Otevřít hlavní menu

Tramvajová trať Lidové sady – Horní Hanychov

Tramvajová trať Lidové sady – Dolní Hanychov – Horní Hanychov je hlavní a víceméně dnes (kromě meziměstské tratě do Jablonce) jediná tramvajová trať v Liberci. Protíná město od severovýchodu k jihozápadu a zajišťuje spojení městských částí Horní Hanychov, Dolní Hanychov, Horní Růžodol, Janův Důl a Jeřáb s centrem. Trať také slouží pro turisty, jelikož spojuje turisticky atraktivní cíle – zoologickou a botanickou zahradu, Severočeské muzeum a Ještěd. Dopravu na trati provozuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

Tramvajová trať
Lidové sady – Horní Hanychov
Trať v ulici Hanychovská
Trať v ulici Hanychovská
Stát ČeskoČesko Česko
Město Liberec
Tramvajová síť Tramvajová doprava v Liberci
Provozovatel dráhy Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou
Datum otevření 25. srpna 1897
Technické informace
Počet stanic 21
Rozchod koleje 1435 mm
do stanice Viadukt i 1000 mm
Počet kolejí 2
Mapa trati
Mapa tramvajových tratí v Liberci a Jablonci n. N. (trať Lidové sady – Horní Hanychov vlevo)
Mapa tramvajových tratí v Liberci a Jablonci n. N.
(trať Lidové sady – Horní Hanychov vlevo)
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
min
(Sovova ul.)
Smyčka Lidové sady-ZOO (20. 6. 1950)
úsek otevřen 3. listopadu 1897
0 Lidové sady-ZOO (Sovova ul.)
(ul. Lidové sady)
Riegrova ul.
(Riegrova ul.)
2 Riegrova
Fibichova ul.
úsek otevřen 25. srpna 1897
(Masarykova ul.)
4 Botanická zahrada
Jizerský potok
Lesní ul.
Škroupova ul.
Dvořákova ul.
5 Muzeum-Galerie Lázně (Vítězná ul.)
ul. U Obchodní komory
Klostermannova ul.
6 Průmyslová škola
Šamánkova ul. / Vzdušná ul.
(ul. 5. května)
Zadní ul.
7 Ulice 5. května
Voroněžská ul. / ul. V Úvoze
Herrmannova ul.
7 Ulice 5. května
Liliová ul.
  Sokolská ul. / Jablonecká ul.
přeložka trati 1984
(Palachova ul.)
9 Šaldovo náměstí
Felbergova ul.
(Rumunská ul.)
ul. Boženy Němcové
Revoluční ul. / Moskevská ul.
přeložka trati 15. listopadu 1995
Terminál Fügnerova Autobusové nádraží
úsek otevřen 1. ledna 1955
Tramvajová trať Liberec–Jablonec
(Fügnerova ul.)
12 Fügnerova
úsek otevřen 25. srpna 1897
Soukenné náměstí
ul. 1. máje
(Jánská ul.)
xx Soukenné náměstí (zrušena 2009)
ul. 1. máje / Švédská ul.
(ul. 1. máje)
ul. U Besedy / ul. U Jezu
Lužická Nisa
14 Rybníček
ul. Na Rybníčku / ul. U Nisy
(Tatranská ul.)
xx Rybníček (občasná)
Kladenská ul.
Vaňurova ul.
Mrštíkova ul.
železniční vlečka (Nitranská ul.)
Vozovna Mrštíkova
Silnice I/35
Nákladní ul.
(Žitavská ul.)
železniční tratě 030, 036, 086
Nádraží Liberec
15 Nádraží Liberec (autobusové nádraží)Liberec (nádraží)
Autobusové nádraží Liberec
úsek zprovozněn 1. listopadu 1932
úsek zprovozněn 16. října 1912
Žitavská ul.
(Hanychovská ul.)
16 Viadukt
železniční tratě 037, 089
ul. Na Františku
16 Viadukt
Smyčka Viadukt (1994)
konec kolejové splítky
Vysoká ul.
Sázavská ul.
Americká ul.
17 Krkonošská
Krkonošská ul.
Husitská ul.
Volgogradská ul.
18 Staré pekárny
Kralická ul. / ul. Křižíkova
(Ještědská ul.)
19 Vápenka
xx Vápenka (zrušena) (ul. 28. října)
Smyčka Vápenka (19621999)
19 Vápenka
odstavná kolej (19992012)
ul. U Plovárny
Jetelová ul. / ul. Palackého
Topolová ul.
Krokova ul. / ul. Karolíny Světlé
Liberec-Horní Růžodol (trať 086)
20 Janův Důl (Rovná ul.) Liberec-Horní Růžodol (nádraží)
Lounská ul.
Družstevní ul. / Příční ul.
21 Kubelíkova
Spartakiádní ul.
Finská ul.
Táborská ul.
Erbenova ul.
Brigádnická ul.
prohlížecí jáma
23 Dolní Hanychov
Smyčka Dolní Hanychov (1962)
ve špičkách pouze každý druhý spoj
Banskobystrická ul.
24 Malodoubská
ul. České mládeže
Malodoubská ul.
24 Malodoubská
Hanácká ul.
Irkutská ul.
ul. U Školky
25 Hanychov kostel
Charbinská ul.
(Stará Ještědská ul.)
ul. U Školky / Hraběcí ul.
26 Spáleniště
Houbařská ul.
ul. V Lukách
(Ještědská ul.)
ul. Za Domovem
28 Horní Hanychov Kabinová lanová dráha na Ještěd
Slunný potok
Smyčka Horní Hanychov (10. 3. 1957)
uvažované prodloužení k lanovce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vůz T3R.PLF linky číslo 2 v ulici Ještědská před zastávkou Vápenka

HistorieEditovat

Vznik tratíEditovat

Výstavba tratě o rozchodu 1000 mm začala v květnu 1897. Část trati od nádraží k ZOO byla slavnostně otevřena 25. srpna 1897. Od nádraží vedla dvoukolejně (z technických důvodů byl již od začátku provozu zaveden pravostranný provoz) dnešní ulicí 1. máje až k mostu přes Nisu, kde se rozdvojovala a ulicemi Jánskou a 1. máje pokračovala na Soukenné náměstí. Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na dnešní náměstí Dr. Edvarda Beneše (k radnici): nahoru procházela trať dnešními ulicemi Revoluční a Moskevskou, dolu mířila ulicí Pražskou. Dále na dnešní Šaldovo náměstí vedla trať dnešní ulicí Sokolskou a mezi poštou a divadlem. Dále byla trať jednokolejná s výhybnami a vedla dnešní ulicí 5. května na prozatímní konečnou stanici Městský lesík (dnešní Zoologická zahrada). 3. listopadu 1897 byla trať prodloužena až na dnešní konečnou Lidové sady. 8. července 1904 byl zjednosměrněn úsek mezi dnešním náměstím Dr. Edvarda Beneše a Šaldovým náměstím. Po dosavadním úseku jezdily tramvaje směrem k nádraží, pro směr do Lidových sadů byla postavena jednokolejná trať spodní částí ulice 5. května. Úsek ZOO – Lidové sady byl zdvoukolejněn 12. června 1907, od června do srpna 1907 byla zdvoukolejněna také trať mezi dnešním Šaldovým náměstím a ZOO s výjimkou dvacetimetrového úseku, který tehdy zůstal jednokolejný.

Elektrická dráha si velmi rychle získala oblibu veřejnosti: v roce 1898 přepravila 800 000 cestujících.

V roce 1910 byla povolena stavba trati do Horního Hanychova. Jednokolejná trať vedla z dnešního Soukenného náměstí Barvířskou a Orlí ulicí k Viaduktu, odkud dále pokračovala do Horního Hanychova. Tento úsek byl otevřen 16. října 1912. V roce 1914 byla trať využita k přepravě diváků při prvním sáňkařském mistrovství Evropy na ještědské dráze.

Za první světové války byla většina zaměstnanců povolána do armády, a proto musel být provoz na čas omezen. Linka končila již u dnešního Spáleniště.

V dubnu 1932 byly předloženy návrhy na zřízení jednokolejné trati Žitavskou ulicí od Nádraží k Viaduktu. Návrh byl přijat a tak se Liberečané 1. listopadu 1932 dočkali přeložení linky Lidové sady – Horní Hanychov (číslo 3). Původní úsek tratě ze Soukenného náměstí k Viaduktu Orlí ulicí zůstal bez provozu a v období od 25. března 1934 do roku 1937 byl i zlikvidován.

Od druhé světové válkyEditovat

 
Pamětní kolej v Pražské ulici, kudy jezdila až do roku 1984 tramvaj

Na trať stejně nepříznivě jako první světová válka dopadla i ta druhá. Trať byla na čas ukončena již v Dolním Hanychově.

Od léta do listopadu roku 1940 byl zdvoukolejněn úsek Nádraží–Viadukt. Od června do 30. listopadu 1956 byl zdvoukolejňován úsek Viadukt–Pekárna.

Dne 20. června 1950 byla na konečné Lidové sady vybudována první liberecká tramvajová smyčka (předtím v roce 1932 byl projekt na výstavbu smyčky zamítnut). Dne 10. března 1957 byla zprovozněna smyčka v Horním Hanychově jako druhá v Liberci. Trať byla v průběhu let různě rekonstruována.[zdroj?]

Dne 1. května 1962 byla zprovozněna smyčka Vápenka a na konci téhož roku i smyčka v Dolním Hanychově. Koncem roku 1963 byla uvedena do provozu výhybna v Kubelíkově ulici. 24. května 1964 byla zrušena kolej kolem hlavní pošty a byla zdvoukolejněna trať ulicí 5. května mezi dnešním náměstím E. Beneše a Šaldovým náměstím. V roce byl zdvoukolejněn úsek Pekárny – Vápenka, zbytek trati do Horního Hanychova zůstal až do přestavby na přelomu 20. a 21. století jednokolejný.

Kolem roku 1970 započal na této městské trati vývoj signalizační a zabezpečovací soustavy jednokolejného provozu. V létě 1973 byla zřízena signalizace například v ulici 5. května, na náměstí Bojovníků za mír (E. Beneše), Gottwaldově náměstí (Soukenné) a na Vápence. Po zdvoukolejnění posledních úseků přestal být zabezpečovací systém používán na městské trati, ale od roku 1993 byl využit na meziměstské trati do Jablonce.[1][2][3]

Jednou z nejvýznamnějších rekonstrukcí bylo přeložení trati v centru. Tramvaje od roku 1984 začaly jezdit namísto kolem radnice po nové trati Soukenné náměstí – Revoluční ulice – Rumunská ulice – Šaldovo náměstí – ul. 5. května.

Rekonstrukce od roku 1990Editovat

Městská trať se dostala do katastrofálního stavu. Jediným řešením byla rekonstrukce trati a při té příležitosti přechod na normální rozchod 1435 mm (z původního 1000 mm) a zdvoukolejnění zbývajících jednokolejných úseků.

V letech 19901992 byl zrekonstruován úsek Lidové sady – Průmyslová škola, v březnu 1993 byla zahájena rekonstrukce úseků Průmyslová škola – Soukenné náměstí a Soukenné náměstí – Nádraží a v roce 1994 i úseku Nádraží–Viadukt, kde byla vystavěna nová smyčka. Až sem byla trať rekonstruována vystavěním kolejové splítky obou rozchodů.

Od 15. listopadu 1995, po mnoha náročných pracích a úpravách v centru, byl zprovozněn nový úsek ze Soukenného náměstí Fügnerovou ulicí dále na již vystavěnou trať a manipulační trať do vozovny.

Rekonstrukce dále pokračovala až došlo i na úsek Viadukt–Kubelíkova. Ten byl úplně zprovozněn v roce 1999. Smyčka Vápenka byla zrušena a v zastávce Kubelíkova byl vybudován provizorní „triangl“ pro obracení tramvají.

Od 27. srpna 1998 byl kvůli špatnému technickému stavu a změně rozchodu kolejí ve zbytku tramvajové tratě ukončen provoz v úseku Kubelíkova – Horní Hanychov. Zůstala tak torza trati (opuštěné trolejové sloupy či části kolejí a zastávek). Dopravu zajišťovala po 7 let náhradní autobusová linka. Provoz v zrekonstruovaném úseku Kubelíkova – Dolní Hanychov byl obnoven v roce 2001. Nová dvojkolejná trať s normálním rozchodem 1435 mm v úseku Dolní Hanychov – Horní Hanychov byla budována od roku 2004 a slavnostně otevřena 1. srpna 2005. Zakončena je smyčkou s otevřeným kolejovým svrškem, na zbytku trati jsou koleje umístěné v úrovni a ose vozovky.

Již 17. května 1933 byl předložen návrh na prodloužení trati až k dolní stanici ještědské lanovky, byl ale zamítnut. Znovu se o tomto prodloužení uvažovalo v souvislosti s rekonstrukcí sítě na přelomu 20. a 21. století, znovu ale nebylo realizováno. Nyní se přednostně uvažuje o rozvoji tramvajové dopravy na rychle se rozrůstající sídliště – Rochlice a Broumovská.

ProvozEditovat

 
Fügnerova, napojení na meziměstskou trať
 
Ul. 1. máje, od nádraží k centru města.
 
Nádraží
 
Smyčka Horní Hanychov.

Historie linekEditovat

  • 1924: 1 Nádraží – Lidové sady; 3 Soukenné náměstí – Horní Hanychov
  • 1940: 1 Nádraží – Lidové sady; 3 Lidové sady – Horní Hanychov; 4 Lidové sady – Vápenka
  • 1950: 1 Nádraží – Muzeum; 3 Lidové sady – Horní Hanychov; 4 Lidové sady – Vápenka
  • 1990: 1 Lidové sady – Vápenka; 2 Lidové sady – Dolní Hanychov; 3 Lidové sady – Horní Hanychov
  • 1996: 1 Lidové sady – Viadukt; 3 Lidové sady – Horní Hanychov
  • 1998: 2 Lidové sady – Kubelíkova (provoz na rozchodu 1435 mm)
  • 2001: 2 Lidové sady – Dolní Hanychov (1435 mm)
  • 2005: 2 Lidové sady – Dolní Hanychov (1435 mm); 3 Lidové sady – Horní Hanychov (1435 mm); 1 historická linka Lidové sady – Viadukt, v provozu jen několik dní v roce (1000 mm)

SoučasnostEditovat

Dnes na trati jezdí několik linek. V úseku Lidové sady-ZOO – Dolní Hanychov linka číslo 2, v úseku Lidové Sady-ZOO – Horní Hanychov linka číslo 3 a v úseku Fügnerova–Rybníček–Viadukt linky číslo 5 a 11, přijíždějící po meziměstské trati z Jablonce. Při příležitosti státních svátků, různých akcí nebo výročí jezdí po městské trati na lince číslo 1 historické tramvaje „bovera“, souprava 6MT + „plecháč“, případně T2R. Od roku 2014 se na úsek mezi Lidovými sady a Dolním Hanychovem jednou za měsíc vydává speciálně upravená partytramvaj T3M ev. č. 8106 původem z Prahy.

Ve špičce pracovních dnů jezdí hlavní linky 2 a 3 v intervalech 12 minut, tak že v centru utvářejí šestiminutový interval. Ve večerních hodinách a o víkendech jezdí jen linka 3 a to v intervalu 10–15 min. Linky 5 a 11 jsou vedeny k Rybníčku či Viaduktu celodenně.

Popis tratiEditovat

Zastávky na tratiEditovat

  • Lidové sady-ZOO – konečná, dvoukolejná smyčka; dříve[kdy?] Lidové sady
  • Riegrova – dříve[kdy?] Léčebný ústav
  • Botanická zahrada – dříve[kdy?] ZOO-Botanická, poté[kdy?] Botanická-ZOO
  • Muzeum-Galerie Lázně – dříve[kdy?] Muzeum, poté[kdy?] Muzeum-výstaviště
  • Průmyslová škola
  • Ulice 5. května
  • Šaldovo náměstí
  • Fügnerova – terminál MHD, odbočka na meziměstskou trať do Jablonce
  • Soukenné náměstí – zastávka od roku 2009 zrušena
  • Rybníček – dříve[kdy?] Na Rybníčku; odbočka do vozovny, občasná zastávka na odbočce nesla[kdy?] název Tatranská. 17. listopadu 2015 byl zastávce Rybníček v Tatranské ulici udělen „podtitul“ „René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77“[4]
  • Nádraží
  • Viadukt – jednokolejná smyčka, konec kolejové splítky s úzkým rozchodem
  • Krkonošská
  • Staré pekárny – dříve[kdy?] U Pekáren
  • Vápenka – dříve[kdy?] jednokolejná smyčka, poté odstavná kolej, v roce 2012 demontována
  • Janův Důl – v minulosti[kdy?] se zkušebně používal i název zastávky Nádraží Horní Růžodol
  • Kubelíkova – při rekonstrukci trati v letech 1996–2001 kolejový trojúhelník pro otáčení tramvají
  • Dolní Hanychov – dvoukolejná smyčka
  • Malodoubská – dříve[kdy?] Ulice České mládeže
  • Hanychov kostel – dříve[kdy?] U Kostela
  • Spáleniště
  • Horní Hanychov – dvoukolejná smyčka

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Sto let městské dopravy v Liberci, DP města Liberce, 1997
  2. Čtyřsvětelná návěstní soustava na meziměstské trati Liberec – Jablonec n. N. (tram.webzdarma.cz)
  3. František Zikmund: Historie signalizace pro jednokolejné tramvajové tratě v Liberci, 2002
  4. Jan Král, Pavel Chmelík: Kardinál Dominik Duka uctil v Liberci 17. listopadu disidenty. Jmenuje se po nich tramvajová zastávka: René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77, Krajské listy, 19. 11. 2015

LiteraturaEditovat

  • KARPAŠ, Roman, a kol.: Sto let městské dopravy v Liberci Liberec: Dopravní podnik města Liberce, 1997.
  • DVORSKÝ, Petr; GRISA, Ivan; JÄKL, Gisbert. Úzkorozchodné tramvajové provozy – Liberec. Praha: Nakladatelství Corona, 2007. ISBN 80-86116-49-2. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat