Zlín střed

železniční stanice

Zlín střed je centrální železniční stanice v hlavní části krajského města Zlín poblíž řeky Dřevnice. Leží na jednokolejné neelektrifikované trati 331 při ulici Trávník. Ve městě se dále nachází dalších devět železničních zastávek, které tvoří dopravní osu celého sídla. Leží v nadmořské výšce 215 m n.m. a je zařazena do integrovaného dopravního systému IDZK.

Zlín střed
Nádraží Zlín střed
Nádraží Zlín střed
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoZlín
UliceTrávník
Souřadnice
Zlín střed
Zlín střed
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice337550
Tratě331
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od8. října 1899
Zabezpečovací zařízeníAutomatické hradlo/Automatický blok
Dopravních kolejí5
Nástupišť (hran)3 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy, trolejbusy), autobusové nádraží
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBezbariérové WCBufet nebo rychlé občerstveníČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic, 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), vlastníkem hlavní trati. Stanice se sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm. U otrokovického zhlaví je kolejiště obklopeno a propojeno s baťovským továrním areálem.

Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze operují tehdy nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plní roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na elektrifikovanou trať Hranice na Moravě – Púchov (280) nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.

PopisEditovat

Nachází se zde jedno hranové a dvě ostrovní nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Dlouhodobě se plánuje zvoukolejnění, elektrifikace a další rekonstrukční práce na trati, stejně jako stavba zcela nového dopravního terminálu spojujícího vlakové a autobusové nádraží. Stavba má být zahájena roku 2019.

DopravaEditovat

Stanici obsluhují rychlíky (na trase Praha-SmíchovZlín střed) a osobní vlaky (na trase OtrokoviceVizovice a do Kroměříže). Častá je zde nákladní doprava do podniku Areal Svit Zlín (Baťovy závody).

CestujícíEditovat

Odbavení cestujícíchEditovat

Stanice zajišťuje odbavení cestujících.

PřístupEditovat

Přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) je bezbariérový. Bezbariérový přístup není na žádné nástupiště (dle ČSN 73 4959).

Služby ve staniciEditovat

Cestujícím jsou ve stanici poskytovány následující služby: mezinárodní a vnitrostátní pokladní přepážka, platba v eurech a platební kartou, čekárna, úschovna zavazadel a jízdních kol, veřejné bezbariérové WC, parkoviště a bufet i rychlé občerstvení.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat

Železniční trať Otrokovice–Vizovice

Zlín střed
Trať Otrokovice-Vizovice (km traťový: 10,120)
vzdálenost: 1,490 km
Zlín-Prštné   
 
vzdálenost: 1,110 km