Bissau
Bissau je hlavní a největší město Guineje-Bissau. Nachází se na pravém břehu řeky Geba při jejím ústí do Atlantského oceánu. Při posledním oficiálním sčítání lidu v roce 1991 zde bylo napočítáno přes 195 000 obyvatel, v roce 2015 se jejich počet odhadoval na 492 004.
| Bissau | |
|---|---|
.jpg) Bissau | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 11°52′ s. š., 15°36′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC±00:00 |
| Stát |  Guinea-Bissau |
  Bissau | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 77,5 km² |
| Počet obyvatel | 492 004 (2015) |
| Správa | |
| Vznik | 1687 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatMěsto založili Portugalci v roce 1687 jako opevněný přístav a obchodní centrum. V roce 1941 se stalo hlavním městem Portugalské Guineje.[1] 24. září 1973 byla vyhlášena nezávislost Guineje-Bissau, ale Portugalci měli stále kontrolu nad některými regiony. Hlavním městem se proto stalo město Boe ve vnitrozemí. Po Karafiátové revoluci v roce 1974 Portugalsko uznalo 25. dubna téhož roku nezávislost země a Bissau se stalo hlavním městem nové republiky. Ve městě se každoročně koná velký karneval.
Bissau bylo dějištěm intenzivních bojů na začátku a na konci občanské války mezi Guineou-Bissau v letech 1998 a 1999.[2] Velká část infrastruktury byla zničena a většina obyvatelstva uprchla. Po návratu míru se město vzpamatovalo, během sčítání lidu v roce 2009 zde žilo více než 25 % obyvatel země a bylo svědkem výstavby mnoha nových a zrekonstruovaných budov.[3]
Dne 18. října 2023 došlo k celoměstskému výpadku proudu kvůli nezaplacenému účtu za elektřinu turecké energetické firmě Karpowership, který činil více než 15 milionů dolarů.[4]
Ekonomika
editovatBissau je správní a vojenské centrum země, sídlem vzdělávacích institucí a významným námořním přístavem. Jediné mezinárodní letiště v Guineji-Bissau (Aeroporto Internacional Osvaldo Vieira) je 9 km severozápadně od centra města. Mezi hlavní produkty patří arašídy, dřevo, kopra, palmový olej a guma.
Velká část obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Pamětihodnosti
editovat- Portugalská pevnost Fortaleza de São José da Amura z 18. století, ve které je mauzoleum Amílcara Cabrala (1924-1973), intelektuála a politického vůdce proti portugalským kolonistům.
- Památník Pidjiguiti Memorial, připomínající stávku přístavních dělníků 3. srpna 1959
- Guinea-Bissau National Arts Institute
- Nový stadion a pláže
Mnoho městských budov bylo zničeno během občanské války v letech 1998-1999 včetně prezidentského paláce a francouzského kulturního centra.
Fotogalerie
editovat-
Ministerstvo spravedlnosti -
Parlament -
Katedrála -
Francouzské kulturní centrum -
Pouliční život -
Památník v centru města -
Rozstřílený prezidentský palác po občanské válce (2010) -
Hlavní pošta -
Hlavní silnice mezi letištěm a parlamentem -
-
Centrum města -
Hotel Coimbra
.jpg)
.jpg)
Partnerská města
editovat
Reference
editovat- ↑ A political chronology of Africa. Příprava vydání David Lea. London: Europa, 2001. 1 s. (Political chronologies of the world). Dostupné online. ISBN 978-1-85743-116-2.
- ↑ Database - Uppsala Conflict Data Program (UCDP). web.archive.org [online]. 2013-12-31 [cit. 2023-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-31.
- ↑ MENDY, Peter Michael Karibe; LOBBAN, Richard. Historical dictionary of the Republic of Guinea-Bissau. 4th ed. vyd. Lanham (Md.): Scarecrow Press (Historical dictionaries of Africa). ISBN 978-0-8108-5310-2, ISBN 978-0-8108-8027-6.
- ↑ Guinea-Bissau capital without power over unpaid bill to Turkey's Karpowership. www.bbc.com. 2023-10-18. Dostupné online [cit. 2023-12-08]. (anglicky)
