Wikipedie

Vladyčín

část obce Kovářov v okrese Písek

Vladyčín (německy Wladetschin) je malá vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží čtyři kilometry od Kovářova, od Petrovic tři kilometry.

Vladyčín
Vladyčín
Vladyčín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′34″ s. š., 14°18′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 (2021)[1]
Katastrální územíVladyčín[2] (3,87 km²)
PSČ399 01
Počet domů25 (2021)[3]
Vladyčín
Vladyčín
Další údaje
Kód části obce71439
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1421.[4] Do roku 1584 patřila milevskému klášteru, potom se dostala k orlickému panství.

V roce 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů.[5] V roce 1930 zde žilo 231 obyvatel a bylo zde evidováno 47 popisných čísel.[5]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 129 129 127 126 116 127 113 84 64 61 47 38 35 32 43
Počet domů 15 16 17 20 24 25 24 23 21 20 15 13 24 24 25

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Vladyčín byl samostatnou obcí v okrese Milevsko. Od roku 1964 je částí obce Kovářov v okrese Písek. V letech 1850–1963 k obci patřily Dobrá Voda a Řenkov.[8]

Pamětihodnosti

editovat
  • Výklenková kaple Panny Marie se nachází u silnice směrem na Petrovice u domu čp. 24.[9]
  • Kříž na návsi je z roku 1885.
  • Zvonice je starší sta let a je také umístěna na návsi. Je postavena na kamenném soklu a kmen je z jilmu, který byl vykopaný nedaleko od Vladyčína. Zvonice je opatřena zvonkem. Tento současný zvonek nahradil ten původní, který byl zrekvírován.[10]
  • Brábníkův kříž je u silnice směrem z osady na Petrovice. Na jeho podstavci je datace 1843. Byl posunut na své stanoviště. Přitom došlo k jeho poškození, které mělo za následek zkrácení.[11]
  • Kotův kříž je postavený na místě tragického úmrtí pana Kota. Je u cesty do vesnice Zahrádka.[12]
  • Smetanův kříž se nachází v lese poblíž osady. Byl postavený roku 1952 místním občanem Smetanou. Na tomto místě měl ukryté obilí před německou kontrolou. Podle zápisu v místní kronice se to událo následovně. Německý četník po důkladné kontrole po staveních se vydal hledat do okolí obce. V lese a v lomu našel obilí. Nechal svolat celou obec a dal jim na vybranou, zda se ten, komu obilí patří dobrovolně přihlásí. Přihlásil se pan Smetana. Byl odveden do táborské věznice. V Milevsku před německým soudem byl odsouzen k zabavení majetku a sedmi letům kriminálu. Po ukončení války se vrátil domů a nechal postavit tento kříž.[13]
  • Soukupovy kříže jsou postaveny na přístupové cestě k obydlí rodiny Soukupovy. Jeden z křížků je na počest děda, který padl v první světové válce. Druhý kříž byl původně na hrobě v Petrovicích.[14]
  • V osadě se nachází dvě venkovské usedlosti vedené v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Usedlost čp. 5, která se nachází na jihozápadě osady, u rybníčku a usedlost čp. 2. Ta se nalézá u komunikace vedoucí do Vladyčína.

Galerie

editovat
  •  
    Zvonice na návsi
  •  
    Usedlost čp. 5
  •  
    Brábníkův kříž z roku 1843
  •  
    Křížky rodiny Soukupovy

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  5. ↑ a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 142. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 625, 85, 495. 
  9. ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 229. 
  10. ↑ Šimečková, str. 230
  11. ↑ Šimečková, str. 232
  12. ↑ Šimečková, str. 233
  13. ↑ Šimečková, str. 234
  14. ↑ Šimečková, str. 236

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladyčín&oldid=24703148“