Wikipedie

Vepice

část obce Kovářov v okrese Písek

Vepice (německy Wepitz) jsou jihočeská vesnice, místní část obce Kovářov, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. Ve Vepicích se těžila žula.

Vepice
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′30″ s. š., 14°18′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel39 (2021)[1]
Katastrální územíVepice[2] (2,8445 km²)
PSČ398 55
Počet domů32 (2011)[3]
Vepice
Vepice
Další údaje
Webwww.kovarov.cz/os-vepice.php
Kód části obce71421
Kód k. ú.671428
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.[4] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[4] Vepická tvrz se nacházela na ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383–1404, je i na místním hřbitově pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí. V 16. století přešla ves ke kovářsovskému panství a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[4]

Pamětihodnosti editovat

  • V Novém rybníce se nachází archeologické stopy vepické tvrze.
  • Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[4] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[5] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[6] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[7] Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[8]
  • Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[7]
  • Na konci vesnice u komunikace směrem na Kovářov se vlevo nachází litinový kříž.[9]
  • Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[10]
  • Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[11]
  • Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[12]
  • Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
  • Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[13]
  • V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.[14]

Galerie editovat

  •  
    Rybník Díl
  •  
    Nový rybník s ostrovem
  •  
    Zaplavená technika v lomu
  •  
    Návesní kaple
  •  
    Dolistův kříž

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28. 
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143. 
  5. ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205. Dále jen Šimečková (2009). 
  6. ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 108. 
  7. ↑ a b Šimečková (2009), s. 206.
  8. ↑ http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice
  9. ↑ Šimečková (2009), s. 208.
  10. ↑ Šimečková (2009), s. 209.
  11. ↑ Šimečková (2009), s. 210.
  12. ↑ Šimečková (2009), s. 207.
  13. ↑ Šimečková (2009), s. 212.
  14. ↑ Šimečková (2009), s. 204.

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vepice&oldid=23673774“