Kultura s keramikou pražského typu

Kultura s keramikou pražského typu byla slovanská kultura existující od přelomu 5. a 6. století na území Česka, Slovenska, Polska a východního Německa. Její název pochází od archeologa Ivana Borkovského, který ji během 2. světové války rozpoznal především podle nalezišť v Praze.[1] Příbuznou byla slovanská kultura Korčak na dnešní Ukrajině a v Bělorusku. Nositelé této kultury žili v malých vesnicích o šesti až deseti čtvercových obydlích s kamennou či hliněnou pecí v rohu. Obydlí byla částečně zahloubena, stěny podepřeny kůly a vypleteny proutím.Typické jsou skladovací jámy blíže či dále od domů. Hmotná kultura byla velice chudá, nádoby modelované v ruce a zdobené vrypy a vpichy, používaly se i jako popelnice k uložení popelů mrtvých.[2] Osady se nacházely v nížinách vhodných pro zemědělství a půda byla obdělávána jednoduchým dřevěným rádlem. Brzké vyčerpání půdy vedlo k tomu, že se vesnice přesouvaly.

Nádoba pražského typu.

Mezi nejlépe prozkoumaná naleziště této kultury patří:

Reference editovat

  1. BERANOVÁ, Magdalena. Slované. Praha: Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5. S. 18. 
  2. Archivovaná kopie. www.e-stredovek.cz [online]. [cit. 2010-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat