Otevřít hlavní menu

Ostrava hlavní nádraží

železniční stanice

Ostrava hlavní nádraží je železniční stanice v OstravěPřívoze na adresách Wattova 1047/21 a Nádražní 164/215 ležící na železniční trati Přerov - Bohumín, ze které v této stanici odbočuje trať do Valašského Meziříčí.

Ostrava hlavní nádraží
Pohled na staniční budovu v noci
Pohled na staniční budovu v noci
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Město Ostrava
Souřadnice
Ostrava hlavní nádraží
Ostrava hlavní nádraží
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 343640
Tratě 270, 321, 323, Bdr
Nadmořská výška 210 m n. m.
V provozu od 1847
Zabezpečovací zařízení RZZ + elektronické stavědlo ESA 11
Dopravních kolejí 9 (osobní), 5 (levé), 10 (pravé), 9 (ONV), 5 (OMH), 4 (uhelné), 6 (báňské VOK), 3 (střed)
Nástupišť (hran) 4+1 neveřejné (8+1 neveřejná)*
Prodej jízdenek Crystal Clear action apply.png
Návazná doprava tramvaj, trolejbus
Poznámky
  • nezahrnuje nástupiště v nádraží Ostrava střed a v zastávkách Ostrava-Mariánské Hory a Ostrava-Stodolní
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaČD centrumÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRychlé občerstveníVeřejné parkovištěPoštaPlatba v EurechSměnárnaTAXIBankomatObchody a další službySchodištěEskalátoryVýtahyBufet nebo rychlé občerstvení
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TratěEditovat

Stanice je důležitým dopravním uzlem. Zastavují zde vlaky všech kategorií Českých drah a také soukromých dopravců RegioJet a LEO Express. Stanicí procházejí, nebo z ní vycházejí tratě:

Změny názvu nádražíEditovat

  • 1. 5. 1847 – Ostrau
  • 1881 – Ostrau Hauptbahn
  • 1895 – Mährisch Ostrau
  • 1900 – Mährisch Ostrau – Přívoz
  • 1. 5. 1905 – Mährisch Ostrau – Oderfurt
  • 1921 – Moravská Ostrava – Přívoz
  • 22. 5. 1937 – Moravská Ostrava hl. n.
  • 1940 – 1945 Mährisch Ostrau Hbf. – Moravská Ostrava hl. n.
  • 1946 – Ostrava hl. n.[1]

Nádraží v 19. stoletíEditovat

První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží, ležící na mezinárodní trati KrakovVídeň (Severní dráha císaře Ferdinanda), získávalo spolu s rozvíjejícím se průmyslem a těžbou uhlí na významu. V roce 1869 byla k nádraží napojena trať do Frýdlantu nad Ostravicí. S Moravskou Ostravou přívozské nádraží spojovala od srpna 1894 tramvajová trať.

Nádražní budovaEditovat

19. stoletíEditovat

V letech 18921893 byly k prostorově nevyhovující budově přistavěny budovy nové, charakteristické svým červeným režným zdivem.

20. stoletíEditovat

 
Současná podoba nádraží s plastikou od Sylvy Lacinové-Jilkové z roku 1973.

V polovině šedesátých let 20. století bylo rozhodnuto v rámci plošné přestavby původní historické části Ostravy (zvaná oblast Ostrava – sever) o vybudování nové odbavovací haly Hlavního nádraží. Nová hala se stala nejpůsobivější ukázkou bruselského stylu v Ostravě. Stavbu projektoval brněnský architekt Lubor Lacina (19201998), žák Bohuslava Fuchse a Jiřího Krohy, v roce 1967. Stavba byla dokončena o osm let později. Spolu se sochařkou Sylvií Lacinovou-Jílkovou vytvořili stavbu propracovanou do posledního detailu. Součástí návrhu bylo i stylové interiérové vybavení. Vrcholem stavby je však řešení přednádraží. Díky tvarově důvtipnému řešení zastřešení, prostoru ve tvaru zaoblené trojcípé hvězdy, se cestující dostávají z nádraží k jednotlivým třem dopravním prvkům – k parkovišti s taxíky, k tramvajím a k trolejbusům a autobusům.

Prostor je doplněn kašnou s plastikou přestavující kytici z tepané mědi od Sylvy Lacinové-Jilkové z roku 1973. Kruhový otvor v zastřešení nad kašnou vytváří důmyslné pohledy na hlavní prosklenou fasádu nádražní budovy, tvořenou rytmickými vertikálně členěnými pásy a doplněnou o vitráže malíře O. Vašici. Ty představovaly různá období z historie Ostravy. Stavba z přelomu šedesátých a sedmdesátých let je ukázkou kvalitní architektonické práce. Více než dvacet let provozu se však na stavbě podepsalo. Postupně mizely jednotlivé prvky originálního vybavení, přibývaly vnitřní úpravy, na zastřešení přednádraží bylo na konci 20. století odstraněno spodní krytí konstrukce a ta tak ztratila část své estetičnosti.

21. stoletíEditovat

Poslední přestavba změnila povrchovou úpravu budovy. Původní červenohnědé páskové keramické obklady byly nahrazeny velkoformátovými fasádními deskami. Kolem prosklené fasády je nově šambrána z tmavěmodrých skleněných desek, která popírá tektoniku stavby. Místo vitráží je přední skleněná stěna doplněna nápisy „Ostrava“ a „Hlavní nádraží“.

 
Báňské nádraží

Členění nádražíEditovat

Součástí železniční stanice Ostrava hlavní nádraží jsou také obvody Ostrava levé nádraží a Ostrava pravé nádraží sloužící výhradně nákladní dopravě a obvod Báňské nádraží, kam patří také tzv. Uhelné nádraží s nástupišti směr Frýdlant nad Ostravicí, zastávka Ostrava–Stodolní a nádraží Ostrava střed. Z Báňského nádraží, konkrétně v obvodu Ostrava střed, odbočuje z železniční stanice Ostrava hlavní nádraží Báňská dráha.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ŠTEFEK, Petr. Ostrava hlavní nádraží. Stránky přátel železnic [online]. 2002 [cit. 2008-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-18. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KORBELÁŘOVÁ, Irena; WAWRECZKA, Henryk; WLUDYKA, Zdeněk; ŽÁČEK, Rudolf. Ostrava 1880–1939. 1. vyd. Třinec: Wart, 2000. 
  • Architekt Lubor Lacina – výběr z díla. Brno: [s.n.], 1996. 
  • NĚMEC, Jaroslav. Konec „hlaváku“ v bruselském stylu?. ostravablog.cz [online]. 2007-11-19 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online. 
  • KRÁL, Jan. Ostrava chce nový Přívoz. lidovky.cz [online]. 2007-06-16 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Ostrava hlavní nádraží
Trať 270 Česká TřebováPřerovBohumín (km traťový: 267,249)
vzdálenost: 106 km
Olomouc hlavní nádraží   
 
vzdálenost: 8 km
Trať 323 Ostrava – Valašské Meziříčí (km traťový: 0,000)
 
vzdálenost: - km
Trať 321 Opava východ – Český Těšín
vzdálenost: 33 km
Opava východ   
 
vzdálenost: 39 km
Trať Báňská dráha (km traťový: 0,000)
 
vzdálenost: - km