Otevřít hlavní menu

Šabřina tatarská (Conioselinum tataricum) je vytrvalá bylina, jediný druh z nevelkého rodu šabřina, který v České republice roste. Je vzhledově typickou miříkovitou rostlinou a v české krajině je původním druhem, vyskytuje se však jen velice vzácně a je považována za rostlinu ohroženou vyhynutím.

Jak číst taxoboxŠabřina tatarská
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod šabřina (Conioselinum)
Binomické jméno
Conioselinum tataricum
Hoffm., 1816
Synonyma
  • Conioselinum vaginatum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vědecké jméno Conioselinum tataricum je podle IPNI[1] o 30 let starší než jméno Conioselinum vaginatum, přesto je dle Plant List [2] pouhým synonymem druhu Conioselinum vaginatum.[3]

RozšířeníEditovat

Je euroasijskou rostlinou s výraznou tendenci kontinentálního rozšíření. Souvislý areál se rozkládá hlavně v severní části Ruska a sahá na východě až k Uralu a na západě zabírá východ Norska a Finska, Ukrajinu, Bělorusko, Pobaltské republiky a oblouk Karpat od Polsku přes Slovensko do Bulharska. Jedná evropská arela se nachází v alpské oblasti Rakouska a druhá na území ČRHrubém Jeseníku (v 19. století rostla i v masivu Králického Sněžníku). Její výskyt v alpských a sudetských lokalitách je povařován za glaciální relikt. Mimo Evropy dále šabřina tatarská roste na západní Sibiři, území Střední Asie, v severozápadní Číně, Mongolsku, Afghánistánu, Pákistánu a podhimálajských oblastech na severu Indie.[3][4][5][6]

EkologieEditovat

Hemikryptofyt rostoucí v montánním a subalpínském stupni na stinných a polostinných místech s dostatkem humusu, obvykle na horských loukách, kamenitých svazích i hřebenech, ve skalních rozsedlinách, sutinách nebo po okrajích horských smíšených nebo listnatých lesů. Kvete v srpnu a září, opylení zajišťuje létající hmyz. Ploidie druhu je 2n = 22.[3][4][5][7]

PopisEditovat

Vytrvalá, lysá bylina se šikmo rostoucím dlouhým a dřevnatějícím oddenkem, z kterého vyrůstá přímá lodyha dosahující do výše 40 až 120 cm. Lodyha je nahoře řídce větvená, v průřezu oblá a podélně jemně rýhovaná, uvnitř dutá, sivě ojíněná a ve spodní části bývá nafialovělá. Dolní lodyžní listy jsou velké až 30 cm a jejich dlouhý řapík je rozšířen v poloobjímavou pochvu. Listové čepele trojúhelníkovitého tvaru jsou dvakrát až třikrát zpeřené a mají kopinaté lístky na okraji naspod ohnuté a po obvodě drsné. Směrem vzhůru se listy i jejich řapíky zmenšují, čepele mají méně dělené a horní nasedají přímo na zvětšenou pochvu.

Na konci lodyhy a některých větví vyrůstají bílé květy sestavené do květenství, složených okolíků, které mívající v průměru 6 až 10 cm, jsou obvykle bez obalu a bývají sestavené z deset až pětadvacet okolíčků o velikosti do 2 cm. Okolíčky s početnými obalíčky obsahují 18 až 26 květů. Oboupohlavné pětičetné květy mají zakrslý kalich a široce vejčité korunní lístky asi 2 mm dlouhé, jež jsou nejprve slabě nazelenalé a později bělavé. Pět tyčinek nese žluté prašníky, spodní semeník je dvoudílný a má dvě blizny. Pro znesnadnění samoopylení květů dozrávají prašníky dříve než blizny.

Plod je dvounažka, která se ve zralosti rozpadá na dva hnědé, elipsovité plůdky semena, ta jsou asi 5 mm dlouhá a mají světlá blanitá žebra podporující jejich rozptylování větrem.[3][4][7][8]

VýznamEditovat

Silicekořene obsahuje ligustilid, látku vyskytující se v andělice lékařská a používané v léčitelství. Vzhledem k ojedinělému výskytu rostliny a její zákonné ochraně se této vlastnosti nevyužívá.[3]

OhroženíEditovat

Šabřina tatarská je v české přírodě dlouhodobě vzácnou rostlinou, roste ve speciálních podmínkách na malém území a počty kvetoucích jedinců nadále klesají. Je proto vedena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." a obdobně i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, mezi kriticky ohroženými druhy (§1, C1b).[4][5][9][10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. IPNI-The International Plant names Index: Conioselinum tataricum [online]. Royal Botanic Gardens, Kew, Harvard University Herbaria and Australian National Herbarium, rev. 23.04.2015 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Plant List: Conioselinum tataricum [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 5. Praha: Academia, 1997. 560 s. ISBN 80-200-0590-0. Kapitola Šabřina tatarská, s. 370-371. 
  4. a b c d KĹČ, Vladimír. BOTANY.cz: Conioselinum tataricum [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.12.2012 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b c Databáze C1 rostlin: Conioselinum tataricum [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  6. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Conioselinum tataricum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b ELVEN, Reidar. Flora Nordica: Apiaceae: Conioselinum tataricum [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Šabrina pošvatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2017-11-22]. S. 328-329. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  10. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 22.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat