Otevřít hlavní menu

Úštěk (hrad)

hrad v okrese Litoměřice

Úštěk je hrad částečně přestavěný na pivovar ve stejnojmenném městěokrese Litoměřice. Nachází se v jihozápadní části náměstí v nadmořské výšce 240 metrů. Tvoří ho domy čp. 3 a 86 chráněné od roku 1964 jako kulturní památky.[1] K hradnímu opevnění patřila také tzv. Pikartská věž.

Úštěk
Pikartská věž
Pikartská věž
Účel stavby

rodové sídlo, pivovar

Základní informace
Sloh gotický
Výstavba počátek 15. století
Přestavba počátek 16. století, před rokem 1677
Stavebník Škopkové z Dubé
Další majitelé Vartenberkové, Sezimové z Ústí, Jezuitský řád aj.
Poloha
Adresa Panský dvůr 86, dům čp. 3, Úštěk, ČeskoČesko Česko
Ulice Panský dvůr
Souřadnice
Úštěk
Úštěk
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43195/5-1892 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad nechali ve starším městě postavit Berkové z Dubé pravděpodobně na počátku 15. století.[2] Po smrti Jindřicha Škopka z Dubé v roce 1395 se v držení města střídali synové Aleš s Jindřichem. Když Jindřichův syn zemřel před dosažením plnoletosti, získal celé město a hrad Aleš, který ho roku 1426 prodal Václavu Cardovi z Petrovic. Ten byl známým zastáncem husitů, a dostával se proto do častých sporů s okolními katolickými pány, až Zikmund z Vartenberka na Děčíně roku 1428 Úštěk dobyl a vypálil. Vzápětí nechal hrad obnovit a sám se věnoval správě města (později také se synem Václavem).[3]

 
Část hradního paláce s východní přístavbou

Roku 1471 město zdědil Sezima z Ústí, a když zemřel, bylo rozděleno na dvě části, o které se podělili jeho synové. Později patřila jedna polovina Sezimům z Ústí, kteří o ni přišli za účast na stavovském povstání, a druhou polovinu vlastnil Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu. I on o svou část za účast na povstání přišel a ta v roce 1622 připadla Janu z Merode a o rok později ji získali litoměřičtí jezuité. Část, která předtím patřila Sezimům z Ústí, dostala jezuitská kolej svatého Klimenta na Novém Městě pražském a v roce 1675 od litoměřické koleje koupila zbývající polovinu. V majetku jezuitů hrad zůstal až do roku 1773. V roce 1779 získalo hradní budovy úštěcké právovárečné měšťanstvo, které hrad přestavělo na sladovnu.[3]

Stavební podobaEditovat

Půdorys hradu byl přibližné obdélný a zachovával systém městských parcel. Do náměstí zasahoval pouze příkop, který hrad obepínal ze tří stran. Kromě příkopu hrad chránila hradba, která na jihu tvořila součást městského opevnění. Hradní jádro bylo v severovýchodní části areálu na čtvercovém půdorysu. Uvnitř stál trojprostorový palác se sklepy vytesanými do skály. Na severní straně paláce stál věžovitý přístavek.[2] Po dobytí města v roce 1428 byla v předhradí do vnější hradby vestavěna mohutná čtverhranná obytná věž zvaná Pikartská.[3]

Na začátku 16. století byl hradní palác zvýšen o jedno patro a na východě rozšířen o přístavbu. Po roce 1650 prošel barokními úpravami.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 155463 : Úštěk (hrad). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Úštěk, s. 576. 
  3. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Úštěk, s. 557–562. 

LiteraturaEditovat

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Úštěk – hrad, s. 487–489. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Úštěk hrad, s. 105–109. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat