Časně slovanské období

Dějiny Česka
	Prehistorie;
	Paleolit na území Česka;
	Mezolit na území Česka;
	Neolit na území Česka;
	Eneolit na území Česka;
	Doba bronzová na území Česka (Únětická kultura);
	Starší doba železná na území Česka;
	Mladší doba železná na území Česka (Bójové);
	Doba římská na území Česka (Markomani);
	Doba stěhování národů na území Česka;
	Slovanské osídlení a politické útvary do 9. století;
	Časně slovanské období (Sámova říše);
	Starší doba hradištní;
	Střední doba hradištní (Velkomoravská říše);
	Český stát ve středověku;
	Mladší doba hradištní;
	České knížectví;
	Přemyslovci;
	České království;
	Země Koruny české;
	Lucemburkové (Karel IV.);
	Husitství;
	Jiří z Poděbrad;
	Jagellonci;
	Vláda Habsburků;
	Habsburská monarchie (Ferdinand I.; Rudolf II.; České stavovské povstání; Třicetiletá válka; Rekatolizace; Marie Terezie; Josef II.);
	Rakouské císařství (Průmyslová revoluce v Česku; České národní obrození; Revoluce 1848);
	Rakousko-Uhersko (František Josef I.; První světová válka);
	Československo;
	Vznik Československa (Připojení Hlučínska);
	První československá republika;
	Mnichovská dohoda;
	Druhá republika;
	Protektorát Čechy a Morava;
	Třetí Československá republika (Vysídlení Němců z Československa);
	Únor 1948;
	Komunistický režim v Československu (Československá republika (1948–1960); Československá socialistická republika; Pražské jaro 1968; Sovětská okupace; Normalizace);
	Sametová revoluce;
	Česká a Slovenská Federativní Republika;
	Česko po roce 1992;
	Zánik Československa;
	Vstup Česka do Evropské unie;

Časně slovanské období (v původní periodizaci Jana Eisnera z roku 1933 Doba předhradištní) je v české a méně častěji i moravské archeologii označováno období mezi druhou polovinou (někdy také poslední třetinou či závěrem) 6. století a koncem 7. století. Na počátku tohoto období na území Čech přišli první Slované (kultura s keramikou pražského typu), konec je archeologicky vymezen méně výrazně – dříve se na konci 7. století uvažovalo o vzniku prvních hradišť, dnes někteří archeologové spíš zdůrazňují nástup zdobené a obtáčené keramiky a v některých oblastech Česka i mohylový pohřební ritus.

Příchod Slovanů

O době příchodu Slovanů dlouho na území Česka existovaly pochybnosti, protože se přímé písemné zprávy nedochovaly a archeologické nálezy nebylo možné s dostatečnou přesností absolutně chronologicky zařadit, resp. jich byl nedostatek. Existovaly tedy snahy posunout slovanské osídlení co nejdále do minulosti (resp. ještě i v polovině 20. století prosadit hypotézu o autochtonnosti slovanského obyvatelstva). Čeští archeologové (například Jiří Zeman v sedmdesátých letech 20. století) a historikové (Dušan Třeštík) se donedávna přikláněli k době v první polovině 6. století, kdy mělo dojít ke snížení intenzity germánského osídlení a předpokládal se odchod většiny germánského obyvatelstva (především Langobardů a také Durynků) včetně elit. Mezi archeology je převážně přijímán spíše pozdější příchod slovanského obyvatelstva někdy v druhé polovině 6. století (nebo dokonce v poslední třetině), existují doklady přítomnosti langobardské elity ještě ve druhé polovině 6. století (nálezy například na pohřebišti v Hodoníně-Lužicích nebo ve Zbuzanech, Světci atd.).

Opuštěna byla také v podstatě ještě obrozenecká představa, že se jednalo o příchod a postupné usazování mírumilovných zemědělců. Na základě srovnání s písemnými prameny, které popisují slovanské nájezdy na Balkán v té době, se spíše uvažuje o vojensky organizované invazi. Nezodpovězenou otázkou potom ale zůstává, kam se poděla veškerá početná kovová výzbroj nutná k takové hypotetické invazi. Na území ČR a SR na sídlištích a v hrobové výbavě zcela chybí.

Území s nálezy keramiky pražského typu v Čechách a na Moravě

V Čechách Slované osídlili především Poděbradsko, Kolínsko, střední Polabí, Pražskou kotlinu, Poohří a Podkrušnohoří, na Moravě dolní a střední Pomoraví, dolní Podyjí, Brněnsko, Znojemsko a Olomoucko.

Druhá vlna osídlovacího procesu

Někdy v první polovině 7. století se uvažuje o druhé vlně (mezi archeology Jiří Zeman, Josef Bubeník, Eduard Droberjar, mezi historiky Dušan Třeštík). Tito Slované snad přicházeli ze středního Podunají. Jako doklad Droberjar uvádí nálezy paprskovitých spon s maskou na nožce (podobné nálezy pocházejí i z Ukrajiny a v rumunském a maďarském Podunají), za další důkazy bývá považována zdobená a obtáčená keramika či mohylový ritus v některých oblastech ČR. Tato hypotéza není přijímána bezvýhradně, negativně se vůči ní vymezuje například Michal Lutovský, podle kterého není diskontinuita v podobě nových migrací v archeologickém materiálu dostatečně průkazná.

Soužití Slovanů s germánským obyvatelstvem

Otázka soužití Slovanů a v Čechách usídlených Germánů se řešila již v 19. století a to na pozadí nacionalistických sporů mezi českým a německým národem v rakouské monarchii, respektive Rakousku-Uhersku. I ve 20. století se hledaly důkazy o soužití těchto dvou etnik a domněle byly identifikovány na nálezech například v Praze-Bubenči, resp. Praze-Běchovicích. Při revizi těchto nálezů se většinou zjistilo, že se jednalo o průniky do historicky mladších objektů. Není prokázána ani existence smíšené keramiky (tj. langobardsko-slovanského původu). Stejně tak se neprokázala současnost obou etnik na lokalitě Březno u Loun.

Sídliště

Osady nejstarších Slovanů na českém území se obvykle rozkládaly v nížinných polohách v blízkosti vodních toků a zahrnovaly jen několik polozemnic. Počet obyvatel osad se mohl pohybovat mezi třiceti až čtyřiceti jedinci. Archeologicky prozkoumanými příklady mohou být Březno u Loun, Mutěnice (okres Hodonín), Břeclav-Pohansko. Jednoprostorové polozemnice byly obvykle čtvercového nebo mírně obdélného půdorysu o rozměrech 8–12 m², výjimečně až 20 m². Uvnitř v severozápadním rohu stála pec z neopracovaného lomového kamene, někdy v blízkosti pece byla do dna zahloubená nádoba. Střecha byla obvykle sedlová, krytá rákosovými nebo slaměnými došky. Podrobnější vybavení polozemnic není známo. Někdy se ve stěnách vyskytovaly hliněné pece, pravděpodobně chlebové.

Hradiště

Většina slovanských osad se rozkládala v nížinných polohách, přesto existují doklady také o přítomnosti na výšinných a strategických polohách. Tyto nálezy hrají důležitou roli v diskuzi o existenci, respektive neexistenci hradišť na území ČR v 7., resp. i 8. století (a z toho i informace o sociálním uspořádání časně slovanské společnosti). Jako důležitá se jeví informace, že na všech těchto výšinných lokalitách vznikla v 9.–10. století slovanská hradiště.

Z písemných pramenů je známá bitva u Wogastisburgu. Dlouho bylo těžké vysvětlit absenci opevněných poloh až do 9. století (resp. 2. poloviny 8. století). Je možné, že již v časně slovanském období nějaké lehčí fortifikace na těchto místech existovaly a byly zničeny během přestaveb v 9.–10. století či později nebo tato místa sloužila jako strážiště.

Nálezy na sídlištích

Vedle keramiky (jen výjimečně v celku) se nachází žernovy nebo licí pánvičky s tulejkou. Dále bylo na sídlištích (ale i v hrobech) možné najít keramické i kamenné přesleny.

Roztoky u Prahy

Výjimku mezi malými raně slovanskými osadami tvoří lokalita Roztoky u Prahy, kde bylo v devadesátých letech 20. století prozkoumáno 128 zahloubených chat. Sídliště vzniklo na strategicky výhodném místě, kde se zužuje vltavské údolí a pravděpodobně existoval i brod. Osídlení ze stejné doby je doloženo i na protějším břehu v poloze Na Zámkách v Praze-Bohnicích. Pravděpodobně se odtud kontrolovala vodní cesta a předpokládaný brod.

Pohřebiště

Slované své mrtvé spalovali a poté ukládali do uren (žárový ritus). Velmi zřídka se najdou i žárové pohřby v jamkách. Hmotných nálezů (milodarů) není mnoho, většinou se jedná o spony, skleněné korálky, hřebeny nebo železné nože. Pohřebišť se na území Čech našlo z této doby poměrně málo a většinou se jedná o jednotlivé hroby, což vede některé archeology k názoru, že musel existovat alternativní ritus archeologicky dnes nezachytitelný. Někdy se ještě uvažuje, vzhledem k poměrně chudé výbavě dochovaných pohřbů, takto chybí především pohřby elit. Na Moravě byla objevena velká pohřebiště v Přítlukách (přes 430 hrobů), v Břeclavi-Pohansku (55 hrobů) nebo ve Velaticích.

Keramika

Keramiku tohoto období poprvé v roce 1940 analyzoval a výsledky publikoval archeolog Ivan Borkovský a to na základě nálezů ve sbírce J. A. Jíry, který tyto nálezy rozlišil jako veleslavínský typ.

Typickým je uniformní v ruce vyrobený vázovitý hrnec s výdutí v horní části těla, okraj bývá nevýrazný. Zpočátku je keramika nezdobená, během 7. století se objevuje výzdoba v podobě vlnovek a keramika je obtáčená. Vedle toho se někdy najde pekáč (hliněná pražnice, která sloužila k sušení obilí), objevují se i mísovité tvary.

Politické dějiny

Jediné přímé písemné zprávy, které o českém území v tomto období pocházejí, jsou zmínky o Sámově říši ve Fredegarově kronice.

Literatura

Obecné práce

BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
Bubeník, Josef 1988: K časně slovanským nalezištím v exponovaných polohách na území Čech. Památky archeologické 79, 183-198.
Bubeník, Josef 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hmotné kultury v Čechách. Archeologické rozhledy 45, 51-71.
Droberjar, Eduard 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha. (závěrečné kapitoly knihy shrnují problematiku odchodu germánského obyvatelstva a soužití nově příchozích Slovanů se zbytky Germánů)
Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Lutovský, Michal 2005: Praha slovanská. In: (ed. Lutovský Micahl – Lubor Smejtek) Pravěká Praha. Praha.
Lutovský, Michal – Profantová, Naďa 1995: Sámova říše. Praha.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha: Libri, 2002. 564 s. ISBN 80-7277-104-3.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1.
TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 292 s. ISBN 80-7106-646-X.
TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.

Jednotlivé lokality

Dostál, Bořivoj 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
Pleinerová, Ivana 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.
Pleinerová, Ivana 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha/Louny.
Kuna, Martin – Profantová, Naďa 2006: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách u Prahy. Praha.