Kartézský součin
V matematice je kartézský součin (někdy též direktní součin) množinová operace, přičemž kartézským součinem dvou množin a je množina, označená , která obsahuje všechny uspořádané dvojice, ve kterých je první položka prvkem množiny a druhá položka je prvkem množiny . Kartézský součin obsahuje všechny takové kombinace těchto prvků.
Například kartézským součinem osmiprvkové množiny A = { sedma, osma, devítka, desítka, spodek, svršek, král, eso } se čtyřprvkovou množinou B = { srdce, listy, kule, žaludy } je 32prvková množina A × B = { (sedma, srdce), (sedma, listy), (sedma, kule), (sedma, žaludy), (osma, srdce), …, (eso, kule), (eso, žaludy) }.
Kartézský součin je pojmenován po francouzském matematikovi René Descartovi, z jehož formulací analytické geometrie je tento koncept odvozen.
Formální definice
editovatNapříklad kartézským součinem množiny všech reálných čísel se sebou samou vznikne rovina , což je možno psát jako („kartézská mocnina“). Libovolný bod v této rovině je možno popsat uspořádanou dvojicí , viz kartézský souřadnicový systém.
Definici kartézského součinu dvou množin je možno rozšířit na kartézský součin libovolného počtu množin, jehož výsledkem je množina n-tic, takto:
Příkladem takového součinu je trojrozměrný euklidovský prostor .
Vlastnosti
editovatKartézský součin není komutativní ani asociativní operace a nemá neutrální prvek.
Kartézský součin konečných množin má mohutnost rovnou součinu mohutností jednotlivých množin. Obecně má kartézský součin mohutnost rovnou kardinálnímu součinu mohutností jednotlivých množin. V případě, že je alespoň jedna množina nekonečná, je mohutnost kartézského součinu rovna maximu z mohutností jednotlivých množin.
Je-li kartézským součinem prázdná množina ( ), pak je nebo .
Nekonečný součin
editovatPředchozí definice popisuje kartézský součin libovolného avšak konečného počtu množin. V některých oblastech matematiky se může hodit kartézský součin nekonečně mnoha množin. Ten lze definovat jako:
Zde je množina indexů, je množina operandů (množin), indexovaná prvky .
Kartézský součin je zde tedy definován jako množina funkcí z do sjednocení všech množin, které jsou operandy. Každá z těchto funkcí je zobecněním n-tice, tzn. tvoří nekonečně-složkovou obdobu konečně-složkových n-tic. n-tici lze chápat jako speciální (konečný) případ této funkce, kde odpovídá takové funkci , u které
Význam kartézského součinu
editovatVýznam kartézského součinu vyplývá především z toho, že je nadmnožinou pro všechny binární relace (nebo obecněji pro n-ární relace). Z tohoto pohledu jsou veškeré úvahy o vztazích mezi prvky dvou množin (nebo o vztazích mezi prvky jedné množiny) vedeny v rámci kartézského součinu, který se tak stává „rámcovou množinou“ například pro většinu algebraických struktur. Vztahy jako uspořádání na množině jsou určité podmnožiny , operace na množině jsou určité podmnožiny .
Direktní součin
editovatPro mnoho matematických struktur (např. algebraické, topologické atd.) se používá pojem direktní součin souboru několika struktur (i nekonečně mnoho) pro strukturu, jejíž nosnou množinou je jejich kartézský součin a struktura se na něj přenáší.
Například direktní součin monoidů a kladných reálných čísel s násobením je jejich kartézský součin vybavený binární operací s neutrálním prvkem .
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kartézský součin na Wikimedia Commons