Kabinová lanová dráha na Ještěd

lanovka z Liberce na Ještěd

Lanová dráha Horní HanychovJeštěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. V současnosti jde o jedinou lanovku provozovanou Českými drahami, v jejich jízdním řádu je vedena jako trať č. 900 (dříve 902, předtím 075). Slouží jak k dopravě turistů, tak i k zásobování horského hotelu Ještěd.

Lanovka na Ještěd
Kabina lanové dráhy opouští dolní stanici
Kabina lanové dráhy opouští dolní stanici
Umístění
MístoLiberec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Parametry
Typ lanovkyosobní visutá dvoulanová dráha kyvného systému s pevným uchycením 35místných kabin (K-35)
Umístění pohonuhorní stanice
Systém napínánízávaží v dolní stanici
Přepravní kapacita525 osob/hod
Šikmá délka1188 m
Dolní stanice600 (595) m n. m. Horní Hanychov
Horní stanice1000 (995) m n. m. Ještěd
Převýšení401,7 m (400 m)
Maximální rychlost10 m/s
Čas jízdy4 min
VýrobceTransporta Chrudim
VlastníkČeské dráhy a. s.
ProvozovatelČeské dráhy a. s.
V provozu od1975
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha mimo provoz.

StaniceEditovat

  • Liberec-Horní Hanychov (600 m n. m., též udáváno 595 m n. m.)
  • Ještěd (1000 m n. m., též udáváno 995 m n. m.)

První záměrEditovat

V roce 1924 předložil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, vlastník tehdejšího hotelu na vrcholu, záměr vybudování lanovky, který zpracoval Ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.[1] Od tohoto návrhu bylo upuštěno a celou akcí byly pověřeny Československé státní dráhy.

Lanovka z roku 1933Editovat

 
Stará lanovka (léto 1961)

Ve třicátých letech Československé státní dráhy získaly pozemky pod tratí a v místech budoucích stanic a zadaly stavbu chrudimské firmě František Wiesner (po znárodnění Transporta). Ta zahájila stavbu 15. června 1932 a již 27. června 1933 byla lanovka zprovozněna. Po lanovce na Černou horu, která dnes již v původní podobě a v původním místě neexistuje, byla tato lanovka historicky druhou českou visutou lanovkou. 1. června 1943 převzala lanovku od železničního dopravce správa liberecké pouliční dráhy, v roce 1945 byla převedena pod Československé státní dráhy.[2] V letech 1953 a 1962 byla vyměněna nosná lana.

Kabinu původní lanovky z roku 1933 získalo v roce 2012 Severočeské muzeum v Liberci, po vyřazení byla využívána postupně jako bufet, stavební buňka, kůlna a včelín. Muzeum plánuje její renovaci podle dochovaných plánů.[3]

Technické parametryEditovat

  • Šikmá délka trati: 1183 m
  • Vodorovná délka trati: 1115 m
  • Výškový rozdíl: 400 m
  • Podpěry: dvojice nýtovaných sloupů o výšce 20 a 26 m
  • Průměr nosného lana: 45 mm, napínací závaží v dolní stanici
  • Průměr tažného a přítažného lana: 22 mm
  • Vozidla: dvojice pevně uchycených kabin v protilehlých polohách o kapacitě 33 osob
  • Pohon v horní stanici, výkon 100 kW
  • Maximální rychlost: 5 m/s
  • Doba jízdy: 5 minut
  • Kapacita: 330 osob za hodinu.

Lanovka z roku 1975Editovat

 
Horní Hanychov, dolní stanice
 
Ještěd, horní stanice

V roce 1971 již byla původní technologie opotřebovaná a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě lanovky. Přestavba, která byla opět zadána firmě Transporta, proběhla v letech 1971–1975 a během ní byla lanovka prodloužena na šikmou délku 1188 metrů s převýšením 402 metrů. Lanovka v nové podobě byla otevřena 31. prosince 1975. Dvojice podpěr byla nahrazena podpěrou jedinou o výšce 30 metrů, byla zdvojnásobena rychlost i výkon hlavního pohonu. Tři kabiny (dvě provozní a jednu záložní[4]) vyrobila společnost Navika Praha.[5] V letech 1983 a 1985 byla vyměněna nosná lana. Od roku 1993 dráhu vlastní a provozují České dráhy. Jako jediná lanovka ČD nebyla privatizována nebo předána obci.

Ročně lanovka přepraví průměrně kolem 250 tisíc cestujících. Jednoduché plné jízdné pro jednu osobu směrem nahoru bylo v roce 2016 99 Kč, zpáteční 149 Kč. U dolní stanice lanové dráhy je k dispozici parkoviště pro osobní automobily a autobusy.

Pád kabiny v říjnu 2021Editovat

Dne 31. října 2021 v 13.37 hod.[6] došlo k pádu kabiny č. 2, jež na pravidelném spoji směřovala z vrcholu do spodní stanice. Kabina spadla z výšky asi 30 metrů poblíž podpěry; v době jízdy v ní byl pouze průvodčí, který nehodu nepřežil. Kabina č. 1, ve které cestovalo kromě průvodčího 13 cestujících směrem nahoru, sjela při této mimořádné události po nosném laně blíže k dolní stanici a uvízla ve výšce asi 15 metrů nad zemí; nikdo nebyl zraněn, lidé však utrpěli psychický šok a evakuovali je hasiči.[7] Ředitel provozu osobní dopravy Českých drah ještě tentýž den uvedl, že při nehodě došlo k prasknutí tažného lana,[8] což následující den potvrdila Drážní inspekce.[9] Od této nehody není lanová dráha v provozu.

TraťEditovat

  • Šikmá délka trati: 1188 m
  • Vodorovná délka trati: 1115 m
  • Převýšení: 401,7 m, též udáváno 400 m
  • Sklon trati: průměrný 36 %, maximální 55,78 %
  • Počet podpěr: 1 truhlíková konstrukce o výšce 30 metrů
  • Maximální výška kabiny nad terénem: 30 metrů
  • Délka nosného lana: 1400 m pro každou větev
  • Průměr nosného lana: 50 mm, napínací závaží v dolní stanici
  • Průměr tažného a přítažného lana: 22,4 mm
  • Pohon v horní stanici, 205 kW
  • Vozidla: dvě kabiny pevně uchycené o kapacitě 35 cestujících.

Provozní parametryEditovat

  • Maximální dopravní rychlost: 10 m/s
  • Jízdní doba: 4 minuty
  • Přepravní kapacita: 525 osob/h v každém směru (tento uváděný údaj nepočítá s časem pro nastupování a vystupování)
  • Rozsah provozu: od 8 do 19 hodin (v pondělí až od 14 hodin, od listopadu do března jezdí poslední spoj již v 18 hodin); převážně v intervalu 30 minut, mezi 12 a 13 h a po 16:00 h je interval hodinový; v případě většího zájmu na určitý spoj jede lanovka tolikrát, dokud nejsou přepraveni všichni cestující
  • Jarní nebo podzimní odstávky nejsou zapracovány do tabulkového jízdního řádu a bývají oznamovány samostatně; podobně i přerušení provozu např. kvůli povětrnostním podmínkám.

Dopravní dostupnostEditovat

Dolní stanice lanové dráhy se nachází asi 10 minut pěší chůze od konečné tramvajové linky číslo 3 v Horním Hanychově. V době přípravy zdvojkolejnění a modernizace trati Viadukt – Horní Hanychov bylo zvažováno i prodloužení až k dolní stanici lanovky, ale nakonec byla trať obnovena jen v původní trase.

O něco blíže dolní stanici se nachází zastávka regionálních autobusů Liberec,Horní Hanychov,u lanovky. Zastavují zde linky 540320 Liberec – OsečnáStráž pod Ralskem a 540340 Liberec – HodkyČeský Dub, dopravce ČSAD Liberec a.s.

Silniční spojení k dolní stanici lanovky vede od silnice I/35 (křižovatka u Viaduktu) ulicemi Švermova, Uralská, Kubelíkova a Ještědská. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Liberec-Horní Růžodol na trati z Liberce do České Lípy.

Úvahy o znovuzprovozněníEditovat

12. listopadu 2021 generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik u příležitosti vzpomínkové akce na zemřelého průvodčího uvedl, že chce na visutou lanovku na Ještěd v Liberci přidat další bezpečnostní prvky, přičemž analýzu by měl mít k dispozici do dvou měsíců a doufá, že se rozhodne do roka a do dne. Uvedl, že lanovka bude mimo provoz minimálně do konce zimní sezony, spíše déle.[10] Slíbil, že po zprovoznění lanovky bude prvním cestujícím, který do ní nastoupí, aby veřejnosti ukázal, že České dráhy důvěřují své práci.[11]

Začátkem ledna 2022 České dráhy po jednání oznámily, že na obnově lanovky by se kromě nich měly podílet i město, kraj a společnost TMR, která provozuje skiareál na Ještědu. Podle dohody tyto subjekty měly zájem o spolupráci do konce ledna stvrdit memorandem. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah podle současných norem nelze provést jen základní opravu s výměnou lan, kabin a přidáním bezpečnostních prvků, což Českým drahám potvrdili všichni velcí výrobci lanovek v Evropě, které firma oslovila. Jediným řešením je větší rekonstrukce nebo výstavba nové lanovky. Celý proces by podle něj trval 3 až 5 let.[12] 7. března 2022 podepsaly České dráhy, Liberecký kraj, statutární město Liberec a TMR Ještěd memorandum o spolupráci k obnově lanové dráhy na Ještěd. Pracovní skupiny zatím zvažují tři základní varianty dalšího postupu: oprava původní dráhy s novými zabezpečovacími prvky, nebo nová, moderní lanovka v původní trase, nebo nová lanová dráha s prodloužením o zhruba 650 metrů až k tramvajové konečné Horní Hanychov. Je zvažováno jak uplatnění kyvadlového systému se dvěma velkými kabinami, tak varianta oběžného systému s větším počtem menších kabin. Podle libereckého primátora odborníci odhadují proces zprovoznění lanovky na 3 až 4 roky v případě rekonstrukce nebo na 4 až 5 let v případě výstavby nové lanovky.[13]

Liberecký kraj uvažoval, že jako dočasnou náhradu zavede od dubna 2022 autobusovou linku na parkoviště u chaty Ještědka.[14]

Koncem května 2022 představenstvo Českých drah schválilo vypsání předběžných tržních konzultací na strategického partnera, který zajistí financování obnovy a následný provoz lanové dráhy. Tento průzkum trhu měl být vypsán nejdříve během několika následujících týdnů.[15] Za nejpravděpodobnější v té době České dráhy označily variantu nahrazení kyvadlového systému oběžným s kabinkami pro 8–10 cestujících s výstavbou ve dvou etapách: v první fázi obnovou lanovky v původní délce necelých 1200 metrů, následně prodloužení o asi 650 metrů k centrálnímu parkovišti P1 u tramvajové konečné Horní Hanychov, protože k prodloužení lanovky je nutná změna územního plánu.[15]

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník v červenci 2022 prezentoval médiím svůj názor, že by lanovku mělo ideálně do budoucna vlastnit město a případně si na provozování někoho dalšího zjednat. Město údajně jednomu z členů představenstva Českých drah ústně předložilo záměr, že by chtělo pozemky po lanové dráze včetně budov odkoupit, přičemž cenu odhadl zhruba na 50 milionů Kč a vybudování nové lanovky na 250–300 milionů Kč. Prezentoval představu, že pokud by město pozemky získalo do vlastnictví, založilo by samostatný podnik, který by si na stavbu vzal úvěr a postupně ho splácel z tržeb z provozu, po splacení úvěru by lanovka mohla být zařazena do systému MHD. Ochotu finančně se podílet na obnovení provozu lanovky podle Zámečníka předběžně vyjádřil i Liberecký kraj.[16] Náměstek GŘČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta 25. srpna 2022 po jednání strategické skupiny pro obnovu lanovky oznámil, že Liberec lanovku od Českých drah převezme a zajistí její obnovu. Město bylo jediným zájemcem, který v předběžných konzultacích podal nabídku. České dráhy podle Ješety nechtějí do obnovy lanovky investovat ani ji provozovat. Záměr převzetí musí za město ještě schválit zastupitelstvo, pozemky a budovy lanovky město buď odkoupí, nebo si je od Českých drah pronajme. Primátor Jaroslav Zámečník očekával, že majetkoprávní úkony by měly trvat v řádu několika měsíců, zhruba půl roku. Na obnovu a provoz lanovky chce město hledat strategického investora ve veřejné soutěži.[17]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kabinová lanovka Liberec – Ještěd, lanove-drahy.cz
  2. Historie tramvají v Liberci Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine., Jan Hoidekr, 27. 3. 2007, podle: L. Kysela, G. Jäkl: Liberecké tramvaje
  3. mld. Historická kabina ještědské lanovky odjela ze zahrádky do muzea [online]. Ceskatelevize.cz, 2012-5-22 [cit. 2012-08-22]. Dostupné online. 
  4. mld. Ještědskou lanovku předčasně opustila kabina, má děravou střechu. ČT24 [online]. 2020-11-09 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  5. DOLEJŠÍ, Milan. Ještědské lanovce je 80. Byla druhá, dnes je nejstarší. ČT24 [online]. 2013-06-27 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  6. Pád kabiny lanové dráhy na Ještěd [online]. Dicr.cz, 2021-10-31 [cit. 2021-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-01. 
  7. mld; ton. Spadla kabina ještědské lanovky, zahynul v ní průvodčí. Policie hledá svědky nehody. ČT24 [online]. 2021-10-31 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  8. Novinky; ČTK. Při nehodě lanovky na Ještěd prasklo tažné lano. Novinky.cz [online]. 2021-10-31 [cit. 2021-11-1]. Dostupné online. 
  9. mvr. Vyšetřování pádu kabiny lanovky na Ještěd může trvat několik měsíců. Podle inspekce prasklo lano. ČT24 [online]. 2021-11-01 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  10. Lanovka na Ještěd by měla mít v budoucnu více bezpečnostních prvků, Zdopravy.cz, 12. 11. 2021, ČTK
  11. Jan Pešek: Lanovkou na Ještěd se svezu první, bude bezpečnější, slíbil šéf drah, iDnes.cz, 12. 11. 2021
  12. Lanovkou na Ještěd? Pravděpodobně nejdříve za tři roky, Zdopravy.cz, 6. 1. 2022, ČTK
  13. Jan Sůra: Na Ještěd lanovkou do pěti let, slibují signatáři memoranda, Zdopravy.cz, 7. 3. 2022
  14. Jan Sůra: Liberecký kraj se zapojí do obnovy lanovky na Ještěd, do dokončení zvažuje autobus pod vrchol, Zdopravy.cz, 2. 3. 2022
  15. a b České dráhy budou zjišťovat, kdo by měl zájem investovat do lanovky na Ještěd, Zdopravy.cz, 28. 5. 2022, ČTK
  16. Nový plán Liberce. Chce lanovku na Ještěd a udělat z ní součást MHD, Zdopravy.cz, 7. 6. 2022, ČTK
  17. Liberec převezme od Českých drah lanovku na Ještěd a zajistí její obnovu, Zdopravy.cz, 25. 8. 2022, ČTK

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat