Václav Alois Svoboda

český básník a překladatel (1791–1849)

Václav Alois Svoboda (11. prosince 1791 Návarov[1]8. ledna 1849 Praha) byl český básník a překladatel, píšící česky, latinsky a německy.

Václav Alois Svoboda
Svoboda-Navarovský (portrét z r. 1883)
Svoboda-Navarovský (portrét z r. 1883)
Narození 11. prosince 1791
Návarov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 8. ledna 1849 (ve věku 57 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Pseudonym V. Navarovský
Povolání překladatel, básník, kritik, učitel, dramaturg a libretista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v majetné rodině sládka z Návarova na Vysocku. Studoval na několika středních školách, studium ukončil v Mladé Boleslavi, nejvýznamnější pro jeho tvorbu je jeho pobyt v Boskovicích, kde se seznámil s dílem soudobých českých obrozenců. Poté vystudoval v Praze právnickou a filosofickou fakultu a stal se učitelem.

V Praze se spřátelil s mnoha obrozenci, především s Václavem Hankou, jehož názory sdílel a za kterého se v mnoha sporech stavěl. Toto období jeho tvorby bylo velmi ovlivněno svobodomyslnými názory německého preromantismu. V roce 1818 se připojil ke skupině Palackého a Šafaříka a začal prosazovat časoměrný verš, v roce 1830 se pod vlivem Dobrovského důkazů vrátil k sylabotónické prozódii, několik básní a překladů napsal také ve dvou variantách, přízvučné a časoměrné.

V roce 1815 odešel z Prahy do Jindřichova Hradce, kde vyučoval na gymnáziu, do Prahy se vrátil v téže funkci v roce 1821 a žil tam až do své smrti.

DíloEditovat

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje vlastní, především časopisecky publikovanou poezii v češtině, latině a němčině, především s liberálním nábojem (Óda na Švyc, Óda na mír Evropy 1815, óda k jmeninám Dom. Kynského, množství historických básní pro Hankovy Dějiny Čechů v obrazích, které pak vyšly i samostatně). Jedna z jeho básní, psaná paralelně v češtině, němčině a latině, je údajně předlohou anglické vánoční koledy Good King Wenceslaus. Napsal také velké množství částečně improvizované příležitostné poezie. Dále je autorem několika vesměs nehraných vlasteneckých dramat. Spekuluje se také o jeho větším či menším podílu na falzech Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Napsal také množství časopiseckých článků o literatuře a historii.

Nejrozsáhlejší částí Svobodova díla jsou překlady, z nichž nejvýznamnější jsou překlady Rukopisu královédvorského a zelenohorského do němčiny. Do němčiny překládal i Hankovy vlastní básně, českou lidovou poezii, antické římské dramatiky, především Senecu. Do češtiny překládal nepříliš úspěšně dílo Friedricha Schillera, který patřil k jeho básnickým vzorům, přeložil mimo politickou lyriku i části Loupežníků. Překládal také, především pro školské účely, z latiny, a to zejména části Vergilia a také některé církevní písně. Dále překládal italská operní libreta do češtiny i němčiny. Do latiny přeložil Schillera, Goethovu Ifigenii a Štítného Knížky šestery.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Stať „Václav Alois Svoboda" je na str. 811–828; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online

Externí odkazyEditovat