámu

editovat

K Muhammadovi al-Mahdímu se váže představa tzv. nepřítomného či skrytého imáma, který přijde na konci věků v ší'itském islámu.

Reference

editovat
  1. GILLMAN, Neil. Vzkříšení a nesmrtelnost v židovském myšlení. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 252 s. ISBN 978-80-7021-871-6. S. 23. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat