Zlín střed
Zlín střed je centrální železniční stanice v hlavní části krajského města Zlín poblíž řeky Dřevnice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Otrokovice–Vizovice při ulici Trávník. Leží v nadmořské výšce 215 m n. m. a je zařazena do integrovaného dopravního systému IDZK. Ve městě se dále nachází dalších devět železničních zastávek, které tvoří dopravní osu celého sídla.
| Zlín střed | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Město | Zlín |
| Ulice | Trávník |
| Souřadnice | 49°13′35,5″ s. š., 17°39′30,51″ v. d. |
  Zlín střed | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 337550[1] |
| Trať | Otrokovice–Vizovice |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 8. října 1899 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy, trolejbusy), autobusové nádraží |
| Služby ve stanici |        |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic, 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), vlastníkem hlavní trati. Staniční budova sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm. U otrokovického zhlaví bylo kolejiště obklopeno a propojeno s baťovským továrním areálem.
Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze tehdy operovala nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plnila roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na trať Hranice na Moravě – Púchov nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.
Popis editovat
Nacházejí se zde dvě jednostranná vnitřní nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.[1] Dlouhodobě se plánuje zvoukolejnění, elektrizace a další rekonstrukční práce na trati, stejně jako stavba zcela nového dopravního terminálu spojujícího vlakové a autobusové nádraží.
Doprava editovat
Stanici obsluhují rychlíky (na trase Praha-Smíchov ─ Zlín střed) a osobní vlaky (na trase Otrokovice─Vizovice a do Kroměříže). Častá je zde nákladní doprava do podniku Areal Svit Zlín (Baťovy závody).[zdroj?]
Cestující editovat
Odbavení cestujících editovat
Stanice zajišťuje odbavení cestujících.
Přístup editovat
Přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) je bezbariérový. Bezbariérový přístup není na žádné nástupiště (dle ČSN 73 4959).
Služby ve stanici editovat
Cestujícím jsou ve stanici poskytovány následující služby: mezinárodní a vnitrostátní pokladní přepážka, platba v eurech a platební kartou, čekárna, úschovna zavazadel a jízdních kol, veřejné bezbariérové WC, parkoviště a bufet i rychlé občerstvení.
