Třinec (nádraží)

železniční stanice v Česku

Třinec (Trzyniec) je železniční stanice v severní části města Třinec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Olše v těsné blízkosti areálu Třineckých železáren. Leží na elektrizované trati Bohumín–Čadca a oficiálně nese český i polský název města. Dále se ve městě nacházejí ještě zastávky Třinec centrum a Třinec-Konská.

Třinec (Trzyniec)
Nádraží před přestavbou v roce 2016
Nádraží před přestavbou v roce 2016
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
MěstoTřinec
Souřadnice
Třinec
Třinec
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice349241
Trať320
Nadmořská výška300 m n. m.
V provozu od8. ledna 1871
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravních kolejí11 + 1 kusá
Nástupišť (hran)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCTAXIBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První návrhy na vybudování trati, která by spojovala oblasti v Rakouském Slezsku s východními oblastmi monarchie, přišly koncem 50. let 19. století od Ludwiga Hoheneggera, ředitele Těšínské komory. Těšínská komora totiž vlastnila hutě jak v Třinci, tak v Liptově a Spiši, a dráha by zjednodušila a zlevnila dopravu surového železa z těchto hutí do Třince a také dopravu železné rudy z těchto oblastí. Vyrobené produkty by byly více konkurenceschopné proti železu produkovanému v pruských železárnách.[1]

 
Třinecké železárny v roce 1910 a železniční vlečka přes Olši

Stanice byla vybudována jakožto součást projektu vzniklé společnosti Košicko-bohumínská dráha (KBD) spojující Bohumín a Košice, autorem podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Anton Dachler. 1. prosince 1869 byl uveden do provozu úsek z Bohumína do Českého Těšína, pro nedostatek financí a pozastavení stavby byl pravidelný provoz na dokončené trati zahájen 8. ledna 1871. Těsná blízkost areálu Třineckých železáren přímo souvisí s primárním průmyslovým záměrem výstavby trati. Roku 1907 byla dokončena druhá kolej mezi Českým Těšínem a Jablunkovem, do Bohumína byla pak trať rozšířena v roce 1915. Roku 1921 provoz od KBD převzaly Československé státní dráhy, společnost včetně třinecké stanice však zůstala v soukromých rukou až do roku 1945.[2]

Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla koncem 50. let 20. století kompletní přestavba budov i kolejiště třinecké stanice. Namísto starého nádraží byla roku 1957 otevřena nová výpravní budova ovlivněná bruselským stylem podle návrhu architekta Josefa Dandy s typickou věžovitou nástavbou, použitou později například při projektu nového chebského nádraží (1962). Součástí interiéru byly též vyzdívané balkóny. Elektrická trakční soustava sem byla dovedena v červnu roku 1964 v rámci posílení infrastruktury socialistického Československa pro těžký průmysl v protnutých regionech i jakožto hlavního spojení hlavního města a východu ČSR.

Roku 2016 byla dokončena přestavba, rekonstrukce a modernizace budovy a areálu nádraží. Věžovitá přístavba s nepotřebnými kancelářskými prostory byla zbourána a nahrazena proskleným otevřeným terminálem.

Názvy staniceEditovat

  • Trzynietz (1871–1921)
  • Třinec (1921–1938)
  • Trzyniec (1938–1939)
  • Trzynietz (1939–1945)
  • Třinec (1945–2012)
  • Třinec (Trzyniec) (od 2012)

PopisEditovat

Nachází se zde jedno hranové nástupiště u staniční budovy s přístřeškem a dvě krytá ostrovní nástupiště s nadchody a elektronickým informačním systémem. Podchod umožňuje podejít kolejiště na západní stranu od nádraží. Proběhla rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici, od roku 2016 probíhá úprava železničního úseku z Bohumína ke slovenské hranici pro traťovou rychlost až 160 km/h. Kolejiště stanice je větveně propojeno s areálem Třineckých železáren.

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.zsr.sk [online]. [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  2. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel

Externí odkazyEditovat