Eduard Droberjar

český archeolog

Eduard Droberjar (* 21. září 1963 Bojiště-Háj) je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a základní výzkum) a na dobu stěhování národů.

prof. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D.
Narození21. září 1963 (59 let)
Bojiště nebo Háj
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity (1985–1989)
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (1992–1996)
Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě (2009)
Povolánídocent a archeolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií).

Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské).

16. listopadu 2021 byl prezidentkou Slovenské republiky jmenován profesorem v oboru klasické archeologie[1].[2]

Výběr z publikacíEditovat

  • Terra Sigillata in Mähren. Funde aus germanischen Lokalitäten. Brno 1991, 47 str., 14 obr., 15 tab. ISBN 80-86277-10-0
  • Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes Arch. Prag. 21, Praha 1997, 378 str., 68 obr., 150 tab. ISBN 80-7036-039-9
  • Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld aus der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Arch. Prag. 23, Praha 1999, 430 str., 45 obr., 126 tab. ISBN 80-7036-104-2
  • Od plaňanských pohárů k vinařické skupině. Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů. Sborník Národního muzea, řada A-Historie, LIII/1-2, Praha 1999, 58 str.
  • Příběh o Marobudovi a jeho říši. Nakladatelství Set Out Roman Míšek, Praha 2000, 199 str., 90 obr., 32 bar. obr. ISBN 80-86277-10-0
  • Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Nakladatelství Libri, Praha 2002, 456 str., 400 obr. ISBN 80-7277-106-X
  • Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Nakladatelství Paseka, Praha - Litomyšl 2005, 264 str. s obr. ISBN 80-7185-656-8
  • Plaňanská skupina großromstedtské kultury. K chronologii germánských nálezů a lokalit v Čechách na sklonku doby laténské a v počátcích doby římské. In: E. Droberjar - M. Lutovský (edd.), Archeologie barbarů 2005. Praha 2006, 11–90.
  • Hornolabští Svébové - Markomani. K problematice dalšího vývoje großromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 („Zeitgruppe 3“) v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10, Praha 2006, 599–712.
  • Markomannen und superiores barbari in Třebusice und Jevíčko zur Zeit der Markomannenkriege. Zur Problematik der Übergangsstufe B2/C1 in Böhmen und Mähren. Přehled výzkumů 56-2, Brno 2015, 103–125.
  • Barbaři v pohybu. Jevíčko a Malá Haná v době římské. – Barbarians on the move. Jevíčko and Malá Haná in Roman Times. Boskovice 2017 (spolu s Z. Jarůškovou).
  • Problematika výzkumu spon z doby římské. – On the problems of Roman period fibulas. Bratislava 2018.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Prezidentka Slovenskej republiky | Vymenovania a odvolania. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-19. (slovensky) 
  2. Prezidentka Zuzana Čaputová vymenovala 30 nových vysokoškolských profesorov. Denník N [online]. 2021-11-16 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-16. (slovensky)