Zmije menší
Zmije menší (někdy též zmije Ursiniho, Vipera ursinii[2]) je jedovatý had, který obývá nesouvislé území od jihovýchodu Francie po Čínu.[3] Druhové jméno (ursinii) je na počest italského přírodovědce Antonia Orsiniho.[4]
Zmije menší | |
---|---|
Zmije menší (Vipera ursinii) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squarnata) |
Podřád | hadi (Serpentes) |
Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
Podčeleď | zmije (Viperinae) |
Rod | zmije (Vipera) |
Binomické jméno | |
Vipera ursinii (Bonaparte, 1835) | |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatDospělí jedinci jsou dlouzí 40–50 cm, ale byli zaznamenáni i jedinci dlouzí 63–80 cm.[5] Samice jsou větší než samci. Tento druh je často zaměňován se zmijí skvrnitou (Vipera aspis) nebo se zmijí obecnou, od kterých se odlišuje několika charakteristikami. Je to nejmenší druh zmije žijící v Evropě. Její tělo je hrubé a její hlava je úzká. Tlama není obrácená. Na její hlavě se vždy nachází několik větších šupin. Nápadné hřbetní šupiny mají pouze 19 řad a často se mezi nimi objevuje tmavá kůže. Má šedý, žlutohnědý nebo nažloutlý vlnitý dorzální pás, který lemuje černé zbarvení.[6]
Ohrožení, ochrana
editovatZmije menší je považována za jednoho z nejvíce ohrožených evropských plazů. Její populace setrvale klesá.[7] IUCN ji vede jako zranitelný druh. Důvodem jsou fragmentace habitatu, šíření infrastruktury, intenzifikace zemědělství, přemnožení prasat divokých, změny klimatu, záměrné zabíjení, růst zimních sportovních aktivit a sběr pro chovatelské účely. Je zařazena také v úmluvě CITES, dodatku č. 1, který říká, že pokud se neomezí obchod, tento druh bude čelit vyhubení a podle Bernské úmluvy je to striktně chráněný druh (dodatek č. 2).[7][8]
Poddruhy
editovatV současnosti jsou uznávány 4 poddruhy, 3 další dříve udávané byly reklasifikovány na druhy:[7]
- V. u. ursinii (Bonaparte, 1835)
- V. u. eriwanensis (Reuss, 1933) – nyní samostatný druh zmije jerevanská (Vipera eriwanensis)
- V. u. graeca Nilson & Andren, 1988 - nyní samostatný druh Vipera graeca
- V. u. macrops Méhely, 1911
- V. u. moldavica Nilson, Andren & Joger, 1993
- V. u. rakosiensis Méhely, 1893
- V. u. renardi (Christoph, 1861) – nyní samostatný druh zmije stepní (V. renardi)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Vretenica malá na slovenské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b BioLib.cz – Vipera ursinii (zmije menší) [online]. BioLib.cz [cit. 2015-05-10]. Dostupné online.
- ↑ McDiarmid RW, Campbell JA, Touré T. 1999. Snake Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference, vol. 1. Herpetologists' League. 511 pp. ISBN 1-893777-00-6 (series). ISBN 1-893777-01-4 (volume).
- ↑ Bonaparte, Carlo Luciano. 1835. Iconografia della Fauna Italica per le quattro classi degli animali vertebrati, Toma 2. Roma.
- ↑ Mallow D, Ludwig D, Nilson G. 2003. True Vipers: Natural History and Toxinology of Old World Vipers. Krieger Publishing Company, Malabar, Florida. 359 pp. ISBN 0-89464-877-2.
- ↑ ARNOLD, E. N.; BURTON, J. A. A Field Guide to the Reptiles and Amphibians of Britain and Europe. Ilustrace D. W. Ovenden. London: Collins, 1978. Dostupné online. ISBN 0-00-219318-3. (anglicky)
- ↑ a b c CONSOLE, Giulia; IANNELLA, Mattia; CERASOLI, Francesco. A European perspective of the conservation status of the threatened meadow viper Vipera ursinii (BONAPARTE, 1835) (Reptilia, Viperidae). Wildlife Biology. 2020-05, roč. 2020, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-08-12]. ISSN 0909-6396. DOI 10.2981/wlb.00604.
- ↑ Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats, Appendix II [online]. Council of Europe [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu zmije menší na Wikimedia Commons
- Taxon Vipera ursinii ve Wikidruzích