Wikipedista:Kachna kh/Pískoviště

Úštěk
Úštěk – domy s podloubím na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Úštěk
Obec s rozšířenou působností	Litoměřice
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Základní informace
Rozloha	74,93 km²
Nadmořská výška	242 m n. m.
PSČ	411 45, 411 08
Počet částí obce	24
Počet k. ú.	19
Počet ZSJ	24
Kontakt
Adresa městského úřadu	Mírové náměstí 83 Úštěk-Vnitřní Město 41145 Úštěk tajemnik@mesto-ustek.cz
Starosta	Jan Mazíni
Oficiální web: www.mesto-ustek.cz
Další údaje
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Úštěk (německy Auscha) je město v Ústeckém kraji, 17 km severovýchodně od Litoměřic. Je tvořeno malým historickým jádrem, dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 m na rozhraní CHKO České středohoří a Kokořínsko. Městem prochází silnice č. 15 a železniční trať č. 087 spojující Litoměřice s Českou Lípou. PSČ zdejší pošty je 411 45. Podle úředních informací trvale žije na území města obyvatel.

Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy, prohlášený památkovou rezervací. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník Chmelař.

Historie

Pikhartská věž

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy.

Podstatnou přestavbou prošlo město počátkem 16. století v pozdní gotice, kdy patřilo Janu Sezimovi v Ústí. V této době byla vystavěna radnice, později obnovené po požáru v roce 1765. K roku 1571 je zmiňován městský dřevěný vodovod. Pro účast na stavovském povstání v roce 1621 bylo město konfiskováno. Brzy poté, v roce 1623, bylo předáno jezuitům. Ti přenesli správu panství do Liběšic a úštěcký hrad ztratil svůj původní význam a jeho palácová část byla posléze přestavěna na pivovar (1677). V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Jezuité ve městě zbudovali několik význačných staveb: v roce 1668 byl postaven kostel Nejsvětější Trojice, architekt Octaviano Broggio postavil v r. 1722 pro jezuity budovu nové fary. Počátkem 18. století vznikla také na kopci nad obcí Ostré křížová cesta (Kalvárie). V této době bylo v Úštěku zaznamenáno 188 domů a tři hospody. Roku 1765 postihl Úštěk požár, který zničil část domů na náměstí.

Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen. Počet obyvatel v této době výrazně klesl (2244 v roce 1930, 1315 v roce 1950). Koncem 50. let se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v 70. letech 20. století silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také na stránce Seznam kulturních památek v Úštěku.

Kostel sv. Petra a Pavla

• Gotický hrad ze 14. století, později přestavěný na residenci a pivovar.
• Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím.
• Ptačí domky, drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města, postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici.
• Pikartská věž, masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň.
• Velký pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1764–1772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na hlavním oltáří namaloval roku 1656 Karel Škréta.
• Budova děkanství na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi.
• Synagoga v Podskalské ulici, věžová stavba z roku 1794, která byla jádrem úštěcké židovské obce, opravená 2011.
• Židovský hřbitov založený v 15. století a činný do roku 1938.
• Jezuitský dvůr, z něhož je dnes k vidění děná barokní brána se štítem a letopočtem 1677.
• Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1670.

Jižně od města se nachází přírodní rezervace Na Černčí.

V místní části Ostré leží na návrší zvaném Kalvárie bývalé poutní místo se skupinou tří kaplí s Božím hrobem, patrně od Octavia Broggia z let 1703 - 1707.

Asi 3 km od městečka se nachází zřícenina hradu Helfenburk ze 14. století.

V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční jarmark, jakož i jiné slavnosti, oživené ochotnickými spolky.

Urbanismus

Město Úštěk je od roku 1980 městskou památkovou rezervací, nejmenší v České republice. Historický Úštěk byl až do 2. poloviny 19. století uceleným sídelním útvarem. Předmětem ochrany památkové rezervace je tak dochovaný půdorys ulicové zástavby sledující hřeben pískovcového ostrohu spolu s dobře zachovalou pozdně gotickou zástavbou.

Podobu města určila poloha na pískovcovém ostrohu, vysoko nad soutokem dvou potoků. Omezení na plochu ostrohu znemožnilo rozvinutí uliční sítě. Město obehnáno hradbami. Středem ostrohu a tedy i městem procházela cesta z Litoměřic do České Lípy a dále do Lužice. Ke vjezdu do města sloužily dvě brány: západní Česká byla pro chatrnost zbourána v roce 1830, východní Německá definitivně padla v roce 1882, mimo jiné proto, že bránila vjezdu vozů do města. Na jihu a severu se nacházely ještě dvě menší branky. Jádrem města se stalo ulicové náměstí, nálevkovitě se do středu rozšiřující.Domy vznikly na úzkých hlubokých parcelách s do pískovce vytesanými vícepatrovými sklepy. Tento půdorys se u valné většiny domů nezměnil dodnes, v průběhu staletí se vyvíjela jen jejich výška a stavební materiál. V gotice vznikaly jednopartové domy s podloubím v přízemí a v prvním patře dvou až čtyřosé, s vysokým strmým štítem a střechou kolmou k náměstí. Původně bývala spodní část domů kamenná, horní patra pak byla dřevěná, se střechou pokrytou šindelem. K výraznějším stavebním úpravám docházelo jen po požárech.

Úštěk na reambulované mapě stabilního katastru

Ve středověku stály domy s podloubím po obou stranách náměstí. Domy byly stavěny stejným vzorem, zepředu užší s podloubím, delší k hradbám. Řada štítových domů, které se zachovaly na severní straně západní části náměstí (domy č. 16/29 až 28/42), ukazuje vzhled zástavby menšího středověkého města. Nejstarší městské domy byly dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních. Později, zejména v 16. století, byly stavěny nové kamenné jednopatrové domy s loubím v přízemí a s hrázděnými štíty. V domě č. 19/29 je zachována původní černá kuchyně, u čísla 16/29 je novější rokokové průčelí. Několik pozdně gotických domů na náměstí bylo ve druhé pol. 20. stol. strženo (čp. 60-62), dům č. 59 ale zachován pro cenné gotické klenby.

Když opevněné město rostoucímu počtu obyvatel nestačilo, začalo se stavět nejprve na východním Německém předměstí, kde byl povrch jen mírně svažitý. Naopak na západní straně byly svahy příkré, pro výstavbu domů tu zůstal jen úzký pruh, proto lidé využívali prostor do výšky. Ke skalní stěně přistavili dřevěné trámy, na nichž stavěli své domky, další prostory pak vyhloubili přímo do skály. Úštěk příkladem velmi malého, strukturálně jednoduchého středověkého města, které má v současnosti své vlastní venkovské zázemí, které tvoří více než dvě desítky málo osídlených vesnic (některé sami památkově chráněné), které jsou jeho městskými částmi. Většina těchto částí s vesnickou zástavbou je přitom velmi malých, více než polovina z nich nemá ani padesát obyvatel. V okolí města jsou rovněž dochované doklady středověkého osídlení i činnosti - komunikace, lomy pískovce, terasy polí i vinic, zbytky obydlí, sklípků i vodních děl. Je zde zachovaný židovský hřbitov s cennými náhrobky, stejně jako budova bývalé synagogy.

Stavební historie

Jádrem prvního osídlení Úštěku byla tvrz, na jejímž místě byl později vystavěn hrad, který byl samostatně opevněn a stal se tak středem jižní části zástavby. Počátky města spadají do 13. století, ve století následujícím probíhala vnitřní výstavba města a výstavba původního kostela sv. Michala s hřbitovem na místě dnešního kostela. Ve druhé polovině 14. století bylo město opevněno hradbami z hrubě tesaných pískovcových kvádrů, které byly zdvojené ze západu, kde je město dobře přístupné. Již ve středověku tak město získalo výrazné sevřené panorama s dominantami kostela, hradu a dvou bran. V pozdní gotice probíhala přestavba a nová výstavba měšťanských domů, která většinově překryla dřívější etapy výstavby. Z té doby pochází základní podoba domů, zachovaly se i některé detaily (portály, ostění). V renesanci byly přestavěny obě městské brány a zahájena výstavba na předměstích, v části zvané České předměstí si své domy vystavělo 8 židovských rodin, nově se město rozšiřovalo i na jižní straně (Podolec). V 18. století docházelo k výstavbě sakrálních památek, včetně kalvárie v nedaleké Ostré, fary a kostela. Po požárech v letech 1856 a 1859 došlo k přestavbám měšťanských domů, což někdy dokonce vedlo ke slučování dvou parcel, kdy byla střecha nových objektů situovaná rovnoběžně s náměstím, čímž byl částečně narušen gotický rytmus domů kolem náměstí. Do této doby spadá také zastavování podloubí a jeho využití k obchodním účelům, stavba Ptačích domků a vybudování železnice. Zbořeny byly také obě městské brány.

Části města

Katastrální výměra činí 74,93 km², z čehož téměř 60% zabírá zemědělská půda a 30% lesy, zastavěných je jen 1,2% celkové plochy. Město Úštěk se skládá z celkem 24 částí ( přičemž 21 z nich je vesnického charakteru) ležících na 19 katastrálních územích.

• k. ú. Úštěk – Úštěk-Vnitřní Město, Úštěk-České Předměstí a Úštěk-Českolipské Předměstí
• k. ú. Bílý Kostelec – Bílý Kostelec
• k. ú. Brusov – Brusov, Třebín a Zelený
• k. ú. Dolní Vysoké I – Dolní Vysoké
• k. ú. Držovice – Držovice
• k. ú. Dubičná – Dubičná
• k. ú. Habřina u Úštěku – Habřina
• k. ú. Kalovice – Kalovice
• k. ú. Konojedy u Úštěku – Konojedy
• k. ú. Lhota u Úštěku – Lhota
• k. ú. Ličenice – Ličenice
• k. ú. Lukov u Úštěku – Lukov
• k. ú. Ostré – Ostré
• k. ú. Rašovice u Kalovic – Rašovice
• k. ú. Robeč – Robeč
• k. ú. Rochov u Tetčiněvsi – Rochov
• k. ú. Starý Týn – Starý Týn
• k. ú. Tetčiněves – Tetčiněves
• k. ú. Vědlice – Vědlice a Julčín

Severně od města (v oblasti mezi Úštěkem, Habřinou a Starým Týnem), v místech severovýchodního břehu dnešního rybníka Chmelař, se do konce 50. let 20. století nacházela osada Zelená Ves (Gründorf), zlikvidovaná v souvislosti s výstavbou výše zmíněné nádrže.

Hospodářství

Nejdůležitějším pracovním odvětvím je tradičně zemědělství, zejména pěstování a zpracování chmele. Ke konci 20. století zde byla též výroba čalouněných židlí (Kovobel), kovového kancelářského nábytku (Kovos) a silonových punčoch (Elite). Drobný průmysl nábytku je tu i po roce 1989. Nejvíce podnikatelských subjektů působí ve stavebnictví, dále pak ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách motorových vozidel, průmyslu a v ubytování, stravování a pohostinství. Rozvíjející se turistický ruch do Úštěku přivede až 100 000 návštěvníků ročně, především pak v letních měsících. Jedním z hlavních problémů města Úštěk je vysoká nezaměstnanost.

Osobnosti

Rodáci

• Alois Klar (1763-1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů Klárova ústavu pro slepce
• Alfred Ölschlegel (1847-1915), hudební skladatel, varhanní virtuóz

Galerie

• 
  Náměstí k západu
• 
  Úštěcký jarmark
• 
  Děkanství z roku 1722
• 
  Bývalá synagoga, muzeum
• 
  Pohled do interiéru synagogy v Úštěku
• 
  Židovský hřbitov v Úštěku
• 
  Židovský hřbitov v Úštěku
• 
  Ptačí domky v Úštěku, pohled z údolí
• 
  Ptačí domky v Úštěku
• 
  Úštěk, pohled na Skalku

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Úštěk. Sv. 26, str. 255.
• E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1980.
• B. Košťál, Úštěk
• B. Košťál, 100 let města, aneb, Úštěk kdysi a dnes

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kachna kh/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Úštěk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Wikipedista:Kachna kh/Pískoviště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Podrobný popis dějin města

Portály: Česko | Geografie