Otevřít hlavní menu

Cheb[2] (do roku 1945 též v němčině Eger) je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adresách Žižkova 1301/4 a náměstí Dr. Milady Horákové 1301/2, které se nachází na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. V současné době prochází rekonstrukcí 1. nástupiště. Plánována je ale postupná oprava všech nástupišť.

Cheb
Pohled na železniční stanici
Pohled na železniční stanici
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Město Cheb
Souřadnice
Cheb
Cheb
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 750356[1]
Tratě 140, 146, 148, 170, 179
Nadmořská výška 463 m n. m.
V provozu od 1865
Dopravních kolejí 5 (osobní doprava)
Nástupišť (hran) 3 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechSměnárna Úschovna zavazadelBezbariérové WCRestauraceBankomatVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pohled na železniční stanici z roku 1866

Železniční stanice byla vybudována v roce 1865. Od roku 1870 obsluhovala Buštěhradskou dráhu, zkráceně B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn), jenž byla privátní železniční společností na území Čech. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou.

Ve stejném roce začala obsluhovat i železniční trať z Chomutova do Chebu, která v době dokončení patřila rovněž Buštěhradské dráze.

Od roku 1872 obsluhovala Dráhu císaře Františka Josefa, zkráceně KFJB (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn), jenž byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem.

Od roku 1881 sloužila stanice i železniční trati z Norimberka do Chebu. Každá ze železničních společností, jež zde působily, měla ve stanici vlastní zázemí, staniční budovu.

Po vzniku Československa po první světové válce byla stanice oficiálně pojmenována českým názvem Cheb. Avšak vzhledem ke své poloze v převážně německy mluvící oblasti zůstal zachován předchozí německý název stanice. Pří náletu za druhé světové války dne 8. dubna roku 1945, byla stanice těžce poškozena. V roce 1946 převzaly stanici Československé státní dráhy, od té doby nesla stanice český název Cheb.[zdroj?]

Do roku 1962 byly na stanici složité provozní podmínky, teprve v roce 1970 byla postavena nová nádražní budova, která nahradila původní, jež byla zničena za druhé světové války. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Dandy, který projekt vypracoval v letech 1956–1959, dokončena byla roku 1962.[3]

Před koncem roku 2016 prohlásilo Ministerstvo kultury nádražní odbavovací budovu kulturní památkou.[3][4]

NástupištěEditovat

Nádraží má 2 ostrovní nástupiště s průjezdnými kolejemi (4 nástupištních hran) a jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy. Jednotlivá nástupiště jsou propojena podchody.

Městské hromadné dopravě slouží prostor před nádražní budovou. Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje 7 autobusových linek v číselném rozmezí 1–7, provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s.

Železniční tratěEditovat

Nádražím prochází tyto železniční tratě:

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnhof Cheb na německé Wikipedii.

  1. Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  2. Cheb. České dráhy, a.s. [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné online. 
  3. a b Odbavovací budova chebského nádraží prohlášena za kulturní památku [online]. Platforma Industriální stopy, 2017-01-25 [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-21]. Identifikátor záznamu 925082618 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • Wilfried Rettig: Die Eisenbahnen im Vogtland – Band 1: Entwicklung, Hauptstrecken, Fahrzeuge, Bahnbetriebswerke und Hochbauten, EK-Verlag, Freiburg 2001, ISBN 3-88255-686-2, S. 78
  • Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland, Bufe-Fachbuchverlag, Egglham, 1991 ISBN 3-922138-42-X; S. 77

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Cheb
Trať 148 ChebHranice v Čechách (km traťový: 0,000)
 
vzdálenost: 30 km
Trať 146 Cheb – TršniceLuby u Chebu (km traťový: 0,000)
 
vzdálenost: 26 km
Trať 140 Chomutov – Cheb (km traťový: 237,252)
vzdálenost: 111 km
Chomutov   
 
Trať 170 BerounPlzeň – Cheb (km traťový: 455,000)
vzdálenost: 106 km
Plzeň hlavní nádraží   
 
Trať 179 Cheb – Nürnberg (km traťový: 151,400)
 
vzdálenost: 152 km