Otevřít hlavní menu

Závod míru

amatérský cyklistický silniční etapový závod fungující v letech 1948–2006
Účastníci Závodu míru během 215 km dlouhé etapy z Tábora do Karlových Varů (1955)
Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde

Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) byl největší amatérský cyklistický závod po 2. světové válce ve Východní Evropě. V roce 2006 byl závodem kategorie 2.HC UCI.

Probíhal vždy v květnu od roku 1948, nejdříve na trase VaršavaPraha a Praha – Varšava. Byl organizován deníky-orgány komunistických stran: Trybuna Ludu (Polsko, dříve Głos Ludu) a Rudé právo (Československo) a také cyklistickými svazy Polska a Československa. Od roku 1952 se stal spoluorganizátorem deník-orgán SED Neues Deutschland a cyklistický svaz NDR. Od té doby vedla trasa závodu mezi městy Varšava, Berlín a Praha (každoročně začínal v jednom z nich). V letech 1985-1986 byl spoluorganizátorem také deník Pravda a cyklistický svaz SSSR (1985 se jely etapy v Moskvě, a 1986 – v Kyjevě, přičemž v Kyjevě byli cyklisté přinuceni startovat, přestože jen o několik dní dříve došlo k Černobylské havárii, a všichni účastníci i diváci byli zasaženi radioaktivním spadem).

Pro ročník 1989 se plánovala nová trať PařížMoskva, která měla připomenout dvousté výročí Velké francouzské revoluce. Pořadatelé počítali s účastí profesionálních jezdců i financováním závodu sponzorskými firmami. Mezinárodní cyklistická unie však návrh zamítla.[1]

Od roku 1993 byl závod organizován pouze v Česku, přičemž část etap vedla v Polsku a Německu. V roce 2004 trasa závodu poprvé vedla přes území Belgie. V roce 2005 se závod z důvodu finančního krachu nekonal. V roce 2006 trasa závodu poprvé vedla přes území Rakouska – start byl 13. května v Linci, cíl – 20. května v Hannoveru. Od roku 2007 se závod nekoná z finančních důvodů.

Obsah

Závod míru U23Editovat

Závod míru U23 Etapový závod pro jezdce kategorie mužů do 23 let od roku 2013 na Jesenicku pořádá společnost TTV sport group. V letech 2013 - 2015 tříetapový podnik se zázemím v Lázně Jeseník (Priessnitzovy léčebné lázně) s tratěmi převážně na území Česka. V letech 2014 a 2015 etapa se startem v polských Głuchołazech. Závod byl v roce 2013 a 2014 zařazen v kategorii UCI 2.2U. Pro rok 2015 byl kalendáři UCI zapsán pod názvem Závod Míru U23 / Course de la Paix U23 v kategorii UCI Nations' Cup, tedy nejvyšší mužské kategorii závodů Mezinárodní cyklistické unie, ve které startují převážně národní výběry.

Juniorská soutěžEditovat

Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal a i doposud koná v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů

Individuální výsledkyEditovat

Rok Trasa Délka Etapy Vítěz
1948 Varšava - Praha 1104 km 7   Augustin Prosenik Jugoslávie
1948 Praha - Varšava 842 km 5   Aleksander Zorić Jugoslávie
1949 Praha - Varšava 1259 km 8   Jan Veselý Československo
1950 Varšava - Praha 1539 km 9   Willi Emborg Dánsko
1951 Praha - Varšava 1544 km 9   Kaj Allan Olsen Dánsko
1952 Varšava - Berlín - Praha 2135 km 12   Ian Steel Velká Británie
1953 Bratislava - Berlín - Varšava 2231 km 12   Christian Pedersen Dánsko
1954 Varšava - Berlín - Praha 2051 km 13   Eluf Dalgaard Dánsko
1955 Praha - Berlín - Varšava 2214 km 13   Gustav Adolf Schur NDR
1956 Varšava - Berlín - Praha 2212 km 12   Stanisław Królak Polsko
1957 Praha - Berlín - Varšava 2220 km 12   Nenčo Christov Bulharsko
1958 Varšava - Berlín - Praha 2210 km 12   Piet Damen Nizozemsko
1959 Berlín - Praha - Varšava 2057 km 13   Gustav Adolf Schur NDR
1960 Praha - Varšava - Berlín 2290 km 13   Erich Hagen NDR
1961 Varšava - Berlín - Praha 2435 km 13   Jurij Melichov SSSR
1962 Berlín - Praha - Varšava 2407 km 14   Gajnan Sajdchužin SSSR
1963 Praha - Varšava - Berlín 2568 km 15   Klaus Ampler NDR
1964 Varšava - Berlín - Praha 2246 km 14   Jan Smolík Československo
1965 Berlín - Praha - Varšava 2318 km 15   Genadij Lebeděv SSSR
1966 Praha - Varšava - Berlín 2340 km 15   Bernard Guyot Francie
1967 Varšava - Berlín - Praha 2307 km 16   Marcel Maes Belgie
1968 Berlín - Praha - Varšava 2352 km 14   Axel Peschel NDR
1969 Varšava - Berlín 2036 km 15   Jean-Pierre Danguillaume Francie
1970 Praha - Varšava - Berlín 1976 km 15   Ryszard Szurkowski Polsko
1971 Varšava - Berlín - Praha 1895 km 14   Ryszard Szurkowski Polsko
1972 Berlín - Praha - Varšava 2025 km 14   Vlastimil Moravec Československo
1973 Praha - Varšava - Berlín 2076 km P, 16, E   Ryszard Szurkowski Polsko
1974 Varšava - Berlín - Praha 1806 km 14   Stanisław Szozda Polsko
1975 Berlín - Praha - Varšava 1915 km P, 13   Ryszard Szurkowski Polsko
1976 Praha - Varšava - Berlín 1974 km P, 14   Hans-Joachim Hartnick NDR
1977 Varšava - Berlín - Praha 1648 km 13   Aavo Pikkuus SSSR
1978 Berlín - Praha - Varšava 1796 km P, 12   Aleksander Averin SSSR
1979 Praha - Varšava - Berlín 1942 km P, 14   Sergej Suchoručenkov SSSR
1980 Varšava - Berlín - Praha 2095 km P, 14   Jurij Barinov SSSR
1981 Berlín - Praha - Varšava 1887 km P, 14   Šachid Zagretdinov SSSR
1982 Praha - Varšava - Berlín 1941 km P, 12   Olaf Ludwig NDR
1983 Varšava - Berlín - Praha 1899 km P, 12   Falk Boden NDR
1984 Berlín - Praha - Varšava 1689 km P, 11   Sergej Suchoručenkov SSSR
1985 Praha - Moskva - Varšava - Berlín 1712 km P, 12   Lech Piasecki Polsko
1986 Kyjev - Varšava - Berlín - Praha 2138 km P, 15   Olaf Ludwig NDR
1987 Berlín - Praha - Varšava 1987 km P, 14   Uwe Ampler NDR
1988 Bratislava - Katowice - Berlín 2008 km P, 13   Uwe Ampler NDR
1989 Varšava - Berlín - Praha 1927 km 12   Uwe Ampler NDR
1990 Berlín - Slušovice - Bílsko-Bělá 1595 km P, 11   Ján Svorada Československo
1991 Praha - Varšava 1261 km P, 9   Viktor Rjaksinskij SNS
1992 Berlín - Karpacz - Mladá Boleslav 1348 km P, 9   Steffen Wesemann Německo
1993 Tábor - Nový Bor 1342 km P, 9   Jaroslav Bílek Česko
1994 Tábor - Trutnov 1354 km P, 9   Jens Voigt Německo
1995 České Budějovice - Oberwiesenthal - Brno 1379 km P, 10   Pavel Padrnos Česko
1996 Brno - Żywiec - Lipsko 1703 km P, 10   Steffen Wesemann Německo
1997 Postupim - Żywiec - Brno 1629 km P, 10   Steffen Wesemann Německo
1998 Poznaň - Karlovy Vary - Erfurt 1591 km 10   Uwe Ampler Německo
1999 Znojmo - Polkowice - Magdeburg 1613 km 10   Steffen Wesemann Německo
2000 Hannover - Kudowa-Zdrój - Praha 1608 km 10   Piotr Wadecki Polsko
2001 Lodž - Pilzno - Postupim 1611 km 10   Jakob Piil Dánsko
2002 České Budějovice - Chemnitz - Varšava 1470 km 10   Ondřej Sosenka Česko
2003 Olomouc - Wałbrzych - Erfurt 1552 km 9   Steffen Wesemann Německo
2004 Brusel - Vratislav - Praha 1580 km 9   Michele Scarponi Itálie
2005 nekonal se
2006 Linec - Hannover 1297 km 8   Giampaolo Cheula Itálie

Legenda:

  • P = Prolog
  • E = Epilog

Soutěž družstevEditovat

StatistikyEditovat

Nejvíce vítězstvíEditovat

Vítězové podle zemíEditovat

  • 12 NDR
  • 10 SSSR
  • 7 Polsko, Německo
  • 5 Dánsko
  • 4 Československo
  • 3 Česko
  • 2 Jugoslávie, Francie, Itálie
  • 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí

V literatuřeEditovat

01. K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953.

03. Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954.

04. VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955.

05. VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955.

06. Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956.

07. Horst Schubert u.a.:Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957.

08. Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957.

09. Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958.

10. Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962.

11. Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963.

12. Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964.

13. Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965.

14. Klaus Ullrich (Hrsg.): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967.

15. Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977.

16. Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977.

17. Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981.

18. Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, ISBN 3-328-00177-8.

19. Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, ISBN 3-327-00433-1.

20. Gustav-Adolf Schur (Hrsg.): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, ISBN 3-928999-47-8.

21. Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, ISBN 3-378-01015-0.

22. Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin,1997, ISBN 3-328-00717-2.

23. Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998, ISBN: ohne.

24. Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, ISBN 3-933544-52-1.

25. Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, ISBN 83-86244-33-X

26. Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, ISBN 3-934301-83-5

27. Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o.J., ISBN 978-3-86557-301-8

28. Rainer Sprehe: Alles Rower? Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, ISBN 978-3-936973-70-9


Ota PavelPlná bedna šampaňského — povídka Když ti to nejede popisuje Jana Veselého v 10. ročníku

Audio/Video:

  • Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232.
  • Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, ISBN 3-328-00770-9.
  • Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978
  • Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).

ReferenceEditovat

  1. SOSENKA, Ladislav: Zatím vše při starém. Rudé právo, 3. února 1989. Dostupné online

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat