Wikipedista:Vojtěch Farkas/Pískoviště

Český Brod
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Český Brod
Obec s rozšířenou působností	Český Brod
Okres	Kolín
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Základní informace
PSČ	282 01
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Český Brod Husovo nám. 70 282 01 Český Brod cesbrod@cesbrod.cz
Starosta	Mgr. Tomáš Klinecký
Oficiální web: www.cesbrod.cz
Další údaje
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Český Brod je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi 27 km západně od Kolína, 18 km jihozápadně od Nymburka a 9 km východně od Úval. K 31. 12. 2022 zde bylo evidováno 7.361 obyvatel. Městem protéká malá říčka Šembera, do které se zde vlévá Jalový potok a potok Bušinec. Součástí města jsou dříve samostatné obce Liblice a Štolmíř a na březích Podvinného a Mlýnského rybníka osada Zahrady, která splývá se sousedními obcemi Vrátkov a Tuchoraz v jeden sídelní celek. Český Brod je také název katastrálního území o rozloze 7,36 km2.

Název

Jméno Brod je odvozeno od říčního brodu přes říčku Šemberu na staré zemské stezce, spojující Čechy s Moravou, případně s Uhrami. Od 19. století se pro tuto stezku začal používat název trstenická. Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století. Název města v latině zní Broda Bohemica.

Historie

Český Brod v roce 1845

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic kolem roku 1268. Kolem roku 1289 trhové město pravděpodobně rozšířil biskup Tobiáš z Bechyně o severní část náměstí a biskupskou tvrz a snad ho obehnal dřevěným opevněním.

Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město bylo nejprve roku 1421 dobyto a vypáleno husity, později ovšem hrálo významnou úlohu v sirotčím svazu. Roku 1437 byl Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a získal dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 krátce přerušen, když město poškodil velký požár. Zlatá éra Českého Brodu nastala během celého 16. století, kdy se zdejší ekonomika orientovala na vaření piva pro export a českobrodské pivo se vyváželo do značné části středních Čech, například do Kutné Hory. Během třicetileté války pak bylo město dvakrát vypáleno, a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo.

Brod v roce 1910

Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar, cihelna, továrna na hospodářské stroje aj.). Díky tomu mohl nastat růst města (do roku 1910 se počet obyvatel zdvojnásobil) a výstavba honosných městských budov. Český Brod se stal i městem okresním (do r. 1960).

Ve 20. století se město dále modernizovalo, rozšiřovalo svou zástavbu a v druhé polovině století ráz města dotvořila panelová výstavba, realizovaná především v jeho jihozápadní části, a přeložení státní silnice mimo samotné město jižním směrem. V budově zdejšího gymnázia byla podepsána 8. května 1945 kapitulace zbytků německých vojsk ve středních Čechách. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod
• 1949 Pražský kraj, okres Český Brod
• 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
• 2003 Středočeský kraj, okres Kolín, obec s rozšířenou působností Český Brod

Městské části

Liblice

Pohled na Liblice

Liblice jsou poprvé písemně připomínány ve formuláři biskupa Tobiáše z Bechyně z roku 1289. V předhusitském období patřily k majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Po sekularizaci církevních statků na počátku husitské revoluce si Liblice přivlastnilo město Český Brod, v jehož držení zůstaly do roku 1461, kdy se majestátem krále Jiřího z Poděbrad dostávají do společného držení Jana Parduse z Vrátkova (bývalého husitského vojevůdce), Jana z Trojanovic a Šimona ze Strážnice na Štítarech, který se pak v roce 1472 stává jediným majitelem vsi. Z doby jeho vlastnictví je doložena zpráva o vybudování rybníka v roce 1496. V roce 1583 se majitelem Liblic stává opět Český Brod. Za účast v protihabsburském odboji byly městu v roce 1623 zkonfiskovány všechny statky a prodány knížeti Karlu z Lichtenštejna, který Liblice připojil ke svému černokosteleckému panství, jehož součástí pak zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Po skončení třicetileté války hospodařil v Liblicích jediný sedlák Jiří Zárybnický, ostatní selské i chalupnické grunty byly rozbořené a pusté. Významnou akcí pro život obce v moderní době byla stavba cukrovaru. Údajně se jednalo o druhý nejstarší cukrovar v Čechách. Ten nechal na svých pozemcích postavit roku 1838 majitel panství, kníže Alois II. z Lichtenštejna. V letech 1850-1964 byly Liblice samostatnou obcí okresu Český Brod, ke dni 1. lednu 1965 se staly místní částí města Český Brod.

V roce 1919 byl Ministerstvem obrany vybrán pozemek v Liblicích pro stavbu vojenského vysílače, ale nakonec k realizaci nedošlo. Možnost umístění rozhlasového vysílače se začala znovu projednávat v roce 1929. Výběr pozemku v Liblicích nebyl náhodný, lokalita měla vzhledem k Praze i celé ČR výhodnou geografickou polohu. Vysílač Liblice A byl postaven v letech 1929 – 1931, tvořily ho dvě anténní věže vysoké 150 m, vzdálené od sebe 250 m. Věže stály na svém místě až do 11. srpna 2004, kdy byly odstřeleny. Dva stožáry vysílače Liblice B byly postaveny v letech 1975-1976, jsou se svými 355 metry nejvyšší stavbou v ČR. Kdysi pokrývaly vysíláním rozhlasu takřka celé Čechy. Jejich provoz skončil s přechodem na digitální vysílání, naposledy stožáry vysílaly 31. prosince 2021.

Štolmíř

Pohled na Štolmíř

Obecná chlebová pec ve středu Štolmíře

Na území dnešní obce měl podle Dalimilovy kroniky v 10. století dvorec Žitomíř kníže Václav (svatý). Štolmíř v dnešní podobě je ovšem kolonizační vsí, vysazenou kolem naddimenzované obdélníkové návsi (97×81 m) se 16 usedlostmi, pro které byly pozemky rozparcelovány již ve 13. století. K roku 1553 je doložena v Žitomíři i škola. V roce 1575 připadla obec, již jako Štolmíř, městu Český Brod a po konfiskaci městského majetku v roce 1623 se stala součástí černokostelecké panství, jehož součástí zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Od roku 1964 je Štolmíř součástí města Český Brod.V obci naleznete kostel sv. Havla, zvonici u kostela sv. Havla a bývalou, faru a sochu sv. Jana Nepomuckého. O záchranu chátrajícího kostela se mj. pokouší obecně prospěšná společnost M’am’aloca, kulturněenvironmentální centrum se sídlem ve Štolmíři., jehož cílem je rozvoj komunit, ekologie a sociálních služeb. V kostele se pořádají nejen prohlídky, ale i kulturní akce. V roce 2013 M’am’aloca vybudovala na štolmířské návsi repliku barokní obecné pece, pravidelně se zde koná veřejné pečení chleba a Restaurant Day.

Zahrady

Obec Zahrady

Jde o malou osadu u Mlýnského rybníka, označovanou původně jako Podtuchorazské Zahrady a od roku 1869 jako Českobrodské Zahrady. Poprvé se lokalita zmiňuje v 17. století, kdy zde mělo své zahrady šest bohatých měšťanů z Českého Brodu, ti zde pěstovali ovoce, se kterým pak obchodovali. První domky zde začaly vznikat na konci 18. století kolem staršího mlýna. Od roku 1880 jsou součástí města Český Brod a jmenují se pouze Zahrady. Na rozdíl od ostatních lokalit nedaleko Prahy se zde nerozvíjí divoká zástavba, takže je ocení milovníci přírody a individuálních sportů. Zahradami vedou dvě naučné stezky: Naučná stezka Zahrady a Naučná stezka údolím Šembery.

• 
  Pohled do obce Zahrady
• 
  Podviňák Šembera

Pamětihodnosti

Český Brod kostel sv. Gotharda

Kostel sv. Gotharda

Farní kostel sv. Gotharda římskokatolické farnosti v Českém Brodě je významnou památkou, na jejíž současné podobě se postupně podepsaly všechny stavební slohy. Předchůdcem dnešní stavby byl jednolodní románský kostelík, postavený v roce 1136 pražským biskupem Janem I. Z této nejstarší stavební fáze se dochovalo kompletní zdivo lodi z pískovcových kvádrů, které tvoří dnešní sakristii při severním boku později přistavěného presbytáře. Kolem roku 1350 byla z iniciativy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zahájena v jižním sousedství kostelíka výstavba trojlodní baziliky se dvěma věžemi v západním průčelí. K zásadní opravě kostela došlo až v roce 1613, kdy byl renesančně přestavěn. V průběhu třicetileté války byl kostel několikrát poničen požáry, dnešní podobu získal při barokní přestavbě v letech 1765 - 1772. V letech 1880 a 1911 byl kostel opraven. V současnosti je kostel kontinuálně opravován od roku 1992.Kostel sv. Gotharda je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
  Český Brod kostel sv. Gotharda zepředu
• 
  Český Brod kostel sv. Gotharda pohled z boku

Zvonice u kostela sv. Gotharda

Zvonice u kostela sv. Gotharda

Volně stojící renesanční zvonice byla postavena v letech 1578–1585 v severovýchodním rohu dnes zrušeného hřbitova u kostela sv. Gotharda. Původně byly zvony umístěny v jedné z věží v průčelí kostela sv. Gotharda, jejichž statika byla narušena při vypálení kostela husity v roce 1421. Ve druhé polovině 17. století byla odstraněna původní cibulovitá báň a nahrazena stávající dlátkovou střechou. Zvonice je mohutná, 40 metrů vysoká dvoupatrová hranolová věž o stranách 8×8 metrů, vystavěná z pískovcových kvádrů se zpevněnými nárožími, jednotlivá patra jsou rozdělena jednoduchými římsami. Ve zvonici je zavěšen zvon Marie z roku 1689, vážící 650 kg.Zvonice je zapsána spolu s kostelem sv. Gotharda do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
  Zvonice v dřívější době
• 
  zvon Marie z roku 1689

Kostel Nejsvětější Trojice

Zvonice kostela Nejsvětější Trojice

brána u kostela

Kostel Nejsvětější Trojice Po zrušeníKvůli nedostatečné kapacitě původního hřbitova u kostela sv. Gotharda v centru města, byl za městskými hradbami vystavěn renesanční hřbitovní kostel. Až do roku 1899 sloužil jako hřbitovní kaple, pak došlo ke zrušení hřbitova i v této části města. Od roku 1951 kostel užívá a spravuje Českobratrská církev evangelická. Na vnější straně kostela se nachází renesanční kazatelna z roku 1585.Areál kostela Nejsvětější Trojice se zvonicí je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Zvonice u kostela Nejsvětější Trojice

renesanční hřbitovní kostel

Renesanční zvonice z šedesátých let 16. století je rozložitá hranolová jednopatrová věž se zděným přízemím a bedněným patrem, krytá valbovou střechou. Zděné přízemí sloužilo jako márnice, zvony byly rekvírovány v roce 1916, od té doby je zvonice bez zvonů. Zvonice je v majetku České církve evangelické v Českém Brodě. Společně s kostelem Nejsvětější Trojice je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Stará radnice

pohled na starou radnici

Budova staré radnice v Českém Brodě byla v minulosti vedle kostela sv. Gotharda nejdůležitější stavbou ve městě a její vznik úzce souvisí s jeho nejstaršími dějinami. Postavena byla ve druhé polovině 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z listiny datované 20. dubna 1402. Tím se řadí mezi nejstarší radniční budovy v Čechách. Po roce 1589Roku 1547 byla radnice zásadně přestavěna a rozšířena renesančněsměrem na jih. Byla zde umístěna zasedací síň a městská kancelář se spisovnou, kde se nacházely městské knihy a listiny, ale také městská zbrojnice, šatlava, byt biřice či hrobníka a úložiště hasicího náčiní či mobilních stánků pro zdejší trhy. V radničním sklepení byly pak deponovány truhly s městskými i soukromými měšťanskými penězi a nacházela se tam i městská váha. V pobělohorské době se na radnici dokonce běžně skladovalo i obecní seno a otava.

V roce 1800 byla část přízemí adaptována na veřejnou lékárnu U Jitřenky a byt lékárníka. V roce 1850 byla budova předána do užívání nově vzniklému okresnímu soudu. Vystěhovat se tak musela nejen městská správa, ale i třeba zmíněná lékárna. V této době byla budova upravena do stávající podoby, většina místností byla přepažena a v patře byly odstraněny cenné renesanční klenby. Na základě usnesení vlády o reorganizaci soudnictví v tehdejším Československu byla budova v roce 1960 vrácena do správy města Český Brod, které sem umístilo sídlo městské knihovny a sídlo Lidové osvěty.

V letech 1996 - 1997 byla budova provizorně opravena a v letech 2017-2018 proběhla její generální rekonstrukce části přízemí, na kterou navázala rozsáhlá rekonstrukce dalších prostor v přízemí a v 1. poschodí v letech 2022-2023. Uvnitř budovy je zachováno původní městské vězení z poloviny 19. století, které dnes slouží jako výstavní prostory galerie Šatlava. Vězení bylo zřízeno v budově radnice až po požáru bývalé biskupské tvrze v roce 1628. Tvoří ho čtyři vedle sebe umístěné cely, osvětlené malými okny a uzavřené dubovými dvojitými dveřmi s typickou špehýrkou ke kontrole vězňů. Stropy vězení jsou klenuté, podlahu tvoří hrubá dlažba. Svému účelu vězení sloužilo až do roku 1960. Budova Staré radnice je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, později byl areál rozšířen o výklenkovou kapličku sv. Jana Nepomuckého.

Českobrodské podzemí

Českobrodské podzemí

Českobrodské podzemí

Při budování města bylo zároveň s budovami na povrchu stavěno také podzemí se spojovacími chodbami mezipod jednotlivými domy a skladovacími prostory, které měly zároveň obranný význam. Podzemní gotické chodby a sklepy se v historickém jádru města zachovaly až do dnešní doby, část jich však byla zazděna či zasypána. Podzemní prostory sloužily hlavně jako úkryt cenností a majetku, potravin a různého zboží. Skladovala se zde sůl a s rozmachem pivovarnictví pak především pivo, jehož výrobní počátky se datují až do roku 1360, kdy bylo městu udělenoje doloženo varné právo várečné. Práce na odkrytí a vyčištění podzemních prostor ve Staré radnici probíhaly v letech 1991 - 1996. Od roku 1993 je zaštiťoval nově ustavený Spolek pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska s finanční podporou města Český Brod. Rekonstrukcí prošla i samotná budova č. 1, ve které bývala radnice, lékárna a okresní soud. Dnes v těchto prostorech najdete sídlo Centra vzdělávání, informací a kultury, informační centrum, městskou knihovnu, radniční sál a bývalé městské vězení s galerií Šatlava. Prostory podzemí byly v roce 2005 upraveny na svatební síň pro snoubence, kteří touží po neobvyklém svatebním obřadu.

• 

Nová radnice

Pohled na novou radnici

Novorenesanční budova byla postavena v letech 1897–1898 jako Občanská záložna, která zde sídlila do roku 1948. Patrový nárožní dům je komponován do řadové zástavby, ale v současné době stojí osamoceně, proluka na východní straně vznikla po požáru a demolici v roce 1972, nezastavěný pozemek na severní straně je upraven jako parčík. Od roku 1949 zde sídlí městský úřad, resp. MNV. Budova nové radnice je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Podlipánské muzeum

Podlipánské muzeum

Myšlenka vybudovat v Českém Brodě muzeum vznikla již v roce 1894, o dva roky později byl založen spolek s názvem Okresní muzejní jednota, jehož cílem bylo postavení muzea. Výbor muzea získal pro zpracování projektu českobrodského rodáka a tehdy už významného pražského architekta Antonína Balšánka (1865 - 1921), který zhotovil několik projektových variant muzejní budovy. Stavbu muzea přerušila a oddálila 1. světová válka a také Balšánkova smrt v roce 1921. Muzejní budova byla pro veřejnost otevřena v roce 1931. Od roku 1967 až 1966 je muzeum součástí Regionálního muzea v Kolíně a má tři především stáloué expoziceexpozici Bitva u Lipan a ohlasy husitství z roku 2022., ve kterých soustřeďuje sbírky místního významu: expozici bitvy u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách, expozici sbírek statkáře a cestovatele Josefa Zounka z Mrzek a expozici Slovanská hradiště v Pošembeří, která prezentuje archeologické výzkumy z Klučova, Přistoupimi, Doubravčic a Tismic. Muzeum shromažďuje rozsáhlé sbírky s významem pro dějiny a historickou kulturu regionu. Podlipanské muzeum je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
  vstup do Podlipánského muzea
• 
  relief

Sokolovna

sokolovna v Českém Brodě

Sokolská jednota byla v Českém Brodě založena v roce 1870, a protože se členská základna rychle rozrůstala, v roce 1884 byl schválen záměr pro stavbu vlastního spolkového domu-sokolovny. Z pěti podaných návrhů byl vybrán projekt místního architekta a čestného člena jednoty Jana Kouly. Ještě téhož roku byla stavba realizována, po slavnostním otevření v roce 1885 se sokolovna stala společenským střediskem města a dodnes slouží svému účelu. Uvnitř se dochovaly dřevěné vyřezávané stropy v šatně a bočním sálu a kazetový strop v hlavním sále, který v roce 1885 vymaloval Jan Koula s Antonínem Balšánkem. Ve vybavení Sokolovny je dodnes opona z roku 1912 od místního lékárníka a amatérského malíře Rudolfa Rotta., Antonín Balšánek je zároveň autorem původní opony z roku 1884. Sokolovna je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
  Staré zobrazení Sokolovny
• 
  Uvnitř Sokolovny

Kapucínský klášter s kostelem sv. Máří Magdalény

Kapucínský klášter

Bývalý kostel sv. Máří Magdalény s pozůstatky kláštera stojí v historickém jádru města, nedaleko předbrání Kouřimské brány. Kostel sv. Máří Magdaleny a špitál pro 12 chudých nemocných založil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v roce 1359. V roce 1619 byl renesančně přestavěn, ale už v roce 1628 byl kostel i se špitálem zničen požárem, k jeho obnově došlo až v letech 1720–1721. Po zrušení kláštera v roce 1786 byl kostel zrušen a přeměněn na sýpku. V roce 1951 odkoupil kostel okresní úřad v Českém Brodě se záměrem zřídit zde výstavní síň, galerii a depozitář Podlipanského muzea, v letech 1954–59 proběhla jeho zásadní přestavba. Již v roce 1960 byl ale objekt změněn na skladiště, v současnosti je v soukromém držení. Bývalý kostel sv. Máří Magdalény s pozůstatky kláštera je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
  stará fotografie Kapucínského klášteru

Městské Hradby

Zbytek městských hradeb

brána městských hradeb

Původně byl Český Brod pravděpodobně opevněn pouze jednoduchou dřevěnou hradbou s příkopem, napájeným ze Šembery. V letech 1345-1360 zásluhou arcibiskupa Arnošta z Pardubic dostalo město pevné kamenné hradby, v této době také byla dokončena výstavba tří městských bran (Pražské, Kouřimské a Liblické) se dvěma fortnami (Žitomířskou a Podměstskou). V druhé polovině 15. století přistoupili Českobrodští k vybudování nového pozdně gotického opevnění, šlo o hradební zeď s obranným ochozem, kterou po obvodu zpevňovalo nejméně devět otevřených půlválcových bašt. Zdivo bylo vystavěno z velkých kusů permokarbonského červeného pískovce břídlice z lomu na okraji města. Na konci 16. století bylo městské opevnění upraveno renesančně, přičemž byla přestavěna Liblická brána (1585) a Pražská brána (1587), v roce 1616 se zmiňujeve stejné době došlo i k přestavbě oprava Kouřimské brány.

Liblická brána vyhořela při požáru v roce 1779, v roce 1783 byla pro špatný stav stržena věž Kouřimské brány. V letech 1841 - 1842 došlo k odstranění Liblické brány a následně Kouřimské brány, přičemž bylo zachováno její předbrání a rozšířen jeho průchod. V roce 1867 byla pro špatný stav zbořena i Pražská brána. I přes neúplnost dochovaného opevnění náleží českobrodské hradby k nejvýznamnějším příkladům městských fortifikací z doby vlády Jiřího z Poděbrad. Městské opevnění Českého Brodu je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Masné krámy

Vstupní brána do nekryté uličky masných krámů z druhé poloviny 16. století

Vstupní brána do nekryté uličky masných krámů z druhé poloviny 16. století, kdy zde působilo 28 řeznických obchodů. V roce 2014 byl obnoven vnější plášť jižního průčelí stavby a restaurován renesanční kamenný reliéf. Bránu tvoří hladká stěna s centrálně umístěným, širokým zaklenutým vchodem bez ostění. Uprostřed atikové římsy je zděný nástavec se znakem řeznického cechu z bývalých městských jatek na místě dnešní školy čp. 19, v interiéru západní části masných krámů je zachován původní portál. Masné krámy jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 

Sousoší sv. Rodiny

Barokní sousoší z let 1722–1723

Barokní sousoší z let 1722–1723 patrně z dílny sochaře Jana Jiřího Šlanzovského vzniklo na objednávku zdejší městské rady a financované z odkazu českobrodské měšťanky Terezie Tlapalové, která zemřela v roce 1716. Čelní stranou je sousoší obráceno k severu. Sv. Rodina (Panna Maria, Ježíšek a sv. Josef) je koncipovaná do alegorie lyricky pojatého rodinného štěstí, zajímavá je především plastika rozverného Ježíška. Originál sousoší byl v roce 1994 nahrazen kopií a dne je uložen v Podlipanském muzeu. Sousoší sv. Rodiny je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 
• 

Kaple sv. Gotharda

Barokní poutní kaple postavená v roce 1727

Barokní poutní kaple postavená v roce 1727 na dnešní stezce Břetislava Jedličky Brodského nákladem zámožného českobrodského měšťana Jana Albrechta Šentála z Kerska, nad „zázračným“ pramenem, vzpomínaným již v roce 1486. Ve druhé polovině 18. století se kaple stala cílem procesí, směřujících sem v období sucha. Až do 19. století se u kaple odehrávalo slavnostní udílení měšťanství každému novému obyvateli Českého Brodu, který zde byl symbolicky pokropen vodou ze studánky. Ve druhé polovině 20. století kaple zpustla a pramen se ztratil. V letech 2017-2018 proběhla její rekonstrukce a kaple byla znovu vysvěcena pražským biskupem Václavem Malým. Ke kapli se váže místní pověst o sv. Gothardovi, který ovšem v Českém Brodě nikdy nebyl. Nyní je v majetku města Český Brod. Kaple sv. Gotharda je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR

• 

Kaplička sv. Blažeje

Barokní trojboká kaplička postavená v roce 1729

Barokní trojboká kaplička postavená v roce 1729 nákladem Barbory Kumprechtové, manželky českobrodského císařského rychtáře. V letech 2011–2012 byla kaplička opravena a znovu vysvěcena. Nyní je v majetku města Český Brod. Kaplička sv. Blažeje je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

• 

Kaplička sv. Jana Nepomuckého u kostela

Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého

Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého, vybudovaná v roce 1900 v ba-rokní ohradní zdi staré radnice z 18. století na místě zbořené školy. Stavbu kaple i sochu zaplatila manželka českobrodského purkmistra Matylda Weidenhofferová. V roce 2013 byla socha i kaplička opravena a znovu slavnostně vysvěcena. Pískovcová socha je vysoká 150 cm, zobrazuje světce s tváří obrácenou vzhůru, kolem jeho hlavy je umístěna zlacená svatozář s pěticí hvězd. Výklenková kaplička je zapsána jako součást památkově chráněného areálu staré radnice v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Českobrodský graduál

kniha obsahující zpěvy gregoriánského chorálu

Graduál je liturgická kniha obsahující zpěvy gregoriánského chorálu, velmi nákladně a bohatě iluminované. Graduály vznikaly většinou na objednávku donátorů, kterými bývali šlechtici nebo literární bratrstva. Českobrodský graduál je významnou rukopisnou památkou vztahující se k renesančnímu Českému Brodu. Vznikl mezi lety 1557 - 1570 z iniciativy literárního bratrstva při kostele sv. Gotharda. Obsahuje 553 pergamenových listů v dřevěných deskách, je 59 cm vysoký a 37 cm široký. Zdobí ho podobizny a obrázky ze života českobrodských měšťanů, kteří na jeho vydání přispěli, v současné době je uložen v Národní knihovně ČR.

Školství a Vzdělání

• Mateřská škola, Sokolská 1313, Český Brod
• Mateřská škola Letadýlko, Kollárova71, Český Brod
• Mateřská škola, Školní 145, Liblice Český Brod
• Základní škola, Žitomířská 885, Český Brod základní škola s rozšířenou výukou jazyků
• Základní škola, Tyršova 68, Český Brod základní škola s rozšířenou výukou jazyků a se školní družinou
• Základní škola a Praktická škola, Žitomířská 1359, Český Brod základní škola se školní družinou a střední škola, vzdělává žáky s mentálním nebo s kombinovaným postižením, autisty a žáky se závažnými poruchami učení a chování bez mentálního postižení.
• Základní umělecká škola, Kollárova 419, Český Brod základní umělecká škola se zaměřením na výuku hudebních, výtvarných, tanečních a literárnědramatických oborů, vyučuje se hra na klavír, kytaru, flétnu, bicí, klarinet, lesní roh, housle a violoncello včetně zpěvu, pořádá výstavy tvorby žáků, účastní se tanečních soutěží.
• Střední škola managementu a grafiky, Školní 145, Český Brod státní střední odborná škola s vlastní jídelnou, zaměřená na výuku čtyřletých oborů informační technologie, management a lidské zdroje nebo marketing a komunikace, disponuje odbornými učebnami, účastní se mezinárodních programů
• Gymnázium, Vítězná 616, Český Brod gymnázium Český Brod nabízí osmileté a čtyřleté studium, má status Fakultní školy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jeho zřizovatelem je Středočeský kraj
• Jazyková škola Carpinus, Prokopa Velikého 172, Český Brod nabízí výuku cizích jazyků (anglicky, německy, španělsky, francouzsky, italsky) pro děti i dospělé
• Rodinné centrum Kostička – Leccos, z.s., nám. Arnošta z Pardubic 31, Český Brod nabízí prostor pro společné trávení času rodičů s dětmi, pořádá volnočasové kroužky pro děti
• M`am`aloca
• Dětská skupina Na Sadu, Ke Škole 130, Štolmíř, Český Brod
• Dětská skupina La Palomita, Arnošta z Pardubic 25
• Dětská skupina Poupátka Jungmannova 460, Český Brod

Kultura

Vzdělávací, informační, kulturní a výchovné činnosti v Českém Brodě zajišťuje Centrum vzdělávání, informací a kultury (CVIK), které vzniklo v roce 2020 a které zastřešuje činnost městské knihovny, informačního centra a kulturního domu Svět.

Městská knihovna

Novodobá knihovna byla v Českém Brodě založena z podnětu redaktora Jozefa Miškovského v roce 1888, původně sídlila na Husově náměstí, v již zbořeném domě čp. 73 společně s českobrodskou radnicí. V roce 1960 se knihovna přestěhovala do budovy Staré radnice čp. 1, kde sídlí dodnes. Čes-kobrodská knihovna je univerzální knihovnou, zapojenou do sítě veřejných knihoven České republiky. Shromažďuje univerzální knihovní fondy (knihy, periodika, audioknihy) a poskytuje knihovnické, informační a další kulturní a vzdělávací služby rovným způsobem všem občanům Českého Brodu a jeho spádové oblasti. Podílí se také na organizaci kulturních a vzdělávacích pořadů pro mateřské a základní školy z Českého Brodu i okolí, připravuje literární pořady pro rodiny s dětmi, účastní se celostátních knihovnických akcí (Týden knihoven, Odpoledne s Andersenem). Od roku 2019 knihovna používá automatizovaný knihovnický systém Tritius a půjčuje také e-knihy.

Informační centrum

Informační centrum sídlí v budově Staré radnice čp. 1, svou činnost zahájilo v roce 2012, kdy bylo zřízeno městem Český Brod za účelem propagace města a místních organizací, poskytování informačních služeb turistům, obyvatelům města i obyvatelům spádové oblasti, zajišťování kulturních akcí a poskytování služeb spojených s touto činností. Zajišťuje prohlídky českobrodského podzemí a galerie Šatlava, nabízí prodej propagačních předmětů. Kromě toho poskytuje reprografické služby (kopírování, skenování, laminace, kroužková vazba), podílí se také na distribuci místního periodika Českobrodský zpravodaj. Informační centrum je členem Asociace turistických center (A. T. I. C.), v letní turistické sezóně je zde zajištěn víkendový provoz.

Kulturní dům Svět

Budovu současného kulturního domu nechal v letech 1939 - 1940 vystavět místní spolek Švehlův dům. V roce 1947 zde svou činnost zahájilo kino Osvěta, od roku 1969 byl objekt známý pod názvem kino Svět. Od poslední velké rekonstrukce v roce 2015 nese název Kulturní dům Svět. Kulturní dům zajišťuje především pořádání filmových, divadelních a hudebních představení nebo besed pro děti i dospělé. Filmová promítání v původním Kině Svět měla dlouholetou tradici, k jejich omezení došlo s nástupem digitální formy filmových děl. V roce 2021 proběhla digitalizace kina, takže v současnosti se zde promítají premiérové filmy s kvalitním obrazem i zvukem. Prostory kulturního domu slouží také k pronájmu místním spolkům, organizacím i široké veřejnosti pro konání kulturních a vzdělávacích pořadů nebo výstav.

Sport a volná čas

• CSC klub Český Brod Cyklistický klub, pořádá závod kol Časovka na Truba a spolupořádá běh pro veřejnost Pošuk (Pošemberský Ultra Kros).
• Fotbalový klub TJ Liblice Provozuje fotbalové hřiště v Liblicích, pořádá fotbalové zápasy a poskytuje prostor na nohejbal.
• Guardia Broda Bohemicalis Sdružení dobrovolníků se zaměřením na historické události nejen v husitské době, pořádá akce pro veřejnost (Českobrodská vzduchovka, Svatováclavské střelecké slavnosti ve střelbě historickou kuší).
• M’am’aloca Pořádá koncerty, přednášky, kurzy, pečení chleba, nabízí poradenství v oblasti dotací v ČR a EU, poskytuje environmentální poradenství i projektové řízení, provozuje dětské skupiny.
• LECCOS, z. s. / NZDM Klub Zvonice Poskytuje sociální služby a aktivity pro rodiny s dětmi, pro děti a mládež od 6 do 26 let, věnuje se pěstounským rodinám, pořádá akce, besedy, semináře, působí na Českobrodsku, Kolínsku, Říčansku a v Poděbradech.
• LECCOS, z. s. / Rodinné centrum Kostička Poskytuje sociální služby a poradenství rodinám s dětmi, nabízí prostor pro společné trávení času rodičů s dětmi, volnočasové kroužky pro děti, pořádá besedy, semináře a další akce podporující zdravý vývoj rodiny.
• Skautský oddíl Psohlavci Český Brod, z.s. Pořádá výlety, tábory, akce.
• Skautský oddíl 07 Ing. Ládi Nováka Český Brod, z.s. Pořádá výlety, tábory, akce.
• Spolek přátel obce Liblice, z.s. Historie, zajímavosti a vše, co se týká místní části Liblice.
• Šachový klub Český Brod Založen v roce 1922.
• Šemberské stezky Stezka pro cyklisty, tzv. singltrail, jednosměrná cesta s přírodním povrchem v mírném svahu, která mění směr i sklon, díky různé náročnosti stezek si zajezdí jak rodiny s dětmi, tak i zkušení bajkeři, aktuálně jsou hotové tři sjezdové stezky různé náročnosti a jedna stoupací stezka, v celkové délce 4-5km.
• TJ Slavoj Český Brod z.s. Tělovýchovná organizace zastřešuje 10 sportovních oddílů, ve kterých se děti, mládež i dospělí věnují výkonnostnímu i rekreačnímu sportu, vlastní a provozuje sportovní zařízení: sportovní hala, krytá běžecká dráha, atletický areál Na Kutilce, tenisový areál a pískové hřiště.
• T. J. Sokol Tělocvičná jednota nabízí různé druhy sportů a fyzické aktivity pro všechny věkové kategorie, pořádá taneční kurzy.
• Veteran Car Club Český Brod Klub se zaměřením na historická vozidla, pořádá akce pro veřejnost (Okruh Českobrodský).
• Vox Bohemicalis, o.s. Umělecké sdružení, komorní smyčcový orchestr Vox Bohemica se sídlem v Českém Brodě, jeho členové jsou amatérští i profesionální hudebníci širokého regionu (Český Brod, Kolín, Kutná Hora, Praha).
• Základní včelařská organizace Český Brod, z.s. Založen v roce 1867, je druhým nejstarším spolkem tohoto zaměření v Čechách.

