Šachov (Povrly)

vesnice v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji

Šachov (německy Klein-Tschochau) ) je vesnice v Ústeckém kraji, cca 10 km od Ústí nad Labem, nacházející se na území někdejšího ústeckého okresu (na hranicích s okresem Děčín), v obci Povrly, v Českém středohoří. Leží v údolí, jímž prochází silnice z Českého Bukova do Prosetína (a dále do Dobkovic). Obcí protéká potok, dříve zvaný Kohlengrundbach.

Šachov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter vesnice
Zeměpisné souřadnice
Šachov
Šachov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny do 20. stoletíEditovat

První písemný záznam o Šachovu pochází z roku 1512, lze však předpokládat, že vesnice existovala již ve 12. století jako majetek kláštera benediktinek v Teplicích, založeného v 50. letech 12. století. Šachov je patrně kolonizačního původu. Lze se domnívat, že na místě německé vesnice stála původně slovanská osada a že slovanské obyvatelstvo s německým do značné míry splynulo: Nejstarší domy jsou uspořádány do kruhového půdorysu, což je typickým rysem obcí slovanského původu. V době, kdy již značná část okolí byla německá, neodváděl Šachov (a některé další obce v okolí) desátky podle tzv. německého práva. Jméno vesnice bylo navíc pravděpodobně odvozeno od českého jména Šach, německé Klein-Tschochau tedy zřejmě vzniklo později. Přes výše uvedené byl Šachov většinu předcházejícího tisíciletí výlučně či téměř výlučně německý. Například v roce 1930, tedy v posledním sčítání lidu před obsazením pohraničí Německem, se k československé národnosti hlásil jediný občan.

V první polovině 20. let 17. let – během třicetileté války – museli obyvatelé Šachova a několika okolních vesnic na přelomu let 1622/1623 zásobovat pluk plukovníka Kehrause potravinami a dalším. Příslušníci pluku navštívili Šachov, aby zde vymáhali plnění; odvedli 6 kusů hovězího dobytka a škody jimi na místě způsobené byly vyčísleny na 1 744 guldenů.

K původním 5 domům postupně přibývaly další, a tak berní rula z roku 1654 uvádí pro Šachov 13 usedlostí, z toho jednu neobývanou. V Šachově žilo 5 statkářů, 1 chalupník, 1 zahradník a 6 domkářů. Podle teplického urbáře z roku 1561 stálo v Šachově 6 domů.

Obživa a živnostiEditovat

Hlavní zdroj obživy místních obyvatel představovalo zemědělství, konkrétně zejména chov dobytka, a pěstování ovoce, exportovaného např. po labské cestě do Německa. Jak se dozvídáme z Heimatkunde des Bezirkes Aussig (1933), patřil Šachov k šesti obcím v okresu, v jejichž ekonomickém profilu dominovalo zemědělství nejvýrazněji. Příčinu můžeme hledat v poloze vesnice – o vesnicích, lokalizovaných v okolí Javorského vrchu na severovýchodě okresu, se na jiném místě Heimatkunde des Bezirkes Aussig píše, že v době německého osídlení patřily k nejizolovanějším.

Roku 1941 se podle statistiky necelá polovina šachovských živila zemědělstvím, přibližně stejná část potom ve sféře průmyslu či řemesly. Mnoho dělníků nacházelo zaměstnání v měďárně v asi 5 km vzdálených Povrlech. Roku 1877 byl v Šachově kolář, truhlář, mlynář, řezník a výčepník, roku 1934 potom 3 mlynáři (jeden měl i pilu), provazník, pokrývač, kolář, truhlář, hostinský a lakýrník. K Šachovu příslušelo více mlýnů – budova jednoho z nich se podle současného administrativního vymezení nachází na území osady Poustka (obec Dobkovice). Tzv. Panský mlýn (Herrenmühle) byl dříve majetkem obce Český Bukov.

Náboženství a sdružováníEditovat

Před odsunem Němců se ve sčítání lidu drtivá většina obyvatelstva kontinuálně hlásila k římskokatolické víře. Šachov tvořil součást farnosti Český Bukov. V Českém Bukově, přibližně 1 km vzdáleném, stál kostel Narození svatého Jana Křtitele (demolice zchátralého kostela proběhla roku 1977). Ve třicátých letech šachovští z prostředků, které vybrali mezi sebou, vybudovali v obci kapli. (Ta dlouhá léta chátrala, roku 2011 byla opravena.)

