Otevřít hlavní menu

Vodní elektrárna Strž

malá vodní elektrárna

Vodní elektrárna Strž byla vystavena v letech 1920-1923 u starého jezu na řece Moravě v Kroměříži. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je vodní elektrárna na Strži vedena pod číslem 101819.[1]

Vodní elektrárna Strž
Malá vodní elektrárna Strž
Malá vodní elektrárna Strž
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Kroměříž
Stav v provozu
Začátek výstavby 1920
Dokončení 1923
Náklady na výstavbu 14.000.000 Kč
Vlastník Czech Hydro s.r.o.
Vodní elektrárna
Turbína 3x Kaplanova
Hltnost 20 m3/s
Spád 4,8 m, 5,2 m
Elektrická energie
Celkový výkon 2,8 MW
Roční výroba 9,2 GWh
Souřadnice
Kód památky 101819 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Jez na StržiEditovat

Jez "strhával" vodu do náhonu pro panský mlýn stávající mezi biskupským pivovarem a biskupskou mincovnou, v pozdějších letech pro potřeby Podzámecké zahrady. Už v roce 1552 byl jez předmětem sporu mezi biskupem Janem Doubravským a Václavem z Ludanic na Chropyni, v roce 1556 mezi biskupem Markem Khuenem a Janem z Ludanic, v roce 1560 opět, právě v době, kdy se chystal biskup k jeho opravě. Také ji opravil dosti pevně, neboť příští reparaturu vykonal až roku 1606 kardinál František z Ditrichštejna.

Řeka Morava jej však často strhla. Kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh jej dvakrát vystavil a dvakrát mu jej voda strhla. Proto si vyžádal v roce 1841 oddělení pionýrů, kteří vykonali nákladem 100 000 zlatých stř. dílo trvalé, s nímž měla v roce 1910 regulační správa řeky Moravy těžkou práci, než jej odstranila.

Na památku svého díla dal kardinál postavit u Strže pyramidu s nápisem v latině, němčině i češtině.

MOCNÝM WODAM MOCNE MEZE TIMTO JEZEM POSTAVIL MAXIMILIAN JOSEF Z DOMU SWOBODNÝCH PÁNU SOMERAV BEECKH, ARCHIBISKVP, WEWODA, KNÍŽE, SOBĚ A SWÝM KU PROSPĚCHU NÁKLADEM 100.000 ZL. STŘ. L.P. 1841

Vodní elektrárnaEditovat

Czech Hydro s.r.o.
 
Základní údaje
Právní forma s.r.o.
Datum založení 2001
Sídlo Svitavy, Česká republika
Adresa sídla Svitavy, Česko
Klíčoví lidé Jiří Krušina
Charakteristika firmy
Oblast činnosti výroba elektřiny
Obrat 207 mil. Kč (2014)[2]
Výsledek hospodaření 60 mil. Kč (2013)[2]
Celková aktiva 2,1 mld. Kč (2014)[2]
Základní kapitál 30 mil. Kč (2013)[2]
Vlastní kapitál 714 mil. Kč (2013)[2]
Zaměstnanci 41 [2]
Identifikátory
Oficiální web http://www.czechhydro.com
IČO 26445085
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nyní je na Strži jez sloužící ke stabilizaci dna s vodní elektrárnou zbudovanou v letech 19201923 společným nákladem státu a Moravského zemského výboru. Výška jezu je 6,11 m a má maximální průtok 750 m3/s.

Snaha po využití vodních sil pro výrobu elektrické energie v prvních desetiletích 20. století vedla ke světovému zápolení o zvětšení rychloběžnosti vodních turbín, do něhož se úspěšně zapojil Dr. Ing. Viktor Kaplan, působící na Německé vysoké škole technické v Brně.

V roce 1919 byla první kaplanova turbína uvedena do provozu v přádelně v dolnorakouském městě Velmu, pokusná turbína byla zbudována také v Poděbradech, výsledky zkoušek vedly k rozhodnutí použít kaplanových turbín v nově budované vodní elektrárně na Strži v Kroměříži.

S výstavbou elektrárny bylo započato v roce 1920. Do provozu byla dána v červenci 1923. Dvě tehdy instalované turbíny vyráběly ročně pět miliónů kilowathodin elektrické energie. Oběžná kola kaplanových turbín o průměru 2,2 metru znamenala výrazný pokrok proti dosavadním. V roce 1948 byla elektrárna doplněna o třetí turbínu. Náklady na její výstavbu ve výši téměř 14 milionů korun byly na svou dobu enormní. Na její elektrifikaci se podílela i slavná firma Františka Křižíka z Prahy.

Vodní elektrárna na Strži představovala ve své době vrcholné energetické dílo v Československu a patřila k nejmodernějším svého druhu na světě. Stala se vzorem pro pozdější vodní elektrárny v naší zemi. Nebyla však ceněna pouze pro svou technickou úroveň, ale již ve své době byla obdivována pro svou elegantní architekturu a stala se oblíbeným výletním místem. Projekt vypracovali zemští úředníci, inženýři Gustav Madlmayr a Karel Mikeš, kteří strojovnu ukryli do kultivovaného klasicizujícího pláště s "jednoduchou, ale výraznou fasádou". Pilastry a půlkruhově klenutá okna nižšího křídla evokují renesanční altány, ve vyšším křídle se protažené arkády spojují do odlehčené podoby empírových staveb. Objekt má přehledné technické uspořádání, jedná se o účelnou a esteticky dobře působící stavbu. Je umístěna na pravém břehu řeky. K ní odbočuje široký náhon, opatřený ledolamy a hrubými česly.

Malou vodní elektrárnu na Strži provozovala společnost Energo-Pro. Začátkem roku 2016 dochází ve společnosti Energo-Pro ke změně vlastnických vztahu a vlastníkem se stává společnost Czech Hydro s.r.o..[3] V současné době (červenec 2017) nejsou vlastnické poměry a další okolnosti ohledně chodu elektrárny přesně známy, protože původní výše uvedená společnost Czech Hydro s.r.o. byla ke dni 1. 6. 2017 vymazána z Obchodního rejstříku. Na nástupnickou společnost JK Holding CZ s.r.o. (nově Czech Hydro s.r.o.), IČO: 045 35 740, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zaniklé společnosti Czech Hydro s.r.o., IČO: 264 45 085, se sídlem náměstí Míru 62/39, Město, 568 02 Svitavy. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k podílu ze dne 1. června 2017, uzavřené mezi JUDr. Jiřím Krušinou a společností UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. (dále jen "Zástavní věřitel") jakožto zástavním věřitelem byl zřízen zákaz zatížení a zcizení podílu JUDr. Jiřího Krušiny ve společnosti Czech Hydro s.r.o. jakékoliv třetí osobě bez předchozího souhlasu Zástavního věřitele. Tento zákaz se sjednává jako věcné právo ve smyslu § 1309 odst. 2 a § 1761 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Elektrárna má výkon 2,8 MW a v roce 2009 vyprodukovala 9,2 GWh.

DostupnostEditovat

Kolem Vodní elektrárny Strž je vedena z kroměřížského nádraží   modrá turistická trasa KČT, která vede ve směru na Chropyni po břehu řeky Moravy. Od Vodní elektrárny pokračuje přes miňůvský most kolem přírodní památky ev. č. 1764 Rameno Moravy. V opačném směru od nádraží vede kolem letiště přes místní část Trávník kolem přírodní památky Bašnov do Kvasic. V lokalitě přírodní památky se nachází pamětní deska Ladislava Zlatušky.

U miňůvského mostu se   modrá turistická trasa KČT kříží se   zelenou turistickou trasou KČT vedoucí z asi osm set metrů vzdálené železniční zastávky v místní části Postoupky do Kojetína.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  • PERŮTKA, Marek editor, a kol. Kroměříž - Historické město & jeho památky. Kroměříž: Město Kroměříž,, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4. 

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-25]. Identifikátor záznamu 358588196 : vodní elektrárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f ENERGO-PRO Czech, s.r.o., účetní závěrka a zpráva auditora 2014
  3. http://ekonomika.idnes.cz/podnikatele-tesar-a-krusina-si-rozdeli-energo-pro-f78-/ekoakcie.aspx?c=A160203_084937_ekoakcie_fih

Externí odkazyEditovat