Významní rodáci

• Ondřej z Brodu (1360-1427), Významná osobnost středověkého Českého Brodu, studoval na Karlově univerzitě a roku 1397 se stal jejím rektorem, následně získal ještě titul doktora teologie, byl velkým odpůrcem a kritikem mistra Jana Husa, aktivně se účastnil kostnického koncilu
• Gotthard Pokorný (1733-1802), Český houslista, varhaník a významný hudební skladatel, který komponoval převážně chrámovou hudbu
• Václav Jáchym Vrabec (1740-1804), Významný chirurg, syn českobrodského kantora Václava Antonína Vrabce, několik let působil v hospitálu Kuks, později ve vídeňské nemocnici operoval pacienty s rakovinou, rozštěpem rtu, kýlou nebo s močovými kameny, získal doktorát na univerzitě ve Freiburgu, vyučoval anatomii a chirurgii, lékařské knihy z jeho pozůstalosti jsou ve sbírkách Podlipanského muzea
• Jan Koula (1855–1919), Český architekt, muzejník, designér, výtvarníkkreslíř, organizátor výstav a etnograf, podílel se na realizaci mnoha staveb (např. úpravy Staroměstské radnice, projekt na Čechův most v Praze), jeho dílem je i českobrodská sokolovna.
• Antonín Balšánek (1865-1921), Český architekt a profesor architektury, ve svém oboru neobyčejně úspěšný, realizoval mnoho staveb, které vynikají dokonalým řemeslným provedením (např. most Legií, budova Muzea hl. města Prahy, Obecní dům v Praze), podílel se na projektech českobrodské sokolovny a Podlipanského muzea
• Břetislav Jedlička-Brodský (1873-1948), Učil na pražských školách, věnoval se spisovatelství a redaktorské činnosti v Národní politice, angažoval se jako aktivní člen okrašlovacích spolků a propagátor výsadeb „stromů svobody“
• František Balátě (1889-1965), Československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel, stal se držitelem 11 válečných vyznamenání, k nejvýznamnějším patří Československý válečný kříž
• Jan Bočan (1937-2010), Český architekt a vysokoškolský pedagog, je spoluautorem nové budovy pražského hlavního nádraží ze 70. let, pražského hotelu InterContinental, pražského sídliště Velká Ohrada nebo několika budov zastupitelských úřadů (např. velvyslanectví v Londýně, Brazílii a Tbilisi)

Významné osobnosti spojené s Českým Brodem

• Jozef Miškovský (1859-1940), všestranný český novinář, spisovatel, nakladatel, historik a aktivní činitel v mnoha spolcích, dlouholetý člen výboru českobrodského okresního zastupitelstva a člen městské rady, více než čtyřicet let vydával periodikum Naše hlasy, zasloužil se o vznik okresní nemocnice, gymnázia, městské spořitelny, městské knihovny, pomníku Prokopa Velikého a Podlipanského muzea, aktivní stoupenec, člen, propagátor a funkcionář českobrodského Sokola
• František Macháček (1874-1941), od roku 1919 starosta Českého Brodu, místopředseda strany sociálně demokratické a spoluzakladatel Dělnické tělovýchovné jednoty, která vybudovala v Českém Brodě Lidový dům
• Rudolf Petráň (1902-1973), celoživotně se podílel na činnosti v kultuře a tělovýchově města
• Radovan Lukavský (1919-2008), český herec, divadelní pedagog a recitátor, ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních i rozhlasových rolí, byl dlouholetým členem Národního divadla, v mládí student českobrodského gymnázia
• Yvetta Simonová (*1928), česká zpěvačka populární hudby

Pravidelné městské akce

• Masopustní průvod městem koná se od roku 2011, tradiční rej masek pořádá Základní a Praktická škola Český Brod
• Těšíme se na velikonoce zábavné aktivity a tvořivé dílny pro rodiny s dětmi pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Podlipanské hudební slavnosti hudební přehlídka koncertů jednotlivců i prestižních hudebních souborů pořádá VOX BOHEMICA Český Brod
• Pečení chleba ve Štolmíři koná se na štolmířské návsi, pro širokou veřejnost s doprovodným programem (jarmark, bleší trh, koncerty, Restaurant Day), peče se v replice barokní veřejné pece z 18. Století. pořádá spolek M’am’aloca
• Okruh Českobrodský – memoriál Otakara Jeníka závod a přehlídka historických vozidel s historií sahající až do roku 1934, koná se 1. května na náměstí Arnošta z Pardubic pořádá AMK-VCC Český brod a město Český Brod
• Bitva u Lipan středověký den s bohatým dobovým programem a s rekonstrukcí slavné bitvy z roku 1434 pořádá Guardia Broda Bohemicalis
• Krajem bitvy u Lipan dálkový pochod a cykloturistická jízda, koná se na památku bitvy u Lipan v roce 1434 pořádá Václav Čokrt ve spolupráci s Klubem českých turistů
• PoPoLes pochod pohádkovým lesem k Mezinárodnímu dni dětí, koná se od roku 1983 pořádá Skautské středisko 07 Ing. Ládi Nováka
• Letní kino Svět filmové promítání pod širým nebem pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Brod 1995 malý festival velkých rozměrů, oslava narozenin festivalu Rock for People pořádá SKYBRAND
• Českobrodská vzduchovka soutěž pro amatérské střelce ze vzduchové pušky, koná se na hradebním parkánu pořádá Guardia Broda Bohemicalis
• Loučíme se s prázdninami zábavné aktivity a tvořivé dílny pro rodiny s dětmi pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Gothardské posvícení městská slavnost posvěcení kostela sv. Gotharda, občerstvení, bohatý doprovodný program pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Svatováclavské střelecké slavnosti ve střelbě historickou kuší soutěž pro střelce z historických kuší, koná se nsahradebním parkánu, doprovodný program pro děti pořádá Guardia Broda Bohemicalis
• Českobrodská padesátka – Memoriál Dr. Jaromíra Vacka a Dr. Václava Křivánka dálkový pochod a cykloturistická jízda s celorepublikovou účastí s tradicí od roku 1966 pořádá Václav Čokrt ve spolupráci s Klubem českých turistů
• Adventní průvod světýlek a rozsvícení vánočního stromu procházka městem s andělskými zastaveními za doprovodu městské gardy a doprovodným programem pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Mikuláš ve dveřích, Čertování zábavný program pro rodiny s dětmi pořádá Centrum vzdělávání, informací a kultury
• Betlémská spirála předávání Betlémského světla za doprovodu andělů na náměstí u kostela sv. Gotharda pořádá T. J. Sokol Český Brod ve spolupráci se skautským střediskem Ing. Ládi Nováka 07.

Doprava

Vlaková doprava

Městem Český Brod vede elektrizovaná celostátní železniční trať Praha – Česká Třebová, zařazená do evropského železničního systému. Doprava na ní byla zahájena roku 1845. Stanice Český Brod leží na trati 011 a 070, osobní i spěšné vlaky zde jezdí v pravidelných intervalech. Z nádraží se do centra města dostane pěší chůzí přibližně za 5 minut. Začíná zde také červeně zna-čená turistická cesta, která vede přes město a dále údolím říčky Šembery na Tuchoraz a Kostelec nad Černými Lesy. Před budovou nádraží jsou stanoviště autobusů s návazností spojů do všech směrů v okolí. Z nádraží se do centra města dostane pěší chůzí přibližně za 5 minut.

Automobilová doprava

Do Českého Brodu se dostanete po dálnici D11, kde využijete sjezd 18 směr Bříství a Český Brod. Kromě toho Český Brod leží v těsné blízkosti silnice I/12, která spojuje Prahu a Kolín.

Autobusová doprava

Před budovou českobrodského vlakového nádraží najdete několik autobusových stanovišť s návazností spojů do okolních obcí i blízkého regionu (Kouřim, Kostelec nad Černými Lesy, Čelákovice, Lysá nad Labem, Mukařov). Po městě jezdí osm autobusových linek, které staví na 28 zastávkách.

Parkování

Placené záchytné parkoviště najdete z obou stran vlakového nádraží. Zde se nachází také parkovací boxy pro kola a motocykly. Další placená parkovací místa pro osobní automobily jsou na obou náměstích (náměstí Husovo, náměstí Arnošta z Pardubic). Menší, nezpoplatněné parkoviště se nachází v ulici Palackého, poblíž centra města.

Procházky

• Naučná stezka Zahrady

Stezka v Zahradách u Českého Brodu

Stezka byla otevřena v roce 2008 v Zahradách u Českého Brodu. Během procházky zalesněným údolím s několika rybníky na říčce Šembeře nepřijdou zkrátka milovníci přírody, ani historie. Nenáročná trasa naučné stezky s pěti zastávkami je dlouhá cca 3 km, vede po kvalitních cestách a je značena standardními zelenobílými značkami naučných stezek.

• Naučná stezka Údolím Šembery

Stezka vede údolím říčky Šembery od pivovaru v Českém Brodě přes osadu Zahrady až k rozcestí Na Šembeře, kde následuje menší okruh balvanitým kaňonem Šembery k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember. Je vedena po cestách různého typu: silnicemi, vozovými cestami a pěšinami, které mohou být zvláště v údolí Šembery rozbahněné, v okolí hradu Šember pak i náročnějším terénem. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Zajímavosti

• Vodní mlýnna říčce Šembeře je zmiňován roku 1323 v souvislosti s vypáleným a zánikem obce dvora Chouranice. Po této události mlýn připadl městu Český Brod. Od roku 1903 byl jeho majitelem Viktor Weidehoffer, starosta Českého Brodu. Kolem zaniklého mlýna vede turistická trasa z Českého Brodu k Jevanskému rybníku.
• Socha Prokopa Holého od sochaře Karla Opatrného z roku 1910, kterou najdete na Husově náměstí v Českém Brodě, je první a jedinou sochou tohoto husitského vojevůdce v životní velikosti v Čechách. Celková výška pomníku je 6,5 m.
• Český Brod se společně s dalšími českými městy, která mají ve svém názvu Brod (Havlíčkův, Uherský, Vyšší a Železný) každoročně zapojuje do fotografické soutěže Brody v Brodě, jejím cílem je poznávání života a zajímavých míst těchto měst. Soutěží se v několika kategoriích, nejzdařilejší fo-tografie je možné shlédnout ve formě putovní výstavy v každém ze zúčastněných měst.
• Město Český Brod vydalo v roce 2021 knihu Dějiny královského města Český Brod , jejímž autorem je PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. Jedná se o obsáhlou reprezentativní monografii, která přináší první souhrnné zpracování historie města od dob Keltů až po rok 2003.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů v Českém Brodě:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	3141	3841	4087	4233	4589	4456	5385	5717	5719	6642	6893	7031	6670	6915
Domy	269	307	331	363	422	546	866	1099	1074	1365	1430	1534	1532	1653

Partnerská města

• Köngen, Německo

Spřátelená města

• Southwell, Spojené království

Reference

Literatura

• MRVÍK, Vladimír Jakub. Dějiny královského města Český Brod. Město Český Brod, 2021. ISBN 9788027095759.
• DVOŘÁK, Miloš. Český Brod. Český Brod: Interres, spol., 1992.

Související články

• Seznam kulturních památek v Českém Brodě
• Římskokatolická farnost Český Brod
• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Českém Brodě

Externí odkazy

• Galerie Vojtěch Farkas/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Farkas/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Brod (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Český Brod ve Wikislovníku
• Katastrální mapa Českého Brodu na webu ČÚZK
• Wikipedista:Vojtěch Farkas/Pískoviště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Statistické údaje o městě
• regionceskobrodsko.cz – Regionální portál Českobrodska
• Historie města a jeho památky na Cesty a památky.cz
• Letecké fotografie

Portály: Čechy | Geografie