Antonín Balšánek

český architekt

Antonín Balšánek (6. dubna 1865, Český Brod[1]22. února 1921, Veleslavín[2][3]) byl český architekt a profesor architektury.

Antonín Balšánek
Antonín Balšánek
Antonín Balšánek
Narození6. dubna 1865
Český Brod
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. února 1921 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov Český Brod
NárodnostČeši
Povoláníarchitekt, pedagog, malíř, urbanista, učitel a ilustrátor
OceněníŘád Františka Josefa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině tesařského mistra Vojtěcha Balšánka a jeho manželky Aloisie (1848–1909), rozené Koželské.[1] Ovdovělá matka byla se syny Antonínem a Bohumilem (*1875) a dcerou Marií (*1872) od roku 1900 policejně hlášena v Praze. Antonín Balšánek žil s matkou až do její smrti.[4][5]

Vystudoval architekturu na české technice v Praze (1883–1888), kde se později stal také profesorem. Od roku 1903 byl prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu v Praze (1905–1911). Zasazoval se také o památkovou ochranu Malé Strany a panoramatu Hradčan.

Zemřel v sanatoriu v zámku Veleslavín.[2]

DíloEditovat

Jako architekt Balšánek náleží ke generaci Národního divadla a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností české novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.[6] Tvořil ve stylu novorenesance, který však kombinoval s prvky secese, zejména v detailu. Díky tomu byl neobyčejně úspěšný, vyhrával soutěže a realizoval mnoho staveb. Jeho stavby také vynikají dokonalým řemeslným provedením.

Historizující slohy (výběr)Editovat

  • Sokolovna, Český Brod, spolu s Janem Koulou
  • Nadační dům Svatoboru, Praha 5 – Malá Strana, čp. 596, Újezd 9
  • 1890 Most Legií (tehdy Most císaře Františka I.) v Praze, za nějž byl vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa I.,
  • 1896–1902 Muzeum hlavního města Prahy. Městská rada zadala projekt v srpnu 1895, projekt byl schválen v závěru téhož roku. Stavba začala na jaře 1896 a vlastní budova byla dokončena oficiálně 22. října 1898. Následovaly instalace expozic. Od března do května byla v budově mimořádně otevřena posmrtná výstava díla Luďka Marolda. Slavnostní otevření muzea proběhlo 27. září 1900.[7]
  • 1899–1902 Městské divadlo v Plzni, v soutěži obsadil Balšánkův projekt až 4. místo, plzeňští radní ale dali přednost jeho konzervativnímu návrhu před moderním návrhem vítězů Františka Krásného a Josefa Hoffmanna.
  • 1903 návrh na rekonstrukci a dostavbu radnice král. hlavního města Prahy, 4. cena,[8]

Secese (výběr)Editovat

SpisyEditovat

  • BALŠÁNEK, Antonín. Belvedere : Letohrádek královny Anny na Hradčanech. Praha: Topič, [1897]. Dostupné online. 
  • Balšánek Antonín, Štíty a motivy atikové v české renesanci, Praha 1902, 1929
  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha: Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online. 
  • BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha: vl.n., 1909. Dostupné online. 
  • BALŠÁNEK, Antonín. Architektura střech doby barokové v Praze : Srovnávací studie architektonická. Praha: Česká matice technická, 1931. Dostupné online. 

GalerieEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Opona byla zničena při požáru 31. března 1931.

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod
  2. a b Matrika zemřelých Dolní Liboc, 1912-1937, snímek 162 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  3. Národní listy, 23.2.1921, s.4 (nekrolog). v systému Kramerius
  4. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 13, obraz 361 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  5. Soupis pražských obyvatel: Balšánková Antonie [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  6. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  7. Z historie Muzea hlavního města Prahy. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. 
  8. VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online. 
  9. Ottův slovník naučný, heslo Balšánek.
  10. Historie Podlipanského muzea
  11. Před 145 lety se narodil architekt Obecního domu Antonín Balšánek

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 66, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Ottův slovník naučný, heslo Balšánek. Sv. 28, str. 83
  • VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Konkurzy nevyhrával, přesto stavěl. Lidové noviny. 8. 10. 2011, s. 31. ISSN 1213-1385. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 28. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 43. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 204–205. 

Externí odkazyEditovat