Otevřít hlavní menu

Zbečno

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Obec Zbečno se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, v údolí řeky Berounky zhruba 15 km jihovýchodně od Rakovníka, 14 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 559[1] obyvatel.

Zbečno
Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec.
Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec.
Znak obce ZbečnoVlajka obce Zbečno
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020C 542610
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Pověřená obec Křivoklát
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,14 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 559 (2019)[1]
Nadmořská výška 235 m n. m.
PSČ 270 24
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Zbečno 7
270 24 Zbečno
Starosta Ing. Jiří Těhan, MBA
Oficiální web: www.obec-zbecno.cz
Email: obeczbecno@iol.cz
Zbečno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Zbečno
Zbečno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1003 (tedy nedlouho po první zmínce o přemyslovském hradišti na Křivoklátu). V Kosmově kronice je ves zmíněna v pověsti o knížeti Krokovi.

V prosinci roku 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II., jehož osnovateli byli pravděpodobně členové rodu Vršovců.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932Editovat

V obci Zbečno (875 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] výroba cementového zboží, holič, 4 hostince, kapelník, kolář, 2 košíkáři, kovář, 4 krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 2 povozníci, 12 rolníků, 4 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbečno, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 3 truhláři, obchod s uhlím, obchod s uzenářským zbožím, zahradnictví, obchod se zemskými plodinami.

V obci Újezd nad Zbečnem (přísl. Pohořelec, 397 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 cihelny, 2 hostince, kovář, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

PamětihodnostiEditovat

 
Kostel svatého Martina
  • Kostel svatého Martina na návsi byl vysvěcen roku 1350.
  • Hamousův statek č.p. 22 – roubený statek z 16. až 18. století. Postaven byl z dubového a jedlového dřeva. Po nějakou dobu sloužil i jako krčma a rychta. Do roku 1992 byl soukromý, od té doby je ve správě NPÚ. Zvenku je stavba nenápadná, cenné jsou však její interiéry. Proti vchodu zaujme černá kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je velká obytná místnost hospodáře a z ní se projde do malé světnice, která sloužila jako kuchyně hospodyně. V levé části budovy jsou dvě komory nad sebou. Horní komora sloužila ke skladování úrody, dolní ke skladování postrojů a nářadí. Součástí komplexu jsou i dva malé klenuté sklepy, výměnek, konírna a ovčín.
  • Masarykův most přes řeku Berounku pojmenovaný po prvním československém prezidentovi spojuje obec Zbečno na levém břehu s nádražím na pravém břehu. Postaven byl v letech 19241925. Most má tři pole (37–50 metrů). Cena za most se vyšplhala na částku 1,7 milionu Kčs. Pamětní deska informuje: „Masarykův most postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského. Za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru Ing. Josefem Hartem a stavbu provedl Ing. Emil Štěrba v Berouně za dozoru zemského technika Ing. Františka Widemanna.
  • Druhý most, neveřejný, vede od nádraží Zbečno (v Újezdě nad Zbečnem) k sýkořickému lomu.
  • Fara na návsi
  • Rychta na náměstí
  • Kaplička „na Riviéře“ stojí na místě, kde byl 20. prosince 1100 zraněn český kníže Břetislav II. (vládl 1092–1100). Nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. se vracel z lovu na dvorec ve Zbečně. Údajně si na něj počíhal vrah jménem Lork, kterého si najali Vršovci. Kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Na kapli je pamětní deska s textem: „Zde byl roku 1100 zavražděn kníže český Břetislav II. od jistého Lorka najatého Vršovci, když se z lovu vracel na svůj lovčí hrádek Zbečno.
  • V katastru místní části Újezd nad Zbečnem se rozkládá přírodní rezervace Stříbrný luh.

Části obceEditovat

Obec Zbečno se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

  • Zbečno (levý břeh Berounky, včetně údolí Štíhlice a Klíčavy, samoty Novina, vyhlídky Pěnčina atd.)
  • Újezd nad Zbečnem (pravý břeh Berounky, včetně železniční stanice Zbečno a zastávky Újezd nad Zbečnem, osady Pohořelec a chatových osad uvnitř zákrutu Berounky)

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
  • Železnice – Obec Zbečno leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. Na území obce leží železniční stanice Zbečno.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno(v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 174 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.

FotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1910. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1757. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat