Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Českém Brodě

sbor českobratrské církve evangelické

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Českém Brodě je územní farní sbor Českobratrské církve evangelické se sídlem v Českém Brodě a kazatelskou stanicí v Kostelci nad Černými lesy. Sbor je jedním ze sborů tvořících Poděbradský seniorát.

FS ČCE Český Brod
Evangelický kostel v Českém Brodě
Evangelický kostel v Českém Brodě
Základní údaje
CírkevČeskobratrská církev evangelická
SeniorátPoděbradský seniorát
FarářMarek Lukášek
KurátorIng. Petr Hamták
Kazatelské stanice
Kostelec nad Černými lesy
Kontakt
Adresa sídlaZa Nemocnicí 1159
282 01 Český Brod
Datová schránkatnkvet9
IČO73632309 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Sbor vznikl po vydání Tolerančního patentu jako sbor Reformované církve ve vesnici Kšely, vzdálené od Českého Brodu asi 4 km. První faráři přišli z Uher. Sbor vybudoval dřevěný kostelík vyhovující tolerančním požadavkům, který byl po vydání Protestantského patentu nahrazen zděnou stavbou na návsi, také byly pořízeny varhany a zvon. Roku 1844 byl ve Kšelích zřízen evangelický hřbitov.

V dalším období se těžiště sborové práce přesouvalo do města Českého Brodu, kde měl sbor kazatelskou stanici. Projevily se důsledky všeobecného odcházení obyvatelstva do měst v průběhu 2. poloviny 20. století a komunistické perzekuce sedláků, kteří tvořili jádro sboru, až k 1. 1. 1969 bylo i formálně přeneseno sídlo sboru a budovy ve Kšelích byly pak prodány.

Potřebám kazatelské stanice v Českém Brodě sloužil od roku 1951 kostelík Nejsvětější Trojice v městském parku. Jde o renesanční stavbu původně hřbitovního kostela církve podobojí z roku 1560, pořízenou při přenesení hřbitova za hradby, nevelkou, jednoduchou, ale vybavenou pozoruhodnou venkovní kamennou kazatelnou. Po dalším přenesení hřbitova, vzniku dnešního městského hřbitova okolo přelomu 19. a 20. století, přestal sloužit svému účelu a chátral, až jej arcibiskupská konzistoř římskokatolické církve jako poškozený a nepotřebný předala sboru za symbolickou úhradu. Druhá etapa oprav kostela proběhla v souvislosti s přenesením sídla sboru, odkdy je jeho hlavním kostelem. Ze Kšel byly přeneseny varhany a zvon, interiér je soudobý. Roku 1928 byla dokončena úprava přilehlého bývalého hřbitova jako části městského parku.

Faráři sboru

editovat
  • 27. 5. 1783 nastoupil první farář Ondřej Kováč
  • 1787–1793 Samuel Szeremley
  • 1794–1810 György Fazekas, v letech 1798–1810 současně zastával úřad superintendenta české evangelické církve h. v.
  • 1811–1845 Matěj Kubeš, v letech 1820–1845 současně zastával úřad superintendenta české evangelické církve h. v.
  • 1845–1883 Josef Kubeš, senior
  • 1884–1902 Karel Molnár
  • 1903 L. B. Marek
  • 1904–1952 Oskar Nagy
  • 1952–1959 Blahoslav Černohorský
  • 1959–1963 J. A. Verner
  • 1963–1965 sbor neobsazen
  • 1965–1968 Bohdan Pivoňka
  • 1968–1985 Jiří Štorek
  • 1985–1990 Jan Štefan
  • 1991–1999 Jan Roskovec
  • 2000–2003 Tomáš Adámek
  • 2004–2008 Magdaléna Trgalová (zprvu pod rodným příjmením Štajfová)
  • 2008–2009 Veronika Palátová a Magdaléna Trgalová
  • 2009 Magdaléna Trgalová a Jan Mamula
  • od 2010 Marek Lukášek

Externí odkazy

editovat