Wikipedista:Jirka Dl/Wikipedia

Wikipedie (/ˌ w ɪ k ɪ p i d i ə / (odkaz=| O tomto zvuku /) wik-ih-PEE -dee-ə nebo /ˌ w ɪ k i p i d i ə / (odkaz=| O tomto zvuku /) wik-ee-PEE -dee-ə) je mnohojazyčná online encyklopedie vytvořená a udržovaná jako projekt otevřené spolupráce, který využívá wiki redakční systém. Je to největší a nejoblíbenější všeobecné referenční dílo na World Wide Webu a je, podle hodnocení služby Alexa Internet z června 2019 je jednou z nejpopulárnějších webových stránek. Obsahuje výhradně bezplatný obsah a neobsahuje jakékoliv komerční reklamy. Wikipedie je vlastněna a podporována nadací Wikimedia Foundation, neziskovou organizací, která je financována především prostřednictvím darů.

Wikipedie byla spuštěna 15. ledna 2001 Jimmym Walesem a Larrym Sangerem. Sanger navrhl její jméno, jako spojení slov “wiki” (havajské slovo pro “rychlý”) a “encyklopedie”. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace. Celkově obsahovala Wikipedie v září 2019 Wikipedie více než 40 milionů článků ve 301 různých jazycích a v únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.

V roce 2005 publikoval vědecký časopis Nature srovnání 42 článků z oblasti přírodních věd z Encyclopædia Britannica a z Wikipedie a zjistil že úroveň přesnosti Wikipedie se přiblížila úrovni Britannicy i když kritici tohoto srovnání uvedli, že by srovnání nevyšlo tak dobře, pokud by se v podobné studii použil náhodný výběr všech článků nebo výběr článků zaměřených na sociální vědu nebo sporné sociální otázky. Následující rok časopis Time uvedl, že politika otevřených dveří umožňující komukoli editovat učinila z Wikipedie největší a pravděpodobně také nejlepší encyklopedii na světě a byla svědectvím o vizi Jimmyho Walesu.

Wikipedie byla kritizována za údajné projevy systematického zkreslení, za to, že údajně prezentuje směs „pravd, polopravd a některých nepravd“ a za to, že je předmětem manipulace a spinů v kontroverzních tématech. Na druhou stranu Facebook oznámil, že do roku 2017 pomůže čtenářům odhalit falešné zprávy tím, že bude navrhovat odkazy na související články na Wikipedii. YouTube oznámil podobný plán v roce 2018.

Historie

Nupedie

Wikipedie původně vznikla z jiného encyklopedického projektu Nupedie

Před vznikem Wikipedie bylo spuštěno několik pokusů o online encyklopedii, založenou na spolupráci uživatelů, ale žádný z nich nebyl úspěšný. Wikipedie samotná začala jako doplňkový projekt pro Nupedii, bezplatný online encyklopedický projekt v anglickém jazyce, jehož články byly psány odborníky a procházely formálním recenzním procesem. Nupedie byla založena 9. března 2000 společnosti Bomis, společnosti zabývající se webovými portály. Jeho hlavními postavami byli generální ředitel Bomis Jimmy Wales a Larry Sanger, šéfredaktor Nupedia a později Wikipedie. Nupedie byla původně licencována pod vlastní licencí Nupedia Open Content License, ale ještě před založením Wikipedie přešla Nupedia, na základě naléhání Richarda Stallmana, na GNU Free Documentation License. Jimmi Walesovi přišel s definováním cílem vytvořit veřejně editovatelnou encyklopedii,, zatímco Larry Sanger přišel s formátem wiki k dosažení tohoto cíle. 10. ledna 2001 navrhnul Larry Sanger členům mailové skupiny Nupedie vytvořit wiki jako projekt „na krmení“ Nupedie. Šablona:External media

Zahájení a raný růst

Dne 12. ledna 2001 a 13. ledna 2001 byly zaregistrovány domény wikipedia.com a wikipedia.org a 15. ledna 2001 byla na adrese www.wikipedia.com Wikipedie spuštěna, zatím pouze v anglické mutaci. a informace byla rozeslána mailovým listem Nupedie. Již v prvních měsících byla kodifikována politika „neutrálního pohledu“, jinak bylo zpočátku stanoveno relativně málo pravidel. Wikipedie fungovala nezávisle na Nupedii. Firma Bomis původně zamýšlela udělat z Wikipedie výdělečnou aktivitu.

První přispěvky získala Wikipedie z Nupedie, příspěvků serveru Slashdot a indexování webového vyhledávače. Brzy byly vytvořeny také další jazykové verze, do konce roku 2004 jich bylo celkem 161. Do roku 2003 koexistovaly Nupedia a Wikipedie vedle sebe, v roce 2003 došlo k začlenění textů Nupedie do Wikipedie. Anglická Wikipedie překročil 9. září 2007 dva miliony článků 9, což je největší počet článků, která kdy nějaká encyklopedie obsahovala a překonala tak Yongle encyklopedie z roku 1408, která držela rekord téměř 600 let.

Z obavy o šíření komerčních reklam a důsledků nedostatečné kontroly s v únoru 2002 odštěpila od Wikipedie její španělská mutace a vytvořila Enciclopedia Libre. Na základě této akce oznámil Jimmi Wales, že Wikipedie nebude zobrazovat reklamy, a změnit doménu Wikipedie z wikipedia.com na wikipedia.org.

Ačkoli anglická Wikipedie dosáhla v srpnu 2009 tří milionů článků, zdá se, že nárůst počtu nových článků i přispěvatelů, dosáhl vrcholu kolem roku 2007. V roce 2006 bylo do encyklopedie přidáno přibližně 1 800 článků; do roku 2013 byl tento průměr zhruba 800. Tým ve Výzkumném centru Palo Alto přisoudil toto zpomalení růstu rostoucí exkluzivitě a odporu vůči změnám. Jiní naznačují, že růst se přirozeně vyrovnává, protože články, které by se daly nazvat „nízko visícím ovocem“ --témata, která si jasně zaslouží článek, již byly vytvořeny a vybudovány rozsáhle.

V listopadu 2009 zjistil výzkumník univerzity Rey Juan Carlose v Madridu, že anglická Wikipedie během prvních tří měsíců roku 2009 ztratila 49 000 editorů; zatímco v roce 2008 projekt ztratil ve stejném období pouze 4 900 editorů. Wall Street Journal úbytek vysvětloval složitou řadou pravidel aplikovaných na editaci a spory. Wales tato zjištění z roku 2009 zpochybnil a popřel pokles a zpochybnil i metodiku studie. O dva roky později, v roce 2011, Wales uznal mírný pokles a zaznamenal pokles z „trochu více než 36 000 autorů“ v červnu 2010 na 35 800 v červnu 2011. Ve stejném rozhovoru Wales také tvrdil, že počet redaktorů je „stabilní a udržitelný“. To zpochybnil článek z roku 2013 s názvem „Úpadek Wikipedie“ v časopise Techology Review, který vydává MIT. Článek odhalil, že od roku 2007 ztratila Wikipedie třetinu svých dobrovolných editorů a ti, kteří tam byli, se stále více zaměřují na drobnosti. V červenci 2012 Atlantik uvedl, že stále klesá počet správců. V časopise New York z 25. listopadu 2013, uvedla Katherine Ward, že „Wikipedie, šestý nejpoužívanější web, čelí vnitřní krizi“.

Protest Wikipedie proti zákonu SOPA 18. ledna 2012

Reklamní video Nadace WIkimedia, které podporuje čtenáře Wikipedie, aby jí začali také editovat.

Milníky

V lednu 2007 byla Wikipedie, podle analýzy comScore Networks, poprvé zařazena na seznam deseti nejoblíbenějších webových stránek v USA. Díky 42,9 milionu unikátních návštěvníků byla Wikipedie zařazena na 9. místo a překonala The New York Times (10. místo) a Apple (11. místo). To znamenalo výrazný nárůst oproti lednu 2006, kdy byla na 33. místě, s 18,3 milionu unikátních návštěv. V květnu 2019 se Wikipedie se řadí podle analýzy Alexa Internet na 5. místov žebříčku webů dle popularity. V roce 2014 měla Wikipedie každý měsíc 8 miliard zobrazení stránek. Dne článku z 9. února 2014, který vyšel v The New York Times měla Wikipedie, dle ratingové společnosti comScore, 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.

Dle článku z 20. ledna 2014 v The Economic Times nejen došlo k zastavení růstu Wikipedie, ale že „minulý rok poklesl počet zobrazení stránek o 10 %, jak uvedl redaktor Subodh Varma. Mezi prosincem 2012 a prosincem 2013 došlo k poklesu o přibližně 2 miliardy. Největší mutace zaznamenaly největší pokles: u anglické Wikipedie došlo k poklesu o 12 %, u německé verze o 17 % a japonská verze ztratila 9 %.“ Varma uvedl, že „zatímco manažeři Wikipedie se domnívají, že by to mohlo být způsobeno chybami ve statistikách, jiní odborníci se domnívají, že za poklesem stojí projekt "Knowledge graph" společnosti Google zahájený v předešlém roce.“

V lednu 2013 byl po Wikipedii pojmenován asteroid Wikipedia 274301; v říjnu 2014 byla Wikipedie byl v Polsku odhalen památník Wikipedie.

V dubnu 2019 byla leptaná kopie Wikipedie dopravena na povrch Měsíce poté, co podle odborníků přežila nouzové přistání izraelské sondy Beresheeta.

V červnu 2019 uvedli vědci, že všech 16 GB Wikipedie bylo zakódováno do syntetické DNA.

Otevřenost

Zvíraznění rozdílů mezi verzemi článku

Na rozdíl od tradičních encyklopedií se Wikipedie řídí, co se týče zabezpečení jejího obsahu, zásadou prokrastinace. Začala jako téměř úplně otevřená – kdokoli mohl vytvářet články a každý článek na Wikipedii mohl editovat kterýkoli čtenář, dokonce i ti, kteří tam neměli účet. Úpravy všech článků byly zveřejněny okamžitě. V důsledku toho jakýkoli článek mohl obsahovat nepřesnosti, jako jsou chyby, ideologická zkreslení a nesmyslný nebo irelevantní text.

Omezení

V důsledku rostoucí popularity Wikipedie zavedly některá jazykové mutace, včetně anglické, v některých případech omezení editací. Například na anglické Wikipedii a některých dalších jazykových mutacích mohou nový článek vytvořit pouze registrovaní uživatelé. Na anglické Wikipedii byly mimo jiné chráněny některé zvláště kontroverzní, citlivé stránky nebo stránky náchylné k vandalismu. Často vandalizovaný článek může být polozamčené nebo dočasně zamčené, což znamená, že jej mohou upravovat pouze automaticky schválení uživatelé nebo prověření uživatelé. Obzvláště sporný článek může být uzamčen, takže změny mohou provádět pouze administrátoři.

V některých případech mohou všichni editoři článek upravovat, ale některé editace podléhají kontrole, v závislosti na určitých podmínkách. Německá Wikipedie například udržuje „stabilní verze“ článků které prošly stanovenými recenzemi. Po zdlouhavých zkouškách a diskusích v komunitě zavedla anglická Wikipedie v prosinci 2012 systém „čekajících změn“. V tomto systému jsou, v případě určitých kontroverzních článků nebo článků náchylných k vandalismu, úpravy nových a neregistrovaných uživatelů přezkoumávány prověřenými uživateli před zveřejněním.

Editační rozhraní Wikipedie

Kontrola změn

Přestože změny nejsou systematicky kontrolovány, software, který Wikipedie využívá, poskytuje určité nástroje, které umožňují komukoli zkontrolovat změny provedené jinými uživateli. Stránka „Historie“ každého článku zobrazuje všechny minulé změny. U většiny článků může kdokoli vrátit zpět změny ostatních kliknutím na odkaz na stránce historie článku. Kdokoli si může zobrazit poslední změny článků a kdokoli si může udržovat „seznam sledovaných stránek“, které ho zajímají, aby mohl být informován o všech změnách na těchto stránkách. „Patrolování nových stránek“ je proces, při kterém se u nově vytvořených článků kontrolují zjevné problémy.

Podle tvrzení doktorky ekonomie Andrei Ciffolilli z roku 2003 nízké transakční náklady spojené s účastí na wiki vytvářejí katalyzátor rozvoje spolupráce a že vlastnosti, jako je snadný přístup k minulým verzím stránky, upřednostňují „kreativní konstrukci“ před „kreativní destrukcí“.

Vandalismus

Jakákoli změna nebo editace, která účelově manipuluje s obsahem a porušuje tím integritu Wikipedie, se považuje za vandalismus. Mezi nejčastější a nejzřetelnější typy vandalismu patří přidávání obscénností a sprostých výrazů. Vandalismus může také zahrnovat reklamu a další typy spamu. Někdy editoři se dopouštějí vandalismu tím, že odstraní obsah nebo úplně vyprázdní danou stránku. Méně běžné typy vandalismu, jako je úmyslné přidávání věrohodně vypadajících, ale nepravdivých informací do článků, mohou být odhalitelné obtížněji. Vandalové mohou provést irelevantní formátování, upravovat sémantiku stránky, jako je název nebo kategorizace stránky, manipulovat s kódem článku v pozadí nebo používat rušivě obrázky.

Americký novinář John Seigenthaler (1927–2014), předmět incidentu Seigenthaler

Zřejmý vandalismus lze z článků na Wikipedii odstranit snadno; střední doba pro detekci a opravu vandalismu je několik minut. Oprava některých druhů vandalismu však trvá mnohem déle.

V případě životopisu Johna Seigenthalera vložil anonymní editor do životopisu amerického politika Johna Seigenthalera nepravdivé informace v květnu 2005. Seigenthaler byl falešně označen jako podezřelý z vraždy Johna F. Kennedyho. Článek zůstal neopravený čtyři měsíce. Seigenthaler, redaktor USA Today a zakladatel Freedom Forum First Amendment Center na Vanderbiltově univerzitě, volal spoluzakladateli Wikipedie Jimmimu Walesovi a ptal se ho, zda je nějaký způsob, jak zjistit, kdo přispěl k dezinformacím. Wales odpověděl, že ne, ačkoli pachatel byl nakonec vystopován. Po tomto incidentu popsal Seigenthaler Wikipedii jako „vadný a nezodpovědný výzkumný nástroj“. Tento incident vedl ke změnám politiky na Wikipedii, konkrétně zaměřeným na zpřísnění ověřování biografických článků žijících osob.

Editační války

Wikipedisté často mají spory ohledně obsahu, který mohou vyústit v opakovaně změny článku, známé jako “editační války”. Jedná se o proces náročný na zdroje, při kterém nejsou přidány žádné užitečné informace. Tato praxe je také kritizována jako vytváření konkurenční konfliktní editační kultury spojené s tradičními mužskými genderovými rolemi což přispívá k genderové zaujatosti na Wikipedii.

Zásady a zákony

Šablona:External media Obsah Wikipedie podléhá zákonům (zejména autorským) Spojených států a amerického státu Virginie, kde je umístěna většina serverů Wikipedie. Kromě právních záležitostí jsou redakční zásady Wikipedie zakomponovány do "pěti pilířů" a do řady opatření a směrnic jejichž cílem je vhodně nastavit pravidla formování obsahu. I tato pravidla jsou uložena ve formě wiki a editoři Wikipedie je píší a upravují přímo na Wikipedii. Redaktoři mohou prosazovat tato pravidla odstraněním nebo úpravou nevyhovujícího textu. Pravidla pro neanglická vydání Wikipedie byla původně založena na překladu pravidel pro anglickou Wikipedii, od té doby se do jisté míry rozešly.

Zásady a pokyny pro vytváření obsahu

Podle pravidel na anglické Wikipedii musí být každá stránka na Wikipedii o tématu, které je encyklopedické a není to slovníkové heslo. Téma by také mělo splňovat standardy „významnosti“ Wikipedie, což obecně znamená, že toto téma muselo být pokryto běžnými médii nebo hlavními zdroji akademických časopisů, které jsou nezávislé na předmětu článku. Wikipedie dále chce zprostředkovat pouze znalosti, které jsou již zavedené a uznávané. Nesmí představovat původní výzkum. Tvrzení, může být napadeno, vyžaduje odkaz na spolehlivý zdroj. Mezi editory Wikipedie je to často vyjádřeno jako „ověřitelnost, nikoli pravda“, aby se vyjádřila myšlenka, že čtenáři, nikoli encyklopedie, jsou v konečném důsledku odpovědní za kontrolu pravdivosti článků a za vlastní interpretace. To může občas vést k odstranění informací, které, i když jsou platné, nejsou správně ozdrojované. A konečně, Wikipedie se musí být nestranná. Všechna stanoviska, pokud je lze ověřit v externích zdrojích, musí mít v rámci článku odpovídajícím způsobem pokryta. Toto je známé jako neutrální hledisko (NPOV).

Správa

Počáteční anarchie Wikipedie v průběhu času integrovala demokratické a hierarchické prvky. Článek není považován za vlastnictví ani jeho tvůrce nebo dalších editorů, ani předmětu článku.

Administrátoři

Editoři, kteří mají důvěru komunity, se mohou ucházet o jednu z mnoha funkcí dobrovolné správy: ta začíná „administrátory“, privilegovanými uživateli, kteří mohou mazat stránky, bránit změnám článků v případě vandalismu nebo v případě redakčních sporů (nastavení ochranných opatření – omezení možností editovat – u článků) a pokusit se zabránit určitým osobám v úpravách článků. Přes název funkce by administrátoři neměli mít při rozhodování žádné zvláštní privilegia; jejich pravomoci jsou většinou omezeny na provádění úprav, které mají účinky na celý projekt, a proto jsou zakázány běžným editorům, a zavádějí omezení, která mají zabránit určitým osobám v provádění rušivých úprav (vandalismus).

V současnosti má Wikipedie méně správců než v minulých letech, částečně také proto, že byl zpřísněn proces prověřování potenciálních správců Wikipedie.

Byrokraté jmenují výhradně na doporučení komunity nové administrátory.

Řešení sporů

Za dobu existence Wikipedie se postupně vyvinul poloformální proces řešení sporů, který v takových případech většinou pomáhá. Za účelem určení shody v komunitě mohou editoři vznést problémy na příslušných komunitních fórech nebo hledat nezávislý názor prostřednictvím žádostí o třetí názor nebo zahájením obecnější diskuse v komunitě známé jako „žádost o komentář“.

Arbitrážní výbor

Arbitrážní výbor řídí proces řešení sporů. Ačkoli spory obvykle vznikají z neshod mezi dvěma protichůdnými názory na to, jak by měl článek vypadat, arbitrážní výbor výslovně odmítá přímo rozhodnout o konkrétním názoru, který by měl být přijat. Statistické analýzy naznačují, že výbor ignoruje obsah sporů a spíše se zaměřuje na způsob vedení sporů. Výbor proto nenařizuje konkrétní obsah článků, ačkoli někdy odsoudí změny obsahu, když se domnívá, že nový obsah porušuje zásady Wikipedie (například pokud je nový obsah považován za zkreslený). Mezi její nápravná opatření patří upozornění a probace (používané v 63 % případů) a zákaz editace článků (43 %), editace témat (23 %) nebo editace Wikipedie (16 %). Úplný zákaz editace Wikipedie je obecně omezen na případy zosobnění a protispolečenského chování. Pokud jednání není zosobněním nebo protispolečenstvím, nýbrž spíše porušením pravidel, jsou prostředky nápravy omezeny na varování.

Komunita

Video ze setkání Wikimania 2005 – výroční konference uživatelů Wikipedie a dalších projektů spravovaných Nadací Wikimedia, která proběhla ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo, ve dnech 4. až 8. srpna 2005.

Každý článek a každý uživatel Wikipedie má přidruženou stránku „Diskuse“. Ta tvoří primární komunikační kanál pro diskusi s editory, pro koordinovaci a debaty.

Komunita Wikipedie byla popsána jako kultovní, i když ne vždy s úplně negativním významem. Upřednostňování projektu soudržností, i když vyžaduje kompromis, který zahrnuje přehlížení pověřovacích listin, bylo označováno jako „ anti-elitářství “.

Wikipedisté si někdy za dobrou práci navzájem udělují virtuální vyznamenání. Tyto personalizované uznání odhalují širokou škálu hodnotné práce sahající daleko za pouhou editaci, která zahrnuje sociální podporu, administrativní práce a další prací pro komunitu.

Wikipedie nevyžaduje, aby se její editoři a přispěvatelé identifikovali. Jak Wikipedie rostla, stala se otázka „Kdo píše Wikipedii?“ jednou z častých otázek kladených k jejímu fungování. Jimmy Wales jednou tvrdil, že pouze „komunita  ... omezená skupina několika stovek dobrovolníků“ přispívá na Wikipedii převážnou částí příspěvků a že projekt je tedy „podobný jako každá tradiční organizace“. V roce 2008 článek z časopisu Slate informoval, že: „Podle vědců v Palo Alto je 1% uživatelů Wikipedie zodpovědných za přibližně polovinu úprav webu.“ Tuto metodu hodnocení příspěvků později zpochybnil Aaron Swartz, který poznamenal, že u několika článků, z nichž byl odebrán vzorek, byla velká část obsahu (měřeno počtem znaků), tvořena uživateli s nízkým počtem editací.

Anglická Wikipedie měla v září 2019 celkem 5 5,923,947 článků, 37 076 356 registrovaných editorů a 125 145 aktivních editorů. Editor je považován za aktivního, pokud provedl jednu nebo více úprav za posledních 30 dnů.

Pokud editoři nedodrží kulturní zvyky Wikipedie, jako například podepisování komentářů na diskusních stránkách, může to implicitně signalizovat, že se jedná o outsidery, což zvyšuje pravděpodobnost, že se zkušení Wikipedisté mohou na ně zaměřit a odstranit jejich příspěvky. Stát se zkušeným Wikipedistou vyžaduje netriviální úsilí: od přispěvatele se očekává, že se naučí technologické kódy specifické pro Wikipedii, podrobí se někdy spletitému procesu řešení sporů a naučí se i zvláštní žargon Wikipedie. Editoři, kteří se nepřihlásí, jsou na Wikipedii v jistém smyslu občany druhé kategorie, jako „účastníci jsou akreditováni členy wiki komunity, kteří mají na zachování kvality pracovního produktu na základě jejich pokračující účast“, ale v historii příspěvků anonymních neregistrovaných editorů rozpoznaných pouze jejich IP adresami nelze s jistotou přiřadit konkrétnímu editorovi.

Studie

Studie z roku 2007, kterou provedli vědci z Dartmouth College, zjistila, že „anonymní a občasní přispěvatelé na Wikipedii[...] jsou stejně spolehlivým zdrojem znalostí jako ti přispěvatelé, kteří se zaregistrují“. Jimmy Wales v roce 2009 uvedl, že „přes 50 % všech úprav provádí jen 0,7 % uživatelů... 524 lidí... A ve skutečnosti nejaktivnější 2 %, což je 1 400 lidí, provedlo 73,4 % všech úprav.“ Nicméně editor Business Insider a novinář Henry Blodget v roce 2009 ukázali, že v náhodném vzorku článků je většina obsahu na Wikipedii (měřeno množstvím přidaného textu, který přežije do poslední úpravy vzorku) vytvořena „outsidery“, zatímco většina úprav a formátování se provádí pomocí „zkušených“.

Studie z roku 2008 zjistila, že Wikipedisté byli méně příjemní, otevření a svědomití než ostatní, ačkoli pozdější komentář poukázal na závažné nedostatky této studie, včetně toho, že data vykazovala vyšší otevřenost a rozdíly mezi kontrolní skupinou a vzorky byly malé. Podle studie z roku 2009 existují „důkazy o rostoucím odporu komunity Wikipedie vůči novému obsahu“.

Rozmanitost

Několik studií ukázalo, že většina přispěvatelů Wikipedie jsou muži. Zejména výsledky průzkumu nadace Wikimedia Foundation z roku 2008 ukázaly, že pouze 13 procent editorů Wikipedie byly ženy. Z tohoto důvodu se univerzity ve Spojených státech pokusily povzbudit ženy, aby se staly přispěvatelkami Wikipedie. Podobně několik univerzit, včetně Yale a Brown, dalo studentům kredity, za vytvoření či úpravy článků, týkající se žen ve vědě nebo v technice. Andrew Lih, profesor a vědec, napsal v The New York Times, že důvod, proč si myslel, že počet přispěvatelů mužského pohlaví převyšoval počet žen tak výrazně, byl proto, že identifikace jako ženy se může Wikipedsistku vystavit „nevhodnému, zastrašujícímu chování“. Data také ukázala, že mezi editory Wikipedie jsou nedostatečně zastoupeni Afričané.

Jazykové mutace

V současné době existuje 301 jazykových mutací Wikipedie (také nazývaných jazykové verze, nebo jednoduše Wikipedie). V září 2019 je šest největších v pořadí podle počtu článků Wikipedie v násldujících jazycích: Angličtina, Cebuano, Švédština, Němčina, Francouzština a Holandština. Druhá a třetí největší Wikipedii vděčí za svou pozici botu pro vytváření článků Lsjbot, který od roku 2013 vytvořil asi polovinu článků ve švédské Wikipedii, a většina článků na Wikipediích Cebuano a Waray. Posledně jmenované jazyky jsou jazyky používané na Filipínách.

Graf zobrazení turecké Wikipedie ukazuje velký pokles zhruba o 80 % bezprostředně po zablokování Wikipedie v Turecku v roce 2017.

Vzhledem k tomu, že Wikipedie je založena na webu, a proto je přístupná celosvětově, mohou přispěvatelé stejné jazykové verze používat různé dialekty nebo mohou pocházet z různých států (jako je tomu v případě anglické Wikipedie). Tyto rozdíly mohou vést ke konfliktům o pravopisné rozdíly (např. colour versus color) nebo o úhly pohledu.

Ačkoli různá jazyková verze by měly dodržovat globální zásady, jako “neutrální pohled”, liší se v některých bodech zásad a v praxi, nejvíce je to vidět v případě obrázků, které nejsou licencovány pro volné použítí a mohou být používány pod požadavkem spravedlivého použití.

Jimmy Wales charakterizoval Wikipedii jako „snahu vytvořit a distribuovat bezplatnou encyklopedii v nejvyšší možné kvalitě komukoliv na planetě v jeho vlastním jazyce“. Ačkoli každé jazykové vydání funguje víceméně nezávisle, je vynaloženo určité úsilí o dozor a koordinaci. Částečně je koordinuje Meta-wiki, wiki nadace Wikimedia Foundation věnovaná údržbě všech svých projektů (Wikipedie a další). Například, Meta-Wiki poskytuje důležité statistiky o všech jazykových mutacích Wikipedie a udržuje také seznam článků, které by měla mít každá Wikipedie. Tento seznam se týká základního obsahu podle předmětu: biografie, historie, geografie, společnost, kultura, věda, technologie a matematika. Není vzácné, že články silně související s konkrétním jazykem nemají protějšky v jiné jazykové mutaci. Například články o malých městech v USA jsou většinou k dispozici pouze v angličtině, i když splňují kritéria pro významnosti v jiných jazykových mutacích Wikipedie.

Odhad podílů příspěvků z různých regionů světa do různých vydání Wikipedie

Přeložené články představují ve většině vydání pouze malou část článků, částečně proto, že neexistuje plně automatizovaný překlad článků. Články dostupné ve více než jednom jazyce nabízejí „interwiki odkazy “, které odkazují na shodné články v jiných jazykových verzích.

Studie publikovaná společností PLoS ONE v roce 2012 odhadovala podíl příspěvků do různých jazykových verzí Wikipedie z různých světových regionů. Uvedla, že podíl úprav provedených z regionu Severní Ameriky činil 51 % u anglické Wikipedie a 25 % u jednoduché anglické Wikipedie. Nadace Wikimedia Foundation doufá, že do roku 2015 zvýší počet editorů na globálním jihu na 37 %.

Pokles počtu anglických editorů Wikipedie

1. března 2014 publikoval The Economist článek nazvaný „Budoucnost Wikipedie“, ve kterém citoval analýzu trendů týkající se dat publikovaných Wikimedií a uvedl, že „počet editorů anglické Wikipedie klesl za sedm let o třetinu.“ Míra opotřebení aktivních editorů v angličtině Wikipedie citoval The Economist jako podstatný důvod na rozdíl od statistik Wikipedie v jiných jazykových verzích. The Economist uvedl, že počet přispěvatelů s průměrem pěti nebo více úprav za měsíc byl od roku 2008 relativně konstantní pro Wikipedie v jiných jazycích u přibližně 42 000 editorů v malými sezónními výkyvy cca 2 000 editorů oběma směry. Počet aktivních editorů na anglické Wikipedii měl vrchol v roce 2007 na přibližně 50 000, do začátku roku 2014 klesl na 30 000.

Pokud by úbytek editorů anglické Wikipedie pokračoval dále rychlostí 20 000 editorů ztracených během sedmi let, do roku 2021 by bylo na anglické Wikipedii pouze 10 000 aktivních editorů. Naproti tomu analýza trendů publikovaná v The Economist představuje Wikipedii v jiných jazycích (neanglická Wikipedie) jako úspěšnou při udržení aktivních editorů na obnovitelné a trvalé bázi, přičemž jejich počet zůstává relativně konstantní na přibližně 42 000.

Vnímání

Několik Wikipedistů kritizovalo rozsáhlou a rostoucí regulaci Wikipedie, která as of 2014 zahrnovala více než 50 politik a téměř 150 000 slov textu.

Kritici uvedli, že Wikipedie vykazuje systematické předpojatosti. V roce 2010 kritizoval publicista a novinář Edwin Black Wikipedie za to, že je směsicí „pravdy, polopravdy a některých podvodů“. Články v The Chronicle of Higher Education and The Journal of Academic Librarianship kritizovaly politiku nezaujatého úhlu pohledu Wikipedie a dospěly k závěru, že Wikipedie není výslovně určena k poskytování správných informací o předmětu, ale spíše se zaměřuje na všechna hlavní pohledy na dané téma a věnovat menší pozornost minoritním názorům, a vytváří tak mezery, která mohou vést k nesprávným názorům založeným na neúplných informacích.

Novináři Oliver Kamm a Edwin Black uvedli (v roce 2010 a 2011), že v článcích dominují nejhlasitější a nejtrvalejší názory, obvykle prosazované skupinou se „sekerou nabroušenou“ na dané téma. Článek z roku 2008 ve školství Next Journal dospěl k závěru, že jako zdroj informací o kontroverzních tématech podléhá Wikipedie manipulaci a spinům.

V roce 2006 byly na kritické webové stránce Wikipedie Watch uvedeny desítky příkladů plagiátorství na anglické Wikipedii.

Přesnost obsahu

Články pro tradiční encyklopedie, jako je Encyclopædia Britannica, jsou psány odborníky, které těmto encyklopediím propůjčují svoji pověst a ručí za přesnost. V roce 2005 však vyšel v časopise Nature článek, který recenzoval 42 vědeckých článků na Wikipedii a Encyclopædia Britannica a konstatoval několik rozdílů v přesnosti a dospěl k závěru, že „průměrný vědecký záznam na Wikipedii obsahoval přibližně čtyři nepřesnosti; zatímco Britannica, asi tři." Reagle napsal, že zatímco studie odráží „aktuální sílu přispěvatelů Wikipedie“ ve vědeckých článcích, „Wikipedii se ale nemusí dařit tak dobře při náhodném výběru článků nebo u hesel z oboru humanitních věd.“ Jiní vznesli podobné kritiky. Nálezy Nature byly zpochybněny Encyclopædia Britannica a v reakci na článek v časopisu Nature vyvrátila body vznesené Britannica. Kromě nesouhlasu bod-k-bodu mezi těmito dvěma stranami, jiní zkoumali vzorek výběr velikosti a metody použité v časopisu Nature, a tvrdili, že došlo „k chybnému návrhu studie“ (díky manuálnímu výběru článků autory, částečně nebo v celku, pro srovnání), neexistence statistické analýzy (např. vykazovaných intervalů spolehlivosti) a nedostatek „statistické síly“ studie (tj. vzhledem k malé velikosti vzorku, 42 nebo 4 × 10 ¹ článků ve srovnání celkovým počtem článků v Britannice a na anglické Wikipedii).

Díky své otevřené struktuře Wikipedie „neposkytuje žádnou záruku platnosti“ svého obsahu, protože nikdo za ni v konečném důsledku neodpovídá. Společnost PC World v roce 2009 vznesla obavy ohledně nedostatečné odpovědnosti vyplývající z anonymity uživatelů, z vkládání nepravdivých informací, z vandalismu a podobných problémů.

Americký ekonom Tyler Cowen napsal: „Kdybych měl říci, zda je pravdivý článek o ekonomii ve Wikipedii, nebo průměrný recenzovaný článek v odborném časopisu, po ne tak dlouhém váhání bych se rozhodl pro Wikipedii.“ Připomíná, že některé tradiční zdroje beletrie trpí systémovými předpojatostmi a že v časopiseckých článcích jsou často nové výsledky, podle jeho názoru, nadhodnocovány a často bývají vynechány relevantní informace. Upozorňuje však také na to, že na internetových stránkách se často vyskytují chyby a že akademici a odborníci musí být při jejich opravách ostražití.

Kritici tvrdí, že otevřená povaha Wikipedie a nedostatek vhodných spolehlivých zdrojů pro většinu informací činí Wikipedii nespolehlivou. Někteří komentátoři naznačují, že Wikipedie může být spolehlivá, ale že spolehlivost konkrétního článku se dá špatně odhadnout. Editoři tradičních referenčních encyklopedií, jako je Encyclopædia Britannica, zpochybnili užitečnost a krédo projektu Wikipedie jako encyklopedie. Spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales tvrdil, že Wikipedie se z velké části vyhýbá problému „falešných zpráv“, protože komunita Wikipedie pravidelně diskutuje o kvalitě zdrojů v článcích. Šablona:External media Díky otevřené struktuře je Wikipedie považována za snadný cíl pro internetové trolly, spammery a různé formy placené propagace, což je považováno za kontraproduktivní při udržování neutrální a ověřitelné online encyklopedie. V reakci na placenou propagaci a nezveřejněné editační problémy byla Wikipedie v článku v The Wall Street Journal informována o tom, že posílila svá pravidla a zákony proti nezveřejňovaným úpravám. V článku se uvádí, že: „Od 16. června 2014 budou změny podmínek použití Wikipedie vyžadovat, aby kdokoli, kdo edituje placeně články, zveřejnil tuto skutečnost. Katherine Maher, vedoucí neziskové organizace Wikimedia Foundation, uvedla, že změny se týkají sentimentu mezi dobrovolnými editory, že „nejsme reklamní služba; jsme encyklopedie.' Tato čísla byla mimo jiné parodována od prvního desetiletí Wikipedie, zejména Stephenem Colbertem z The Colbert Report.

Harwardská učebnice práva, Legal Research in Nutshell (2011), cituje Wikipedii jako „všobecný zdroj“, který „může být skutečným přínosem“ díky „rychlosti, kterou přináší při změnách zákonů“ a „i když není autoritativní, může poskytnout základní fakta a vést k podrobnějším zdrojům “.

Odrazování od Wikipedie ve vzdělávání

Většina vysokoškolských učitelů odrazuje své studenty od citování jakékoli encyklopedie v akademické práci, a upřednostňuje primární zdroje; někteří přímo zakazují citování Wikipedie. Wales zdůrazňuje, že encyklopedie jakéhokoli typu není obvykle vhodná k jako citovatelný zdroj a studenti by se neměli na ně spoléhat jako na autoritativní. Wales jednou (2006 nebo dříve) uvedl, že od studentů dostává každý týden přibližně deset e-mailů s tím, že na za své práce dostali nevyhovující známku, protože citovali Wikipedii a řekl studentům, že dostali to, co si zasloužili. „Proboha, jsi na vysoké škole; necituj encyklopedii“ řekl.

V únoru 2007 uvedl článek v novinách The Harvard Crimson, že několik profesorů na Harvardské univerzitě začleňovalo do svých učebních osnov články z Wikipedie, aniž by si však uvědomilo, že se tyto články mohou změnit. V červnu 2007 bývalý prezident Americké asociace knihoven Michael Gorman odsoudili Wikipedii a prohlásil, že akademici, kteří podporují používání Wikipedie, jsou „intelektuálním ekvivalentem dietologa, který doporučuje stabilní stravu založenou na hamburgerech Big Mac".

Zdravotní informace

Dne 5. března 2014 Julie Beck napsala pro časopis The Atlantic v článku nazvaném „Zdroj č. 1 o zdravotní péči pro lékaře: Wikipedie”, a uvedla, že „50 % lékařů vyhledává podmínky na webu (Wikipedie) a někteří i provádějí samotné úpravy článků za účelem zlepšení kvality dostupných informací.“ Beck pokračovala v podrobnostech v tomto článku o nových programech Amin Azzam na Universitě San Francisco, kde nabízejí studentům lékařské fakulty, aby se naučili editovat a vylepšovat články na Wikipedii o zdravotních problémech, jakož i programy interní kontroly kvality v rámci Wikipedie. James Heilman zdokonalil skupinu 200 článků týkajících se zdraví, které mají ústřední lékařský význam, až po nejvyšší úroveň článků Wikipedie pomocí procesu recenzního řízení na Dobrý článek a Nejlepší článek. V květnu 7, 2014, následný článek v Atlantiku s názvem “Může Wikipedie někdy být skutečným lékařským textem?” , Julie Beck cituje Jamese Heilmana z WikiProject Medicine : „Jen proto, že odkaz je recenzován, neznamená to, že jde o vysoce kvalitní odkaz.“ Beck dodal, že: „Wikipedie má svůj vlastní postup vzájemného hodnocení, než mohou být články klasifikovány jako „dobré“ nebo„ nejlepší“. Heilman, který se tohoto procesu účastnil již dříve, říká, že „tímto recenzním procesem prošlo méně než 1 % zdravotnických článků Wikipedie.“

Kvalita psaní

Rozměry kvality portálů web 2.0, encyklopedií a Wikipedie

V roce 2008 vědci z Carnegie Mellon University zjistili, že kvalita konkrétního článku na Wikipedii by spíše utrpěla než by se zlepšila, pokud by se na něm začali podílet další autoři, pokud by článek postrádal vhodnou explicitní nebo implicitní koordinaci. Například, když přispěvatelé přepíší malé části textu a neprovádějí rozsáhlejší revize, může dojít k promísení vysoce kvalitního a nekvalitního obsahu. Roy Rosenzweig, profesor historie, uvedl, že American National Biography Online překonal Wikipedii, pokud jde o její „jasnou a poutavou strukturu textu“, což, jak řekl, je důležitým aspektem dobrého psaní o historii. Při srovnání článku o Abrahamu Lincolnovi na anglické Wikipedii, s článkem, který napsal historik občanské války Jamesem McPhersonem v American National Biography Online, uvedl, že oba byli v podstatě přesní a zahrnovali hlavní epizody v Lincolnově životě, ale ocenil „McPhersonovo bohatší kontextové uspořádání[...] jeho rafinované použití citací k zachycení Lincolnova hlasu[...] a[...] jeho schopnosti sdělit důležité pár slovy. “ Naproti tomu popisuje text na Wikipedii „jako podrobný, ale nudný“. Rosenzweig také kritizoval „oplatky - povzbuzené politikou NPOV -[což] znamená, že je těžké rozeznat jakýkoli celkový interpretační postoj v historii Wikipedie“. Zatímco obecně chválil článek o Williamovi Clarke Quantrill, on citoval jeho závěr jako příklad takový “waffling”, který pak říkal: “někteří historici[...] si pamatují jej jako oportunistický, krvežíznivý psanec, zatímco jiní pokračují v pohledu na něj jako odvážný voják a místní lidový hrdina.““

Někteří kritici si myslí, že i když jsou články na Wikipedii fakticky přesné, jsou často psány špatným, téměř nečitelným stylem. Častý kritik Wikipedie Andrew Orlowski napsal: „I když je záznam na Wikipedii 100 % fakticky správný a fakta byla vybrána pečlivě, až příliš článek vyznívá, jako by byl přeložena z jednoho jazyka do druhého, poté do třetího, a přitom v každé fázi fungoval nekvalitní překladatel.“ Yaacov Lawrencová z Kimmel Cancer Center na Univerzitě Thomase Jeffersona provedla roce 2010 analýzu článků z Wikipedie o rakovině. Studie se omezila pouze na články, které lze nalézt v Physician Data Query, a vyloučila ty, které byly které byly označeny jako „v počáteční fázi“ nebo jako „pahýl“. Lawrencová shledala články přesné, ale ne příliš čitelné, a došla k závěru, že „nedostatek čitelnosti Wikipedie (pro čtenáře bez vysoké školy) může odrážet jejich různý původ a náhodné úpravy“. The Economist argumentoval, že lépe napsané články bývají spolehlivější: „inelegantní nebo chvástá próza obvykle odráží zmatené myšlenky a neúplné informace“.

Při hodnocení článků na Wikipedii lze použít různá měřítka kvality – lze hodnotit důvěryhodnost, úplnost, objektivitu, čitelnost, relevanci, styl a aktuálnost.

Pokrytí témat a systematické zkreslení

Podíl více než 39 milionů článků Wikipedie v hlavních kategoriích v 55 nejrozvinutějších jazykových verzích k dubnu 2019

Wikipedie se snaží vytvořit shrnutí všech lidských znalostí ve formě online encyklopedie, přičemž každé téma je encyklopedicky obsaženo v jednom článku. Protože má dostatečný elektronický úložný prostor, může pokrýt mnohem více témat, než jakákoliv tištěná encyklopedie. Přesný stupeň a způsob pokrytí na Wikipedii je neustále sledován jejími editory a neobvyklé nejsou neshody. Wikipedie obsahuje i materiály, které mohou někteří lidé považovat za nevhodné, urážlivé nebo pornografické, protože není cenzurována. Tato politika se někdy ukázala jako kontroverzní: v roce 2008 Wikipedie zamítla on-line petici proti zahrnutí obrázků Mohameda do anglického vydání svého článku o Mohamedovi, přičemž tuto politiku citovala. Přítomnost politicky, nábožensky a pornograficky citlivých materiálů na Wikipedii vedla k cenzuře Wikipedie státními orgány mimo jiné v Číně a Pákistánu. mimo jiné země.

Výsečový graf obsahu Wikipedie podle předmětu k lednu 2008

Studie vědců z Carnegie Mellon University a Palo Alto Research Center z roku 2008, provedla rozdělení do tematických oblastí a analyzovala růst (od července 2006 do ledna 2008) v každé oblasti:

• Kultura a umění: 30 % (210 %)
• Životopisy a osoby: 15 % (97 %)
• Zeměpis a místa: 14 % (52 %)
• Společnost a sociální vědy: 12 % (83 %)
• Historie a události: 11% (143%)
• Přírodní a fyzikální vědy: 9 % (213 %)
• Technologie a aplikované vědy: 4 % (−6 %)
• Náboženství a systémy víry: 2 % (38 %)
• Zdraví: 2 % (4 2%)
• Matematika a logika: 1 % (146 %)
• Myšlení a filozofie: 1 % (160 %)

Tato čísla se vztahují pouze na množství článků: je možné, že jedna oblast obsahovala velký počet krátkých článků a druhá obsahovala malý počet dlouhých článků. Prostřednictvím programu „Wikipedie miluje knihovny“ spolupracuje Wikipedie s významnými veřejnými knihovnami, aby rozšířila své pokrytí nedostatečně zastoupených předmětů a článků.

Studie z roku 2011, kterou provedli vědci z University of Minnesota, naznačila, že editoři různého pohlaví se zaměřují na různá témata. V kategorii Lidé a umění bylo více editorů ženského pohlaví, zatímco muži se více zaměřili na geografii a vědu.

Pokrytí témat a výběrové zkreslení

Výzkum provedený Markem Grahamem z Oxford Internet Institute v roce 2009 ukázal, že geografické rozložení témat článků je velmi nerovnoměrné. Nejméně je zastoupena Afrika. V 30 jazykových mutacích Wikipedie jsou historické články a sekce psané z eurocentrického pohledu a jsou zaměřené na nedávné události.

Redaktor v The Guardian v roce 2014 tvrdil, že více úsilí bylo věnováno poskytování informací o pornoherečkách než o spisovatelkách. Data také ukázala, že texty související s Afrikou často mají výrazné nedostatky; mezery ve znalostech se snažila řešit červencová konference Wikimedia v Kapském Městě v roce 2018.

Systematické zkreslení

Pokud k jednomu tématu nebo skupině témat přispěje více editorů, může dojít k systematickému zkreslení v důsledku demografického pozadí editorů. V roce 2011 napsal Jimi Wales, že nerovnoměrnost pokrytí je odrazem původu editorů a cituje například „biografie slavných žen v historii a problémy spojené s ranou péčí o děti“. V článku Toma Simona v Technology Review z roku 2013, nazvaném „Úpadek Wikipedie“, byl diskutován vliv systematického zkreslení a přílišné regulace na sestupný trend v počtu editorů.

Systémové zkreslení na Wikipedii může být obecně způsobeno kulturním pozadím editorů, například může upřednostňovat určité národnosti, etnika nebo většinová náboženství. Konkrétně může sledovat tendence internetové kultury a inklinovat k tomu, že editor je mladý, mužský, anglicky mluvící, vzdělaný, technologicky znalý a dostatečně bohatý na to, aby trávil čas pro editaci. Jeho zkreslení může zahrnovat nadměrný důraz na témata, jako je pop kultura, technologie a aktuální události.

Taha Yasseri z Oxfordské univerzity v roce 2013 studovala statistické trendy systematického zkreslení na Wikipedii zavedené úpravou konfliktů a jejich řešením. Její výzkum zkoumal kontraproduktivní výsledky editačních "válek". Yasseri tvrdil, že jednoduché reverzní nebo „zpětné“ operace nebyly nejvýznamnější mírou kontraproduktivního chování na Wikipedii, a místo toho se spoléhal na statistické měření detekce „reverzních / reverzovaných párů“ nebo „vzájemně se opakujících úpravových párů“. Takový "vzájemně se vracející editační pár" je definován, kde jeden editor vrací editaci jiného editora, který se potom vrací, aby vrátil zpět prvního editora v "vzájemně se měnících editačních párech". Výsledky byly shrnuty do tabulky pro několik jazykových verzí Wikipedie. Tři největší míry konfliktů na anglické Wikipedii patřily článkům George W. Bush, Anarchismus a Mohamed. Pro srovnání, pro německou Wikipedii byly tři největší míry konfliktů v době Oxfordovy studie články týkající se i) Chorvatska, ii) scientologie a iii) konspiračních teorií z 11. září.

Vědci z Washingtonské univerzity vyvinuli statistický model pro měření systematického zkreslení chování uživatelů Wikipedie ohledně kontroverzních témat. Autoři se zaměřili na změny chování správců encyklopedie poté, co převzali post, a psali, že po této skutečnosti došlo k systematickému zkreslení.

Explicitní obsah

Wikipedie byla kritizována za povolení informací o grafickém obsahu. Články zobrazující to, co někteří kritici označili jako nevhodný obsah (například výkaly, mrtvoly, lidský penis, vulva a nahota), obsahují grafické obrázky a podrobné informace snadno dostupné každému, kdo má přístup k internetu, včetně dětí.

Součástí stránek je také sexuální obsah, jako jsou obrázky a videa masturbace a ejakulace, ilustrace zoofílie a fotografie z hardcore pornografických filmů. To také má non-sexuální fotografie nahých dětí.

Článek Wikipedie o Virginu Killerovi - albu z roku 1976 německé heavy metalové kapely Scorpions - zachycuje obrázek původní obálky alba, která zachycuje nahou prepubescentní dívku. Původní vydání vydání vyvolalo polemiku a v některých zemích bylo nahrazeno. V prosinci 2008 byl přístup k článku Wikipedie Virgin Killer zablokován na čtyři dny většinou poskytovatelů internetových služeb ve Velké Británii poté, co se nadace Internet Watch Foundation (IWF) rozhodla, že obal alba je potenciálně nezákonným neslušným obrázkem, a přidal URL článku do „blacklist“ dodává britským poskytovatelům internetových služeb.

V dubnu 2010 Sanger napsal dopis Federálnímu úřadu pro vyšetřování, v němž zdůraznil své obavy, že dvě kategorie obrázků na Wikimedia Commons obsahovaly dětskou pornografii a porušovaly federální zákon USA o obscénnosti. Sanger později objasnil, že obrazy, které se vztahovaly k pedofilii a snímku o lolicon, nebyly skutečnými dětmi, ale řekl, že představují „obscénní vizuální reprezentace sexuálního zneužívání dětí“ podle zákona PROTECT Act z roku 2003. Tento zákon zakazuje fotografickou dětskou pornografii a kreslené obrázky a kresby dětí, které jsou podle amerického práva obscénní. Sanger také vyjádřil obavy ohledně přístupu k obrázkům na Wikipedii ve školách. Mluvčí nadace Wikimedia Foundation Jay Walsh důrazně odmítl Sangerovo obvinění prohlásil, že Wikipedie nemá „materiál, který bychom považovali za nezákonný. Pokud bychom to udělali, odstranili bychom to.“ Po stížnosti Sanger, Wales odstranil sexuální obrázky bez konzultace s komunitou. Poté, co někteří editoři, kteří se dobrovolně rozhodli udržovat web, tvrdili, že rozhodnutí o vymazání bylo učiněno spěšně, Wales se dobrovolně vzdal některých pravomocí, které do té doby držel v rámci svého spoluzakladatelského statutu. Ve zprávě adresované mailing-listu Wikimedia Foundation uvedl, že tato akce byla „v zájmu povzbuzení této diskuse, aby byla spíše o skutečných filosofických / obsahových otázkách, než o mě a jak rychle jsem jednal“. Kritici, včetně Wikipediocracy, si všimli toho mnoho pornografických obrazů vymazaných od Wikipedie od roku 2010 se objevilo.

Soukromí

Jedním z obav o soukromí v případě Wikipedie je právo soukromého občana zůstat v očích zákona spíše „soukromým občanem“ než „ veřejnou postavou “. Je to bitva mezi právem na anonymitu v kyberprostoru a právem na anonymitu v reálném životě („ masový prostor “). Zvláštní problém nastává v případě jednotlivce, který je relativně nedůležité a pro koho existuje stránka Wikipedie proti jejím nebo jeho přáním.

V lednu 2006 německý soud nařídil zastavení německé Wikipedie v Německu, protože uvedla celé jméno Borise Floriciče, známého jako „Tron“, zesnulého hackera. 9. února 2006 byl zrušen soudní příkaz proti Wikimedia Deutschland, soud odmítl představu, že Tronovo právo na soukromí nebo právo jeho rodičů bylo porušeno.

Wikipedie má „ Volunteer Response Team “, který používá systém OTRS k vyřizování dotazů, aniž by musel odhalovat totožnost zúčastněných stran. Používá se například při potvrzování povolení k použití jednotlivých obrázků a dalších médií v projektu.

Sexismus

Wikipedie byla popsána jako kultura bitevního pole sexismu a obtěžování. Vnímané toxické postoje a tolerance vůči násilnému a urážlivému jazyku jsou také důvody uváděných genderových mezer v editorech Wikipedie. V roce 2014 žena editorka, která požádala o samostatný prostor na Wikipedii, aby diskutovala o zlepšení civility, nechala svůj návrh odkazovat na mužského editora s použitím slova „nejjednodušší způsob, jak se vyhnout tomu, aby se jmenoval kunda, není jednat jako jeden“.[229]

Úkon

Přidružení nadace Wikimedia Foundation a Wikimedia

Katherine Maher je třetí výkonnou ředitelkou společnosti Wikimedia po odchodu Lily Tretikov v roce 2016.

Hostitelem a financováním Wikipedie je nezisková organizace Wikimedia Foundation, která provozuje také projekty související s Wikipedií, jako jsou Wiktionary a Wikibooks. Nadace se na financování svého poslání spoléhá na veřejné příspěvky a granty. Formulář 990 IRS 2013 nadace vykazuje výnosy ve výši 39,7 milionu USD a výdaje téměř 29 milionů USD, s aktivy 37,2 milionu USD a závazky ve výši přibližně 2,3 milionu USD.

V květnu 2014 nadace Wikimedia Foundation jmenovala Lilu Tretikovovou jako druhou výkonnou ředitelku, která převzala funkci Sue Gardner. Wall Street Journal informoval 1. května 2014, že Tretikovova informační technologie z jejích let na Kalifornské univerzitě nabízí Wikipedii příležitost rozvíjet se více soustředěnými směry, které se řídí jejím často opakovaným prohlášením o poloze, které: „Informace, jako vzduch, chtějí buď svobodný." Stejný článek z Wall Street Journal uvedl tyto směry vývoje podle rozhovoru s mluvčím Jayem Walshem z Wikimedia, který „uvedl, že Tretikov tuto otázku (placenou advokacii) bude přednostně řešit. „Skutečně se tlačíme k větší transparentnosti... Zdůrazňujeme, že placená advokacie není vítána. “ Iniciativy na zapojení větší rozmanitosti přispěvatelů, lepší mobilní podpora Wikipedie, nové nástroje pro určování polohy pro snadnější nalezení místního obsahu a další nástroje pro uživatele ve druhém a třetím světě jsou také prioritami, uvedl Walsh.“

Po odchodu Tretikova z Wikipedie v důsledku problémů týkajících se používání funkce „superprotekce“, kterou přijaly některé jazykové verze Wikipedie, se v červnu 2016 stala Katherine Maher třetí výkonná ředitelka nadace Wikimedia. Maher uvedla, že jednou z jejích priorit by bylo vydání endemického obtěžování editorů na Wikipedii, jak bylo stanoveno radou Wikipedie v prosinci. Maher uvedl, pokud jde o otázku obtěžování, že: „V komunitě se vytváří pocit, že se jedná o prioritu... (a že oprava vyžaduje, aby to bylo), musí to být víc než slova.“

Wikipedie je také podporována mnoha organizacemi a skupinami, které jsou přidruženy k nadaci Wikimedia Foundation, ale samostatně fungují, nazývají se pobočky hnutí Wikimedia. Patří sem kapitoly Wikimedia (což jsou národní nebo subnárodní organizace, jako je Wikimedia Deutschland a Wikimédia France), tematické organizace (jako je Amical Wikimedia pro katalánskou jazykovou komunitu) a skupiny uživatelů. Tito přidružení se účastní propagace, rozvoje a financování Wikipedie.

Softwarové operace a podpora

Provoz Wikipedie závisí na MediaWiki, zakázkové, svobodné a otevřené zdrojové wiki softwarové platformě napsané v PHP a postavené na databázovém systému MySQL. Tento software obsahuje programovací funkce, jako je jazyk makra, proměnné, systém převodu šablon a přesměrování URL. MediaWiki je licencována na základě GNU General Public License a je používána ve všech projektech Wikimedia, stejně jako v mnoha dalších projektech wiki. Původně Wikipedie běžela na UseModWiki napsané v Perlu Cliffordem Adamsem (Fáze I), který původně vyžadoval CamelCase pro hypertextové odkazy na článek; současný styl dvojité závorky byl začleněn později. Od ledna 2002 (fáze II) začala Wikipedie běžet na enginu PHP wiki s databází MySQL; Tento software byl vytvořen na míru pro Wikipedii Magnusem Manskim. Software fáze II byl opakovaně upravován tak, aby vyhověl exponenciálně rostoucí poptávce. V červenci 2002 (fáze III) se Wikipedie přesunula na software třetí generace, MediaWiki, původně napsaný Lee Daniel Crocker.

K rozšíření funkčnosti softwaru MediaWiki je nainstalováno několik rozšíření MediaWiki .

V dubnu 2005 bylo do vestavěného vyhledávání MediaWiki přidáno rozšíření Lucene a Wikipedie změnila vyhledávání z MySQL na Lucene. Web aktuálně používá Lucene Search 2.1, [ needs update ] který je napsán v jazyce Java a založený na knihovně Lucene 2.3.

V červenci 2013 bylo po rozsáhlém testování beta otevřeno rozšíření WYSIWYG (Vidíte, co získáte) VisualEditor pro veřejné použití. Setkal se s velkým odmítáním a kritikou a byl popisován jako „pomalý a buggy“. Tato funkce byla poté změněna z opt-out na opt-in.

Automatické úpravy

Počítačové programy zvané roboty se často používají k provádění jednoduchých a opakujících se úkolů, jako je oprava běžných překlepů a stylistických otázek nebo ke spuštění článků, jako jsou geografické záznamy, ve standardním formátu ze statistických dat. Jeden kontroverzní přispěvatel vytvářející články s jeho botem byl údajně vytvořen až 10 000 článků o švédské Wikipedii v určitých dnech. Kromě toho existují roboty, které automaticky upozorňují editory, když dělají běžné chyby v úpravách (například nepřekládané uvozovky nebo nesrovnatelné závorky). Úpravy, které roboti nesprávně identifikují jako práci zakázaného editoru, mohou být obnoveny jinými editory. Anti-vandal bot je naprogramován tak, aby rychle odhalil a vrátil vandalismus. Boti jsou schopni označit úpravy z konkrétních účtů nebo rozsahů IP adres, k čemuž došlo v době sestřelení leteckého incidentu MH17 v červenci 2014, kdy bylo hlášeno, že úpravy byly provedeny prostřednictvím IP kontrolovaných ruskou vládou. Boti na Wikipedii musí být před aktivací schváleni.

Podle Andrewa Lihho by současné rozšíření Wikipedie na miliony článků bylo obtížné si představit bez použití takových robotů.

Hardwarové operace a podpora

Wikipedie přijímá 25 000 až 60 000 požadavků na stránku za sekundu, v závislosti na denní době. [ potřebuje aktualizaci ] As of 2019 , jsou požadavky na stránku nejprve předány do front-end vrstvy serverů Varnish caching. K dispozici jsou další statistiky založené na veřejně přístupném 3měsíčním sledování přístupu na Wikipedii. Požadavky, které nelze zpracovat z mezipaměti Varnish, se odesílají na vyrovnávací servery se spuštěným softwarem Linux Virtual Server, který je následně předává jednomu z webových serverů Apache pro vykreslování stránek z databáze. Webové servery doručují stránky podle požadavků a provádějí vykreslování stránek pro všechna jazyková vydání Wikipedie. Pro další zvýšení rychlosti jsou vykreslené stránky ukládány do mezipaměti distribuované paměti, dokud nejsou zneplatněny, což umožňuje přeskočení vykreslování stránek pro většinu běžných přístupů na stránku.

Přehled architektury systému as of October

Wikipedie v současné době běží na vyhrazených klastrech serverů Linux (zejména Ubuntu). As of December , jich bylo 300 na Floridě a 44 v Amsterdamu. Do 22. ledna 2013 provedla Wikipedie migraci svého primárního datového centra do zařízení Equinix v Ashburn ve Virginii. v roce 2017 Wikipedie nainstalovala mezipaměť clusteru v zařízení Equinix v Singapuru, prvním svého druhu v Asii.

Interní výzkum a operační rozvoj

V souladu s rostoucím objemem příchozích darů přesahujících sedm číslic v roce 2013, jak bylo nedávno oznámeno dosáhla nadace prahové hodnoty aktiv, které splňují kritéria pro posuzování podle zásad ekonomie průmyslových organizací, aby naznačily potřebu opětovného investování darů do vnitřního výzkumu a vývoje nadace. Dva z posledních projektů takového interního výzkumu a vývoje byly vytvoření vizuálního editoru a do značné míry nevyužité karty „Děkuji“, které byly vyvinuty za účelem zmírnění problémů s odřením editorů, které se setkaly s omezeným úspěchem. Odhady pro reinvestování průmyslových organizací do interního výzkumu a vývoje byly studovány Adamem Jaffem, který zaznamenal, že by mělo být doporučeno rozmezí 4% až 25% ročně, přičemž špičkové technologie vyžadují vyšší úroveň podpory pro interní reinvestice. Na úrovni příspěvků pro Wikimedia v roce 2013, která je v současné době zdokumentována jako 45 milionů dolarů, je vypočtená rozpočtová úroveň doporučená Jaffe a Caballero pro reinvestování do interního výzkumu a vývoje mezi 1,8 milionu a 11,3 milionu dolarů ročně. V roce 2016 společnost Bloomberg News uvedla, že výše příspěvků činí 77 milionů USD ročně, přičemž aktualizace odhadů Jaffe pro vyšší úroveň podpory se pohybuje mezi 3,08 miliony USD a 19,2 milionu USD ročně.

Interní zpravodajské publikace

Mezi komunitní zpravodajské publikace patří anglický Wikipedie <i id="mwBaY">The Signpost</i>, založený v roce 2005 Michaelem Snowem, právníkem, administrátorem Wikipedie a bývalým předsedou správní rady nadace Wikimedia Foundation. Zahrnuje zprávy a události z webu, stejně jako hlavní události z jiných Wikimedia projektů, jako je Wikimedia Commons. Podobné publikace jsou německý jazyk Kurier a portugalský jazyk Correio da Wikipédia. Mezi další minulé a současné komunitní zpravodajské publikace na anglické Wikipedii patří webový komiks „Wikiworld“, <i id="mwBbE">týdenní</i> podcast <i id="mwBbE">Wikipedie</i> a informační bulletiny konkrétních projektů WikiProjects, jako <i id="mwBbM">je Bugle</i> z vojenské historie WikiProject, a měsíční zpravodaj od Guild of Copy Editor. Existuje také řada publikací nadace Wikimedia Foundation a mnohojazyčné publikace, například Wikimedia Blog a This Month in Education.

Přístup k obsahu

Licencování obsahu

Když byl projekt zahájen v roce 2001, na veškerý text na Wikipedii se vztahovala licence GNU Free Documentation License (GFDL), licence copyleft, která umožňuje redistribuci, tvorbu odvozených děl a komerční využití obsahu, zatímco autoři si zachovávají autorská práva na své dílo. GFDL byl vytvořen pro softwarové manuály dodávané s bezplatnými softwarovými programy licencovanými pod GPL. Díky tomu byla špatná volba pro obecnou referenční práci: například, GFDL vyžaduje, aby dotisky materiálů z Wikipedie přicházely s úplnou kopií textu GFDL. V prosinci 2002 byla vydána licence Creative Commons : byla navržena speciálně pro tvůrčí práce obecně, nejen pro softwarové manuály. Licence získala popularitu mezi blogery a dalšími distributory tvůrčích děl na webu. Projekt Wikipedie hledal přechod na Creative Commons. Vzhledem k tomu, že obě licence, GFDL a Creative Commons, byly nekompatibilní, v listopadu 2008, na žádost projektu, uvolnila Free Software Foundation (FSF) novou verzi GFDL, která má výslovně umožnit Wikipedii relicense its content to CC BY-SA do 1. srpna 2009. (Nová verze GFDL automaticky pokrývá obsah Wikipedie.) V dubnu 2009 se na Wikipedii a jejích sesterských projektech konalo referendum v celé komunitě, které rozhodlo o změně v červnu 2009.

Zpracování mediálních souborů (např. Obrazových souborů) se v různých jazykových verzích liší. Některá jazyková vydání, jako je anglická Wikipedie, zahrnují obrazové soubory, které nejsou zdarma, na základě doktríny o spravedlivém použití, zatímco jiná se rozhodla, zčásti kvůli nedostatku doktrín o spravedlivém použití v jejich domovských zemích (např. V japonském autorském právu). Mediální soubory, na které se vztahují bezplatné licence na obsah (např Společnost Creative Commons CC BY-SA) je sdílena napříč jazykovými edicemi prostřednictvím úložiště Wikimedia Commons, projektu provozovaného nadací Wikimedia Foundation. Přizpůsobení různých mezinárodních zákonů o autorských právech ohledně obrázků na Wikipedii vedlo některé k tomu, že jejich fotografické pokrytí témat zaostává za kvalitou encyklopedického textu.

Wikimedia Foundation není poskytovatelem obsahu, ale pouze hostitelskou službou pro přispěvatele (a poskytovatele licence) na Wikipedii. Toto postavení bylo úspěšně obhájeno u soudu.

Metody přístupu

S ohledem na to, že obsah Wikipedie publikován na základě otevřené licence, může ho kdokoli znovu použít nebo znovu distribuovat zdarma. Obsah Wikipedie byl publikován v mnoha podobách, online i offline, mimo web Wikipedie.

• Webové stránky - Existují tisíce „ zrcadlových webů “, které znovu publikují obsah z Wikipedie: dvě významná, která také zahrnují obsah z jiných referenčních zdrojů, jsou Reference.com a Answers.com. Dalším příkladem je Wapedia, která začala zobrazovat obsah Wikipedie ve formátu vhodném pro mobilní zařízení dříve, než to udělala samotná Wikipedie.
• Mobilní aplikace - Různé mobilní aplikace poskytují přístup k Wikipedii v ručních zařízeních, včetně zařízení Android a iOS (viz aplikace Wikipedie). (Viz také Mobilní přístup.)
• Vyhledávače - Některé webové vyhledávače využívají při zobrazování výsledků vyhledávání obsah Wikipedie: příklady zahrnují Bing (prostřednictvím technologie získané z Powerset) a DuckDuckGo.
• Kompaktní disky, DVD - Na optických discích byly publikovány sbírky článků z Wikipedie. Anglická verze, 2006 Wikipedie CD Selection, obsahovala asi 2000 článků. Polská verze obsahuje téměř 240 000 článků. Existují také německé a španělské jazykové verze. Také „Wikipedie pro školy“, série CD / DVD vytvořená Wikipedii a SOS Children, je bezplatný, ručně zkontrolovaný nekomerční nekomerční výběr z Wikipedie zaměřený na britské národní kurikulum a určený k tomu, aby byl užitečný pro většinu z anglicky mluvící svět. Projekt je k dispozici online; ekvivalentní encyklopedie tisku by vyžadovala zhruba 20 svazků.
• Tištěné knihy - Existuje snaha uvést vybranou podskupinu článků Wikipedie do tištěné knihy. Od roku 2009 vyrábí americká společnost Books LLC a tři mauritské dceřiné společnosti německého vydavatele VDM desítky tisíc knih na vyžádání, které reprodukují anglické, německé, ruské a francouzské články na Wikipedii.
• Sémantický web - webová stránka DBpedia, která byla zahájena v roce 2007, extrahuje data z infoboxů a prohlášení o kategoriích z Wikipedie v anglickém jazyce. Wikimedia vytvořil projekt Wikidata s podobným cílem ukládat základní fakta z každé stránky Wikipedie a dalších WMF wikis a zpřístupňovat je v kvantilním sémantickém formátu RDF. To se stále vyvíjí. Od února 2014 má k jejich popisu 15 000 000 položek a 1 000 vlastností.

Získání úplného obsahu Wikipedie pro opětovné použití představuje výzvy, protože přímé klonování prostřednictvím webového prolézacího modulu se nedoporučuje. Wikipedie publikuje „výpisy“ obsahu, jedná se však pouze o text; as of 2007 obrázky Wikipedie nebyly k dispozici.

Několik jazyků Wikipedie také udržuje referenční pult, kde dobrovolníci odpovídají na dotazy široké veřejnosti. Podle studie Pniny Shachafové v Journal of Documentation je kvalita referenčního pracoviště Wikipedie srovnatelná se standardním referenčním pracovištěm knihovny s přesností 55 procent.

Mobilní přístup

Mobilní verze hlavní stránky anglické Wikipedie

Původním úmyslem Wikipedie bylo, aby uživatelé mohli číst a upravovat obsah pomocí jakéhokoli standardního webového prohlížeče prostřednictvím pevného internetového připojení. Přestože je obsah Wikipedie přístupný prostřednictvím mobilního webu od července 2013, The New York Times 9. února 2014, citoval Erik Möller, zástupce ředitele nadace Wikimedia Foundation, přičemž uvedl, že přechod internetového provozu ze stolních počítačů na mobilní zařízení byl významný a důvod k obavám a obavám. Článek v The New York Times uvádí srovnávací statistiky pro mobilní úpravy a uvádí, že: „Pouze 20 % čtenářů anglického jazyka Wikipedie přichází prostřednictvím mobilních zařízení, což je číslo podstatně nižší než procento mobilního provozu pro jiné mediální stránky, mnoho z nich se blíží 50 procent. A posun k úpravám v mobilních zařízeních se ještě více prohloubil.“ The New York Times hlásí, že Möller přidělil „tým 10 vývojářů softwaru zaměřených na mobilní zařízení“, z celkem přibližně 200 zaměstnanců pracujících v nadaci Wikimedia. Jednou z hlavních obav, kterou The New York Times cituje za „starosti“, je to, že Wikipedie účinně řeší problémy s opotřebováním s počtem editorů, které online encyklopedie přitahuje k úpravám a udržování svého obsahu v prostředí mobilního přístupu.

Společnost Bloomberg Businessweek v červenci 2014 uvedla, že mobilní aplikace Google pro Android dominují největšímu podílu na celosvětových dodávkách smartphonů za rok 2013 se 78,6% tržního podílu nad svým nejbližším konkurentem v iOS s 15,2% trhu. V době jmenování Tretikova a jejího zveřejnění webového rozhovoru se Sue Gardnerovou v květnu 2014 představili zástupci Wikimedia technické oznámení týkající se počtu mobilních přístupových systémů na trhu usilujících o přístup k Wikipedii. Bezprostředně po zveřejněném webovém rozhovoru zástupci uvedli, že společnost Wikimedia bude uplatňovat komplexní přístup, aby vyhověla co největšímu počtu mobilních přístupových systémů ve svém úsilí o rozšíření obecného mobilního přístupu, včetně systému BlackBerry a systému Windows Phone, aby se podíl na trhu stal sekundární vydání. Nejnovější verze aplikace pro Android pro Wikipedie byla vydána 23. července 2014 s obecně kladnými recenzemi, přičemž v anketě přibližně 200 000 uživatelů stažených z Googlu získala více než čtyři z možných pěti. Nejnovější verze pro iOS byla vydána 3. dubna 2013 k podobným recenzím.

Přístup k Wikipedii z mobilních telefonů byl možný již v roce 2004 prostřednictvím bezdrátového aplikačního protokolu (WAP), prostřednictvím služby Wapedia. V červnu 2007 spustila společnost Wikipedie en.mobile.wikipedia.org, oficiální web pro bezdrátová zařízení. V roce 2009 bylo k dispozici novější mobilní služba oficiálně vydána, se nachází v en.m.wikipedia.org, který se postará o více moderních mobilních zařízení, jako jsou iPhone, Android na bázi zařízení nebo WebOS -založené zařízení. Objevilo se několik dalších způsobů mobilního přístupu k Wikipedii. Mnoho zařízení a aplikací optimalizuje nebo vylepšuje zobrazení obsahu Wikipedie pro mobilní zařízení, zatímco některé také zahrnují další funkce, jako je použití metadat Wikipedie (viz Wikipedie:Metadata), jako je geoinformace.

Wikipedie Zero byla iniciativa nadace Wikimedia Foundation za účelem rozšíření dosahu encyklopedie do rozvojových zemí. To bylo přerušeno v únoru 2018.

Andrew Lih a Andrew Brown udržují úpravy Wikipedie pomocí chytrých telefonů obtížné, což odrazuje nové potenciální přispěvatele. Již několik let klesá počet redaktorů Wikipedie a Tom Simonite z MIT Technology Review tvrdí, že byrokratická struktura a pravidla jsou v tom faktorem. Simonite tvrdí někteří Wikipediens používají labyrintu pravidla a pokyny, které dominují ostatní a ti redaktoři mají zájem na udržení statu quo. Lih tvrdí, že mezi stávajícími přispěvateli existuje vážná neshoda, jak to vyřešit. Lih se obává o dlouhodobou budoucnost Wikipedie, zatímco Brown se obává problémů s Wikipedií, a soupeřící encyklopedie ji nenahradí.

Kulturní dopad

Důvěryhodný zdroj pro boj proti falešným zprávám

V letech 2017–18, po záplavě fake-news, oznámily Facebook i YouTube, že se budou spoléhat na Wikipedii, aby pomohli svým uživatelům hodnotit zprávy a odmítat falešné zprávy. Noam Cohen, ve Washington The Post, uvádí: „Spoléhání se na Wikipedii YouTube, aby se rekord vyrovnal, vychází z myšlení jiné faktem napadané platformy, sociální sítě Facebook, která loni oznámila, že Wikipedie pomůže jejím uživatelům vykořenit„ falešné “ zprávy'." V odpovědi na otázku „jak jsou návštěvníci webu zaujati?“ Alexa zaznamenává denní zobrazení stránek na návštěvníka jako 3,10 a denní čas na webu jako 4,11 minut.

Čtenářství

V únoru 2014 společnost New York Times informovala, že Wikipedie je na všech webových stránkách pátá na celém světě a uvádí: "S 18 miliardami zobrazení stránek a téměř 500 miliony jedinečných návštěvníků měsíčně[...] Wikipedie sleduje jen Yahoo, Facebook, Microsoft a Google, největší s 1,2 miliardami jedinečných návštěvníků.“

Kromě logistického růstu počtu svých článků Wikipedie od svého založení v roce 2001 neustále získává statut obecné referenční webové stránky. Asi 50 procent provozu vyhledávače na Wikipedii pochází od Googlu z čehož velká část souvisí s akademickým výzkumem. Počet čtenářů Wikipedie na celém světě dosáhl na konci roku 2009 365 milionů. Projekt Pew Internet a American Life zjistil, že třetina uživatelů internetu v USA konzultovala Wikipedii. V roce 2011 společnost Business Insider poskytla Wikipedii ocenění 4 miliardy dolarů, pokud provozovala reklamy.

Podle „Průzkumu čtenářů Wikipedie 2011“ je průměrný věk čtenářů Wikipedie 36 a mezi pohlavími je vyrovnaná parita. Téměř polovina čtenářů Wikipedie navštěvuje web více než pětkrát za měsíc a podobný počet čtenářů konkrétně hledá ve výsledcích vyhledávače Wikipedie. Asi 47 procent čtenářů Wikipedie si neuvědomuje, že Wikipedie je nezisková organizace.

Kulturní význam

Památník Wikipedie v polském Słubicích

Obsah Wikipedie byl také použit v akademických studiích, knihách, konferencích a soudních řízeních. Internetová stránka kanadského parlamentu odkazuje na článek Wikipedie o manželství osob stejného pohlaví v části „související odkazy“ v seznamu „další čtení“ zákona o občanském manželství. Tvrzení encyklopedie jsou stále častěji využívána jako zdroj organizacemi, jako jsou federální soudy USA a Světová organizace duševního vlastnictví - i když hlavně pro podporu informací, spíše než informací rozhodujících pro daný případ. Obsah, který se objevuje na Wikipedii, byl také citován jako zdroj a odkazoval se na něj některé zprávy zpravodajské agentury USA. V prosinci 2008 spustil vědecký časopis RNA Biology novou sekci pro popis rodin molekul RNA a vyžaduje, aby autoři, kteří přispívají do této sekce, předložili také návrh článku o rodině RNA k publikaci na Wikipedii.

Wikipedie byla také používána jako zdroj v žurnalistice, často bez uvedení zdroje, a několik reportérů bylo propuštěno za plagiátorství z Wikipedie.

V roce 2006 časopis Time uznal účast Wikipedie (spolu s YouTube, Reddit, MySpace a Facebook ) na rychlém růstu online spolupráce a interakce milionů lidí po celém světě.

V červenci 2007 byla Wikipedie středobodem 30minutového dokumentu o BBC Radio 4 který tvrdil, že se zvýšeným využitím a povědomím je počet odkazů na Wikipedii v populární kultuře takový, že slovo je jedním z vybraných skupina substantiv 21. století, která jsou tak známá (Google, Facebook, YouTube), že již nepotřebují vysvětlení.

Dne 28. září 2007 vznesl italský politik Franco Grillini parlamentní otázku s ministrem kulturních zdrojů a aktivit o nezbytnosti svobody panoramatu. Řekl, že nedostatek takové svobody přinutil Wikipedii, "sedmou nejvíce konzultovanou webovou stránku", zakázat všechny obrazy moderních italských budov a umění, a prohlásil, že to velmi poškozuje příjmy turistů.

Wikipedie, an introduction – Erasmus Prize 2015

Jimmy Wales získal cenu Quadriga A Mission of Enlightenment

16. září 2007 The Washington Post informoval, že Wikipedie se stala ústředním bodem v americké volební kampani v roce 2008 a uvedl: „Zadejte jméno kandidáta do Googlu a mezi první výsledky patří stránka Wikipedie, díky níž jsou tyto záznamy pravděpodobně stejně důležité jako jakákoli reklama při definování kandidáta. Prezidentské záznamy se již každý den editují, rozebírají a debatují nespočetněkrát.“ Října 2007 Reuters článku s názvem „Wikipedie strana poslední status symbol“, hlásil nedávný fenomén, jak má článek na Wikipedii obhajuje něčí notability.

Dopad má také aktivní účast. Studenti práv mají za úkol psát články z Wikipedie jako cvičení jasným a stručným písmem pro nezasvěcené publikum.

Pracovní skupina vedená Peterem Stoneem (vytvořeným jako součást projektu Stanfordské sto leté studie o umělé inteligenci) ve své zprávě s názvem Wikipedie „nejznámějším příkladem crowdsourcingu…, který daleko přesahuje tradičně sestavené informační zdroje, například encyklopedie a slovníky, v měřítku a hloubce.“

Hossein Derakhshan v anketě Wired pro rok 2017 popisuje Wikipedii jako „jeden z posledních zbývajících pilířů otevřeného a decentralizovaného webu “ a kontrastoval s její existencí jako textově založeným zdrojem znalostí se sociálními médii a službami sociálních sítí, přičemž druhý z nich měl "protože kolonizoval web pro televizní hodnoty." Pro Derakhshana představuje cíl Wikipedie jako encyklopedie tradici Age of Enlightenment racionality, která triumfuje nad emocemi, což je trend, který považuje za „ohrožený“ kvůli „postupnému posunu od typografické kultury k fotografické, což zase znamená[s] posun od racionality k emocím, k zábavě.“ Spíše než „ sapere aude "(lit.), sociální sítě vedly ke kultuře „[d] se o to nestarají“.Toto je, zatímco Wikipedie čelí „více problematickému problému“ než financování, konkrétně „zpomalení růstu počtu přispěvatelů na webové stránky“. V důsledku toho je výzvou pro Wikipedii a pro ty, kteří ji používají, „zachránit Wikipedii a její příslib svobodné a otevřené sbírky veškerého lidského poznání uprostřed dobytí nové a staré televize - jak shromažďovat a uchovávat znalosti, když se nikdo nezajímá."

Ocenění

Tým Wikipedie navštěvující Asturský parlament

Setkání Wikipedistů po slavnostním předávání cen Asturias

Wikipedie získala v květnu 2004 dvě hlavní ceny. Prvním byla Golden Nica for Digital Communities výroční soutěže Prix Ars Electronica; cena byla spojena s grantem 10 000 € a pozváním na prezentaci na PAE Cyberarts Festival v Rakousku ve stejném roce. Druhým bylo ocenění Webby pro rozhodčí za kategorii „komunita“. Wikipedie byla také nominována na cenu „Best Practices“ Webby.

V roce 2007 dali čtenáři brandchannel.com Wikipedii čtvrté nejvyšší hodnocení s 15 % hlasů, když odpovídali na otázku „Která značka měla největší dopad na naše životy v roce 2006?“

V září 2008 získala Wikipedie cenu Quadriga za mise osvícení Werkstatt Deutschland společně s Borisem Tadićem, Eckartem Höflingem a Peterem Gabrielem. Cenu předal Walesu David Weinberger.

V roce 2015 byla Wikipedii udělena každoroční cena Erasmus, která uznává výjimečné příspěvky v oblasti kultury, společnosti nebo sociálních věd a Cenu kněžny asturské za mezinárodní spolupráci. Jimmy Wales v asturském parlamentu v Oviedu, městě, které hostí slavnostní předávání cen, ocenil práci uživatelů asturského jazyka Wikipedie. Po ceremonii se členové nadace Wikimedia Foundation sešli s Wikipedisty ze všech částí Španělska, včetně místní asturské komunity.

Vydavatelství

Skupina Wikimedianů z kapitoly Wikimedia DC na výroční schůzi DC Wikimedia v roce 2013 stojící před Encyclopædia Britannica (vzadu vlevo) v americkém národním archivu

Nejvýraznějším ekonomickým efektem Wikipedie bylo ukončení komerčních encyklopedií, zejména tištěných verzí, např Encyclopædia Britannica, které nebyly schopny konkurovat produktu, který je v podstatě zdarma. V roce 2005 napsal Nicholas Carr článek nazvaný „Amoralita webu 2.0 “, který kritizoval weby s obsahem vytvářeným uživateli, jako je Wikipedie, za to, že vedou k tomu, že profesionální tvůrci obsahu (a ti jsou podle jeho názoru nadřazení) vycházejí z podnikání, protože "kvalita trumfů zdarma po celou dobu". Carr také napsal: „Implicitní v extázích vizí Webu 2.0 je hegemonie amatérů. Já si neumím představit nic děsivějšího.“ Jiní zpochybňují názor, že Wikipedie nebo podobné úsilí zcela vytlačí tradiční publikace. Například Chris Anderson, šéfredaktor časopisu Wired Magazine, v časopisu Nature napsal, že přístup „ moudrosti davů “ na Wikipedii nezavrhne špičkové vědecké časopisy díky svému přísnému peer-review recenznímu procesu.

Probíhá také debata o vlivu Wikipedie na podnikání v oblasti publikování životopisů. "Pokud můžete získat všechny informace z Wikipedie, co zbývá do životopisu?" řekla Kathryn Hughes, profesorka životního psaní v UEA a autorka Krátkého života a dlouhých časů paní Beetonové a George Eliota: Poslední viktoriánské.

Využití pro výzkumné účely

Wikipedie našla široké využití jako korpus pro výzkum v lingvistice, v počítačové lingvistice, při získávání informací a při zpracování přirozeného jazyka. Zejména slouží jako znalostní základna pro problém spojování entit, který se pak nazývá „wikifikace“ a s tím související problém rozlišování smyslu slova. Metody podobné wikifikaci lze zase použít k nalezení „chybějících“ odkazů na Wikipedii.

V roce 2015 zveřejnili francouzští vědci Dr. José Lagesi z University of Franche-Comté v Besançonu a Dima Shepelyansky z University of Paul Sabatier v Toulouse celosvětové hodnocení univerzit na základě vědeckých citací Wikipedie. Používali PageRank „následovaný počtem vystoupení ve 24 různých jazykových vydáních Wikipedie (sestupně) a století, ve kterém byly založeny (vzestupně).“

Studie MIT z roku 2017 naznačuje, že výrazy používané v článcích na Wikipedii jsou následně používány ve vědeckých publikacích.

Studie Univerzity Karlovy v roce 2018 ukázala, že Wikipedie je nejpoužívanější otevřený vzdělávací zdroj pro studenty environmentálních studií (používá 95 % studentů), a tvrdila, že vzdělávací instituce by na ni měly zaměřit svou pozornost (například podporou rezidentních Wikipedistů).

Studie související s Wikipedií využívaly strojové učení a umělou inteligenci k podpoře různých operací. Jedna z nejdůležitějších oblastí je automatická detekce vandalismu a také hodnocení kvality dat použitých na Wikipedii.

Související projekty

Dlouho před založením Wikipedie existovaly interaktivní multimediálních encyklopedie obsahujících příspěvky napsané veřejností. Prvním z nich byl projekt BBC Domesday z roku 1986, který obsahoval text (vytvořený na počítačích BBC Micro) a fotografie od více, než 1   miliony přispěvatelů v Británii a zahrnovali geografii, umění a kulturu Spojeného království. Jednalo se o první interaktivní multimediální encyklopedii (a byl to také první multimediální dokument využívající propojení interními odkazy); většina článků byla přístupná prostřednictvím interaktivní mapy Velké Británie. Uživatelské rozhraní a část obsahu projektu Domesday byly přístupné na webových stránkách do roku 2008.

Několik kolaborativních encyklopedií se svobodným obsahem bylo vytvořeno přibližně ve stejném období jako Wikipedie (např. Everything 2), s mnoha později začleněnými do projektu (např GNE). Jednou z nejúspěšnějších raných online encyklopedií zahrnujících příspěvky veřejnosti byla h2g2, kterou vytvořil Douglas Adams v roce 1999. Encyklopedie h2g2 je relativně jednoduchá a zaměřovala se na články, které byly vtipné i poučné.

Další projekty kolaborativních znalostí čerpaly inpiraci z Wikipedie. Některé, například Susning.nu, Enciclopedia Libre, Hudong a Baidu Baike, také nepoužívají žádný formální proces přezkumu obsahu, zatímco některé jiné, jako Conservapedia nejsou tak otevřené. Jiní používají tradičnější recenzní proces peer review, jako je Encyclopedia of Life a online wiki encyklopedie Scholarpedia a Citizendium. Citizendum založil Sanger ve snaze vytvořit spolehlivou alternativu k Wikipedii.

Související stránky

• Conflict-of-interest editing on Wikipedia
• Democratization of knowledge
• Interpedia, an early proposal for a collaborative Internet encyclopedia
• List of online encyclopedias
• List of Wikipedia controversies
• Network effect
• Outline of Wikipedia – guide to the subject of Wikipedia presented as a tree structured list of its subtopics; for an outline of the contents of Wikipedia, see Portal:Contents/Outlines
• Print Wikipedia art project to visualize how big Wikipedia is. In cooperation with Wikimedia foundation.
• QRpedia – multilingual, mobile interface to Wikipedia
• Wikipedia Review

Další čtení

Akademické práce

• Maggio Lauren, Willinsky John, Steinberg Ryan, Mietchan Daniel, Wass Joseph, Dong Ting. "Wikipedie jako brána k biomedicínskému výzkumu: Relativní distribuce a použití citací v anglické Wikipedii" (2017).

externí odkazy

• Oficiální stránky   - vícejazyčný portál (obsahuje odkazy na všechna jazyková vydání) (wikipedia.com stále přesměruje zde)
• Wikipedie
• "Wikipedie collected news and commentary". Strážce.
• Stránka s tématem Wikipedie v The New York Times
• Video z rozhovoru TED Jimmyho Walesu o narození Wikipedie

[[Kategorie:Wikipedie]] [[Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady]]