Otevřít hlavní menu

Tchaj-pej

hlavní město Čínské republiky (Tchaj-wanu)

Tchaj-pej (ženský rod[1]; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi) je hlavním městem Čínské republiky, leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaným městem. Podle údajů z ledna roku 2019 měla Tchaj-pej 2 666 908 obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města Nová Tchaj-pej, které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace. Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap Tchaj-pej 101.

Tchaj-pej
臺北
Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, Národní palácové muzeum, Čankajškův památník, stanice Ťien-tchan
Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, Národní palácové muzeum, Čankajškův památník, stanice Ťien-tchan
Tchaj-pej – znak
znak
Tchaj-pej – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Časové pásmo UTC+08:00
Stát Tchaj-wan Tchaj-wan
Administrativní dělení 12 městských obvodů
Tchaj-pej na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 271,8 km²
Počet obyvatel 2 666 908 (2019)
Správa
Starosta Kche Wen-če
Oficiální web english.gov.taipei
PSČ 100 – 116
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou elektronický průmysl, textilní průmysl, hutnictví, stavba lodí a výroba motocyklů.

Obsah

GeografieEditovat

PolohaEditovat

Tchaj-pej se nachází v Tchajpejské pánvi (台北盆地) na severu ostrova Tchaj-wan. Na jihu ji obtéká říčka Sin-tien (新店溪), na západě řeka Tan-šuej (淡水河); severní obvody Š'-lin a Pej-tchou zasahují severně od řeky Ťi-lung (基隆河) a přiléhají k národnímu parku Jang-ming-šan (陽明山國家公園).

KlimaEditovat

Kvůli své údolní poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání klimatizace. Klima v oblasti je subtropické.

DějinyEditovat

Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan.[2] V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje.[3] Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.[4] V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej - sever).[2]

 
Severní brána bývalého městského opevnění.

Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor.[2] Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.[5]

Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228.[6][7] O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala "provizorním" hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města.[2] Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více jak dva miliony.

V Roce 1968 byly k městu připojeny okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restruktualizován do dnešních 12.[2]

V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.[8] Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.

Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.

Městské částiEditovat

Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):[9]

Mapa Městská část Počet obyvatel
(zdroje:[10])
Rozloha
(km2)
Český přepis Znaky Hanyu pinyin Tongyong pinyin Tchajwansky
Sung-šan 松山區 Sōngshān Songshan Siông-san 210 539 9,29
Sin-i 信義區 Xìnyì Sìnyì Sìn-gī 229 211 11,21
Ta-an 大安區 Dà'ān Dà-an Tāi-an 312 909 11,36
Čung-šan 中山區 Zhōngshān Jhongshan Tiong-san 231 286 13,68
Čung-čeng 中正區 Zhōngzhèng Jhongjhèng Tiong-chèng 158 814 7,61
Ta-tchung 大同區 Dàtóng Dàtóng Tāi-tông 130 929 5,68
Wan-chua 萬華區 Wànhuá Wànhuá Báng-kah 189 052 8,85
Wen-šan 文山區 Wénshān Wúnshan Bûn-san 274 227 31,51
Nan-kang 南港區 Nángǎng Nángǎng Lâm-káng 121 134 21,84
Nej-chu 內湖區 Nèihú Nèihú Lāi-ô͘ 287, 861 31,58
Š'-lin 士林區 Shìlín Shìhlín Sū-lîm 290 682 62,37
Pej-tchou 北投區 Běitóu Běitóu Pak-tâu 255 713 56,82

Stav v roce 2019

Vysoké školy a univerzityEditovat

Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy:

Název Čínsky Rok založení Vyučujících Studujících
National Chengchi University 國立政治大學 1954 759 14 800
National Taiwan University 國立台灣大學 1928 2 107 29 830
National Taiwan Normal University 國立台灣師範大學 1946 858 13 432
National Yang-Ming University 國立陽明大學 1975 358 3 563
National Taiwan University of Science and Technology 國立台灣科技大學 1974 330 8 366
National Taipei University of Technology 國立台北科技大學 1994 458 8 242
National Taipei University of Arts 國立台北藝術大學 1982 175 1 732
Soochow University 東吳大學 1954 562 15 629
Chinese Culture University 文化大學 1963 744 27 615
Shih Hsin University 世新大學 1960 279 10 917
Ming Chuan University 銘傳大學 1960 572 17 521
Shih Chien University 實踐大學 1958 280 14 657
Tatung University 大同大學 1963 207 3 874
Taipei Medical University 台北醫學大學 1960 365 5 674

Stav v roce 2004

Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy:

 
Chrám Lung-šan.
Název Čínsky Rok založení Vyučujících Studujících
Taipei College of Nursing 台北護理學院 1994 154 2 905
Taipei Teachers College 台北師範學院 1961 226 4 692
Taipei College of Business 台北商業技術學院 1968 223 922
Taipei Municipal Teachers College 台北市立師範學院 1964 226 3 591
Taipei Physical Education College 台北體育學院 1968 124 1 753
China Institute of Technology 中華技術學院 1968 264 4 745
Takming College 德明技術學院 1965 228 2 245

Stav v roce 2004

Vláda a politikaEditovat

 
Mrakodrap Tchaj-pej 101, v současnosti desátá nejvyšší budova světa (509 m), (první je Burdž Chalífa v Dubaji).

Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).

Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).

Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor), nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.

Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masový pochod a následná demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 je příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.


KulturaEditovat

Pamětihodnosti a turistické zajímavostiEditovat

 
Výhled na Tchaj-pej z vyhlídky na Sloní hoře (象山).

Historické a pozoruhodné čtvrti

Chrámy

  • Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua
  • Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong
  • Konfuciův chrám
 
Prezidentský palác, ve kterém se nachází kancelář tchajwanské prezidentky. Budova pochází z roku 1919.

Muzea

  • Národní palácové muzeum
  • Národní muzeum Tchaj-wanu
  • TFAM (Taipei Fine Arts Museum)
  • MOCA (Muzeum současného umění)
  • Národní historické muzeum

Ostatní stavby

Přírodní památky

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Tchaj-pej [online]. Internetová jazyková příručka, rev. 2012-11-14 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Taipei's History and Development. Taipei City Government [online]. 2009-07-28 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ANDERSON, Blake. The Story of Taipei. Noteworthy - The Journal Blog [online]. 2018-07-31 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ROOK, Tom. Beimen (North Gate) Area, Taipei. Over the city [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HAN, Cheung. Taipei Air Raid: a forgotten tragedy. Taipei Times [online]. 2015-06-07 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MORRIS, James X. The 228 Incident Still Haunts Taiwan. The Diplomat [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SLEZÁKOVÁ, Magdalena. [...] Příběh Incidentu 228, nejstrašnějšího tajemství bílého teroru. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. Taiwan in Time: Life after the Wild Lily - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 
  9. Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GOVERNMENT, Taipei City. Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat