Otevřít hlavní menu

Slabce

městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Městys Slabce se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jižně od Rakovníka. Žije zde 739[1] obyvatel.

Slabce
Zemědělský dvůr Sadlno
Zemědělský dvůr Sadlno
Znak obce SlabceVlajka obce Slabce
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ020C 542415
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rakovník
Historická země Čechy
Katastrální výměra 27,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 739 (2019)[1]
Nadmořská výška 419 m n. m.
PSČ 270 41
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 8
Katastrální území 6
Adresa úřadu městyse Slabce 28
27041 Slabce
Starosta Vlastimil Štiller
Oficiální web: www.slabce.cz
Email: ouslabce@orfinet.cz
Slabce v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Slabce
Slabce
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Od 29. května 2007[2] jsou Slabce městysem.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932Editovat

V obci Slabce (přísl. Německá Slabce, 516 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, nákladní autodoprava, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Slabcích, 2 galanterie, holič, 3 hostince, 3 kapelníci, klempíř, 3 koláři, kominík, kovář, 4 krejčí, mlýnské výrobky, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Slabce, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, trafika, truhlář, velkostatek Slabce, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kostelík (119 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] hostinec, mlýn, trafika, pila, obchod se smíšeným zbožím.

V obci Modřejovice (340 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, holič, 2 hostince, kapelník, kolář, řezník, 3 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Rousínov (přísl. Nová Ves, 409 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 3 hostince, kolář, kovář, 2  krejčí, obuvník, pekař, řezník, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Rousínov, trafika, truhlář.

Významní rodáciEditovat

  • Karel Burian (1870–1924), pěvec (Rousínov čp. 40)
  • Pravoslav Kotík (1889–1970), výtvarník (Slabce čp. 60 u saly terreny v zámeckém parku)
  • Barbora Nerudová (1795–1869), matka básníka, novináře a spisovatele Jana Nerudy a dlouholetá hospodyně francouzského vědce Joachima Barrande, objevitele nalezišť zkamenělých trilobitů v nedalekých Skryjích (její rodný dům se nedochoval, stál na místě nynějšího domu čp. 20). Jan Neruda Slabce v dětství několikrát navštívil.
  • František Zuska, výtvarník (Svinařov čp. 35)

Části obceEditovat

Městys Slabce se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích:

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem vede silnice II/233 Rakovník - Slabce - Radnice - Plzeň. Městysem vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z městyse jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Krakovec, Rakovník, Skryje, Zbiroh.

PamětihodnostiEditovat

 
Socha svatého Antonína
 
Socha svatého Františka z Pauly
  • Zámek Slabce vystavěl na počátku 18. století svobodný pán František Karel Vančura z Řehnic. Současně založil při zámku park. Po Vančurově smrti v roce 1713 Slabce změnily několikrát majitele, až je v roce 1754 koupili Hildprandtové z Ottenhausenu. Podnikavý rod s kořeny v Tyrolsku povýšil Slabce na centrum svého rostoucího panství ve zdejším kraji, které zahrnovalo i hrad Krakovec a zámek ve Zhoři.[12] Za Hildprandtů došlo k úpravě zámeckého parku do krajinářské podoby.[zdroj?] Empírovou podobu s hranolovou věží zámek získal po roce 1847, kdy jej koupil Hugo Nostic. Roku 1866 postoupil Hugo Nostitz panství Slabce novému majiteli, kterým se stal Alex Croy Dülmen. Princům de Croy patřil zámek do roku 1945.[12] Navzdory četným protinacistickým aktivitám za druhé světové války byla rodina posledního šlechtice ve Slabcích Alexe prince de Croy donucena v roce 1945 Slabce opustit a její majetek byl zkonfiskován. Část prostor slouží k pořádání kulturních a společenských aktcí. Součástí parku je volně přístupná barokní oranžérie se sochami světců (svatý Jan Nepomucký, svatý Florián, svatý Petr z Alkantary a svatý Václav). V parku jsou ještě další dvě sochy (svatého Jana Nepomuckého pod sportovním areálem a socha svatého Antonína na samém okraji parku za rybníkem při silnici do Svinařova) a tzv. kamenný stůl při cestě od zámku k sala terreně.
  • Kostel svatého Mikuláše – původně románská stavba (na jižní vnější straně kostela ve zdivu je románský portál z 12. století), barokně upravená v 18. století.
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Františka z Pauly
  • Zemědělský dvůr Sadlno
  • Fara – spjatá s působením několika významných farářů (pozdější probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach (1831–1911) nebo včelařský odborník a autor prvních českých včelařských knih Josef Antonín Janiš (1749–1821), kterého na průčelí fary připomíná pamětní deska).
  • Čechův mlýn – první elektrický válcový mlýn v bývalém Československu.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 19 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obcí městysi, Miloslav Vlček, 29. května 2007
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1552. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 856. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1487. (česky a německy)
  12. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola 421–422, s. Slabce – zámek. 

Externí odkazyEditovat