O samostatných spolcích působících v Šachově, např. sboru dobrovolných hasičů, neexistují dochované informace. Např. z faktu, že mezi správci záležitostí spolku veteránů v Lipové jmenuje F. J. Umlauft obyvatele Šachova, lze usuzovat, že i jiní obyvatelé Šachova byli členy tohoto spolku.

19.-20. století do odsunuEditovat

Počet obyvatelstva zjištěný v rámci sčítání lidu v letech 1850-1930 kolísal v rozpětí 93-115. Domů na Šachově v letech 1869-1930 stálo 18-21. Podle soupisu z roku 1860 měli šachovští 10 včelstev, což byl jeden z nejvyšších počtů v blízkém okolí.

V součinnosti s cca 20 obcemi v okolí byl Šachov elektrifikován v 2. polovině 20. let minulého století. Roku 1929 vyhořel Panský mlýn – stejně jako několik okolních obcí byl tak Šachov postižen působením mladé pyromanky Rosy Wagnerové z Mojžíře.

Místní organizace SdP vznikla na Šachově roku 1935. V parlamentních volbách konaných téhož roku získala SdP v obci 64% hlasů. Na podzim 1938 nedocházelo podle hlášení starosty k zvláštnímu neklidu, střetům či k rekvizicím.

O dění v době války a jejího konce se bohužel nedochovaly téměř žádné informace. Na nucené práce bylo podle dochované evidence na Šachov zavlečeno 13 totálně nasazených z Polska a Ruska. Dále bylo do obce nuceně přesídleno několik totálně nasazených z protektorátu Čechy a Morava, z nichž někteří zde po válce zůstali, mezi nimi Jan Zeman, který působil v pozici předsedy MNV. O pravděpodobné situaci v posledních válečných měsících si můžeme udělat obrázek podle situace doložené ze sousední obce Hliněná: roku 1945 sem přišlo mnoho uprchlíků ze Slezska, vzkvétala šmelina.

V prosinci 1945 měl Šachov 124 obyvatel (národnostní složení není známo). Německé obyvatelstvo bylo z Šachova patrně odsunuto roku 1946. Odsunový seznam, dochovaný v okresním archivu, obsahuje jména přibližně 60 osob (roku 1939 žilo v Šachově 95 osob). V obci zůstal jeden starousedlík, Václav Veinlich, který se roku 1930 při sčítání lidu přihlásil k československé národnosti.

Doba českého osídleníEditovat

Ve volbách roku 1946 získala KSČ v Šachově 26 hlasů z 27. V Šachově byla českými osídlenci zřízena knihovna. Zajímavostí je, že šachovské JZD bylo vůbec prvním JZD založeným v celém okrese (vzniklo 15.4.1949). Roku 1956 bylo však místní JZD sloučeno s JZD v Českém Bukově. Stejně jako okolní vesnice zaznamenal Šachov po prvotním přílivu nových osídlenců prudký pokles počtu obyvatel – Šachov se postupně měnil na chalupářskou a chatařskou osadu, jíž zůstal dodnes. Kvůli nedostatku pracovních sil v zemědělství vydal příslušný orgán ONV roku 1960 brožurku, jejímž prostřednictvím sháněl nové osadníky – členy JZD.

Téhož roku, kdy sloučením zaniklo JZD Šachov (1956), zanikl Šachov jako samostatná obec; roku 1963 se stal spolu s Českým Bukovem součástí obce Povrly. Dnes tvoří pouze základní sídelní jednotku v části obce Povrly.

Kravín ani vepřín, v nichž čeští osídlenci realizovali zemědělskou produkci, již nestojí. Za minulého režimu byla na Šachově plánována a započata stavba rekreačního areálu, k jejímu dokončení ovšem nedošlo. . V roce 1970 bylo v Šachově evidováno 5 trvale obydlených domů a 16 stálých obyvatel. Vzhledem k tomu, že Šachov není samostatnou částí obce, není již počet obyvatel systematicky sledován.

LiteraturaEditovat

  • KAISER, Vladimír a kol.: Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186-1986. 1986
  • UMLAUFT, Franz Josef a kol.: Heimatkunde des Bezirkes Aussig. 1929-1933
  • Místní národní výbory okresu Ústí nad Labem 1945-1990. Ústí nad Labem 2008
  • UMLAUFT, Franz Josef. Geschichte des Dorfes Spansdorf.
  • Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Praha 1978