Šternberská hrobka (Stupno)
Šternberská hrobka, také Šternberská hrobní kaple[1] je pohřební kaple šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) na hřbitově ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany. Byla postavena v empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827.[1][4] V hrobce bylo pohřbeno několik příslušníků rodu, z nichž vyniká přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Stavba je památkově chráněna.[2]
| Šternberská hrobka ve Stupně | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Empír |
| Výstavba | 1808 nebo 1827 |
| Poloha | |
| Adresa | Stupno,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′22,73″ s. š., 13°34′20,64″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45574/4-2433 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a architektura
editovatŠternberkové vlastnili radnické panství od roku 1758, kdy ho v dražbě koupil císařský a královský tajný rada a dlouholetý podkomoří Českého království Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798).[5]
Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827[1][4] Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.
Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně.[1][2] K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónských sloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu.[1][4] Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem.[2] Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb.[2] Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem.[2] Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem.[2] Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí 3 větrací okénka z hrobky s mříží.[2]
V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistní tumba se šternberským erbem a krucifixem.[1]
V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.[1]
Seznam pohřbených
editovatDo krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků.[6] Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie.[7] Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternberga a jeho manželky Alžběty v roce 2021.
Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.
Chronologicky podle data úmrtí
editovatV tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé hradu Český Šternberk. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 17. | Aloisie ze Šternberka | 3. 3. 1762 Praha | František Adam ze Šternberka 20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice |
Od roku 1783 dáma ústavu šlechtičen U Andělů v Praze. | ||
| 4. 9. 1830 Praha | Marie Kristýna z Dietrichsteinu 26. 8. 1726 – 6. 10. 1766 | ||||||
| 2. | 17. | Kašpar Maria ze Šternberka _crop.jpg) |
6. 1. 1761 Praha | Jan Nepomuk I. ze Šternberka 11. 7. 1713 – 22. 8. 1798 Praha |
Kanovník řezenské kapituly (1783–1806), tajný rada (1824), komtur (1832) a velkokříž (1836) Leopoldova řádu, prezident Společnosti muzea (1822), předseda sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze (1837), majitel panství Radnice. | ||
| 20. 12. 1838 Březina | Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790 | ||||||
| 3. | (18.) | Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu | 3. 2. 1819 Vídeň | Jan Filip ze Stadion-Thannhausenu 1780–1839 |
17. 4. 1845 Vídeň: Zdeněk ze Šternberka (č. 4) |
Dáma řádu Hvězdového kříže (1846), palácová dáma.
Narodily se jí následující děti:
| |
| 2. 2. 1873 Vídeň | Kunhuta z Kesselstadtu 1795–1872 | ||||||
| 4. | 18. | Zdeněk (Zdenko) ze Šternberka | 8. 6. 1813 Pohořelice | Josef Leopold ze Šternberka 24. 9. 1770/1776 Praha[9] – 18. 2. 1858 Vídeň |
17. 4. 1845 Vídeň: Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) |
Tělo bylo vykropeno 12. 3. 1900 v domě smutku (Ungargasse 43, Vídeň III.), poté byla rakev s ostatky převezena do Stupna a tam 14. 3. uložena do rodinné hrobky.[10] | C. k. komoří (1837), čestný rytíř Maltézského řádu, majitel panství Radnice (od 1838) a statků Březina (od 1838), Český Šternberk (od 1841) a Jemniště (od 1868). |
| 9. 3. 1900 Vídeň | Marie Karolína z Walseggu 19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň | ||||||
| 5. | 19. | Alois ze Šternberka | 13. 9. 1850 | Zdeněk ze Šternberka (č. 4) | Tělo bylo vykropeno 1. 6. 1907 na zámku Jemniště, poté byla rakev s ostatky převezena do Stupna a tam 3. 6. uložena do rodinné hrobky.[11] | C. k. komoří (1880), majitel velkostatku Radnice a Český Šternberk. | |
| 30.[11] nebo 31. 5. 1907 Jemniště[9][12] | Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) | ||||||
| 6. | 21. | Zdeněk Sternberg | 15. 8. 1923 Praha | Jiří Douglas Sternberg 10. 12. 1888 Praha – 27. 7. 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko |
10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Alžběta Hrubá-Gelenj (č. 7) |
2021[13] | Restituent rodového majetku – Březina, Český Šternberk (1992), čestný a devoční rytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů (velkokříž), držitel medaile Za zásluhy II. stupně (2005) |
| 19. 1. 2021 Český Šternberk | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 11. 1. 1899 Smíchov, dnes Praha-Smíchov – 19. 11. 1989 Dírná | ||||||
| 7. | (21.) | Alžběta Sternbergová, roz. Hrubá-Gelenj | 28. 2. 1929 Červené Pečky | Josef Hrubý z Gelenj 22. 4. 1866 Červené Pečky – 14. 1. 1943 Červené Pečky |
10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Zdeněk Sternberg (č. 6) |
2021[14] | Dáma řádu Hvězdového kříže.[15]
Narodil se jí syn:
|
| 6. 2. 2021 Český Šternberk | Karola Bukuwková z Bukuwky 3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha |
Příbuzenské vztahy pohřbených
editovatNásledující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý ze Šternberků oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.
| František Leopold ze Šternberka † 1745 | Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu 1688–1757 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| II. Marie Kristýna z Dietrichsteinu 1726–1766 | František Adam ze Šternberka 1711–1789 | III. Marie Anna Wilczeková 1736–1807 | Jan Nepomuk I. ze Šternberka 1713–1798 | Marie Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 1726–1790 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. Aloisie ze Šternberka 1762–1830 | Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka † 1858 | Marie Karolína z Walseggu 1781–1857 | 2. Kašpar Maria ze Šternberka 1761–1838 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4. Zdeněk ze Šternberka 1813–1890 | 3. Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu 1819–1873 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 5. Alois ze Šternberka 1850–1907 | Karolína z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli 1863–1944 | Filip ze Šternberka 1852–1924 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jiří Sternberg 1888–1965 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 1899–1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Leopoldina Lobkowiczová 1943–2017 | Jan Bosco Sternberg 1936–2012 | 7. Alžběta Hrubá-Gelenj 1929–2021 | 6. Zdeněk Sternberg 1923–2021 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jiří Sternberg * 1968 | Petra Říhová * 1975 | I. Kateřina Vávrová * 1971 | Filip Sternberg * 1956 | II. Susanne Friederike von Berg * 1956 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (3) P/Š. Praha: Academia, 1980. S. 460.
- ↑ a b c d e f g h i Památkový katalog: Hrobka rodiny Šternberků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 152–153.
- ↑ a b c KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 137, 238.
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 288.
- ↑ TOMSOVÁ, Petra. Terezie ze Sternbergu – život šlechtičny v 19. století. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlova v Praze, 2012. Dostupné online. S. 68.
- ↑ HAVRÁNEK, Václav. Hrobka Šternberků přilákala stovky zvědavců [online]. Rokycanský deník.cz, 2011-07-07 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 360, 363, 364, 368. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Parte – Zdenko Sternberg [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Obrazové přílohy: Alois Sternberg - parte [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 364
- ↑ Parte – Zdeněk Sternberg [online]. Historická šlechta [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel [online]. Benešovský deník.cz, 2021-02-11 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170, 364
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberská hrobka ve Stupně na Wikimedia Commons
