Otevřít hlavní menu

Ukrajinština

Východoslovanský jazyk
(přesměrováno z Ukrajinský jazyk)

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale rusínština) je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný ukrajinistika.

Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
Idioma ucraniano.png
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření Ukrajina, Podněstří a některé příhraniční oblasti sousedních států (Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko,Moldavsko, Rumunsko)
Počet mluvčích 40 milionů
Klasifikace
Písmo Cyrilice
Postavení
Regulátor Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazyk Ukrajina, Moldavsko (Podněstří), Srbsko[zdroj?]
Kódy
ISO 639-1 uk
ISO 639-2 ukr (B)
ukr (T)
ISO 639-3 ukr
Ethnologue UKR
Wikipedie
uk.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou a slovenštinou.[1] Vyvinula se z východních nářečí praslovanštiny.

RozšířeníEditovat

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština (na Krymu ukrajinský jazyk považují za mateřský 3,3% obyvatel [2]), avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.

NářečíEditovat

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.

HistorieEditovat

Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými[3] i ukrajinskými autory[4][5] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté už v druhé polovině 19. století považovali ukrajinštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

Po událostech, spojených s anexí Krymu Ruskou federací, byl v první polovině roku 2017 Nejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.[6]

Abeceda a výslovnostEditovat

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ж З И І Ї Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ь Ю Я
malé: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
kurzíva: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
transliterace (vědecký přepis) a b v h g d e ě ž z y i ï j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ' ju ja
výslovnost a transkripce (běžný přepis) a b v h g d e je ž z y i ji j k l m n o p r s t u f ch c č š šč měkký znak ju ja

Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:[7]

  • дє = dě, тє = tě, нє = ně
  • дъ = ď, тъ = ť, нъ = ň

Další poznámky:

  • V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
  • G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
  • Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě[8][9], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
  • Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
  • Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.

Slovní zásobaEditovat

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům (zejména polštině) než ruština.

FotogalerieEditovat

Vzorový textEditovat

Všeobecná deklarace lidských právEditovat

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky

Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.

přepis

Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

rusky

Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.

přepis

Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.

číst

Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva.

ukrajinska evro-latinka

Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Мови Європи: відстані між мовами за словниковим складом Archivováno 1. 5. 2015 na Wayback Machine. (ukrajinsky)
  2. Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский. РИА Новости [online]. 20150319T1234+0300Z [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
  4. Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
  5. I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
  6. V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (česky) 
  7. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76-89. 
  8. Ukrainische Sprache. www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  9. BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407. Dostupné online [cit. 2019-04-05]. ISSN 0008-5006. 

LiteraturaEditovat

  • Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76-89. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat