Otevřít hlavní menu

Sáňkařská dráha na Ještědu byla otevřena 2. ledna 1910 při příležitosti mistrovství Jizerských hor v sáňkování. V Čechách se sáňkování rozšířilo nejprve v německy mluvících oblastech Sudet a na počátku 20. století se stal Ještěd středem sáňkařského sportu pro celé Sudety. Tomuto rozmachu napomohla právě umělá sáňkařská dráha, jejíž stavbu umožnil Adolf Hoffmann ze Zhořelce a provozoval ji Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGVJI).

HistorieEditovat

 
Torzo poslední sáňkařské dráhy.

Dřevěná sáňkařská dráha na Ještědu byla budována v letech 19091911 jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory,[1] jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory a zakladatel spolku Adolf Hoffmann.[2]

Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.[3] Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce 1914, které vyhrál rakousko-uherský reprezentant Rudolf Kauschka z Reichenbergu (Liberce).[4][5][6][7] Prvního veřejného závodu na skibobech v roce 1914 se zde účastnilo 25 000 diváků.[8] Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.[9] Na konci 30. let dráhu poničily polomy, mistrovství Evropy v roce 1939 se proto jelo na zkrácené dráze.[10] Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.[4]

Vývoj po roce 1945Editovat

V 60. letech 20. století byla v místech dolní konce dřívější dráhy postavena nová dráha. (Ještě novější dráha údajně pocházela z 80. let.[zdroj?]) Nachází se v blízkosti Horního Hanychova, zčásti podél dolní části tradiční, modře značené hlavní pěší cesty na vrchol. Její nosná konstrukce je zachována, ale chybí značná část prken. V první polovině 90. let se Tělovýchovná jednota Ještěd pokusila dráhu zrekonstruovat, ale materiál dovezený na opravu byl rozkraden.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Marek Řeháček: Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory Archivováno 25. 10. 2014 na Wayback Machine, časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004
  2. Pavlína Chaloupská: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938, disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2014
  3. Ještědská hřebenovka, vyletnik.cz
  4. a b Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, str. 31
  5. Václav Sochor: Do hor s MHD Archivováno 9. 6. 2008 na Wayback Machine, Travel Life, zima 2003
  6. Miroslava Volfová: Saně, dráhy, vybavení, ABC 4/2000
  7. Ještěd Archivováno 24. 2. 2008 na Wayback Machine, Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy
  8. Historie skibobů, Český svaz skibobistů
  9. Z historie Horního Hanychova, web Horního Hanychova
  10. a b Marek Janáč: Vzhůru na Ještěd, Českopis květen/červen 2006, str. 6–7

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat