Svojšice (tvrz, okres Klatovy)
Svojšice jsou tvrz ve stejnojmenné vesnice nedaleko od Petrovic u Sušice v okrese Klatovy. Areál panského sídla tvoří gotická budova tvrze, ke které byl na konci osmnáctého století přistavěn malý zámek. Od roku 1964 je tvrz chráněna jako kulturní památka.[1]
| Svojšice | |
|---|---|
 Pohled z jihovýchodu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Stavebník | Jan Cíl |
| Další majitelé | Cílové ze Svojšic Běšinové z Běšin Pöttingové z Persingu |
| Poloha | |
| Adresa | Svojšice, Petrovice u Sušice,  Česko |
| Souřadnice | 49°14′36,08″ s. š., 13°27′6,96″ v. d. |
  Svojšice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47128/4-3412 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Svojšická tvrz byla pravděpodobně postavena v letech 1401–1417, kdy byl majitelem vesnice Jan Cíl, který se stal zakladatelem rytířského rodu Cílů ze Svojšic. Jeho potomkům, kteří panství výrazně rozšířili, patřila až do osmnáctého století.[2] V roce 1615 byla vesnice rozdělena mezi Zikmunda Vojtěcha a Petra Cíle ze Svojšic a Jana Jindřicha z Běšin, z nichž každému patřilo po pěti usedlostech. Zikmund Vojtěch svůj díl tvrze roku 1647 prodal zeťovi Adamu Bartoloměji Kocovi z Dobrše, kterému patřil až do roku 1684, kdy ho v listopadu přenechal zeťovi Ladislavovi Zikmundovi z Běšin. Druhý díl tvrze dále patřil Cílům. V roce 1700 patřil bratrům Petrovi, Zikmundu Albrechtovi, Jindřichu Karlovi a Hendrychovi, který po smrti Petra v roce 1708 odkoupil od ostatních jeho podíl.[3]
V té době byla tvrz nejspíše pustá, protože Lidmila Františka Běšinová prodávala Anně Františce z Lanau pouze dvůr s pivovarem a vsí. Dalšími majiteli se stali Ferdinand Bohuslav Serins z Eichenau, Petr Eusebius Radecký z Radče (od roku 1738), v roce 1739 hrabě Václav Maria Pötting, v roce 1769 hrabě Mikuláš Taafe, v roce 1839 Václav Feit a od roku 1850 manželé Appletauerovi. Ve druhé polovině dvacátého století sloužila tvrz jako skladiště místnímu jednotnému zemědělskému družstvu.[2]
Stavební podoba editovat
.jpg)
Z tvrze se dochovala obytná třípodlažní budova.[4] Je postavena z lomového kamene v nárožích armovaného většími kameny. Na fasádě se dochovaly stopy hrubé omítky a v blízkosti vchodu zlomky sgrafitových psaníček.[5] Druhé patro bývalo lemované dřevěným podsebitím, po kterém se zachovaly otvory po příporách podél horního okraje budovy.[6] Dovnitř se vstupuje gotickým portálem s rovným nadpražím podepřeným dvěma krakorci[7] a usazeným ve vpadlině pro padací můstek.[8] Nad portálem jsou patrné zbytky biblického textu a nečitelného polychromovaného erbu Cílů ze Svojšic.[2]
Přízemí rozděluje příčka průchozí lomeným portálkem. Interiér osvětlují úzká střílnovitá okénka s kamenným ostěním.[7] Strop místnosti je trámový, přičemž příčné trámy jsou uložené v kapsách trámů gotického stropu. Na nich je položená podlaha z hrubě otesaných hranolů v prvním patře. Také první patro je rozděleno příčkou s hrotitým portálem v jižní části, přičemž západní místnost je rozdělena vloženým trámovým stropem. Každou místnost osvětluje dvojice okének ve výklencích, které byly s výjimkou východního vybaveny sedátky. Okna se zajišťovala zasouvací závorou. Konstrukce stropu je podobně jako v přízemí trámová, ale podlaha druhého patra je prkenná. Manipulační otvor v západní stěně je novodobého původu.[8]
V období baroka byl objekt upraven na sýpku.[7] Interiér druhého patra byl rozdělen dodatečně vloženým trámovým stropem, čímž vzniklo třetí sýpkové patro větrané trojicí otvorů zřízených pod korunou zdiva.[5] Interiér původního patra tvoří jediná místnost, ale v jižní zdi se dochovaly stopy po zaniklé příčce,[8] která měla dřevěnou nebo hrázděnou konstrukci. V části omítky byl ve druhé polovině dvacátého století patrný malovaný ozdobný provazec a fragmenty malované lidské postavy ve výklenku západního okna.[5]
Na základě hypotetické rekonstrukce lze předpokládat, že budova byla jedinou stavbou na tvrzišti původně obehnaném vodním příkopem a na vnější straně pravděpodobně i valem. Příkop vedl těsně podél západního průčelí a jeho přechod umožňoval most, jehož poslední část byla zvedací.[9]
V roce 1792 byla dokončena stavba sousedního jednopatrového zámečku se šesti okenními osami. Průčelí zdobí pilastry, patrová a korunní římsa. Přízemní okna jsou obdélná, zatímco v prvním patře je zakončuje segmentový záklenek. Sklepy pod budovou mají valeně klenuté stropy. V přízemí byly použity plackové klenby a místnosti v patře jsou plochostropé. K severní části průčelí je přiložen přístavek, jehož střecha vytváří balkon přístupný z prvního patra.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 159677 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola 187–188, s. 212–213.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Tvrze v okolí Velhartic, s. 124–125.
- ↑ ŠVÁBEK, V. Svojšice. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka. Plzeň: Dům Kultury ROH Plzeň, 1987. Dále jen Švábek (1987). Dostupné online. S. 58. Archivováno 30. 1. 2023 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Švábek (1987), s. 62.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s.
- ↑ a b c d Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Švábek (1987), s. 59.
- ↑ Švábek (1987), s. 63.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svojšice na Wikimedia Commons - Svojšická tvrz na webu Hrady.cz
