Sýkořice

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci v okrese Rakovník. Další významy jsou uvedeny na stránce Sýkořice (rozcestník).

Obec Sýkořice (německy Sikorschitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, na návrší nad obcí Zbečno nad levým břehem řeky Berounky, po směru toku nedaleko za Roztoky u Křivoklátu, zhruba 16 km jihovýchodně od Rakovníka, 13 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 537[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 442). Počet domů činí 226, bytů je celkem 248. Rozloha obce dosahuje 1585,28 ha a hustota osídlení 25 obyvatel na km².

Sýkořice
Pohled na jižní část obce, křižovatku
Pohled na jižní část obce, křižovatku
Znak obce SýkořiceVlajka obce Sýkořice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 542466
Pověřená obec Křivoklát
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 537 (2020)[1]
Rozloha 15,85 km²
Katastrální území Sýkořice
Nadmořská výška 352 m n. m.
PSČ 270 24
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Sýkořice 75
270 24 Zbečno
obec.sykorice@quick.cz
Starosta Jiří Šulc
Oficiální web: www.sykorice.cz
Sýkořice na mapě
Sýkořice
Sýkořice
Další údaje
Kód části obce 161730
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec leží ve střední nadmořské výšce v členitém terénu Křivoklátské vrchoviny, uprostřed CHKO Křivoklátsko, která představuje jednu z nejkrásnějších přírodních oblastí v České republice. Na východním okraji území obce se nachází část národní přírodní rezervace Vůznice kolem stejnojmenného potoka, který tvoří hranici území obce.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1581. Někde tudy však již dříve procházela středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem, její poloha ale není přesně známa. Dá se předpokládat, že byla takřka totožná s dnešní silnicí č. 201. Oblast ovšem zcela jistě byla osídlena už v pravěku – potvrzují to archeologické nálezy v okolí (např. hradiště v Nižboru, které je odtud asi 10 km na jihovýchod). Pravěký člověk přetvářel krajinu pro své zemědělské potřeby a polnosti získával vypalováním zdejších hlubokých lesů. Vznikl tak například bezlesý pás, táhnoucí se od Sýkořice na severovýchod směrem k Unhošti, široký až několik km, v němž jsou úrodná pole.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932Editovat

V obci Sýkořice (376 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 obchody s dřívím, 2 hostince, 2 kováři, mlýn, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Fürstenberg.

ÚzemíEditovat

Horní část Sýkořice se nazývá Senecká, její nejvýše položená lokalita má název Vrška. Zde v současnosti probíhá nová výstavba domů, obec se tak rozrůstá. K obci patří i samoty či osady Podřeže, Luby, Dřevíč atd. K území obce patří též lom naproti zbečenskému nádraží a pás chatových osad táhnoucích se podél Berounky od lomu až k Vůznici.

Údolí bezejmenného potoka tekoucího od osady Podřeže na jih k Berounce vymezuje rozsáhlou zalesněnou východní část Sýkořice, která vede až na jihovýchod k potoku Vůznici, jehož údolí je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace. Bezejmenné nejvyšší kótě tohoto území bývá udávána nadmořská výška 437 nebo 446 m n. m. Dalším vrcholem je Skalka (345 m n. m.) u stejnojmenné myslivny. Skalnatý pás u zákruty Berounky, na jihozápadě kopce, naproti Žloukovicím, je vyhlášen jako přírodní rezervace Kabečnice. Východním úbočím tohoto kopce vede silnice II/116 z Nižboru na severoseverozápad kolem loveckého zámečku Dřevíč k myslivně Skalka a osadě Luby (a dále směrem na Lány). U Lubů se křižuje se silnicí II/201, která ze Zbečna vede přes Sýkořici, kolem vrcholu Koza (452 m n. m.) a kolem sýkořických osad Podřeže a Luby na východoseverovýchod k Unhošti.

Jihozápadní hranice území obce vede Berounkou bezprostředně od Zbečna (jež se Sýkořicí sousedí na západě a severozápadě) a kolem Račice, u Žloukovic (části obce Nižbor) vede hranice podél železniční trati, která zde sice přechází na sýkořický břeh, ale k území Sýkořice nepatří. Východní hranice Sýkořice s Nižborem v berounském okrese vede severojižním směrem klikatě údolím Vůznice, navazuje severozápadním směrem hranice s Bělčí v kladenském okrese.

V obci je obecní úřad a nalézá se zde i několik podnikatelských subjektů, zejména z oblasti služeb. Větším podnikem je nedaleký kamenolom firmy Kámen Zbraslav, kde se těží spilit a vyrábí drcené kamenivo pro stavební účely a silniční stavby. Ve spodní části obce se nachází fotbalové hřiště. Malebné okolí vsi zaznamenalo po druhé světové válce mohutný rozmach rekreace a dnes patří k velmi výrazným rekreačním oblastem, zejména v blízkosti řeky Berounky.

PamětihodnostiEditovat

  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Lovecký zámeček Dřevíč
  • Přírodní rezervace Kabečnice
  • Na katastru obce se nacházejí dva zeměpisné extrémy okresu Rakovník:
    • nejvýchodnější místo okresu (50°1′33″ s. š., 13°59′35″ v. d.), jímž je východní břeh rybníka v údolí potoka Vůznice, zhruba kilometr severovýchodně od Dřevíče (jen o necelou vteřinu západněji je situováno trojmezí okresů na sever odtud);
    • nejnižší místo okresu (~220 m n. m.); tento bod se nachází taktéž na Vůznici, asi 1¾ km zsz. od Nižboru v místě, kde potok těsně před ústím do řeky Berounky podchází železniční trať Beroun - Rakovník (vlastní břeh Berounky v těchto místech již náleží k okresu Beroun).

Turistické trasyEditovat

Přes území Sýkořice procházejí dvě pěší turistické značené cesty. Žlutá č. 6132 vede ze Zbečna na Seneckou a dále k myslivně Kaly (patřící k obci Běleč). V Senecké lze podle obecních směrovek odbočit k nedaleké vyhlídce Pěnčina (vrchol 416 m n. m.). Ta již leží na katastrálním území Zbečna a je z ní výhled na Zbečno, zákrutu Berounky kolem Újezda nad Zbečnem i na sýkořický lom. Červená č. 0030 vede ze Zbečna přes dolní Sýkořici k myslivně Skalka a dále k Berounu. Údolím Vůznice z ní vede odbočka ke zřícenině Jinčov, stojící na ostrohu na bělečské straně Vůznice.

Na území obce Sýkořice nezasahují žádné vyznačené cyklotrasy.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Zbečno ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 174 Beroun - Rakovník.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).

Významní obyvateléEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1646. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat