Otevřít hlavní menu

Chrást (Kovářov)

část obce Kovářov v okrese Písek

Chrást (německy Chrast) je vzdálený od Kostelce nad Vltavou tři kilometry, od Žebrákova dva kilometry. Jižně od vsi byla Schwarzenberská obora, dodnes se v ní dochovali daňci. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[2]

Chrást
Letecký snímek
Letecký snímek
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 59 (2011)
Domů 136
Lokalita
PSČ 399 01
Obec Kovářov
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Chrást u Zahořan[1] (8,844 km²)
Zeměpisné souřadnice
Chrást
Chrást
Další údaje
Kód části obce 189855
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394.[3] Dějiny jsou spjaté s tvrzí Holešice. Holešice se nachází zhruba kilometr severozápadním směrem od Chrástu. Stávala zde tři panská sídla[4] a dvě vesnice Staré Holešice a Nové Holešice.[5] Ze dvou tvrzí se dochovala pouze památkově chráněná tvrziště[6] a zatímco třetí se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.[7] Starší tvrz byla v držení Zdislava z Holešic v letech 1365–1392. Roku 1380 se připomíná Kuneš z Holešic. Roku 1429–1448 Martin z Holešic rozšířil svůj majetek a přikoupil k tvrzi i okolní vesnice Voltýřov, Žebrákov, Chrást, Radavu.[5] Za vlády krále Jiřího z Poděbrad postoupil tvrz Jan Kovářovský z Jetřichovic panu Zdeňkovi ze Šternberka, aby mohl lépe hájit své zájmy.[8] V roce 1469 zde bylo svedeno mnoho bojů. V následujícím roce nechal Zdeněk ze Šternberka opevnit dvůr hradbami a příkopy. V severní části dvorce nechal postavit mohutnou kamennou tvrz. V 15. století patřily Holešice k majetku pánů ze Švamberka. Obě vesnice Staré i Nové Holešice v tomto století zanikly. Roku 1506 byly Holešice postoupeny Bohuslavem ze Švamberka zvíkovskému Jindřichu ze Švamberka a tím byly připojeny k zvíkovskému a později orlickému panství.[8]

Ve tvrzi u vchodu bývala robotní zvonička se zvonkem z roku 1740. Na zvonku byl obraz Jezulátka a znak vrchnosti. Po úderu blesku v roce 1939 vyhořela východní část dvora i se zvoničkou.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vesnici založený roku 1903.[9]

V roce 1930 měl Chrást 330 obyvatel a 60 popisných čísel.[5]

V roce 1940 byla vyměřena okresní silnice Chrást–Radava.[5]

PamátkyEditovat

  • Kaple se zvoničkou ve vesnici na návsi je zasvěcená svatému Václavu nebo svatému Janu Nepomuckému. Je ze druhé poloviny 18. století.[10] Podle jiného zdroje byla kaple postavená roku 1840.[11] Kaple byla dříve zasvěcená Panně Marii. V roce 1997 byla kaple nově opravena a 27. září téhož roku byla znovu vysvěcena a zároveň přesvěcena na kapli svatého Václava.[11] Tato kaple je památkově chráněná.
  • Kříž před návesní kaplí byl postavený roku 1933 ze sbírek mezi místními občany. Je postavený na místě původního kříže, který byl poškozený vichřicí.[12]
  • Fořtův kříž je kamenný, reliéfně zdobený motivem kalicha a je v ohrádce. Nachází se u komunikace do vesnice ve směru ze Zahořan u bývalé školy. V roce 1900 byl postavený místním občanem, který jej nechal postavit po svém návratu z Ameriky. Ve stejném roce byl i vysvěcený.[13]
  • Bartůňkův kříž se nachází za školou u bývalé cesty do Žebrákova. Na tomto místě byl postavený roku 1937 místní rodinou. Na tomto místě hospodáři panu Bartůňkovi šlápl na nohu býk a na neléčenou snět zemřel.[13]
  • Fořtův (Bartůňkův) kříž byl původně kamenný, ale poté co byl v padesátých letech poničený, byl nahrazený litinovým křížem. Kříž je mezi stromy u komunikace do vesnice ve směru od Zahořan u odbočky do Holešic.[14]
  • Kinclův kříž se nachází nedaleko od vesnice ve směru na Radavu u hájovny. Dochovalo se z něj torzo kamenného podstavce. Sokl nese dataci 1888.[15]
  • Hroníkův kříž se nalézá nad Radavou. Byl poznamenaný vandalismem. V současné době je opět opravený.[16]
  • Kříž na výběžku proti zámku Orlíku nechal postavit jako projev své vděčnosti kníže Schwarzenberg. Při jízdě k převozu se jemu a jeho rodině splašili koně a jen díky náhodě se převrhnutý kočár zastavil o strom. Datace na soklu je nečitelná. [17]
  • Ve vesnici se nachází několik roubených chalup. Venkovská usedlost čp. 17 na návsi je památkově chráněná.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/789852
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  4. Encyklopedie českých tvrzí. A–J. Svazek I. Praha: Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X. 
  5. a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 123. Dále jen Kytka (1940). 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 158160 : Tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 153120 : Tvrz s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. a b Kytka (1940), s. 124
  9. Kytka (1940), s. 122
  10. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 82. 
  11. a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 71. Dále jen Šimečková (2009). 
  12. Šimečková (2009), s. 72
  13. a b Šimečková (2009), s. 73
  14. Šimečková (2009), s. 74
  15. Šimečková (2009), s. 75
  16. Šimečková (2009), s. 76
  17. Šimečková (2009), s. 77

Externí odkazyEditovat

Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice